Deep Purple plnou O2 arenu přesvědčili, že slova o konci kariéry jsou naprosto zbytečná

Jestliže toto měl být poslední koncert Deep Purple u nás, pak to bylo rozhodně, nehledě na sestavu, jedno z nejlepších vystoupení skupiny u nás. Bylo plné hitů a energie. Téměř vyprodaná O2 arena zažila skvělou show bez příkras, kde hlavní prim hrála hudba. Vy se můžete podívat do fotogalerie, jak tento koncert vypadal.

Live: Deep Purple

místo: O2 arena, Praha
datum: 22. května 2017

• Podesáté a naposledy (zdeněk, 23.05.2017 09:37) Reagovat

  Lístky na DP jsem dostal k šedesátinám a přátelé a kamarádi při zjištění že zde DP hrají a oni znají mou vášeň pro mou kultovní kapelu, dělali vše proto, aby mě od koncertu odradili a tonuli v obavách, že si lístek koupím a oni nebudou mít dárek. Obavy to byly zbytečné, profláklo se to, ale netěšil jsem se o nic méně. Byl jsem včera v hale, tiše si to užíval a zařekl se, že jsem na nich byl naposledy. Proč ? Protože lepší už nebudou a já si chci uchovat vzpomínku na snad největší legendy hard rocku, na kapelu, která mě naučila tuto muziku poslouchat a žít s ní. Byl to výborný koncert, přesně jak píše recenzent, ušitý na míru, je jasný že Gillan asi už nikdy nedá, to co před 20-30 lety, ale ta mašina, to užívání si, ty instrumentální výkony, tak chuť hrát bez přetvářky pro radost, to byl prostě naprostý nářez. Nechci polemizovat, ale skladbou a atmosférou určitě jeden z nejlepších koncertů DP u nás, i když zalistuju v paměti a koncerty v Praze s Diem a orchestrem či moc povedená trojsestava s Katapulty a Status Quo určitě stály za to. A ony za to stály vlastně všechny, protože jak jednou napsal nějaký sportovní novinář - za bohy není náhrady.
  
  

• Podesáté a naposledy (Tomáš Rozkovec, 23.05.2017 09:47) Reagovat

  Děkuji Zdeňku, mluvíte mi z duše. Cítím a cítil jsem to naprosto stejně. Parádní koncert a až tihle giganti odejdou, nelze je nahradit. Ta radost, se kterou hrál a pohoda, která doslova čišela z podia, se nedá nahradit bombastickou show. Rád bych se takto ještě rozloučil s Queen, byť bez Freddieho.
  
  

• 9x (Víťa, 24.05.2017 15:21) Reagovat

  Moje recenze koncertu je samozřejmě velmi osobní, protože to byl můj 9 koncert této skupiny od roku 1991 ... takže si zvykám na fakt, že na takovou akci jede přeplněné metro většinou již prostovlasých lidí, někteří na vozíčku, jiní i s nateklýma nohama, staří bigbeatoví psi, někteří pak zhřeší pivem a naříkají nad hodnotami cukrovky atd. ale nevzdávají se a jdou si připomenout a užít muzikanty, kteří to taky nevzdávají a každý jeden je "parc excelence" v oborech hard rock, blues, funky, metal i klasika (žádné jízdy o začátku až do konce stejným tempem) a vždy jsou přítomny varhany hammondky, které duní i kvílí. Je třeba být dobře připraven a především mít své místo, pitný režim. Mám DP i z různých DVD koncertů naposlouchané a zdálo se mi, že nynější zvuk byl naprosto dokonalý silou a ostrou zřetelností, každé slovo bylo slyšet velmi dokonale a přitom varhany duněly lépe než na CD/DVD. Vzpomínám na jejich koncert v Praze 2003 s albem Bananas, kde to bylo zvukově a tehdy i pěvecky stejně dokonalé nebo i lepší. Nepoužívají už zesilovače Marshall, ale mají značku Engel, hold pokrok nelze zastavit. Poprvé dali více na pokročilejší vizualizaci, což je u DP naprosto něco nového a vyplatilo se, protože i lidé z levnějších vzdálenějších míst museli na plátně dobře vidět muzikanty i v detailech při hře. Pro nás, co jsme seděli velmi blízko pódia, leč příliš kolmo, nebylo možné vidět dva z pěti členů (bubeníka a varhaníka), viděli jsme je pouze na širokoúhlém velkém plátně. To byla malá kaňka na našich drahých místech, ale kvalita zvuku to nahradila na 99,9%. Na úvodních několik minut naběhli před pódium fotografové a udělali fotky - viz. např. link výše. Kromě novinek zahráli výběr klasiky, já jsem se těšil na bubeníkovi party ve Space truckin, které spolu se stroboskopem jsou parádní dynamickou pasáží, vyjmenovávat celý play list nechám druhým. Za mne mi snad chyběla jen kytarová exhibice Steva ve skladbě Well dress quitar, ale tu jsem slyšel např. ve Slavkově u Brna. Předkapela opět nic moc, pro mne monotónní ... ještě ani jednou mi předkapela na koncertech DP nesedla, ale o tu vůbec nikdy nešlo! Hlas Iana Gilana byl pro mne překvapivě sytý a zdálo se mi, že zpívá snad v lepší pohodě než před pár lety (velké plus, v minulosti jsem někdy trnul jak to zvládne). Znám jejich skladby, vím co je nacvičená improvizace a jak vypadá jejich pohoda na jevišti a proto jsem byl hlavně jako klidný spokojený divák. Lidé na ploše nebyli nijak vyjímečně aktivní, protože je jim ve většině zřejmě již více let a přišli si poslechnout bravurně instrumentální hudbu a to se stalo skutkem, protože opakuji a zdůrazňuji, zvuk v O2 aréně jsem vnímal jako sytý, ostrý, plný, dunivý, kvílivý - absolutně ideální, což mne samotného překvapilo a že poslouchám slušné domácí aparatury. Zaplněná aréna až po strop, prý 13 tis diváků nemuselo litovat peněz ani času, tak profesionálně odvedený kumšt se nedělá u nás často. Pozdrav DP v podobě úryvku Smetanovy Má Vlast je pak při pražských koncertech již tradicí a lidé opět poznali a reagovali, komunikovali tak obě strany arény. Tour se rozjíždí, tak ať jim to zejména pěvecky vydrží co nejdéle .. až do nekonečna (inFinite). Tolik můj krátký refererát na téma "Byl jsem u toho" (už podeváté), na youtube jsou jistě videa, ale ten zvuk nemají nejmenší šanci reprodukovat ! P.S. "S těmito slovy můžete a nemusíte souhlasit, ale to je tak všechno co se s tím dá dělat". Čau všem přátelům melodického hard rocku, Víťa (53 let)
  
  
  

• 9x (zdeněk, 25.05.2017 08:45) Reagovat

  Víťo, skvělý článek a podtrhuju naprosto všechno, jediná poznámka k předkapele, sice monotónní, ale celkem dobře nazvučená, bývalo to systémově horší ( namátkou Tiamat nebo Cathedral u Sabbatů), na Masters by jejich set bavil, no a ta historie, Status Quo byli jako předskokani fajn a rozhýbali arénu dost dobře, teda jestli jsi tehdá byl, a myslím že jo. Tvůj úvod o nás stařících je naprosto skvělej a chechtaj jsem se pár desítek vteřin - ten cukr a oteklé nohy, to byla haupttrefa. Čau.
  
  

• Trefa (Víťa, 25.05.2017 12:09) Reagovat

  Zdeňku, díky za zpětnou vazbu. Opravdu jsem na tom koncertu s Katapultem a Status Quo nebyl, jsem totiž ze Zlína a tak spíš využívám moravské možnosti, ale vyjímka potvrzuje pravidlo. Máš pravdu. Do rodiny DP pak samozřejmě patří i "odnože" a i tam si vyberu, nalézám stále něco nové i ve starých věcech a to je myslím známka kvality díla ...viz. můj přehled "rodinných sešlostí" níže. Víťa
  
  1991 DP Ostrava
  1996 DP Ostrava
  1999 DP Zlín
  2000 DP + Symph. Praha
  2003 DP Praha
  2005 Glenn Hughes Zlín
  2006 Whitesnake Vizovice
  2008 Glenn Hughes Zlín
  2009 DP Ostrava
  2009 DP Muhldorf (GER)
  2010 Rainbow a JL Turner Zlín
  2013 DP Slavkov u Brna
  2015 Don Airey band Zlín
  2017 DP Praha
  
  
  

10/10

Recenze: Magnum opus. Caleb Landry Jones natočil bezchybnou desku "Hey Gary, Hey Dawn" Bezmála rok a půl po předešlé řadovce "Gadzooks Vol. 2" se americký zpěvák a herec Caleb Landry Jones vrací s dalším hudebním materiálem. Jeho nové album "Hey Gary, Hey Dawn" se ale od těch předchozích přece jen trochu liší.... čtěte zde

Vydáno: 23.04.2024 16:00 v sekci Recenze

8/10

Recenze: Pearl Jam na "Dark Matter" překypují nadšením a mladickou energií S aktuální "Dark Matter" mají Pearl Jam na kontě tucet studiových alb. Novinka kapely ze Seattlu naštěstí nepatří k těm tuctovým. S pomocí mladého producenta se zasloužilí rockeři, kteří už před pár lety vstoupili do... čtěte zde

Vydáno: 23.04.2024 08:00 v sekci Recenze

Naživo: Fletcher v SaSaZu obstarala zvuk, diváci zase obraz Popová, byť naživo spíše už pop-rocková zpěvačka Fletcher při své první návštěvě Prahy vyprodala klub SaSaZu. Ten nejprve od osmé večer na půl hodinky opanovala alternativně rocková dvojice Arxx z Brightonu, připomínající... čtěte zde

Vydáno: 22.04.2024 16:00 v sekci Naživo

Rozhovory: Igor Orozovič - Když zpíváte text, který je váš, nikdy ho nemůžete zazpívat špatně "Pomíjivost divadla je pro mě někdy bolestná. Oproti tomu kratičká píseň toho může obsáhnout spoustu a zůstane v nás, můžeme si ji zpívat," říká herec a muzikant Igor Orozovič. Svou čerstvě vydanou debutovou desku "Když muž... čtěte zde

Vydáno: 22.04.2024 11:00 v sekci Publicistika | Rozhovory

8/10

Recenze: Na "One Deep River" je Mark Knopfler pořád stejně solidní Po nejdelší pauze mezi sólovými alby - konkrétně po šesti letech - je tu nezaměnitelný zpěvák a kytarista Mark Knopfler se svou desátou deskou "One Deep River". A jak se dalo čekat, všechno je u něj jako vždy na svém místě, nic se... čtěte zde

Vydáno: 22.04.2024 00:00 v sekci Recenze