shop.musicserver.cz
The Kills - Nejsou to noty, melodie nebo rytmus, co dělá z písničky elektrizující zážitek

The Kills - Nejsou to noty, melodie nebo rytmus, co dělá z písničky elektrizující zážitek

Vydáno: 09.08.2017 12:00 v sekci Rozhovory - Veronika Ondečková | foto: facebook interpreta

Rekonvalescence po vážném zranění ruky kytaristy Jamieho, další etablování se na poli výtvarného umění femme fatele Alison a skvělé páté album "Ash & Ice" na kontě pro oba aka The Kills. Toť jsou událostí, na jejichž pozadí si ikonická dvojice našla pár chvilek, aby odpověděla na otázky. Tady je výsledek.

The Kills
© facebook kapely
Máte těsně před odehráním vašeho prvního koncertu v Praze (rozhovor se odehrával v červnu, pozn. redakce). Byli jste tady vůbec někdy předtím, nebo je pro vás Praha neznámé teritorium?

Alison (dále A): V Praze jsem nikdy nebyla a už se strašně moc těším až město uvidím poprvé. Slyšela jsem o Praze tolik úžasných věcí, že se mu žádné jiné místo nevyrovná. Nemůžu se dočkat, až se půjdu projít ulicemi a nasaju to všechno do sebe.

Album "Ash & Ice" jste vydali v delším intervalu než obvykle, po pěti letech. Za takovou dobu se může stát spousta věcí a The Kills to jedině potvrzují. Jak byste těch pět let shrnuli?

A: Strašně rychle to uteklo. Nevím, kam se ty roky poděly. Každopádně moje vzpomínka na ně je asi taková - MRAKY koncertování, mraky malování, mraky skládání a mraky času stráveného v L.A., Nashvillu, Americe a vůbec po všech koutech světa. Po vydání "Blood Pressures" jsme skoro tři roky byli v podstatě nepřetržitě na turné, ale nepřestávali jsme tvořit a pracovat na dalších projektech. Do pěti let se toho nacpe opravdu dost.

Možná i proto je "Ash & Ice" nejdelším LP, jaké jste zatím vydali. Bylo pro vás náročné dosáhnout toho, aby nahrávka držela pohromadě?

A: Měli jsme tentokrát napsáno vážně hodně písniček. A zeditovat padesát minut nebylo nic snadného. Ale vnímám to tak, že když člověk skládá, všechno, co vytvoří v určitém časovém období, v sobě automaticky nese prvek soudržnosti. Je to těmi roky vašeho života. Skládání je vždycky odrazem času a toho, jak vnímáte sami sebe v daném okamžiku. Hudebně, resp. zvukově, jsme si chtěli dopřát volnost a zjistit, kam nás jednotlivé songy zavedou. Šlapali jsme do toho tak dlouho, dokud nám nepřipadaly tak zajímavé, jak jen to jde. Teprve pak jsme dali stopku.

The Kills

The Kills small
Charakterizuje je syrová jednoduchost, autentický rokenrolový říz, který prokládají popovou hravostí i experimentováním s elektronikou. Narazili na sebe náhodou kdysi na Floridě. Alison Mosshart si v předrozpadové fázi své předchozí kapely ulovila Jamieho Hince podle zvuků jeho kytary, které se linuly z pokoje nad londýnském bytem, v němž pobývala během turné. Psal se rok 2000 a od té doby jsou osudová dvojka. Široká veřejnost ráda spekuluje o jejich vztahu, který je plný jiskření, ve skutečnosti ale údajně nikdy pár netvořili a jsou si 'tak blízcí, jak jen dva lidé mohou být, pokud nejsou milenci'. Mají na kontě pět alb, jedno lepší než druhé, a nic je nezastavuje. Tedy pokud náhodou nezasáhne smůla, jako nedávno, když se Jamie potýkal s vážným úrazem ruky.

Když bychom měli zůstat u těch nej, vaši aktuální desku jste mimochodem popsali jako tu nejupřímnější. "Museli jsme se ze sebe dostat věci, ze kterých nám je nepříjemně. Tvrdě jsme pracovali na tom, abychom co nejbezprostředněji dokázali říct to, co cítíme; popsat, co se to děje," zmiňovali jste vloni v rozhovoru pro magazín Vogue. Co vás přimělo být tentokrát tak otevřenými?

A: Dost možná potřeba upřímnosti v téhle uhozené době.

Je něco dalšího, čím je pro vás "Ash & Ice" výjimečným albem?

A: Miluju jeho grafiku.

The Kills
© last.fm
Která ze skladeb je pro vás naživo nejsilnější po lyrické stránce?

A: Každý večer je to jinak. Přísahám, že každý večer, jako by se písničky na pódiu samy přepsaly. Někdy ve mě zvlášť rezonuje "That Love". Jindy je to "Echo Home", při které si připadám, jako kdybych měla kočičí jazyk. Všechny pro mě něco znamenají a dokážou mít pro mě nový význam pokaždé, když vystupujeme. Může to být počasím, publikem, náladou, v jaké se zrovna nacházíme, a tak podobně.

Část desky vznikala na cestě Transsibiřským expresem, kterou se Jamie rozhodl podniknout o samotě. Byl to pro vás první podobně dobrodružný hon za inspirací?

Jamie (dále J): Ano, bylo to poprvé, co jsem se takhle někam úmyslně vydal. Chtěl jsem udělat chladnou a paranoidní nahrávku a předpokládal jsem, že na Transsibiřské magistrále by právě taková měla vzniknout. Jak se ukázalo, moji vnitřní démoni v sobě chovají dost naděje a jsou protknutí trochou smutku.

Jste britsko-americké duo. Předpokládám, že musí existovat situace, kdy vaše odlišné kořeny vyplavou na povrch. Jsou nějaké typické situace, kdy se pozná, že jste každý z jiné země?

J: Než jsem se přestěhoval do Ameriky, byl jsem unešený z mytologie toho místa a romantismu… V literatuře, hudbě, ve filmu. Zkrátka v umění. Ten obrázek se mi zamlouval. Hodil se v momentě, kdy došlo na skládání. Ale myslím si, že když se člověk přestěhuje na nové místo, část z toho mýtična se vytratí a člověk vidí jenom tvrdou, syrovou a škaredou realitu, která otřese s tím, co si myslel, že o ní ví. Když se něco takového stane, můžete mít tendenci se stáhnout zpátky do své vlastní kultury, protože je v ní větší hloubka díky tomu, co jste zažili v zemi, odkud pocházíte. Ale kromě toho je to jenom náš přízvuk, co nás prozradí.

Začátky The Kills se datují do roku 2000. Když se ohlédnete zpátky, vidíte rozdíly, co se týče vašeho přístupu k muzice?

J: Ne, neřekl bych. Snad jen vyjma toho, že jsme se zlepšili skladatelsky, tedy alespoň doufám. Pořád věřím, že to nejsou noty, melodie nebo rytmus, co děla z písničky elektrizující zážitek. Je to o lidech, kteří ji hrají, a o jejich postoji. Vždycky budu přesvědčený, že to tak je. Je to jediný způsob, jak vysvětlit, že kapela, co hraje dvanácti taktové blues, může zatřást světem podobně jako The Rolling Stones, Velvet Underground nebo The Stooges, zatímco jiná může být tou nejzoufalejší, nejbezvýznamnější partou nýmandů, co jste kdy viděli. A to samé platí v hip hopu, R&B, EDM…

Je evidentní, že k sobě navzájem máte neuvěřitelně blízko. Dostali jste se někdy do bodu, že byste napsali song jeden o druhém?

J: "U.R.A. Fever" jsem napsal pro nás s Alison jako song našeho gangu. A "Impossible Tracks", to je pro změnu písnička, kterou jsem zkoušel složit, jako kdybych byl Alison.

Rok 2016 pro vás musel být k nezastavení. Jak jste strávili krátké volno, co přišlo po něm a co vás čeká letos?

J: U mě to letos bylo docela o zvratech. Přestěhoval jsem se do L.A., takže to zabralo většinu veškerého volného času vedle skládání. Po zbytek roku se nám o program postará turné, na kterém budeme až do října. No a hned po tom mám v plánu se zavřít do studia a zahájit šílené období skládání a nahrávání.

  • hej the kills mam pro vas novinu. jsou to presne m... (Anonym, 11.08.2017 11:01) Reagovat

    hej the kills mam pro vas novinu. jsou to presne melodie, noty a rytmus, co delaji z pisnickz zazitek. kecy okolo jsou jen jakousi snahou o ospravedlneni toho, ze vlastne interpret neni schopen techto vyse uvedenych pojmu dostat a skloubit je v ucelenou skladbu. Pak hledaji sve paky jinde a presvedcuji o tom, jak jsou zajimavi tim, jak sjou strasne nekonvencni, alternativni. Ale postradaji uplne vsechny predpoklady k tomu, aby vytvorili dobrou skladbu. tzn. skladbu ktera dokaze zmenit naladu, vyvolat pocit euforie. tito interpreti poji jeden spolecny a pro skladani hudby zcela nejzasadnejsi fakt> vlastni neschopnost skladat hudbu. A jednim z techto jsou prave The kills

