Zatímco ten večer v O2 areně vystupoval italský hudební skladatel Ennio Morricone v doprovodu s Českým národním symfonickým orchestrem, Forum Karlín se ocitlo pod frontálním útokem amerického rappera Machine Gun Kellyho. Dlouho jsem si lámal hlavu nad tím, proč je MGK tak oblíbený a co má znamenat ten neskutečný hype kolem jeho živé prezentace. Další vyprodaný koncert mi na tuto palčivou otázku částečně odpověděl.

Reportáže z předešlého dva roky starého vystoupení pěly chválu na promakanou show, která sázela na tvrdé kytary a hutné bicí namísto klasického rapového koncertu. Fúze kytar s rapem je pravděpodobně jedním z hlavních důvodů, proč je Kellyho hudba tak oblíbená. Dalším důvodem bude samozřejmě i fakt, že řada jeho skladeb má typicky popovou strukturu s bouřlivými a kolikrát velmi vlezlými refrény. O tom, že MGK disponuje flow rychlou jak kulomet, netřeba diskutovat.

Setlist byl poměrně pestrý a nabídl zajímavý kolorit skladeb. Zde se však musím pozastavit a dát za pravdu kolegovi Trávníčkovi, který MGK viděl naživo v červnu na Aerodrome festivalu. Poznámka ohledně toho, zda je Kelly drsňák, nebo naopak slaďouš, protože mezi písničkami pendluje a nedokáže se žánrově ukotvit, je totiž velmi trefná. Narážky na převahu popově/kytarových songů s líbivými refrény na úkor těch tvrdších rapových jsem během večera slyšel hned několikrát.

Machine Gun Kelly během koncertu představil svou poslení nahrávku "Bloom", ale dostal se i ke starším kouskům. Naživo nechyběla coververze známého hitu "Numb" od Linkin Park, ve kterém Kelly vzdává hold již zesnulému frontmanovi Chesteru Benningtonovi. Zazněl také zbrusu nový song "The Break Up", který se dočkal velmi vřelé odezvy od fanoušků. Dlouhá předehra u písně "Rehab" pozvolna připravila příchozí na to, na co netrpělivě čekali - na energický singl "Till I Die", při kterém nešlo jen tak stát na místě. Následoval konec, ale fanoušci si skandováním Kellyho jména nakonec vyvolali jeho návrat na pódium a přídavek v podobě emotivní skladby "27", při které se nad hlavami publika vyrojily zapalovače a mobilní telefony.

Show to byla opravdu skvělá, o tom se rozhodně nedá pochybovat. Vystoupení mělo spád, bylo dynamické a promyšlené, nechyběla mu strhující atmosféra. Samozřejmostí byly světelné a kouřové efekty, dvakrát se dokonce dostalo na konfety. Čert vem zpočátku špatné ozvučení. Doprovodná kapela byla perfektně sehraná. Machine Gun Kelly podal velmi dobrý výkon a předvedl dokonalou práci s publikem. Kvůli té vší dokonalosti jsem se bohužel nemohl zbavit pocitu, že je to všechno jen naleštěná, umělá zábava. Bezchybný produkt, kterému však něco chybí, nejspíš autenticita. Fanoušci si ovšem show clevelandského rodáka náležitě užili a to je přece to hlavní!