Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
A-ha - This Is Our Home

Odpojení A-ha se ukazují s novinkou "This Is Our Home"

Vydáno: 18.09.2017 11:47 v sekci Video - Pavel Parikrupa | foto: a-ha.com
SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
Televizní stanice MTV se rozhodla oživit formát svého slavného cyklu akustických koncertů "MTV Unplugged". Jednou z prvních kapel, které se v rámci obnovené premiéry představí, je i norské trio A-ha. Záznam jejich koncertu s podtitulem "Summer Solstice" vyjde ve všemožných formátech už 6. října.

A-ha pro potřeby vystoupení nejen oprášili své hity, ale vybrali i některé ne tak provařené písně a přidali také pár novinek. Jednou z nich je i krásný první singl "This Is Our Home", jehož autorem je klávesák Magne Furuholmen. Video je natočeno na norském pobřeží v Giske Harbour Hall a naznačuje, že celý koncert bude potěchou pro uši i oči. Skladba samotná má vše, co od A-ha můžeme čekat: melancholickou atmosféru, klenutou melodii a další důkaz toho, že Morten Harket jistě podepsal smlouvu s ďáblem, aby měl stále mladistvý vzhled a hlas.

Jako bonus pak berte další zveřejněnou píseň, kterou je dávný hit "The Sun Always Shines On TV", v jehož unplugged verzi hostuje i Ingrid Helene Håvik.

8/10

8/10

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • A-ha akusticky (Ivan, 18.09.2017 14:55) Reagovat

    Když jsem tu píseň slyšel, tak jsem si hned myslel, že ji složil Mag f. Ačkoliv je z větší částí autorem písní pro A-ha Pal, Magneovi skladby se mi vždy líbili tak nějak víc. Perly: Lifelines, Cosy prisons, Sunny mystery, Givin up the ghost, Mythomania.... ). A-ha jsou v akustické poloze naprosto úžasní a bylo by skvělé, kdyby své písně, které prezentují akusticky na živo nahráli i ve studiu a vydali na CD. To měli udělat už když v roce 2010 v Royal albert hráli své písně za doprovodu orchester, přičemž řada z nich, hlavně Stay on these roads, zněla lépe než originál.

    • Re: A-ha akusticky (Reginald, 12.12.2017 03:21) Reagovat

      Zajímavý názor. Cosy prisons nemusím a Mythomania mně až vadí. Jedničkou je u mě pořád Pal, zatímco Magne je hravější, Waaktaar jde víc do určité hloubky a osudovosti....Living a boy's adventure tale, Summer moved on, There's never a forever thing, Hunting high and low.....to jsou moje hudební orgasmy. Nicméně Magne mě přesvědčil, že má občas rovněž geniální múzu (Forever not yours, Lifelines.)

      • Re: A-ha akusticky (Ivan, 12.12.2017 14:59) Reagovat

        No vidíš a mě zas celkem otravuje Living a boy's adventure tales kdy Morten až otravně ukazuje svůj rozsah a nebo možná jen proto, že neshledávám tu melodii príliš silnou (nicméně tuhle skladbu neložil Pal ale Mortnen). Z poslední řadovy považuju za nejslabší kousky právě Palovi (DFor ajar a goodbye Thompson), ale jinak nijak nespochybnuju Palův skladatelský um. Jinak by snad ani A-ha nemohli být mou topkovou skupinou, no ne. ani netvrdím že Mag je lepší skladatel než Pal (dá-li se to vůbec určit, přičem přičítám Palu fakt, že stojí opravdu za vetší částí jejich repertoáru on). Ovšem jedním z hezkých příkladů mého vkusu je Manhattan skyline, kde se mi značně víc líbí Magnova část (předehra+sloky) než přiostřený rockovější Palův refrén.

        • Re: A-ha akusticky (Reginald, 13.12.2017 01:01) Reagovat

          Morten jen ať klidně otravuje rozsahem, když to bude dělat takto. Living a boy's adventure tale je pro mě klenot,a ten pláč hlasu v závěru to ´plně nejlepší, nejen pro výšku, ale zakomponování. U mě song top 3 od A-ha. Ale, myslím, že hlavní skladatelský kredit této písně padá na Pal Waaktaara a nikoliv Mortena, který je jako skladatel jasně nejméně nadaný.Pokud budu srovnávat Magneho s Palem, a sčítat pomyslné zářezy spomezi mých oblíbených songů, tak je hlavní postavou celé skupiny jednoznačně ten nejméně nápadný a sice Waaktaar. Já ho osobně řadím k naprostým géniům, jako Elton John kupříkladu.

          1985 Hunting high and low: Celé průlomové album je skladatelsky jeho dílo. Waaktaar je autorem Hunting high and low, zmíněného Chlapeckého příběhu(kterej mám spolu s Chrisem Martinem za nejnedoceněnější počin jejich tvorby ,The sun always shines on T.V., i příjemné Here I stand and face the Rain a pěvecky fantastické Train of thought. Magne je "jen" spoluautorem Take on me.

          1986 Scoundrel day. Zde jsou skladby psané jako kolektivní dílo, ostatně toto album osobně příliš nemusím, krom magického Soft rains of April a Manhattan Skyline

          1988 Stay on these roads. Titulní skladba je jednou z nejkrásnějších, zde se spoluautorství přikládá i Mortenovi, je to vyložené vokální nádhera, takže tomu věřím. Skvělé je There's never a forever thing, zajímavé Out of blue comes green. Třetí album z jejich nejúspěšnějších let a stále žádný sólový zářez na pažbě Magneho, celé víceméně v režii Pala.

          1990 East of the sun West of the moon... Pro mě nejslabší album. Dobrá je titulní skladba a možná jejich nejtvrdší kus Sycamore leaves, obojí Palovo.

          1993 Memorial beach Neúspěšné album, pro mě naprosto magické, nádherné a atmosférické.Dark is the night for all a Angel on the snow jsou pro mě naprosté vrcholy celé jejich tvorby. Cold as stone, Memorial beach, How sweet it was, Locust....všechno skvělé kousky, do jednoho Palovo.

          Takže celou první jejich nej etapu odtáhl autorsky Waaktaar, nebýt jeho nikdo by o chlapcích nevěděl. Samozřejmě, ten Mortenův vokál jim dopřál onu třešničku na výsluní popularity.

          2000 Minor earth major sky Až tady mám první oblíbenou písničku výlučně od Magneho a to I Wish I cared, i tu ale vyrovnal Pal svým Velvetem a překonal pro mě nejlepším songem co jsem kdy od kohokoliv slyšel. Summer moved on (tu mi jednou zahrajou)

          2002 Lifelines.. První album, které stojí a padá na Magneho skladatelských schopnostech, jež se ukázaly jako nemalé a obdivuhodné. Tohle je Furuholmenovo opus magnum. Pal tu má jen krásnou Time and again, kdežto Magne naprosto přenádhernou Lifelines, neskutečně chytlavou Forever not yours, i zapomenuté, ovšem moc hezké balady, jako Solace, White Canvas, či Dragonfly. Jako by Magnemu praskl pytel jeho pomyslné kreativity.

          2005 Analogue Na tomto albu bych to viděl víceméně půl na půl. Od Pala tu je Analogue (které bych čekal spíš od Magneho:)) dál Waaktaar složil strašně zvláštní, smutnou a působivou Over the treetops a White dwarf, kterej nedoporučuji lidem se sebevražednými sklony.Magne zase zabodoval pro mě nejlepším songem alba, jímž je u mě Birthright, dále Celice a specifická závěrečná nostalgická The Summers of our youth. Celkově bych Analogue spolu s Minor earth Major Sky a Memorial beach hodnotil jako atmosféricky a tématicky nejhlubší a obsahem a vyzněním nejhodnotnější.

          2009 Foot of the mountain. Titulní skladba plus pro mě velice chytlavý Bandstand je dílem obou, Pal přidal sám ještě Shadowside a Mother nature goes to heaven, či Nothing is keeping you here....plus další moc příjenej song Butterfly, který přišel krátce po té.

          2016 Cast in steel Jak říkám, pro mě je album spíš zklamání. Nejlepší je krásná Cast in steel od Waaktaara, dále tu má slušnou Under the makeup a zajímavou Door ajar. Magne má na svědomí druhý nej song alba Giving up the ghost. Naopak se mi nelíbí Wake up, Mythomania, Forest fire ani Goodbye Thompson, načež nejsem v takovém množství od A-ha vůbec zvyklý.

          Když bych to bral za celou jejich kariéru, tak nejhorší songy mi připadnou: And you tell me, Love is reason, Maybe Maybe, Waiting for her, There's a reason for it, Make it soon.

          Tož tak, omlouvám se za délku textu, ale když už, tak už jsem to vzal zgruntu:))

          • Re: A-ha akusticky (Ivan, 13.12.2017 08:38) Reagovat

            Když už sis s tím dal takovou práci, vypsat svůj pohled na alba jedno po druhém, to mě těší. Už jen z principu, že má někdo přehled a zajímá se o skupinu, kterou mám rád. I když nesdílím stejný názor ku příkladu, že jejich debit hje nejlepším počinem. Já osobně ho úpovažuji za nejslabší (i úpřes to, že obsahuje jejich nejprofláklejší hity Take on me a the Sun always shines on TV). Funguje tu aspekt debiového alba, tak jako i u mých některých jiných oblibených interpretů, kde ačkoliv měli své velké hity, je zde cítit jistý vývin a nováčkovství, kdy některé písně zahrnují dost jednoduché aranže a songy, které by už doufám niíkdy neudělali (The blue sky). Taky je zde v naprostém kontrastu dospělá a Hunting nigh and low vs kolovrátková Love is reason. Jako by a-ha chteli uspokojit veškerou sféru posluchačů. Tohle se s nimi táhlo po celou osmdesátkovou éru, kdy se nejen kvůli Take on me, ale i kvůli dalším rozjuchaným Cry wolf, Touchy, těžce zbavovali nálepky 80's boybandu.
            Narozdíl od te be si myslím, že Scoundrel day je o mnoho lepší než jejich debit. Tam byly veškeré hrany, které byly na prvním albu, vybroušeny a dotaženy. I po skladatelské stránce, jsou tam melodicky silnější sklladby. (Cry wolf je nejhorší). Mám pocit, že i A-ha jednou v kontextu v rozhovoru jmenovali tohle album jako jedno z jejich oblíbených. Právem.
            Stay on these roads hážu spíš taky do té druhé poloviny, co do oblíbenosti alb. Nemám rád Touchy! příliš kýčovitá a v kontrastu se skvělou bondovkou a Out of blue comes green i Blood that moves the body je dobrá.
            Narozdíl od tebe East of the sun, west of the moon beru jako jedno z jejich nejlepších alb. Ukončení jejich osmdesátkové éry a vzdorovitý nástup do nového desetiletí, kdy tímto albem museli přesvětčit i toho nejzatvrdlejšího zabedněnce, že nejsou jen synthpopíkem, ale že jejich hudební rozhled je mnohem dál. Memorial beach považuju za prakticky stejně povedené jako EOTSWOTM. Ano, je to nedoceněné album (hold neobsahuje žádné Take on me).
            Druhá etapa je alespoň tak dobrá jako první. Mám rád pozdnější období déle hrajících skupin. A-ha zde příchází s zcela novým zvukem na Minor earth, major sky. I když se jedná bezesporu o velice kvalitní album (nejlepší You'll never get over me a little black heart ), tak všechny ostatní považuju za ještě lepší.
            Lifelines obsahuje mou nejoblíbenější skladbu Lifelines a několik dalších skvělých skladeb. Jinak je poměrně různorodé, jako by bylo poskládáno ze tří alb do jednoho. Ale je už kvůli tytulní skladbě, která opbhajuje mnoho v první půlce co do oblíbenosti. Analogue - syntezátory, zde fungují spíš plošně, jsou upozaděny a do popředí se dostává akustika - kytara, klavír v klasickém stylu. nechybí ani přitvrdění v mé oblíbené make it soon. Nejlepší skladbu napsal kupodivu Morten - Holyground. Další velmi oblíbené jsou Cosy prisons, Dont do any favour, Birthright.
            Foot of the mountain je moje nejoblíbenější album zde jsou krystalicky popoví a Sunny mystery nej skladba.
            No a Cast in steel je jejich standard, což jinými slovy znamená velmi dobré album. Nejlepší Cast in steel, forest fire, she's humming a tune. A byl jsem na tour k tomuto albu, což mu připočítávám k dobru.
            Unplugged je vítaným krokem, akustická bodoba A-ha sluší a už se těším na koncert. Doufám, že od nich ještě alespoň dvě řadová alba budou následovat než dají skutečně the last hurrah.
            faktem je, že Magne se aktivněji zapojil do skládání pro A-ha v jejich druhé polovině, kdy přivedl opravdové perly. Před tím, nebyl tolik výrazný. Vítku, kterou k jejich discographii mám, že za poslední dobu vydali až přespříliš the bestovek. Zbytečně. A-ha je the best i bez bestovek ;)

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Český rap v roce 2020
Publicistika: Český rap v roce 2020 Po roce jsme se opět podívali na to, jak se dařilo českému rapu. V rozsáhlém přehledu jsme si posvítili na pět nejlepších desek tohoto žánru, přiblížili pár nových hudebních objevů, vybrali nejlepší videoklip a zhodnotili... čtěte zde
Vydáno: 26.02.2021 08:00 v sekci Publicistika
23
Různí - Art Rock Line 1971-1985 8/10
Recenze: Kompilace "Art Rock Line" shrnuje drobečky ze stolu československého sofistikovaného rocku Kolik dalších linií lze ještě načrtnout v prostoru československého bigbítu? Jak ukazuje stále se rozšiřující série kompilací vydavatelství Supraphon právě se slůvkem "Line" v titulu, možnosti tu jsou. Nejnovějším... čtěte zde
Vydáno: 25.02.2021 09:00 v sekci Recenze
3
Pohled do českých hitparád - 7. týden 2021
Yzomandias ukončil nadvládu Viktora Sheena, na stupních vítězů albové hitparády je hned dvakrát Zatímco rádiová hitparáda podvanácté ohlašuje na prvním místě Mirai s "I přes to všechno", albový žebříček se dočkal nového vítěze. Respektive spíše staronového - Yzomandias totiž s deskou "Prozyum" triumfoval už loni na... čtěte zde
Vydáno: 24.02.2021 08:00 v sekci Novinky | České hitparády
10
Nové desky 7/2021 - od Mogwai přes Tindersticks po Marka Ztraceného
Nové desky 7/2021 - od Mogwai přes Tindersticks po Marka Ztraceného Tento týden potěšíme především rockery - novinky jim nabídnou Mogwai, Escape The Fate, Ricky Warwick, Tindersticks, Tash Sultana či duo Smith & Burrows. K nim se přidá DJ SG Lewis s deskou plnou hostů, Marek Ztracený se živákem,... čtěte zde
Vydáno: 23.02.2021 12:00 v sekci Novinky | Nové desky
9
Daft Punk končí
Daft Punk končí Daft Punk jsou minulostí. Legendární robotické duo, které má na svědomí jedny z největších elektronických hitů vůbec, po osmadvaceti letech společného fungování ohlásilo v pondělí konec činnosti. Neveselou zprávu oznámila... čtěte zde
Vydáno: 22.02.2021 23:25 v sekci Novinky
17
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Zaprášenosti: A-ha - East Of The Sun West Of The Moon (13.08.2020 12:00)
- A-ha přijedou poprvé do Česka, přehrají i celý debut "Hunting High and Low" (11.12.2019 09:48)
- Naživo: A-ha v Lipsku dokázali, že jejich debut funguje naživo i po letech (15.11.2019 11:21)
- Recenze: Weezer na svém "Teal Albu" nostalgicky vzpomínají prostřednictvím coverů (12.02.2019 11:30)
- Naživo: A-ha akusticky ve Vídni zastínili svá předchozí tour (04.02.2018 11:03)
- Recenze: Odpojení A-ha během letního slunovratu vzkřísili kapelu (22.11.2017 09:00)
- Nové desky 40/2017 - od Liama Gallaghera přes A-ha po Tichou dohodu (09.10.2017 06:37)
- Minirecenze: Waaktaar & Zoe na "World Of Trouble" vykouzlili soundtrack k babímu létu (13.04.2017 15:45)
- Naživo: Návraty a odchody A-ha nemění nic na síle jejich koncertů (12.04.2016 08:43)
- Norští A-ha budou naposledy rekapitulovat (11.02.2016 17:50)

ALBUM TÝDNE 08/2021

The Weather Station
Ignorance

Už jste někdy slyšeli desku plnou svižných písní, které vás i přes ty uhánějící hajtky zabalí do hřejivé deky a ještě vám donesou kakao? Přesně taková je nahrávka "Ignorance". Pátá řadovka kanadských The Weather Station je introvertním symbolem karantény a jedním z alb roku 2021.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Bruno Mars Sia Beyoncé Viktor Sheen Kryštof Karel Gott Liam Gallagher Slipknot Mirai Robbie Williams Ozzy Osbourne Lenka Dusilová Aneta Langerová David Bowie Lucie Bílá Tata Bojs Dua Lipa Taylor Swift Lady Gaga Billie Eilish
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2021 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver
Zavřít reklamu