Celeste, poslední dobou jsi samý duet. Myslíš, že doba je jim nakloněná?

Nevím, jestli doba, ale dlouho jsem odmítala spolupráce, protože jsem byla soustředěná na své projekty a časově se mi to nehodilo do plánu. Říkala jsem si, že je tento rok vyzkouším, a byla jsem zvědavá, co to udělá a jak to na scéně zafunguje. Velmi jsem se těšila, až si dám nohu do jiné vody a vyzkouším něco nového, proto jsem měla tento rok takový duetový. Jestli to je trend, to netuším. Ale když se dva zpěváci vhodně spojí, má to určitě větší sílu.

Duetů bylo mnoho a pohybovaly se v různých žánrech. Čím to?

Vždy jsem byla dobrý chameleon a chtěla jsem vyzkoušet, zda to dám. Mám ráda výzvy.

Letos ses představila i v nečekané roli, kdy jsi poprvé zpívala ve slovenštině. Proč to tak dlouho trvalo?

Bavilo mě to a jsem ráda, že jsem se rozhoupala zazpívat si ve své druhé rodné řeči. Dlouho jsem si netroufala. I přes to, že umím slovensky dobře, tak to není moje primární rodná řeč. Psát texty ve slovenštině pro mě dřív bylo komplikovanější a necítila jsem se v tom dobře. Teď jsem si troufla a očividně to zafungovalo. A jsem ráda, že mně to prošlo i u fanoušků.

Proč ta změna najednou?

To byla náhoda. Měla jsem dávno napsaný text, který jsem si odložila do šuplíku. Když mě DJ Peter Pann oslovil, vytáhla jsem ho a zeptala se ho na názor, jak by se mu líbila tato kombinace. Velmi je to s Kalim oslovilo. Měla jsem radost hlavně z Kaliho, kterého si vážím jako výborného slovenského textaře a rappera.

Takže se text neupravoval?

Ne. Jen v rámci frázování došlo k pár úpravám, protože slovenština a čeština mají daleko přísnější kritéria pro frázování než třeba angličtina.

Co tě vedlo ke spolupráci se Slzou?

Kluci mě oslovili s tím, že jsou mými dlouholetými fanoušky. Hlavně se mi líbila písnička. Mě samotnou by sice tato spolupráce nikdy nenapadla, ale bavila mě myšlenka, že se bude jednat o česko-slovenský duet.

Netajíš se tím, že by sis ráda zazpívala duet s některou ze zpěvaček. Už se rýsuje nějaká nabídka na spolupráci?

Zatím ne, ale bavila jsem se se svojí kámoškou Rony, velmi talentovanou slovenskou zpěvačkou, se kterou bych si dokázala představit, že bychom něco spolu vymyslely.

Kdyby sis mohla vybrat, s kterou zpěvačkou by sis ráda zazpívala?

S Lucií Bílou. Sice už máme spolu jednu písničku na jejím albu "Hana", kde rapuju, ale ve skutečnosti jsme se u nahrávání nepotkaly. Ve studiu jsme se minuly. Jsem ale ráda, že jsem mohla vystoupit jako host na koncertu jiné legendy - na pražském vánočním vystoupení Mariky Gombitové. Co se týká celosvětového měřítka, určitě bych si ráda zazpívala s Missy Elliott, protože je úžasná a byla první královna rapu a já ji naprosto zbožňuju. Od puberty byla jedním z mých největších idolů.

Na světovou scénu jsi měla mít namířeno i s Pitbullem. O co šlo?

Neměli jsme spolu mít písničku, jak si hodně lidí myslí. Spolupracovali jsme s jeho vydavatelstvím, ale kvůli smlouvám a komplikovaným domluvám to celé spadlo. Mělo se jednat o podporu nováčka, tedy mě, od zkušenějšího umělce. Ale rýsují se další spolupráce, jen o tom ještě nechci mluvit, protože je to vše v raném stadiu.

Čerstvě máš za sebou účinkování ve filmu "Bajkeři", kde sis zahrála jednu z titulních rolí. Jak se ti ve filmu hrálo?

Byla jsem nervózní z kola, protože jsem naprostý antitalent na sport. Jsem nejnemotornější člověk, kterého znám, až na Honzu Komínka, který tam taky hrál, ale i ten to zvládal líp než já. (smích) Byla jsem v tomto směru nejhorším článkem ve filmu. Jsem typ, který spadne i na rovině. Jako neherečka jsem se zaměřila víc na herecký výkon než na ten sportovní. Mám ale ráda výzvy. Byla to pro mě asi zatím ta největší, protože měsíc a půl šlapat do pedálů před kamerami bylo děsivé. Současně jsem ale ráda za zážitek, na který nikdy nezapomenu. Jednak mě to donutilo se vrátit ke sportu jako takovému, jednak bylo dobrý, že i když jsem byla z kola znavená, tak jsem na kamery musela dělat jakoby nic, protože jsem tam hrála profi bajkerku. Byla to taková hezká průprava do někdy celkem náročného života v showbusinessu, kde umělec taky často musí dělat jakoby nic, i když mu v té chvíli možná není do smíchu. (smích)

K jakému sportu ses vrátila?

Vrátila jsem se k tanci, kterému jsem se věnovala závodně ještě předtím, než jsem začala profesionálně zpívat. Chodila jsem pět let na hodiny latinskoamerických tanců. Trénovala jsem dvakrát třikrát týdně, do toho hodiny zpěvu a pak jsem si musela vybrat, čemu se budu věnovat. Když začala SuperStar, rozhodla jsem se pro ten zpěv. Před filmem jsem neměla motivaci se začít hýbat a stále jsem hledala výmluvy. Teď když mám volno, tak si jdu zaběhat nebo do fitka. Zhubla jsem šestnáct kilo, protože když jsem dostala nabídku do tohoto filmu na roli mladé sportovkyně, chtěl jsem vypadat co nejlépe. Upravila jsem stravu a šlo to ráz na ráz. Film mě namotivoval ve vícero sférách.

V jakých? Rýsuje se snad nějaká další role?

Rýsuje, zrovna dneska jsem byla na castingu. Jen to nechci zakřiknout, ale budu šťastná, jestli to vyjde. Obecně bych si ráda zahrála temnější postavu. Ale stále mám jako prioritu zpívání.

Bydlíš stále v Americe?

Doma jsem v Bratislavě, tam mám základnu. Je to proto, že jsme začali spolupráci v Anglii a tam je to z Bratislavy přece jen blíž než z Ameriky. Je to takový pěkný střed, odkud můžu lítat do Ameriky, Anglie, Česka a na japonský trh, kde začínáme také podnikat první kroky.

Jak to vypadá s tvojí kariérou v Americe?

Stále to řešíme, momentálně jsme nasadili singl "Go Away" do amerických rádií a doufáme, že se trefíme do tamního vkusu. V únoru tam budu vystupovat na akcích, zároveň tam jedu na rádio turné. Lidé z branže mě poznávají, ale je to samozřejmě mnohem těžší tam prorazit, větší škola, větší konkurence, větší země. Je to běh na dlouhou trať, přitom všechny showcase jsem už oběhla, ve všech velkých městech jsem hrála, dělala rozhovory v televizních pořadech. Všechno už jsem milionkrát absolvovala, ale čeká mě to znovu.

Myslíš si, že je obtížnější prorazit, protože jsi Slovenka a ne rodilá Američanka?

Právě to je výhoda být exotická. A je to jeden z mých nejsilnějších trumfů, však v SuperStar to začalo stejně tak. První, co lidi řeší, je, odkud jsem a jaké mám jméno. Současně je to ale samozřejmě to, že jsem native speaker a napůl Američanka, takže nemám jazykový problém, komplikace s vízy a tak dále.

Vadí ti, že se tě lidé ptají na SuperStar?

Vůbec, vždyť bych tu možná jinak nebyla, nebo by to celé dopadlo úplně jinak, kdybych tam nešla a nebyla součástí této soutěže. Jsem ráda, že jsem si dokázala, že nejsem jenom soutěžící. I když být soutěžícím není v principu zlá věc, vždyť celý život soutěžíme. Nelituju ničeho, co jsem v životě dělala a čím jsem si prošla.

Momentálně vydáváš desku "Bare", kde se hudebně od předchozích počinů odlišuješ. Co tě vedlo ke změně?

Všeobecně jsem se změnila jako člověk. Přerod z děvčete do mladé ženy. Dva a půl roku jsem měla zdravotní problémy a prošla jsem si i špatnými zkušenostmi, kdy jsem si uvědomila věci, které jsem doteď neřešila. My mladí si říkáme, že žijeme věčně, a nic neřešíme, svět patří nám. Dostala jsem od života facku, že tomu tak fakt není. Přimělo mě to si uvědomit, že změna je třeba, a chtěla jsem tuto změnu ukázat i lidem. Už jsem jiný člověk. Vývoj šel jiným směrem a je ze mě silnější osobnost. Změna se odrazila i ve zvuku na albu, kdy jsme řešili jiná témata, ale v jádru to je stejná Celeste.

Jak deska vznikala?

Dotočila jsem "Bajkery" a den po natáčení jsem šla do bratislavského studia nahrávat toto album. Písničky jsou na něm nové, přiznávám v nich dozvuk bolestí, které mě potkaly a které bych jinak nepřiznala, ať už se jedná o strach ze závislosti na alkoholu nebo o nepodařené lásky. Je to moje nejupřímnější práce.

Co tě vedlo k tomu se takto otevřít?

Právě to, co mě brzdilo v mnoha věcech, že jsem si říkala kdyby… Měli bychom žít tak, jako kdyby nám zbýval poslední měsíc… Nevyplatí se skrývat emoce, proč taky? Všem jsem řekla, že je miluju, dávám si větší pozor na zdraví, ale zároveň pracuju a snažím se být profesionální. Život je příliš krátký na to, abychom se skrývali před sebou.

S kým jsi na nahrávce spolupracovala?

Byli to hlavně mí dvorní producenti ze studia Littlebeat Martin Šrámek a Andrej Hruška a nově také Matej Mikloš. S kluky spolupracuji od začátku své hudební kariéry, od debutu, kde byla písnička "Run Run Run". Po sedmi letech jsme se k sobě vrátili a jsem za to ráda. Oslovila jsem je já, protože jsem se chtěla vrátit k původní Celeste, čisté verzi sebe sama. Toto album mě vysvobodilo a dala jsem na něm průchod svým pocitům. Navíc jsme byli emocionálně propojeni. Zvukově jsme šli po tom, jaké emoce vyvolává daná písnička. Tím, že jsem měla takovou měsíční hudební terapii, jsem teď víc uvolněná a jsem připravena na nové věci. Do velké míry jsem se vnitřně očistila. Také fanoušci mi dali impuls, abych se jim otevřela.

V den vydání desky vyšel i klip "Go Away". Co vystihuje?

Točil ho Samuell Hoffman. Klip reprezentuje tři stavy po rozchodu. Prvním je pláč, řev, nepřiznání toho, že vztah skončil, druhý stav, kdy si žena přizná, že je konec, ale obviňuje partnera, že za krach může on, a třetí fází je opět sebevědomá žena, která už nepotřebuje toho konkrétního muže, je opět silná a připravena jít dál. Chtěla jsem, aby tomu odpovídala i vizuální stránka. Písničku nasazujeme v amerických a anglických rádiích a rádi bychom ji příští rok nasadili i v Japonsku. Tam jsem mimo jiné točila i poslední letošní duet s autentickým názvem "Tokyo" s mladým talentovaným rapperem Lakym, který mě pro spolupráci oslovil. Singl by měl vyjít 13. prosince.

Bude turné?

Já se svou bratrskou kapelou King Shaolin koncertuju průběžně celý rok na Slovensku i v Česku. Teď do konce roku mám ještě i jiné projekty a vánoční vystoupení, ale na příští rok možná uvažuji nad pár koncerty s big bandem a samozřejmě i trochu jiným repertoárem. (úsměv)