Když slavní upravují slavné

Kalifornská pětice Toto, s níž se na hudební scéně potkávají fanoušci rockové hudby od poloviny sedmdesátých let, připravila album s názvem "Through The Looking Glass", které je složeno pouze z úprav slavných písní slavných kolegů.

6/10

Toto - Through The Looking Glass

Celkový čas: 55:42

Skladby: Could You Be Loved, Bodhisattva, While My Guitar Gently Weeps, I Can’t Get Next To You, Living For The City, Maiden Voyage/Butterfly, Burn Down The Mission, Sunshine Of Your Love, House Of The Rising Sun, Watching The Detectives, It Takes A Lot To Laugh, It Takes A Train To Cry

Vydavatel: EMI

Ohodnoť toto album

Američtí rockeři Toto přichystali pro své fanoušky desku coververzí oblíbených písniček, mezi nimiž nechybí kousky od takového Stevieho Wondera či Boba Marleyho. Celkem na album, které pojmenovali "Through The Looking Glass", vměstnali jedenáct skladeb.

"Ty písničky znějí stále stejně dobře jako v den, kdy jsme je poprvé uslyšeli, před mnoha roky." Těmito slovy jsou ze strany Toto uvozeny songy, jimiž složili kompliment těm umělcům, kterých si prý moc váží. Jsou to Bob Marley, Herbie Hancock, Bob Dylan, Stevie Wonder nebo George Harrison. Nová deska amerických rockerů totiž obsahuje pouze předělávky většinou legendárních hitů. Poslech to je veskrze příjemný, byť nijak originální a přínosný.

Výběr skladeb odpovídá stáří a zkušenostem Toto, kteří světová pódia brázdí od sedmdesátých let. Zvolili historií osvědčené kousky, kterým se ne jedenkráte před nimi podívali na zoubek mnozí další hudebníci. Některým písním vtiskli novou, svébytnější tvář - "Bodhistattva" od Waltera Beckera a Donalda Fagana, "While My Guitar Gently Weeps" George Harrisona nebo "Living For The City" původně z pera Stevieho Wondera. Naopak taková Marleyho "Could You Be Loved" je k nerozpoznání od originálu. I v dalších příspěvcích - "Maiden Voyage/Butterfly" Herbie Hancocka, "Burn Down The Mission" Eltona Johna a Bernie Taupina či "Sunshine Of Your Love" Erica Claptona - zaznívají modernější momenty, skrze něž je patrná snaha Toto o autentické podání, ale vedle nich se rozprostírá plagiátorský potenciál, nevýrazné aranžmá, pouhé následování mistrů.

Toto každopádně nelze upřít zkušenosti, solidní instrumentální zdatnost a přehled, což jsou aspekty, které skupině pomohly citlivě zvolit finální skladby. Výsledná soudržnost desky je velice příjemná, písně na sebe navazují, žánrově se prolínají a doplňují. Tady si ovšem nejsem zcela jist, zda to stačí, abychom mohli Toto pouze chválit. Přeci jen posbírat jedenáct pecek (vlastně deset, protože jedna z písní je lidovka), trochu je upravit a následně vydat není až tak podivuhodným počinem. Ačkoli se kapela nedopouští žádných omylů a originály určitě nekazí, nemohu se nezbavit pouze lehce nadprůměrného pocitu.

• A proc? (ruska vlastovka, 14.12.2002 23:56) Reagovat

  Proc by musely byt skladby totalne predelany? Pokud si to jeste pamatuji, tak na obalu se TOTO vyjdrovali nejak v tom smyslu, ze to nahrali tak, jak to slysi oni v roce 2002. A IMHO nahrali to skvele. Ted nemyslim jen produkci, ktera je i na dnesni pomery prikladna. Zvuk je perfektni, takova Sunshine Of Your Love na poradna sluchatka - to je poteseni, ze ktereho jeste pet minut brni hlava :-). Bici Simona Phillipse... poslechnete si novou desku Phila Colinse. To se neda srovnat (ted nemyslim hudbu, i kdyz Colinsova deska me velmi zklamala, pomerovali bychom hrusky s jablky). Ale uz jen ten zvuk bicich - a jak jsou namichany prechodaky, to je parada. A i kdyby to opravdu jen natocili notu od noty (coz nenatocili), od tehle kapely bych to bral vsechno uz jen kvuli tomu, JAK je to zahrane (vzdyt to jsou spickovi studiovi hraci) a jak to zni. Ja mam slabost pro perfektni zvuk a hracske kvality a tady je obeho habadej. A nakonec... myslite, ze by posluchaci tolik stali o to, aby skladby, ktere dobre znaji, nekdo nahral tak, ze z Marleyho udela Presleyho a z Dylana dechovku? Ja teda ne... Naopak ocenuji to, co jsem uz o tehle kapele davno vedel. Ze zahraje snad uplne vsechno. Ja je podezrivam, ze by fakt nejak zvladli i Sumare Bartu ci Od Tabora az k nam... :-))))). Vsak par dechu v obsazeni meli...
  Lituji jen jednoho, ze se tvurci duch kapely (ve smyslu psani novych pisni) jiz davno kamsi vytratil.¨
  Na jejich koncerte v Praze pred lety jsem bohuzel nebyl, i kdyz jsem to planoval. Ale jestli se potvrdi, co proslycha... podruhe uz nezavaham!!
  
  P.S. Ja jsem profesionalni hudebnik, tak na to mozna nahlizim z ponekud jineho hlediska. Ale zda se mi, ze takhle to zahrat (a na koncerte to bude to same, jejich koncerty jsou povestne) by u nas asi nesvedl nikdo... snad kdysi Stromboli v dobe nejvetsi slavy, ale to bylo o necem jinem. A docela ocenuji implementaci tech vselijakych elektronickych dubovych ap. vychytavek - takhle si ja osobne predstavuji AOR pocatku tretiho tisicileti. Skoda, ze rovnou neudelali dvojalbum...
  Zdravim a pekne svatky!
  
  

• Sakra... (ruska vlastovka, 15.12.2002 00:01) Reagovat

  Uz z toho vseho blbnu - Phil Collins se samozrejme pise se dvema L. Omlouvam se vsem, kteri si toho vsimli :-)
  
  

8/10

Recenze: Pearl Jam na "Dark Matter" překypují nadšením a mladickou energií S aktuální "Dark Matter" mají Pearl Jam na kontě tucet studiových alb. Novinka kapely ze Seattlu naštěstí nepatří k těm tuctovým. S pomocí mladého producenta se zasloužilí rockeři, kteří už před pár lety vstoupili do... čtěte zde

Vydáno: 23.04.2024 08:00 v sekci Recenze

Naživo: Fletcher v SaSaZu obstarala zvuk, diváci zase obraz Popová, byť naživo spíše už pop-rocková zpěvačka Fletcher při své první návštěvě Prahy vyprodala klub SaSaZu. Ten nejprve od osmé večer na půl hodinky opanovala alternativně rocková dvojice Arxx z Brightonu, připomínající... čtěte zde

Vydáno: 22.04.2024 16:00 v sekci Naživo

Rozhovory: Igor Orozovič - Když zpíváte text, který je váš, nikdy ho nemůžete zazpívat špatně "Pomíjivost divadla je pro mě někdy bolestná. Oproti tomu kratičká píseň toho může obsáhnout spoustu a zůstane v nás, můžeme si ji zpívat," říká herec a muzikant Igor Orozovič. Svou čerstvě vydanou debutovou desku "Když muž... čtěte zde

Vydáno: 22.04.2024 11:00 v sekci Publicistika | Rozhovory

8/10

Recenze: Na "One Deep River" je Mark Knopfler pořád stejně solidní Po nejdelší pauze mezi sólovými alby - konkrétně po šesti letech - je tu nezaměnitelný zpěvák a kytarista Mark Knopfler se svou desátou deskou "One Deep River". A jak se dalo čekat, všechno je u něj jako vždy na svém místě, nic se... čtěte zde

Vydáno: 22.04.2024 00:00 v sekci Recenze

8/10

Recenze: Rapper Grey256 na desce "Tentokrát" všem mladým pop-rockerům ukázal, jak se to dělá. A přitom to má jako vedlejšák Grey256 patří mezi spousty mladých rapperů, o nichž na musicserveru kromě pravidelného komentáře hitparád nepíšeme. V redakci totiž nemáme žádného teenagera, který by jim rozuměl. Jednadvacetiletý interpret se nyní rozhodl... čtěte zde

Vydáno: 21.04.2024 08:00 v sekci Recenze