Ivan Kral více od podlahy

10.11.2002 20:25 - Pavel Parikrupa | foto: facebook interpreta

Prvním domácím vydavatelským počinem firmy CDirect po splynutí Mute CZ s EMI je nová deska Čechoameričana Ivana Krale s názvem "Photoalbum". Přečtěte si, jak Kral přitvrdil, i když nostalgické tóny na "Photoalbu" stále najdeme. Své fandy rozhodně nezklamal a možná nabere i nějaké nové.
8/10

Ivan Kral - Photoalbum

Skladby: Pretty Lady, You Take My Money, Funny Farm, Put'em Up!, Telling Lies, Smoke Out, I'm Lazy, Another Broken Heart, Time, You're No Good, Let It Go, Hold Me Now, Addiction, Dark Eyes
Celkový čas: 47:48
Vydavatel: CDirect
Když pomineme oprášené a na desce "Dancing Barefoot" znovu natočené vypalovačky, jež Ivan Kral původně spáchal před více než dvaceti lety s rockovým pošukem Iggy Popem, byla Ivanova sólová tvorba převážně decentně rozjímavá a nostalgická. "Nostalgia", "Prohlédnutí" a "Cabriolet" ukazovaly Krale především jako zralého muzikanta bez přílišné potřeby hrát nahlas a divoce, i když na koncertech se pořád dokázal pěkně rozparádit. Nová deska "Photoalbum" ovšem představuje Krale více v roli rockera, co svou muzikou umí natrhnout zadnici.

Přinejmenším prvních pět či šest skladeb "Photoalba" jsou postaveny na jednoduchém a účinném tvrdém kytarovém riffu a neučesaném zvuku. Refrény jsou jednoduché slogany, texty nikoliv lyrické, přiměřené přímočarému bigbítu, jadrné. "Funny Farm" je nejtřeskutější, "Put'em Up" nejúdernější, "You Take My Money" nejlepší. "Smoke Out" má povedenou bluesovou atmosféru osvěženou foukačkou producenta Vladimíra Papeže. Možná, že tuhle tvrdší polohu očekávali od Ivana někteří posluchači už při jeho návratu na českou scénu v půli devadesátých let.

Druhá část desky je klidnější a pestřejší: "I'm Lazy" se nese v reggae, "Another Broken Heart", tentokrát i s klavírem, je typická Kralova melancholická balada, které se v zadumanosti vyrovnává i následující "Time". Komu je smutno po české superkapele Alias, ať si pustí autobiografickou "Let It Go" - vzdušná melodie a text plný vzpomínek na lidi, kteří Kralovi "otevřeli oči a učinili z něho toho dnešního chlapa". A jak byl začátek alba hardrockový, tak konec desky je měkce posmutnělý - poslední dvě písně, "Addiction" a "Dark Eyes", jsou milostné, bez takových by to u Ivana snad ani nešlo, i kdyby hrál sebegarážovější rokenrol.

Na "Photoalbu" si Ivan Kral vystačil sám, jen s bubeníkem Emilem Frátrikem. Nahrál všechny kytary, basu a klávesy, ale myslím si, že kdyby měl ve studiu plnokrevnou kapelu, byl by výsledek ještě přesvědčivější. Chtěl bych písně z "Photoalba" slyšet živě na koncertě, protože jiskření mezi spoluhráči, ta nenahraditelná synergie pramenící z lidských duší na jednom pódiu, by je jistě ještě nakopla. Každopádně, poctivý rokenrol bez ohledů na okolní trendy, jako je na "Photoalbu" (nahraném za dva týdny!), v Česku uslyšíme málokdy a podobného muzikanta a člověka, jakým je Ivan Kral, tady najdeme jen těžko.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY