Ten progres je úžasný. Už debutová deska "Wanted On Voyage" mu spolu s nominací na BBC Sound Of 2014 přinesla více pozornosti, než sám čekal. Jeho basbaryton náhle zněl z rádií po celém světě. A když se po dvouletém turné kvůli hledání nové inspirace na měsíc přestěhoval k Tamaře do Barcelony, tak ho to tak nabilo nápady, že už když loni hrával tehdy ještě nevydané skladby na rakouském Frequency a maďarském Szigetu, bylo jasné, že zaboduje i napodruhé. Tak neuvěřitelně chytlavé, melodické písně s neopakovatelnými aranžemi se už tehdy sladce rozpouštěly v uších jako instantní kakao a po vydání celé desky "Staying At Tamara's" tomu nebylo jinak. Jen jim náhle podlehl i zbytek světa. A co bylo ještě lepší, na svém třetím českém koncertě George Ezra nezůstal jen u osvědčených kousků.

Pisatel měl to štěstí vidět zpěváka během aktuálně probíhajícího turné k druhé studiovce už počtvrté, a proto je o to cennější, že se milovník seriálu "Game Of Thrones" nerozhodl zůstat jen u opakování stejných historek mezi písněmi a nabídl i něco nového. V proslovech mezi skladbami tak například přiblížil, že song "Sugarcoat" vznikl coby reakce na jeho první světové turné, konkrétně zastávku v Jižní Africe, která jej tehdy velmi zaujala. Nebo před kusem "Savior" přiblížil, jak vznikal nápad na natočení tří karaoke videí s textem písní ještě před vydáním desky a jak se u toho dobře opil. A do třetice zmiňme ještě hit "Paradise", jenž byl nahrán poté, co si na jeho melodii nahranou v tourbusu do mobilu při turné po západním pobřeží USA Ezra vzpomněl asi po deseti měsících od osudové noci, kdy byl nemocný a nemohl se venku bavit s ostatními.

S výjimkou poslední zmíněné jsou toto také písně, které během festivalových koncertů nezazněly, takže i ti, co na nich byli, mohli z Fora Karlín odcházet obohaceni. A těch hitů mezi tím! Podívejte se do setlistu výše, asi nemá smysl je všechny jmenovat, ať ale máte rádi jakýkoliv, vždy jste si přišli na své a mohli s radostí podpořit už tak výbornou atmosféru, k níž napomáhal i do široka rozesmátý frontman, kterého za zády jistila šestičlenná kapela a kterému se nad hlavou houpala světla řazená do písmene "V". A tak i když venku nebylo zrovna příjemně, George Ezra do Prahy pumpoval tu letní pohodu jako korporáty stres do svých zaměstnanců.

A mimochodem - už u Rae Morris tehdy v malé Lucerně písničkář prokázal, že má čuch na talenty - o pár měsíců později z ní už byla zavedená zpěvačka. Totéž by se mohlo stát i s Ten Tonnes, což je skupina kolem Ezrova bratra. Hudebně jde o mladší kopii The Kooks a takových kapel na scéně není nikdy dost. Že zněli skvěle, je skoro až nadbytečné dodávat.

Dnes už veleúspěšný umělec v Praze každopádně opět výborně zabavil jak historkami, tak barvami své hudby, a pokud i u třetí desky zopakuje měsíční izolaci a zase se do nějakého evropského města přestěhuje, máme docela slušnou šanci, že se mu opět podaří dát dohromady další silnou kolekci. A třeba v ní bude i nějaká ta písnička o Praze. Fanoušci mu tady totiž dali tolik energie, že z ní ještě pár dní určitě vyžije.