Při společném vystoupení Hradišťanu a Katty chodil i přes tropickou noc mráz po zádech

04.08.2018 14:35 - Milan Menčík | foto: archiv Hradišťanu

Folkové Prázdniny v Telči jsou v plném proudu. První vrchol zažily vystoupením bratrů Ebenů s Karlem Plíhalem, druhý na sebe nenechal dlouho čekat. Od vystoupení Hradišťanu a Katty se dalo čekat cokoliv, ale výsledek byl už dopředu jasný. Několikanásobné ovace ve stoje.

Live: Hradišťan a Katta

místo: Nádvoří zámku Telč
datum: 4. srpna 2018

Na Prázninách v Telči bývá zvykem, že večerní program za jednu vstupenku obstarávají dva účinkující. Diváci tak mají před sebou zajištěny tři hodiny muziky. Většinou si každý z vystupujících odehraje svůj koncert, někdy se na pár písniček domluví a zahrají oba najednou. Hradišťan na to šel ještě malinko jinak.

Do svého programu si přizval umělkyni, která je bohužel známější v cizině jak doma - varhanistku Kattu. I pisatel reportáže se o jejím jméně poprvé dozvěděl až v souvislosti s vystoupením na letošních Prázdninách v Telči a jal se prostřednictvím internetu získávat první informace o této umělkyni. Varhany jsou krásný nástroj, který zní v tisících chrámů po celém světě. Mají však jednu nevýhodu - jsou nepřenosné. Katta si nechala na míru vyrobit vlastní nástroj, který je lehký, přenosný a firma, která jej vyrobila, do něj nasamplovala na přání umělkyně zvuky nejkrásnějších varhan z celého světa.

Než se ale rozezněly první zvuky tohoto fenomenálního nástroje, začal svůj program právě Hradišťan. Ten své vystoupení rozdělil do tří bodů, prvních zhruba osmdesát minut hrál písně ze svého přebohatého repertoáru. Odstartoval skladbou "Kéž by svět trval" a postupně vybíral ne snad ze všech alb, která natočil, ale téměř určitě ze všech směrů a hudebních vlivů, kterými jeho hudba oplývá.

Nezapomněl ani na děti, ostatně tvorba Hradišťanu je na ně zaměřena programově minimálně prostřednictvím alb "Studánko, rubínko" a "Hrajeme si u maminky". Na lidovú notečku zazněly "Ej lásko, lásko", "Polajko, polajko" a "Zelené jsem sela". Nechyběly ani ukázky z fantastické poslední řadové desky "Vteřiny křehké" ("Nechvátej osude", "Rozpomínání") a pro pisatele nejmilejší překvapení "Smrti", které původně vyšlo na společné desce s AG Flekem, ale i bez bigbítu píseň zněla křišťálově nádherně. Pak přišla ke slovu Katta, jejíž nástup uvedl Pavlica slovy, že bez opravdového radování není opravdové usebrání a naopak. Její album "Bach, Messiaen, Pärt, Katt: Organ Works" vyšlo u Supraphonu před dvěma lety a umělkyně začala sama "Toccatou d moll" Johanna Sebastiana Bacha. I když pisatelův hudební sluch z valné většiny směřuje jinam než ke klasice, Katta svým projevem, živočišnou energií, drajvem a samozřejmě fantastickým uměním dokázala strhnout.

Navíc na pódiu nezůstala dlouho sama. Posléze jí přišlo pomoci kromě primáše i několik dalších členů Hradišťanu, prostřednictvím skladby "Slavkof" se zavzpomínalo na krvavou bitvu u téhož místa, "Bogorodice Djevo" i "Slava v vyšnijich Bogu" připomněla kontakty Jiřího Pavlici a jeho kumpánů s ryze chrámovou hudbou. Po zhruba čtyřiceti minutách plavovlasá dračice pódium opustila a Hradišťan začal hrát skladby na přání. Došlo na "Krátký popis léta", "Modlitbu za vodu", "Anděle strážného" a už v těch okamžicích několikrát lidé nevydrželi a spontánně tleskali ve stoje. To Pavlica vtipně shazoval s tím, že už je asi bolí záda a potřebují se chvilku narovnat.

Katta se na úplný závěr vrátila a po osobním vyznání kapele si s ní zahrála lidovku "Lásko, Bože, lásko" v kombinaci s "Lásko milá, lásko" a i v tropickém letním večeru mrazivá "Ach synku, synku". Tříhodinový dechberoucí koncert dokázal, že Jiří Pavlica má čich na hledání neviditelných diamantů a je jasné, že tento večer bude patřit k těm nejhezčím z letošního ročníku Prázdnin v Telči. Na video z celého koncertu se můžete podívat zde.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY