Enter Shikari na "The Spark" opět posouvají hranice nemožného

28.12.2017 12:00 - Jan Trávníček | foto: Upset Magazine's

Enter Shikari se sice rozhodli jednu ze svých nepovedenějších písní, tedy "Redshift", na novou desku "The Spark" nakonec nezařadit, naopak ale dokázali, že jsou schopni dát dohromady hromadu dalších věcí, které jsou tak skvělé, že si na singl z ledna 2016 ani nevzpomenete. Jak to, sakra, dělají?
9/10

Enter Shikari - The Spark

Skladby: The Spark, The Sights, Live Outside, Take My Country Back, Airfield, Rabble Rouser, Shinrin-yoku, Undercover Agents, The Revolt Of The Atoms, An Ode To The Lost Jigsaw Pieces, The Embers
Vydáno: 25.9.2017
Celkový čas: 40:36
Vydavatel: Mystic Production
Vždycky to vypadá, že lepší než na poslední desce už být nemůžou. Protože kam dál ještě jít? Co všechno lze ještě smíchat dohromady? No, a je to tady. Zase to dokázali.

Těžko se věří tomu, že v tvorbě Enter Shikari lze jít ještě dál. "Překonat sám sebe" však zní jako motto, které bylo této neobyčejné skupině dáno už do vínku. A tak tentokrát mezi smíchanými žánry s nečekanými odbočkami najdete čisté popové zpěvy, rap i řev na hranici lidských možností. Je tady disco, trance, hardcore, punk, elektronika, klavírní pasáže přecházející v nelítostné breakdowny, prostě skoro všechno. Chybí už snad jen reggae, ale třeba na něj dojde příště.

Pokud už jste v minulosti někdy nějakou desku britské formace slyšeli, zhruba tušíte, co od "The Spark" čekat. A přesto vás znovu překvapí. Protože jestliže minule to na "The Mindsweep" vypadalo, že singl "The Last Garrison" hned tak něco nepřekoná, tady máte hned tři jasně tyčící se majáky, které albu udávají směr a zmiňovanému hitu se minimálně vyrovnají.

O Brexitu pojednávající kus "Take My Country Back" ukázal už sílu svého nekompromisního refrénu na nedávném koncertě v Divadle Archa a totéž platí i pro neskutečně povedené dílo "Airfield", které začíná jako smutná, klavírní balada a následně po vzoru svého motivačního textu exploduje do mohutného rockového finále. A když na něj pak naváže elektronická smršť "Rabble Rouser" s rapujícím Rou Rheyonoldsem, je to takový twist, že by se z toho posluchačům třeba takové ordinérní a za všech okolností nepřekvapující Demi Lovato protočily panenky.

Rou, coby milovník undergroundového hip hopu, který není zatížen egem a narcismem, nýbrž potřebou se vyjádřit, se zkrátka znovu projevil. Co ale ostatně čekat od člověka, který sice ztratil člena rodiny, omezil alkohol a přemýšlel, jak nevběhnout do náruče mainstreamu, který ale přesto místo řešení sama sebe přemýšlí nad úplně jinými věcmi? Přemýšlí nad tím, co se dá dělat s tím, že vám život a názory ovládají algoritmy, které třídí internetové zpravodajství podle vašich preferencí, aby vám vnutily konkrétní politické hnutí nebo prodaly nějaký výrobek bez ohledu na to, že tak podporují dezinformační weby šířící fake news.

U Enter Shikari na malichernosti není čas. A i když třeba "The Revolt Of The Atoms" nebo "Undercover Agents" nezní jako něco, co byste si přidali do pomyslného best of toho nejlepšího, pořád v nich najdete okouzlující pasáže, před nimiž je třeba smeknout. A totéž platí pro "An Ode To The Lost Jigsaw Pieces", která má v závěru tolik nečekaných překvapení, že jen zalapáte po dechu a strnule spočinete pohledem na svou husí kůži.

Můžeme tomu říkat třeba jazzový přístup, s nímž kvarteto skládá jednotlivé díly skládačky do eintopfu, jaký si nikde jinde v takové kvalitě nedáte. Pravdou ale zůstává, že jedna z nejinovativnějších a nejlepších skupin současnosti opět posunula hranice nemožného a natočila jedno z nejobdivuhodnějších alb letošního roku.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY