Tvá debutová studiovka "Momenty" získala platinové ocenění. Připravovala se ta druhá "Součást" díky vědomí fanouškovské přízně snáze?

Řekl bych, že ano. První deska byla krokem do neznáma, kdežto před tou druhou mi fanoušci psali, kdy už vyjde, hlásili, že si ji hned objednají. Na prvním albu jsem si všechno teprve zkoušel, učil se za pochodu. Teď pro mě byl nahrávací proces přirozenější, také jako autor jsem už zkušenější. Napsal jsem mnohem víc písní, než tomu bylo u "Momentů". Cítím, že celkově se z této nahrávky zrcadlí lepší energie.

Podílel ses také na produkci?

Částečně. Spolupracoval jsem se dvěma producenty, jeden z nich se jmenuje SadLuck a je mým dobrým kamarádem. S ním jsme nahráli nejvíc songů. Do jejich zvuku jsem mluvil hodně. Jeho práce vždy vychází z mé konkrétní představy, kterou naštěstí umí přesně zachytit. Druhým producentem byl Dalibor Cidlinský.

Tvoje raná tvorba byla často postavena na syrovém vyjádření, mnohdy jsi to byl jen ty s kytarou. Stýská se ti někdy po této přímočarosti?

Produkční posun je přirozenou součástí mého vývoje. Snažím se pořád růst, pracovat na sobě i svých písních. Ale od svého původního zvuku jsem se úplně neodklonil. I na této desce je pár čistých kytarových písniček, bez přehnané produkce. Na folkové kořeny nezapomínám, všechny písně stále skládám zásadně s kytarou.

Většina textů se zabývá mezilidskými vztahy. Jakými dalšími tématy ses při přípravě novinky nechával ovlivnit?

Nejčastěji právě vztahy a rozchody. Žiji sám, rodiče už nemám, takže i pocity osamění se někdy do textů promítají. Na album jsem zařadil také píseň "Píšem si svůj sen", kterou jsem nahrál s Leošem Marešem a na YouTube má její klip už třináct milionů zhlédnutí. Poodhaluji v ní svou cestu. K songu "Na cestách" mě inspirovaly moje výlety po světě.

Zálibou v cestování se netajíš. Píšeš písničky i během svých zahraničních pobytů?

Když někam vyrazím, většinou tam složím spoustu nových písní. Cestování mě naplňuje, pomáhá mi pročistit si hlavu, utřídit si myšlenky. Spolu se sportem je to moje největší droga. Právě song "Na cestách" jsem složil na ostrově Mauricius. Části textu mě napadaly, když jsem se koupal v moři. Vždycky, když jsem vymyslel další verš, vyběhl jsem z vody, utřel si ruce a zapsal si myšlenku do telefonu.

Platí tedy, že skládání je pro tebe hlavně spontánní záležitost?

Většinou ano. Také v Praze tvořím tak, že vezmu do ruky kytaru a nechávám nápady volně proudit. Někdy to jde hůř, jindy naopak člověk vycítí, že teď je ta správná chvíle. Kreativitě se bohužel nedá poručit, takže je třeba plodnou chvilku využít a nepromarnit ji.

Když cestuješ po exotických zemích, zkoušíš své písničky přehrát i místním obyvatelům?

Většinou se k tomu neodhodlám. Jednou z výjimek byla moje návštěva Filipín, kde zrovna místní pořádali jakýsi karaoke večer. Lidé tam hráli na bonga a já se zeptal, zda se můžu s kytarou připojit. Přítomni byli hlavně turisté a reagovali vesměs dobře. Na posledních cestách po Mauriciu, Maledivách a Réunionu k žádné podobné situaci nedošlo. Tam jsem hlavně odpočíval, protože jsem měl za sebou hodně koncertů v Česku a toužil po klidu.

V závěrečné "Písničce" ti hostuje Pokáč. Proč právě on?

Setkali jsme se na jedné akci, kde jsme se dobře bavili a spontánně nás napadlo, že bychom spolu měli něco nahrát. Song jsem měl napsaný už asi tři roky. Hned druhý den jsem mu ho poslal. Pokáčovi se líbil, za hodinu dal dohromady svůj textový part a šli jsme nahrávat. Celá spolupráce byla proto velmi spontánní záležitost.

Pokáč v textu zpívá, že ti závidí vlasy. Ty ses jich ale před nedávnem dobrovolně zbavil. Bylo to vzhledem k této skladbě naschvál?

Kdepak, to s "Písničkou" vůbec nesouvisí. Zatoužil jsem po změně, zajímalo mě, jak budu vypadat, když vlasy shodím. A jsem rád, že jsem to zkusil. Teď si je nechám znovu dorůst.

Sám jsi zmínil skladbu "Píšem si svůj sen" s Leošem Marešem. Jaké řádky svého snu právě píšeš?

Prožívám teď jistou duševní proměnu, trochu se hledám. Potřebuji si teď myšlenky urovnat a rozmyslet si, co dál, udělat si plány. Zatím jsem se nerozhodl, kdy k albu pojedu turné. Už ale vím, že křest proběhne 7. listopadu ve Foru Karlín. V poslední době jsem hodně psal a a na plánování nezbývalo moc času. Teď budu všechno dohánět.

Na sociálních sítích často opěvuješ běh, plavání a sport obecně. Je pro hudebníka v dnešní době zdravý životní styl důležitý?

Velmi! Je to důležité jak pro psychickou, tak fyzickou kondici. Musím se ale přiznat, že v poslední době jsem v této oblasti nebyl zrovna příkladný. Když jsem dokončoval desku, moc jsem toho nenaspal, songy totiž nejčastěji skládám v noci. Proto na mě trochu dopadla únava. Věřím ale, že se to brzy srovná. Musím se teď pořádně vyspat.