Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Deep Purple, Monster Truck, O2 arena, Praha, 22.5.2017

Jak slyšely Deep Purple v Praze mladé uši

Vydáno: 23.05.2017 10:29 v sekci Naživo - Jan Trávníček | foto: Tomáš Rozkovec @ musicserver.cz

Kariéra rockových legend Deep Purple už trvá takřka padesát let. A i když jim v O2 areně sekundovali Monster Truck, kteří se do ní vrátili od supportování při posledním turné Nickelback, vzpomínat na ně bude po včerejšku málokdo. Letitá mašina je totiž zcela převálcovala.

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    

Live: Deep Purple

místo: O2 arena, Praha
datum: 23. května 2017
setlist: Time For Bedlam, Fireball, Bloodsucker, Strange Kind Of Woman, Johnny's Band, Uncommon Man, The Surprising, Lazy, Birds Of Prey, Hell To Pay, Perfect Strangers, Space Truckin', Smoke On The Water, Hush (Joe South cover), Black Night
Fotogalerie

Toto bude jiný report z koncertu Deep Purple, než na jaké jste zvyklí. Tentokrát se nebudeme zasvěceně bavit o tom, jestli byl lepší včerejší koncert nebo ten před čtyřmi lety ve Slavkově u Brna či nějaký úplně jiný. Stranou dáme také debaty o tom, které album je nejpovedenější nebo jak moc skupině schází klávesista Jon Lord. Takových už jste určitě četli spousty. Zajímá nás totiž, jak může hudba Deep Purple působit v roce 2017 nikoliv na letitého fanouška, který se svou oblíbenou kapelou prošel všemi vzestupy a pády, nýbrž na jejich hudbou téměř nepolíbeného jedince.

Deep Purple, O2 arena, Praha, 23.května.2017
© Tomáš Rozkovec @ musicserver.cz
Je fér přiznat, že vzhledem k roku narození s číslovkou 1989 pisatel logicky nemůže znát všechny historické souvislosti a dosavadní tvorbu tak jako drtivá většina těch, kteří na koncert dorazili. Tedy převážně rockoví fanoušci pokročilého, mnohdy už téměř důchodového věku, kteří v džínové bundě přišli zavzpomínat na "staré dobré časy, kdy ještě kapely hrály, jak mají". Mladé uši a oči už jsou ale dnes zvyklé na jiné standardy a bylo zajímavé sledovat experiment a vnímat, co dnes ještě funguje a co už moc ne. Hlavní otázka tedy zněla: "Mají dnes Deep Purple šanci oslovit i ty, kteří by mohli být jejich vnuci?"

Odpověď je ano i ne. Bavíme-li se čistě o show a pozlátku jako takovém, odpověď je jednoznačně záporná. Jednoduché pódium s fialovým kobercem, velkou projekční plochou a dvěma bočními obrazovkami sloužilo zejména k přenášení záběrů na kapelu. A když už došlo k nějakým doplňujícím obrazům, většinou jste se z nich cítili spíše nesví. Jako třeba hned v úvodu, kdy jej zdobil pohled na ledovou kru, v níž byli po vzoru Mount Rushmore samožersky vytesány obličeje hlavních protagonistů. Mno. Jak moc je pro vás tento faktor zásadní, už si srovnejte se svým vkusem a s tím, do jaké míry je pro vás tato informace při výběru koncertu rozhodující.

Skutečnou show ale předváděli samotní muzikanti, jejichž dovednosti často překračovaly možnosti lidského chápání. Proti tomu nelze cokoliv namítat. Muzika Deep Purple je však už dnes pro mladou generaci hůře stravitelná, kombinace prog rocku s hard rockem sedmdesátých let a občasnými jazzovými prvky je zejména díky hammondovým varhanům zvukově už poněkud archaičtější a nepomáhají tomu ani na dnešní dobu už přehnaně dlouhá sóla. Hudba to je i dnes docela rázná a má břink, není ale zrovna skočná, vyhráli tak tentokrát ti, kteří u ní mohli sedět. A nejste-li vyloženě skalní, mohly vám některé propletené kombinace hammondek a kytarových sól připadat až útrpné. Právě to jsou ale na druhou stranu všechno důvody, proč na ně fanoušci celá ta léta chodí.

Deep Purple, O2 arena, Praha, 23.května.2017
© Tomáš Rozkovec @ musicserver.cz
A máme-li být spravedliví, tu a tam nastaly momenty, které i párplovským začátečníkům prostě musely připadat fascinující. Když si Steve Morse v úvodu skladby "Uncommon Man" na krku kytary vystřídal hned několik způsobů hry, nebo když klávesista Don Airey přešel od zvuku varhan přes sci-fi výlety až ke klasické vážné hudbě, bylo to bezesporu nejgeniálnější klávesové vystoupení, jaké měl pisatel dosud možnost zažít. Na to byl i Elton John se svou nedávnou pražskou exhibicí krátký. Mistr, který měl během svých osmašedesáti let možnost hrát s Jethro Tull, Rainbow, Thin Lizzy , Stevem Vaiem či muzikálovou superstar Andrew Lloyd Weberem, je zkrátka virtuos, jakých mnoho není, a právě jeho číslo bylo tím vůbec nejsilnějším pozitivním zážitkem celého večera.

Aktuální turné se jmenuje "The Long Goodbye" a váže se k vydání nového alba "inFinite". Z něj formace vedená Ianem Gillanem zahrála úvodní "Time For Bedlam", "The Surprising" a "Birds Of Prey". A ve všech těchto skladbách dřívější člen superskupiny Who Cares, kde působil s Tonym Iommim z Black Sabbath, kteří jsou na tom naživo dost podobně, poměrně zklamal. Z velmi dobře viditelného taháku si totiž nejen při těchto písních texty prachobyčejně četl. A nebylo to tak, že by tam jen občas nakoukl. Vždy si přečetl téměř každý řádek textů, čímž potvrdil, že nové písně absolutně nemá zažité, což sice můžeme svádět na věk, na druhou stranu by ale přece jen měla fungovat jakási autocenzura. A jestliže jedu turné k nové desce a vím, že se po mně chce už jenom zpěv, protože nějaké tanečky okolo už nejsou na pořadu dne, přijde mi logické, že bych pro to měl udělat alespoň tolik, že se ty texty naučím.

Deep Purple, O2 arena, Praha, 23.května.2017
© Tomáš Rozkovec @ musicserver.cz
Fanoušci to sice budou bagatelizovat, alespoň nějakou úroveň kvality bychom ale měli po svých hrdinech chtít. Je proto škoda, že i přes stále solidní pěvecké výkony a očividně stále silný elán pro koncerty se Ian Gillan už zařadil do skupiny s Lemmym Kilmisterem z Mötorhead a Ozzym Osbournem z Black Sabbath, kteří při svých posledních evropských turné už také podávali diskutabilní výkony. Zatímco třeba jiné legendy, jako jsou třeba takoví Iron Maiden, AC/DC s Axlem Rosem nebo Paul Simon, hráli naprosto bez potíží.

Poslední drobná výtka míří k publiku. Že bylo celé dvě hodiny takřka strnulé, se vzhledem k jeho složení a charakteru vystoupení ještě dalo docela pochopit. Při očekávání hudební katarze v podobě megahitu "Smoke On The Water" by ale člověk čekal okamžitý obrat. Jenže co se nestalo. Namísto očekávané exploze fanoušků v jásot a sborový řev, kterým by se mohli projevit jako ti praví rockoví příznivci, jich místo toho velká část jen vytáhla z kapsy mobily, aby si tak unikátní moment natočila. Něco takového čekáte na koncertě Justina Biebera, který na pár akordů vytáhne španělku, ale ne při největším hitu jedné z nejdůležitějších kapel rockové historie. Toto opravdu zabolelo.

Deep Purple, O2 arena, Praha, 23.května.2017
© Tomáš Rozkovec @ musicserver.cz
Přesto by byla škoda, kdybyste na základě těch několika bodů vnímali, že se koncert nevydařil. Naopak. Drtivá většina obecenstva, která věděla, co čekat, musela odcházet spokojená. Jen náš malý experiment dopadl poněkud jinak, než jsme si mysleli. Byl to zajímavý zážitek, který zejména díky sólovým hrám jednotlivých sidemanů ukázal, v čem tkví síla Deep Purple, a pomohl pochopit, proč jsou z nich dnes takové legendy. Ukázat jejich umění dnešním populárním pop-rockovým spolkům, řada z nich by se hanbou propadla. To je bez diskuze. Tvrdit však, že po jednom koncertě budeme nyní poslouchat celou diskografii s nábožnou úctou, by také nebylo fér. Na to už ta muzika přece jen zní až moc archaicky a je si v zásadě hodně podobná. A chceme-li se držet toho, že budeme fér, nebudeme to před čtenáři skrývat.

Pokud se Deep Purple do České republiky ještě vrátí, lze je ale i tak přes to všechno mladším lidem stále doporučit. Možná z nich coby jejich (pra)rodiče neuděláte přímo skalní fanoušky, minimálně jim ale rozšíříte obzory a ukážete, jak poctivě může hudba také znít. A i to je výhra.

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • Co? (W, 23.05.2017 14:40) Reagovat

    A ve všech těchto skladbách dřívější člen superskupiny Who Cares, kde působil s Tonym Iommim z Black Sabbath, kteří jsou na tom naživo dost podobně, poměrně zklamal. - Snad jen... bože můj... Tenhle report je fakt síla :-)

    • Re: Co? (Anonym, 23.05.2017 16:41) Reagovat

      Pěkně se do toho zamotal, asi sám tomu nerozumí :-(

    • Re: Co? (Anonym, 23.05.2017 21:33) Reagovat

      Vychází mi z toho, že autorovi google vyhodil spojení Ian Gillan a Who Cares. V podstatě úplně nepodstatné. No a tady je z toho pomalu zásadní úvaha... Ale jestli Gillan podal "diskutabilní výkon" tak ať si tenhleten pisálek dojde radši dobrovolně zašít uši, ať se netrápí...

  • Nevím, co za blbce toto píše, ale mohl by se as... (:D :D , 23.05.2017 15:45) Reagovat

    Nevím, co za blbce toto píše, ale mohl by se aspoň naučit jména muzikantů, když už o nichdůležitě píe recenzi, která nikoho nezajímá. Tento server je pro ostudu.

  • Masakr (Anonym, 23.05.2017 15:57) Reagovat

    Tohle je bizarni pokus o report z koncertu. Co ale clovek neudela pro akreditaci...

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Slavná alba: "Nechtěli jsme být největší kapelou světa." I tak udělala deska "Nevermind" z Nirvany idoly
Publicistika: Slavná alba: "Nechtěli jsme být největší kapelou světa." I tak udělala deska "Nevermind" z Nirvany idoly Může-li si nějaká deska vznášet nároky na titul generační album, je to právě "Nevermind" kapely Nirvana. Na začátku 90. let odstartovala grungeovou horečku a z frontmana Kurta Cobaina udělala idol mladých. Ale sláva má i negativní... čtěte zde
Vydáno: 16.01.2021 15:00 v sekci Publicistika
8
České zpěvačky se našly!
Na okraj: České zpěvačky se našly! "České zpěvačky, kam jste se poděly?" ptali jsme se před rokem v reakci na nedostatek domácích ženských alb v závěru druhé dekády třetího tisíciletí. Letopočet 2020 přinesl vytoužené zlepšení. Dalo by se dokonce bez... čtěte zde
Vydáno: 16.01.2021 09:00 v sekci Publicistika | Na okraj
15
Hearts & Hand Grenades - Turning To Ashes 8/10
Minirecenze: Hearts & Hand Grenades na "Turning To Ashes" zaujmou výbušným hard rockem Osmi skladbami a svižným, moderním hard rockem debutují slibní Hearts & Hand Grenades z amerického Buffala. Kapela je postavená na charismatickém ženském vokálu zpěvačky Stephanie Wlosinski a výrazných kytarových riffech. Jejich deska... čtěte zde
Vydáno: 15.01.2021 08:30 v sekci Recenze | Minirecenze
3
Pohled do českých hitparád - 1. týden 2021
Albové hitparádě nadále kraluje Viktor Sheen, v patách má Smacka. Mirai znovu vévodí rádiím Do českých hitparád se promítla začínající okurková sezóna. V rádiové top desítce nedošlo k žádným dramatickým změnám - pošesté vítězí Mirai s "I přes to všechno". Také šampion albového pořadí zůstává stejný -... čtěte zde
Vydáno: 14.01.2021 14:30 v sekci Novinky | České hitparády
3
Martin Evžen Kyšperský (Květy): Jsme rocková kapela. Máme ty principy v krvi
Rozhovory: Martin Evžen Kyšperský (Květy): Jsme rocková kapela. Máme ty principy v krvi Skupina Květy ke konci roku vydala povedenou desku "Květy Květy". Sám frontman Martin E. Kyšperský ji označuje za městské a taky tak trochu bilanční album - loni oslavil čtyřicetiny, jeho domovská formace dvacetiny. V rozhovoru jsme si... čtěte zde
Vydáno: 14.01.2021 08:30 v sekci Publicistika | Rozhovory
1
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Nové desky 43/2020 - od Ariany Grande přes Keitha Jarretta po B-Side Band (04.11.2020 07:32)
- Motörhead nabízejí roušky s motivem Lemmyho úsměvu (07.10.2020 14:53)
- Recenze: Deep Purple mají i na "Whoosh!" pořád šmrnc (28.08.2020 08:15)
- Deep Purple se vetřeli mezi rapové hvězdy, Viktora Sheena z čela žebříčku ale nesesadili (19.08.2020 14:31)
- Nové desky 31/2020 - od Deep Purple přes Glass Animals po Cassadee Pope (12.08.2020 07:00)
- Deep Purple v létě vydají album "Whoosh!" (02.03.2020 09:31)
- Audio: Lemmy Kilmister kdysi natočil country duet. Desetiletí ztracený song "The Mask" nyní konečně vychází (23.08.2019 13:09)
- Deep Purple prodlužují své "Infinite Long Goodbye Tour" a míří do Ostravy (26.03.2019 15:24)
- Fotogalerie: Glenn Hughes řádně zatopil v přeplněném Roxy (31.10.2018 08:15)
- Naživo: Legendární Deep Purple v Brně odehráli poctivou show (03.07.2018 17:12)

ALBUM TÝDNE 02/2021

Deloraine
Srdce z kamene

Deloraine se po dvou letech od působivého debutu "Vlaštovka" vrátili s jeho následovníkem. Na albu "Srdce z kamene" svět Zaklínače téměř opustili. Sympaticky tak přes úvodní úspěch vstoupili do nových vod a svůj nastolený rukopis naplno rozvinuli. Připravte se na plavbu mezi netvory, severskými bohy i válečníky.

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Ne 31.01.
Holy Fuck (CAN) (Futurum Music Bar, Praha)
Čt 11.02.
The Dead Daisies (AUS) (Lucerna Music Bar, Praha)
Ne 14.02.
The Score (USA) (Roxy, Praha)
Ne 14.02.
Zola Blood (UK) (Rock Café, Praha)
Ne 21.02.
Men I Trust (CAN) (Rock Café, Praha)
Út 23.02.
Harry Styles (UK) (O2 Arena, Praha)
Út 23.02.
Axel Flóvent (ISL) + Plàsi (SWE) (Chapeau Rouge, Praha)
Ne 14.03.
Elderbrook (UK) (MeetFactory, Praha)
St 17.03.
Avril Lavigne (CAN) (Tipsport Arena, Praha)
Čt 18.03.
Fontaines D.C. (IR) (Roxy, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Bruno Mars Tuomas Holopainen Lady Gaga Beyoncé Lana Del Rey Ewa Farna AC/DC Kryštof Viktor Sheen Mirai Adam Lambert Kylie Minogue Pokáč Deftones Ariana Grande Tata Bojs Karel Gott Dua Lipa Jaromír Nohavica Rammstein
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2021 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver
Zavřít reklamu