Janet Jackson se začala profilovat v první polovině osmdesátých let, kdy vyšla její první dvě alba "Janet Jackson" (1982) a "Dream Street" (1984). S nimi ji však hudební svět ještě příliš neregistroval. Zlomová se stala až deska "Control" (1986), která rozvinula to, co pop dodnes obohacuje - taneční choreografie. Kromě toho se na nahrávce vyřádilo producentské duo Jimmy Jam & Terry Lewis, které dopomohlo k vytvoření zpěvaččina charakteristického soundu.

Nezvyklý zvuk "Control" a poté ještě slavnější "Rhythm Nation" (1989) se vzdaloval rodinné tvorbě a nepodobal se ani ničemu jinému. Zpěvačka vyrukovala s vlastním stylem. V první polovině let devadesátých se začaly prolamovat hranice sexuality a to, co překročila Madonna s albem "Erotica" (1992), se Janet Jackson podařilo vybalancovat právě na albu "janet." (1993). "Tahle deska je tak hot, že by se měla prodávat i s kondomem," zněla jedna z připomínek.

Sexuální otevřenost, proměna v sexsymbol doby, mediální pozdvižení ohledně podepsané smlouvy s nahrávací společností Virgin Records na tehdy rekordních 40 milionů amerických dolarů, nejslavnější titulní strana časopisu Rolling Stone s téměř odhaleným tělem a navrch kolekce rovných osmadvaceti skladeb (včetně interludes), které prezentovaly do té doby skrytou podobu zpěvačky. Mnohé texty zdůrazňovaly ženský pohled na sexualitu, ovšem neopomínaly ani bezpečnostní požadavek při veškerých libých aktivitách. To vše stojí za dodnes nejprodávanějším počinem popové a taneční ikony.

Éra "janet." odstartovala dubnovým vydáním singlu "That's The Way Love Goes", jasné americké hitparádové jedničky. V úvodním tracku se fúzují r'n'b, pop, soul, downtempo i funk. Uvolněná atmosféra se výborně přenesla i do videoklipu, kde je mimo jiné možno zahlédnout začínající Jennifer Lopez v roli zpěvaččiny tanečnice. Slavné období však nestojí pouze na jednom hitu, singlů vyšlo koneckonců neuvěřitelných devět.

Hymnu "That's The Way Love Goes" za pár měsíců následovala zvukově progresivní "If". Tento kousek včetně doprovodného videa zřejmě nejlépe znázorňují zpěvaččinu tehdejší popovou velikost, obzvláště její příchod na scénu působí velkolepě. Samotný vizuál disponuje jednou z nejprecizněji vystavěných choreografií a zpracovává původní poselství singlu, které spočívá v sexuálních fantaziích, touhách a voyeurismu.

Američanka si v tomto období střihla dokonce hereckou roli, u čehož se raději pojistila i nahráním filmové písně. Řeč je o snímku "Poetic Justice", kde Janet stanula po boku dnes již zesnulého rappera 2Paca. Herecky si nevedla nikterak špatně, ale pro její hudební kariéru bylo stěžejní právě nahrání titulní skladby "Again", která zaznamenala velký úspěch. Třetí singl byl však silně založen na sentimentu a na desce značně vyčníval. Mezi dalšími singly "Any Time, Any Place", "You Want This" či "Throb" není divu - jejich názvy i obsahy už totiž hovoří za vše.

Komerčně velice úspěšná položka přinesla regulérní hity "That's The Way Love Goes" a "Again", hudební invenci "If" nebo "This Time", nové choreografie a předně rozvoj a zase nové směřování černé hudby. Osobnost Janet Jackson je stále zdrojem hudebních i tanečních inspirací pro mnohé umělce, jmenovitě třeba Beyoncé, Britney Spears, Ciaru, Christinu Aguileru či Myu, ale našli by se i zástupci mužského pokolení, příkladem budiž Bruno Mars, Justin Timberlake, Usher a další. "janet." je perfektní ukázkou díla, které přineslo kvalitu i proniknutí do tabuizovaných témat. Kromě toho si interpretka po celém světe chytře nashromáždila fanoušky, načež jim za čtyři roky naservírovala své umělecky nejhodnotnější album "The Velvet Rope".