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
The Cure - Songs Of A Lost World 9/10
Recenze: Soundtrack k šedivé krajině za oknem s kapkami deště. The Cure na "Songs Of A Lost World" našli stroj času Za šestnáct let se toho stane spousta - třeba se svět dokáže obrátit naruby a propadnout do nejistoty. Když The Cure vydali svou desku "4:13 Dream", nebyl život na Zemi ani zdaleka tak vratký. Britská kapela svou vytouženou novinkou... čtěte zde
Vydáno: 08.11.2024 15:00 v sekci Recenze
Poly Noir - Snil jsem o tom, že natočím album pseudogregoriánských chorálů
Rozhovory: Poly Noir - Snil jsem o tom, že natočím album pseudogregoriánských chorálů Lídr brněnské bestie Insania Petr "Poly" Pálenský se dlouhé roky jakékoliv hudební aktivitě mimo svou domovskou formaci spíše vyhýbal. Až nyní proto vychází debut jeho veskrze osobního projektu Poly Noir ovlivněného temnou country.... čtěte zde
Vydáno: 08.11.2024 09:00 v sekci Publicistika | Rozhovory
Sabrina Carpenter - Short n' Sweet 8/10
Recenze: Sabrina Carpenter dorostla na "Short n' Sweet" v popovou princeznu s názorem Sabrina Carpenter rozhodně nepatří mezi neznámá jména, vždyť ve svých pouhých pětadvaceti letech vydala letos už svou šestou řadovku nazvanou "Short n' Sweet". Všechny roky předtím se však nyní jeví jako pouhá příprava na to,... čtěte zde
Vydáno: 07.11.2024 18:30 v sekci Recenze
Mezzoforte - Doufáme, že po sobě zanecháme pozitivní vibrace
Rozhovory: Mezzoforte - Doufáme, že po sobě zanecháme pozitivní vibrace Island dal hudebnímu světu spoustu výrazných jmen. Funk-jazzoví Mezzoforte ale patří mezi ty, kteří pomáhali pomyslné dveře otevřít. Už v pátek 8. listopadu zahrají v rámci festivalu Groove Brno. V krátkém rozhovoru jsme nakousli... čtěte zde
Vydáno: 07.11.2024 13:00 v sekci Publicistika | Rozhovory
Pohled do českých hitparád - 44. týden 2024
Nejhranějším českým hitem se poprvé stal "Plamen" Kateřiny Marie Tiché Třináct měsíců čekala Kateřina Marie Tichá se singlem "Plamen", než se dočkala pozice nejhranější domácí skladby v rádiích. Nyní se jí konečně podařilo sesadit dlouho kralující O5 & Radeček. Celkovému pořadí dál vládne... čtěte zde
Vydáno: 07.11.2024 09:00 v sekci Novinky | České hitparády
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Zaprášenosti: První porevoluční album The Rolling Stones slaví třicet let. "Voodoo Lounge" stále baví (21.07.2024 08:00)
- Dua Lipa a Benson Boone stále vládnou singlovým žebříčkům, The Rolling Stones jsou hranější než Mirai (29.03.2024 08:30)
- Nové desky 10/2024 - od Ariany Grande přes Judas Priest po Norah Jones (13.03.2024 21:10)
- Video: Keith Richards přidal k Reedově "I’m Waiting For My Man" své specifické charisma (05.03.2024 08:05)
- Publicistika: Čtyřicet nejlepších zahraničních desek roku 2023 podle musicserveru (10-1) (02.02.2024 19:00)
- Video: Hrdina klipu The Rolling Stones "Mess It Up" ví, že to podělal, návrat je ale těžký (22.12.2023 07:55)
- Makrorecenze: Makrorecenze "Hackney Diamonds" Rolling Stones (14.12.2023 08:00)
- The Rolling Stones vydají živák "Hackney Diamonds" a vyrazí na turné (03.12.2023 12:55)
- Ani Viktor Sheen nesesadil Viktora Sheena z čela české albové hitparády (16.11.2023 16:00)
- Ani The Rolling Stones nesesadili Viktora Sheena z čela domácí albové hitparády (03.11.2023 07:30)

ALBUM TÝDNE 45/2024

Mirek Kemel
Mordyjé

Patrně to zaznít musí, protože tyto dvě role nelze oddělit: Mirek Kemel je karikaturista - a písničkář. Obě povolání v sobě nesou aspekt pečlivého pozorování lidského pinožení a jeho vtělení do média, jež vyžaduje výstižnou zkratku. Třináct takových vhledů přináší deska nadepsaná výkřikem "Mordyjé".

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

So 09.11.
Royel Otis (Lucerna Music Bar, Praha)
So 09.11.
Palace (UK) (MeetFactory, Praha)
Ne 10.11.
Sum 41 (US) (O2 arena, Praha)
Ne 10.11.
The Last Dinner Party (UK) (Roxy, Praha)
Ne 10.11.
The Last Dinner Party (UK) (Roxy, Praha)
Ne 10.11.
Been Stellar (US) (Café V Lese, Praha)
Po 11.11.
Kakkmaddafakka (NOR) (MeetFactory, Praha)
Út 12.11.
Jacob Collier (UK) (O2 Universum, Praha)
Út 12.11.
Müller:Koller:Kryl (Rudolfinum, Praha)
St 13.11.
Katarzia’s Choice (La Fabrika, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Kateřina Marie Tichá Viktor Dyk Vladimír Mišík Justin Bieber The Prodigy Prince The Cure Lucie Vondráčková Beyoncé Coldplay Madonna Kabát Lady Gaga Queen Taylor Swift Viktor Sheen Billie Eilish Ed Sheeran Linkin Park Adele
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2024 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2024 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe