Vytváření soundtracků je v podstatě fenoménem, který stojí stranou klasických hudebních děl, potažmo kritérií, která na ně vztahujeme. Zvuková stopa už z principu, jako jeden vytržený díl, nemůže nikdy nahradit kompletní podobu filmu; ve vztahu k němu může plnit nanejvýš funkci příjemného připomenutí filmového zážitku. Existují ale i soundtracky, které přežívají samy o sobě, kupují si je i ti, kdo film ani vidět nemuseli a stávají se z nich samostatná díla. Něčím takovým si prošla například hudba z "Pulp Fiction" (ne snad, že by ji někdo z vlastníků CD neviděl, nicméně se poslouchá všude), u nás poslední dobou trhal prodejní rekordy namátkou "Rok Ďábla", ze starších ještě trhají "Samotáři", o "Jízdě" ani nemluvě. Zvuková stopa ze "Smradů" (resp. "Jablkoň a Svěcený - hudba z filmu") se mezi ně pravděpodobně nezařadí.

Nahrávka je to vesměs nenápadná, obyčejná, ničím extrémní... jako samotný film. Ti, kdo snímek viděli, budou patrně kvitovat jako příjemné osvěžení mluvené vsuvky z jednotlivých scének (za všechny "Drž hubu", kterou známe i z TV reklam, se dá brát jako samostatný track); jiní mohou album brát jako v podstatě nový projekt Jablkoně (občasné průpovídky herců zas nejsou tak dlouhé, aby se nedaly snést). Přesněji řečeno obohacený výběr z desek Jablkoně a Jablkoně se Svěceným. Čtyři písně pocházejí z CD "Mumlava", jedna z "Machalaje", ostatní hudební (v průměru minutové) tracky buď kopírují motivy z písní těchto nahrávek, nebo je ve stejném duchu nastavují. Nic navíc, na Jablkoň ani zklamání ani úspěch.

Soundtrack ze "Smradů" je příjemný, tak akorát dlouhý (jednatřicet skladeb se vešlo do třiačtyřiceti minut), nenudný, místy zábavný, místy trochu stejný, celkově ničím zvláštní (ani booklet nijak nevyniká, většina informací z něj se dá najít i na www.smradi.cz). Kdyby byl vydáván za klasické hudební album, chtělo by se říct, že je až zbytečné a ničím objevné, pokud má sloužit jako příjemná vzpomínka na zážitek z filmu, pak proč ne.