shop.musicserver.cz
Helloween, Tipsport Arena, Praha, 25. listopadu 2017

Heloween United aneb tři hodiny skutečného dýňového sjednocení

Vydáno: 26.11.2017 18:58 v sekci Naživo - Tomáš Rozkovec | foto: Tomáš Rozkovec / musicserver

O sjednocení Helloween už bylo napsáno mnohé. Můžeme si myslet cokoli od skvělého marketingového tahu až po umoudření pánů Kiskeho a Weikatha. V každém případě si fanoušci této kapely, kteří dorazili na pražské vystoupení této metalové legendy, přišli na své.

Live: Helloween

místo: Tipsport Arena, Praha
datum: 25. listopadu 2017
setlist:Halloween, Dr. Stein, I'm Alive, If I Could Fly, Are You Metal, Kids of the Centrury, Waiting of the Thunder, Perfect Gentleman, Starlight/Ride of Sky/Judas, Heavy Metal (Is The Law), Forever and One (Neverland), A Tale That Wasn't Right, I Can, Drum solo/Drum duel with Ingo, Livin' Ain't No Crime/A Little Time, Why?, Sole Survivor, Power, How Many Tears / Přídavek: Eagle Fly Free, Keeper of the Seven Keys / Přídavek II: Guitar solo, Future World, I Want Out

Kapela už před rokem avizovala, že se bude jednat o tříhodinovou show, v tu dobu tomu ale asi věřil málokdo. Hlavně nebylo příliš zřejmé, jak bude vystoupení a celý program koncipován. Onen návrat ztracených synů v podobě Kai Hansena a především Michaela Kiskeho s sebou mohl přinést mnohá úskalí, ať při stavbě repertoáru či při zapojení současných členů seskupení.

Helloween
© Tomáš Rozkovec / musicserver.cz
Ačkoli začátek byl stanoven na dvacátou hodinu, vystoupení začalo s pětadvacetiminutovým zpožděním. Nervozita v po strop narvané, stařičké hale rostla. Vzduch začal být vydýchaný a podlaha se začala rosit, když se za černým plátnem označeným logem kapely a názvem turné "Pumpkins United" začalo cosi dít. Za zvuku reprodukované písně "Let Me Entertaint You" od Robbieho Williamse (!) se začali, podobně jako Iron Maiden při" Doctor, Doctor Please", rozcvičovat (pohybově) jednotliví členové, což samozřejmě diváci stojící pod pódiem nemohli vidět. Ale i tak to bylo příjemné zpestření.

Pak už se ozvalo známé intro skladby "Halloween" a hala expolodovala nadšením. Lepší začátek si diváci nemohli přát. Opona padá a na pódiu, kterému dominují jakési dýňové čelisti, které svírají bicí, stojí šestice hudebníků. Michael Kiske odzpívává první tóny této skvělé kompozice, když se k němu přidává Andi Deris. Dochází tak k prvnímu pěveckému souboji. První překvapení večera. Za pódiem se na plátně promítají filmové dotáčky. Zvuk je velmi hutný, i když zpočátku lehce nevyrovnaný. Je znát zápřah hned tří kytarových kulometníků. Ti jednotlivě nebo společně vstupují na prodlouženou část pódia, jedná se o jakési módní molo - do slova a do písmene - které míří do části publika. Tam se oddávají kytarovým duelům. Dění na jevišti je možné sledovat na dvou velkoplošných obrazovkách. Hned od samého začátku překvapí energie, kterou muzikanti překypují. Neustále běhají po forbíně, rozdávají úsměvy, pošklebují se na sebe, gestikulují a celé je to velmi zábavné sledovat. V každém případě kapela hrála, což platilo po celou dobu koncertu, jako dobře namazaný stroj.

Následuje další z hitů období Strážců, "Dr. Stein". Kiske v druhém pěveckém souboji s Derisem uspěl, a když pak sám odzpívá "I'm Alive", má publikum plně na své straně. Ostatně se ví, že v České republice má Helloween s Michaelem Kiskem za mikrofonem jakési výsadní postavení a mnoho současných metalových +45tníků vyrůstalo právě na této muzice. Nebylo tedy divu, že bylo mnohokrát vyvoláváno jeho jméno a on se svému publiku náležitě odměňoval.

Helloween
© Tomáš Rozkovec / musicserver.cz
Před publikum předstupuje Andi a oznamuje mu, že budou pořizovat z tohoto vystoupení záznam pro živé DVD a Blue-ray. Když ohlásí, že zahrají píseň z alba "Dark Ride", nastává překvapení číslo dvě. Tato nahrávka, jak je známo, nepatří u principála Michaela Weikatha k těm oblíbeným. "If I Could Fly" a následující "Are You Metal" je odehráno v jednom tahu, včetně Kai Hansena, který de facto nesleze za celé tříhodinové vystoupení z pódia.

Na scénu přicházejí Seth & Doc, dvě animované postavičky promítané na plátno, které po vzoru Beavise a Buttheada, na vkus recenzenta, otravně předělují jednotlivé části koncertu, a drobí je tak do menších mikrocelků. Show tak ztrácí na tahu a je přibrzděna trojicí nevýrazných skladeb "Kids of Century", "Waiting of the Thunder", "Perfect Gentleman" a stejným počtem animovaných dotáček. Skupina se z nějakých důvodů rozhodla, že repertoár postaví na méně hraných skladbách, samozřejmě vyjma prvních tří desek, a to až do alba "7 Sinners" (2010). Bohužel tento scénáristický přešlap se na některých místech koncertu projevil v plné své nahotě a dospěl do svého prvního klopýtnutí.

Řemen nahodí až skvělý Kai Hansen, který se evidentně celý večer náramně baví. Jeho set, počínající rozezpíváním publika ve stylu Freddieho Mercuryho, vypadal jak z jiného světa. Srší obrovskou energií a válcuje všechny, kdo se tomu poddá. Okamžitě se zvedá les zdvižených rukou. Trio skladeb spojené do jedné kompozice ("Starlight", "Ride the Sky" a "Judas") nenechává nikoho vydechnout. Kaiův hlasový projev je jistý a žene se i do výšek, které jsou známy se studiových nahrávek. Euforie nekončí. "Heavy Metal (Is the Law)". Ještě někdo pochybuje? Naprosto excelentní set, který se dá nazvat zlatým hřebem večera.

Helloween
© Tomáš Rozkovec / musicserver.cz
Jak to bývá, k metalu patří i ploužáky. I na ně došlo. Pro někoho bohudík, pro další bohužel. Nechyběla "Forever a One (Neverland)", odzpívaná Andym a Michaelem na barových stoličkách, doprovázeni pouze Saschou, či nezbytná "A Tale That Wasn't Right", které ve své době jistě doprovázely nejedno intimní sbližování tehdejších teenagerů. Nicméně dva pomalé kousky za sebou a k tomu další kreslený předěl působily jako zatažení za ruční brzdu v plné rychlosti. Naštěstí kdosi zanotuje "Happy Happy Halloween" a publikum nadšeně prozpěvuje onen nápěv. Hala se postupně znovu probouzí.Po "I Can" přichází zajímavá vsuvka v podobě bubenického sóla. To rozjede nejdříve sám Daniel Löble. Poté se z plátna rozehraje záznam bubenického vystoupení Ingeho Schwichtenberga. Společně s Löblem rozjedou imaginární drum duel. Velmi dojemná chvíle věnovaná právě památce jednoho se zakládajících členů.

Koncert se přehoupl do své poslední čtvrtiny, ale ne zrovna moc šťastně. "Livin' Ain't No Cry", která pozvolna přešla do "A Little Time", neměla správný tah a poprvé se u Micheala Kiskeho dostavily hlasové potíže. Scénáristický přešlap číslo dvě - kapela sáhla, a to rovnou třikrát, do alba "Masters of Rings". Tentokrát, po "Perfect Gentleman", to byly další dvě, možná méně výrazné "Why" a "Sole Survivor". Zřejmé bylo i ochlazení publika, které ožilo až se skvělou "Power". Ale to se už blížil domnělý konec vystoupení.

Helloween
© Tomáš Rozkovec / musicserver.cz
Když Andy oznámil, že píseň, kterou nyní zahrají, slyšel ve svých sedmnácti letech a přál si ji hrát se svou kapelou, asi všichni tušili, že se bude jednat o "How Many Tears", úžasný kvapík z období "Walls of Jericho". Tu společně odzpívali Kai, Andi a Michael. Vrcholem pak byly kytarové přestřelky pánů Hansena, Weikhatha a Gerstnera. Na zmíněném molu se předháněli, kdo vystřihne lepší sólo. Když je k tomu ještě podpořil i občas sólující basák Markus Grosskopf, bylo se nejen na co dívat, ale publikum mohlo obdivovat jejich nesporné muzikantské umění. S posledními údery do bicích se kapela rozloučila a odešla. Samozřejmě to byl jen fingovaný odchod.

