Americká parta Machine Head je po právu považována za jednu z nejzásadnějších moderních metalových kapel na světě. S každou deskou dokázali přijít s novými nápady, které neobohacovaly jen diskografii formace, ale i celý žánr. Naposledy tak činili s technicky nápaditou až progresivně metalovou nahrávkou "Bloodstone & Diamonds", které se dostalo mezi kritiky i fanoušky velkého respektu. Po čtyřech letech se formace vrací, aby představila svou melodičtější tvář.

Novinka "Catharsis" je zvláštní počin. Na ploše hodiny a čtvrt slyšíme hardcore, groove metal, thrash metal, death metal, rockovou přímočarost i punkovkové hopsání. Jednotlivé písně tak zaujmou svou odlišností a kromě skromného množství výjimek jsou velmi snadno zapamatovatelné.

Úvod desky rozžehne sepultorovsky tribální pecka "Volatile", která připomene i starší tvorbu kapely z konce let devadesátých. Vokálně v ní Robb Flynn připomíná strýčkovskou nasranost Maxe Cavalery. Hitový potenciál ale nabídne až titulní "Catharsis" s výrazným melodickým refrénem a thrashovými kytarami.

Příjemný koktejl francouzské Gojiry a rockové baladičnosti je k mání ve skladbě "Beyond The Pale", která patří rovněž k tomu nejzajímavějšímu, co "Catharsis" nabídne. Na "Triple Beam" Machine Head připomenou své nepříliš zdařilé koketování s nu-metalem, které ani tentokrát americké partě body nepřidá. To hardcorová pogovačka "Kaleidoscope" je jiná pochoutka. Koncertní paráda, která by si zasloužila pěkně divokou Wall Of Death. Hardcorová zuřivost kapele rozhodně sluší.

Nadějný nástřel ale přeruší jen těžko pochopitelně zařazená punková "Bastards" s nádechem irského folku (fakt!). Dropkick Murphys by záviděli. V případě Machine Head ovšem značně šokující. Žánrovou rozháranost ještě doplňuje poprockový cajdák "Behind A Mask", který je vše jen ne zábavný.

Machine Head na novince působí ještě nerozhodněji než kdy dřív. Potřeba uchopit co největší žánrový záběr je jistě obdivuhodná a odvážná věc, ale kapelu a především její fanoušky to staví do stavu zmatenosti. Koho vlastně poslouchají? Proč jejich novinka zní jako nahodilý průřez mnoha žánry? Odpovědi znají zřejmě jen členové skupiny.

Novinka "Catharsis" ale není vyloženě špatná a díky pestrému skladatelskému rukopisu má mnoho poutavých momentů a nepřestává bavit ani během nadstandardní délky. Hranice jsou tak znovu popostrčeny. Novátorský přístup z hlediska progrese je ovšem tentokrát spíš diskutabilní.