Folk-metalový večírek začal v poklidnějším duchu v režii Deloraine, kteří, ač pocházejí z metalového podhoubí, mají blíže k folku. Přesto je zprvu ostýchaví fanoušci přijali nakonec velmi srdečně. Zpěvačka Lori, známá třeba z úspěšné Tezaury, bavila svým éterickým zjevem, oděná do bílých šatů a třímající mikrofon omotaný květinovou girlandou.

Deloraine představili svůj téměř rok starý debut "Vlaštovka", ze kterého zahráli třeba výtečného "Zaklínače" či magickou "Yennefer". Padla i jedna úplná novinka "Jestřábi", která dává tušit, že vysoká skladatelská kvalita nezůstane jen devízou prvotiny. Set uběhl až nespravedlivě rychle a roztančil i zarytější metaláky v kožených bundách. Potlesk si vysloužil také bubeník, který během jedné z písní hbitě vyměnil svou soupravu za housle. Úvod večera nemohl proběhnout lépe.

Po krátké pauze se na pódiu citelně ochladilo. Před zraky diváků se tam totiž vyskládali členové belgické formace Saille se svými mrazivě zasmušilými výrazy a ledově chladným black metalem. Zvláště zpěvák Xavier De Schuyter, který se ke kapele přidal v roce 2017, působil téměř zlověstně a úporně se mračil všemi směry. Jeho blackmetalový skřek byl ovšem famózní a nad víceméně průměrným hudebním doprovodem skutečně vynikal. Jejich set nebyl vůbec špatný, ale černého Petra nejslabšího článku večera si nakonec vytáhli právě oni.

Tuzemští Silent Stream Of Godless Elegy byli mnohými z přítomných právem považování za vrchol večera. Jejich poslední album "Smutnice" je skutečným multižánrovým skvostem, ve kterém formace skvěle prolnula moravský folklór s metalem. Nebylo tak divu, že svůj setlist postavila právě na okouzlující loňské nahrávce. Úvod odpálil hned jeden z vrcholů desky "Kdo z nás je víc", v němž zpěvák Pavel Hrnčíř předvedl mrazivě precizní growling. Sekundovalo mu srdce skupiny, čistě zpívající Hanka Hajdová ve svých slovanských šatech.

Oproti předchozímu lídrovi působil Hrnčíř pozitivně. Komunikoval s diváky, vtipkoval a povzdechl si, že mají za sebou náročnou sedmihodinovou cestu z předchozího koncertu v Polsku, kde společně s Bucovinou vystupovali v rámci svého evropského turné. Jedním dechem ale dodal, že pro tohle nadšené publikum to za to stálo.

Dokonce i zpočátku horší zvuk se podařilo doladit, vynikly tak všechny prvky pestrobarevného rukopisu SSOGE. Fanoušky kromě novinek rozproudila i výtečná "Skryj hlavu do dlaní" ze sedm let starého počinu "Návaz". Po čtyřiceti minutách bylo dle ovací publika zřejmé, že následující Bucovina to bude mít těžké. Domácí nasadili opravdu vysokou laťku.

Rumuni jsou ovšem zkušenými harcovníky a na jejich hře to bylo znát. Od prvního okamžiku pálili do diváku divoký folk-metal s atmosférou ne nepodobnou tamní krajině. Tajemné, magické až pohansky syrové. Jejich pojetí žánru je více posazeno k dřevnímu metalu s prvky black a death metalu a naživo byl tento příklon ještě čitelnější. Set tak potěšil zejména tradiční metalisty.

Muzikanti jej postavili především na stále čerstvé novince z loňského prosince "Septentrion". A bylo vlastně jedno, že textům v rodném jazyce většina přihlížejících příliš nerozumí, nic jim totiž nebránilo si s nimi v úderných refrénech pořádně zařvat.

Klub Vagón na Národní třídě tak hostil výjimečný večer, který již podle složení nemohl dopadnout vlastně špatně. A také nedopadl. Všichni zúčastnění odehráli precizní výkony, které vytvořily pestrou, ale tematicky dobře poskládanou mozaiku, a potvrdily, že folk-metal nemusí být jen v režii severských národů.