Z reprosoustav se linul orlí hlas a majestátní pochod "Invitation", tudíž nebylo pochyb, že na řadě je "Eagle Fly Free". Zde už Michaelovy hlasivky bohužel braly za své. A v následující "Keeper of the Seven Keys", byť se s ní popral se ctí, už to bylo více než patrné. Když ke konci kompozice nastoupil Andy, byl bohužel mezi nimi znát rozdíl tříd. Neberme to však jako výraznou kaňku na jinak skvělém koncertu. Ono utáhnout tři hodiny v kuse není žádná legrace.

S posledními akordy, kdy se představovali a loučili jednotliví členové, to skutečně vypadalo na konec. Někteří diváci dokonce začali houfně opouštět halu, když se naposledy objevil Seth a Doc. Kai Hansen spustil solo á la Brian May a poté konečně došlo na "Future World." Při skutečně konečné "I Want Out" se bez pár minut naplnily slibované tři hodiny show. Diváci se ještě mohli pobavit pinkáním do nafukovacích balonů černé a oranžové barvy se znakem dýně, a když se na ně snesl déšť konfet, byl už skutečný konec. Za doprovodu hudby z filmu "Statečného srdce" mohli přemítat, jaký vlastně ten večer byl.

Helloween
© Tomáš Rozkovec / musicserver.cz
Skončil tak koncert, který připomínal jednu skvělou epochu heavy metalu, kdy se rodily legendy a muzikanti hýřili nápady. Pokud se podíváme na vystoupení jako celek, byl skvěle odehrán a kapele to ladilo asi jako nikdy před tím. Show byla postavena střídmě, bez dalších přikrašovadel, stála a padala s výkonem hudebníků. Za malé kaňky na kráse bych jmenoval nevyrovnaný setlist a animované vsuvky. Během tříhodinové akce se bohužel některé vtípky opakovaly a věčně vstupování na molo se dělo až příliš často a jevilo se jako dopředu naučené a nacvičené. Chyběl tak moment překvapení. I přes pár negativ to ale rozhodně byl koncert, který může hrdě aspirovat na metalovou akci roku.

  • Výborný metalový koncert po hudební stránce, ... (Hejzy, 26.11.2017 20:42) Reagovat

    Výborný metalový koncert po hudební stránce, škoda jen, že byl M. Kiske poněkud z formy. Co bylo tragické? Zoufalá pořadatelská služba, fronty a počet prodaných vstupenek neodpovídal kapacitě haly. Škoda!

  • Naprosto skvělý zážitek. Pokud jste byli před... (Anonym, 27.11.2017 09:48) Reagovat

    Naprosto skvělý zážitek. Pokud jste byli před pódiem jako já, bylo to bez front a místa jsem měla víc než dost :o)

  • Souhlas (radm, 27.11.2017 09:58) Reagovat

    Skvěle napsaná recenze, skvělý zážitek z koncertu.
    Vyzdvihl bych asi tyto věci:
    - Nejlépe ozvučený metalový koncert co jsem dosud viděl. Velká pochvala zvukařům, protože takto perfektně sladěný zvuk, kdy nic nehyčuhovalo, zpěvu šlo perfektně rozumět, kytary tak přesně akorát, basa a bicí super - no prostě zvuk na jedničku s hvězdičkou,
    - Nejlépe zazpívaný koncert skupiny. Viděl jsem je už několikrát (tedy pouze s Andim Derisem, ale Kaye Hansena jsem zase viděl několikrát s GammaRay, a Michaela Kiskeho zase jindy), a ještě nikdy nezazpívali takto skvěle. Co si vzpomínám, tak ještě nikdy jsem neslyšel Derise zpívat "studiové písně" takto i na koncertě - zpravidla to dává o oktávu níže, nebo jinak zkresluje. Tohle bylo opravdu perfektní. A přestože musím souhlasit, že Kiske později nedával své výšky už s takovou razancí a bylo to dosti potichu, tak to zazpíval naprosto famózně a velmi čistě. No a Hansen ve své části - to byl koncert uprostřed koncertu.
    - Nemohu nevyzdvihnout (už podruhé) Hansenovo vystoupení s písněmi z Walls of Jericho. Naprostá špička i tak velmi špičkového koncertu.

    Mé výtky by byly směřovány pouze výběru písní z novodobé éry. Né že bych měl něco proti "novodobým" helloween - vůbec né, Andi je skvělý a prostě tam už patří (tak jako patří Kiske do minulosti této kapely), ale vybrat do takovéto jinak velmi "Power metalové show" písně jako If I could fly, Waiting for the thunder nebo Perfect Gentleman - no osobně bych teda vzal daná alba a šáhl o písničku vedle. Ale to jsou pouze mé osobní preference.

    Takže děkuji za skvělý zážitek.

  • parádní.. (Hells, 27.11.2017 10:45) Reagovat

    Měl jsem místa na sezeni, protože jsem dostal vstupenky k narozeninám již v létě a na stání již nebyly:-(
    Samozřejmě to má svoje výhody, ale i nevýhody a těch bylo asi víc, protože jsem měl strašnou chuť skočit dolu do toho davu šílenců:-) Ale zase měl možnost si více vychutnat hudební stránku koncertu.
    Souhlasím s tím, že co se týče pořadatelské služby, byla to katastrofa.
    Samotný koncert byl super, výběr skladem, až na opravdu jeden, dva songy byl perfektní. Akorát to věčné přerušování animovanými vsuvkami a neustálé odcházení a přicházení nebylo asi to nejlepší, ale zase hrát v kuse tři hodiny by asi nešlo. Ale raději bych bral kratší set s větším spádem, gradací..což se tedy nakonec asi i tak povedlo..setem který začínal songem Eagle Fly Free..mimochodem mým nejoblíbenějším:-)..
    Akorát tedy zvuk nebyl úplně nejlepší v místech kde jsem seděl..ale to bych už asi chtěl hodně od tété stařičké haly, možná škoda, že nikoho nenapdlo to uspořádat v O2 aréně, která by se určitě vyprodala a zvukově a zázemím je nesrovnatelná.


  • Splněný sen (Martas, 27.11.2017 13:26) Reagovat

    Ačkoliv jsem na Helloweenech vyrůstal, nikdy jsem je naživo neviděl. Ne, že by nebyla příležitost, ale tak nějak jsem se bál konfrontace mých představ z období s Kiskem a současnosti. Vždycky jsem si říkal, že kdyby je někdy napadlo hrát zase spolu, nenechám si je ujít. Takové sci-fi, které se naštěstí proměnilo ve skutečnost. A v náramnou!
    Pravda, zvuk v hale je něco jiného než třeba na MOR, Kiskeho jsem už taky viděl v lepší formě (je ale fakt, že nikdy po téměř třech hodinách zpěvu), ale tím drobné nedostatky končí.
    Muzika šlapala jako dřív, zpěváci to dávali, Hansen mne uvedl v euforii, stání pod pódiem bylo super. Sen se mi splnil a i když se už asi opakovat nebude, jsem naprosto spokojený!


DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Backing tracky nahrazují muzikanty stále víc. A to mě štve
Blogísek ultrapopaře: Backing tracky nahrazují muzikanty stále víc. A to mě štve Není to zase tak dávno, co mě u mnoha kapel, hlavně na multižánrových Colours of Ostrava, fascinovalo množství hudebníků na pódiu, kteří navíc ovládali několik různých nástrojů. Loni jsem ale získal pocit, že muzikanti už brzy... čtěte zde
Vydáno: 15.02.2025 08:00 v sekci Publicistika | Blogísek ultrapopaře
Kmotra rock'n'rollu Sister Rosetta Tharpe by letos oslavila své 110. narozeniny
Publicistika: Kmotra rock'n'rollu Sister Rosetta Tharpe by letos oslavila své 110. narozeniny Dnes již snad každý hudební nadšenec moc dobře ví, že za otce rock'n'rollu platí Alan Freed, zatímco Tina Turner si vybudovala pověst rockové královny. Nyní se ale ponořme o něco hlouběji do historie a připomeňme si život... čtěte zde
Vydáno: 14.02.2025 08:00 v sekci Publicistika
FKA twigs - Eusexua 9/10
Recenze: FKA twigs chce na desce "Eusexua" dostat posluchače mimo jejich smysly Inspiraci pro tvorbu své třetí desky "Eusexua" vyrazila FKA twigs hledat do Prahy. Ne že by to měla v plánu - natáčela zde novou verzi filmu "Vrána" a prý se zamilovala do místní techno scény. Jak se tedy pobyt v naší metropoli a... čtěte zde
Vydáno: 13.02.2025 16:00 v sekci Recenze
Pohled do českých hitparád - 6. týden 2025
Neměnné české žebříčky oživil jen The Weeknd s novou deskou Hozier, Viktor Sheen a Calin ve spojení se Sofianem Medjmedjem znovu obhájili vedení v hlavních sekcích českých hitparád. V žebříčku alb zamíchal kartami kanadský hudebník The Weeknd, který s novinkou "Hurry Up Tomorrow" pronikl na... čtěte zde
Vydáno: 13.02.2025 08:00 v sekci Novinky | České hitparády
Nové desky 5/2025 - od Dream Theater přes Inhaler po Jinjer
Nové desky 5/2025 - od Dream Theater přes Inhaler po Jinjer Druhý únorový víkend si na své přišli hlavně fanoušci tvrdších žánrů a alternativy, kterým udělali radost Dream Theater, Jinjer, čeští Plum Dumplings, irští Inhaler, Sharon Van Etten s kapelou, The Vices, Marko Hietala či... čtěte zde
Vydáno: 12.02.2025 12:00 v sekci Novinky | Nové desky
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Nové desky 50/2024 - od Snoop Dogga s Dr. Dre přes The Cure po Helloween (18.12.2024 14:00)
- Video: Nalaďte se songem "Best Time" od Helloween na jejich živák "Live In Budokan" (14.10.2024 14:27)
- Naživo: Helloween jeli v pražské O2 areně jako dobře namazaný stroj (01.07.2022 21:13)
- Fotogalerie: Helloween zvládli svoji show v zaplněné O2 areně na výbornou (01.07.2022 08:30)
- Publicistika: Čtyřicet nejlepších zahraničních desek roku 2021 podle musicserveru (40-31) (24.01.2022 18:00)
- Recenze: Helloween se ve hvězdné sestavě vrátili s fenomenální eponymní deskou (28.06.2021 00:00)
- Nové desky 24/2021 - od Fear Factory přes Helloween po Styx (22.06.2021 08:30)
- Video: Helloween v klipu "Skyfall" bojují s mimozemšťany. Epická skladba láká na nové album (04.04.2021 09:07)
- Slyšeli jsme novou desku Helloween. Máte se na co těšit? (26.03.2021 14:09)
- Helloween jsou zpět. V červnu vydají šestnáctou řadovku (15.03.2021 17:01)

ALBUM TÝDNE 06/2025

The Vices
Before It Might Be Gone

Nizozemská indierocková formace The Vices zůstává pro podstatnou část českého publika stále velká neznámá. Skvadru, která v roce 2021 vydala své debutové album "Looking For Faces", poznají jen ti opravdoví fajnšmekři. Jak si skupina vede se svým novým počinem "Before It Might Be Gone"?

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

St 19.02.
Saxon (UK) (Lucerna Music Bar, Praha)
Pá 21.02.
Ericdoa (US) (Rock Café, Praha)
So 22.02.
Bullet For My Valentine (UK) + Trivium (US) (Forum Karlín, Praha)
Ne 23.02.
Cyndi Lauper (US) (O2 arena, Praha)
Čt 27.02.
Loreen (SWE) (Roxy, Praha)
Čt 27.02.
JJ Grey & Mofro (US) (Lucerna Music Bar, Praha)
Pá 28.02.
Kiasmos (ISL) (SaSaZu, Praha)
Út 04.03.
Dean Lewis (AUS) (Forum Karlín, Praha)
Út 04.03.
Animals As Leaders (US) / Night Verses (US) (Roxy, Praha)
St 05.03.
Alex Warren (US) (Roxy, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Vladimír Mišík Justin Bieber The Prodigy Prince Lady Gaga Beyoncé Lucie Vondráčková Kabát The Weeknd Pink Floyd Queen Madonna Mirai Taylor Swift Linkin Park Coldplay Viktor Sheen Vypsaná fiXa Karel Gott Lucie
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2025 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2024 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe