Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
The Neal Morse Band - The Similitude Of A Dream

Neal Morse na "The Similitude Of A Dream" sice opakuje své zažité hudební vzorce, zato ale spektakulárně

Vydáno: 29.01.2017 17:30 v sekci Recenze - Tomáš Rozkovec

Neal Morse, zpěvák, skladatel, multiinstrumentalista a zakladatel Spock's Beard, vydává po roce, pod hlavičkou The Neal Morse Band, nové a rovnou koncepční album "The Similitude Of A Dream", které lze bez ostychu nazvat rockovou operou. Dílo je velmi obsáhlé a je rozloženo do plochy více než sto minut.

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
8/10

The Neal Morse Band - The Similitude Of A Dream

Vydáno: 11.11.2016
Celkový čas: 51:59 + 54:36

Skladby: CD1: Long Day; Overture; The Dream; City Of Destruction; We Have Got To Go; Makes No Sense; Draw The Line; The Slough; Back To The City; The Ways Of A Fool; So Far Gone; Breath Of Angels / CD2: Slave To Your Mind; Shortcut To Salvation; The Man In The Iron Cage; The Road Called Home; Sloth ; Freedom Song; I'm Running; The Mask; Confrontation; The Battle; Broken Sky; Long Day Reprise

Vydavatel: Radiant Records

Neal Morse, který se na dráhu rockového muzikanta vydal až v neobvyklých pětatřiceti letech, je známý nejen tím, že v roce 2002 opustil velmi dobře zavedené Spock's Beard a vydal se na sólovou dráhu, ale i tím, že se v témže roce stal silně věřícím křesťanem. Víra se promítá do textů jeho kompozic a jinak tomu není ani u nového počinu.

"The Similitude Of a Dream" vychází z filozofického a duchovního díla Johna Buyana vydaného roku 1678 pod názvem "Poutníkova cesta". Ve zkratce se jedná se o jednu z nejvlivnějších křesťanských knih, která alegoricky popisuje vývoj člověka - křesťana od hledání sama sebe, přes znovuzrození až po spasení a věčný život. Album volně čerpá pouze z první části zmíněné knihy. Popisuje formou snů putování muže z města Zkázy do Nebeského města. Na této cestě překonává překážky vlastních pochybností a potkává mnoho postav.Ty mu buď pomáhají, nebo naopak spíše stěžují onen vzestup k samotnému myšlenkovému osvícení. Do jisté míry se může jednat o autobiografický příběh samotného Neala Morseho.

Je tedy jasné, že se jedná o koncepční dílo či spíše o formát jakési rockové opery, která má asi nejblíže k trojici "The Lamb Lies On Broadway", "Tommy" či "The Wall" od klasiků Genesis, The Who a Pink Floyd. Nabízí, jak se u takových nahrávek sluší, pompézní předehru, hlavní nosná témata objevující se různých modifikacích a samozřejmě velké finále. Při poslechu kolekce můžete mít pocit, že opravdu sedíte v divadle a sledujete hlavního hrdinu (Neal Morse), kterak se vydává na cestu a prochází různými nástrahami. Před očima ožívají obrazy Člověka, tápajícího a chybujícího, nebo vstupní bránu do Nebeského města včetně andělů či surrealistický obraz muže uvězněného v železné kleci. Postavy, které na cestě poutník potkává, představuji hlasy jednotlivých členů kapely, a tím je podtržena zmíněná dějovost.

Po hudební stránce je deska velmi barevná a zároveň celistvá. Skládá se z více kratších skladeb, které jsou vzájemně propojeny ve dvě přibližně stejně dlouhé části. To nahrávce velmi prospělo a oněch sto šest minut uteče jako voda, bez náznaku nudy či skladatelského zakolísání. Hlavní motiv se line albem jako stříbrná niť. Tu se z větší či menší vzdálenosti zjeví, jako by si hladový vlk opatrně obhlížel kořist a o pár minut zaútočil, pěkně z blízka na posluchače, v plné síle.

V první části dějovo-hudební linie lze vysledovat několik vrcholů, které člověka buď zvednou ze sedačky svojí gradací či navodí úsměv hravostí, nebo naopak vženou slzy do očí nehranou emocionalitou. Za uvedené bych vyzdvihl už samotnou předehru "Overture", která volně přejde do skladby "Dream". Klávesová sólová vyhrávka ve "We Have Got To Go" vytryskne jako pramen živé vody. Samostatnou kapitolou je "The Ways Of a Fool", vystavěná lehce ve stylu Beatles či The Who, s prvky vícehlasů, jako by je zpívali samotní Beach Boys. První dějství pak ukončuje emotivní "Breath of Angels". Hlavní hrdina vstupuje do nebeských bran za doprovodu gospelového sboru. Samotná kompozice je ukončená monotónním pobrnkáváním na kytaru, které vzdáleně připomene "Goodby Cruel World" z "The WallL, neboť i zde se hlavní hrdina ocitne na pomyslném konci své cesty.

Rozsvítí se světla v sále divadla, sedíte a přemýšlíte, zda o přestávce máte jít mezi lidi a narušit si tak dojem z prvního aktu.

Druhá část obsahuje oproti první větší stylové rozkročení. Jestliže ta první byla čistě progrocková, zde nacházíme dvě ostré hardrockové skladby a jednu věc dokonce ve stylu country - "Freedom song". Ale jak jsem již uvedl, nic z oněch vybočení nenarušuje celkovou strukturu. "The Mask" rozjíždí více jak dvacetiminutové finále, které je skutečnou jízdou. Zaznívají hlavní motivy, které postupně gradují v "The Battle". Když je dobojováno, nastupuje pompézní vyvrcholení, které prýští z každé noty. Po zaznění posledních tónů toužíte vstát a zatleskat.

Po potlesku následuje odchod do foyer, kde si nad sklenicí vína podiskutujete s dalšími nad tím, zda to bylo skutečné "Podobenství snu", nebo realita.

Celý The Neal Morse Band zaslouží absolutorium. Rytmika - Randy George (baskytara) a Mike Portnoy (bicí, zpěv), je na současném poli prog rocku asi nepřekonatelná. Stále si lámu hlavu nad tím, zda je Neal Morse lepší klávesista či kytarista, nicméně jako zpěvák je skvělý a uvěřitelný ve svém projevu. Celý výkon podtrhují dva služebně nejmladší členové, Bill Hubauer (klávesy, zpěv) a Eric Gillette (kytara), kteří dotvářejí hlasovou i nástrojovou pestrost celého projektu.

V dnešní době, kdy se hudba spíše konzumuje a krájí po kouscích, je vydání tak rozsáhlého koncepčního díla, které vyžaduje od posluchače soustředěný poslech, přece jen odvážným aktem. Z mého pohledu, navzdory své minutáži, se album poslouchá velmi dobře a délka koresponduje s dějovou linkou. Dílo si přímo říká o jevištní provedení s audiovizuální složkou, tak jak tomu bylo zvykem u art rockových kapel sedmdesátých let. Občas je tu cítit onen americký patos, ale v mých uších to dopadlo lépe než v "The Astonishing" od Dream Theater, které vyšlo taktéž v minulém roce.

Za myšlenku, hudební provedení a výkony muzikantů bych hodnotil 9/10. Je tu však malá kaňka na kráse, za kterou dám body dolů. Tou je jistá neoriginalita a opakování hudebních vzorců samotného tvůrce hudby. Neal Morse je megaloman. Jeho styl je velmi rychle rozpoznatelný. Složil již několik koncepčních alb, je členem dalších projektů a jeho skladatelská vytíženost je pravděpodobně daň za to, že se tu a tam opakuje. Hlavní motiv, který zazní hned v úvodu, je velmi podobný tomu, které použil již na "Testimony I" či "Testimony II". V tomto případě se může jednat i úmysl, neboť ideově to jsou podobné desky. Nakonec obdobně to dělal i Mike Oldfield , který čas od času citoval na jiných svých albech hlavní téma ze svého úspěšného "Tubular Bells".

"The Similitude Of A Dream" je osobní a velmi upřímná výpověď věřícího člověka, který přes veškeré pochybnosti a vnitřní boje podstoupil svou cestu. Ano, je to dílo o cestě k víře, rozhodně však nemoralizuje a nikoho natlačí se po ní dát, ale svým odkazem dává, v dnešním rychlém a povrchním světě, plném okoralých srdcí, minimálně důvod k zamyšlení.

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • Rytimka - note (Lukáš Hruboň, 22.02.2017 15:25) Reagovat

    Album je skvělé. Ohledně nepřekonatelné rytmiky bych rozhodně nepodceňoval duo: Nick Beggs a Marco Minnemann (Steven Wilson)

  • Díky za recenzi. České servery toto album úpln... (Pavla Drábková, 09.04.2017 15:51) Reagovat

    Díky za recenzi. České servery toto album úplně opomněly zmínit, v zahraničí je považováno za jedno z nejlepších progových alb roku 2016. A nezbývá, než souhlasit. I přes délku album nenudí, graduje, nachází se ze opravdu klenoty (Shortcut to Salvation, The Mask).
    A málokterá kapela zní naživo lépe, než na albu a kluci mi to ve Varšavě potvrdili.
    Je škoda, že v ČR je prog stále okrajový žánr a proto sem tyto kapely nejezdí.

    • Re: Díky za recenzi. České servery toto album úpln... (Anonym, 16.08.2017 10:44) Reagovat

      Okrajový tak trochu ano.Já naštěstí viděl Neala s bandou v Praze v retro music hall v roce 2011.Dodnes nezapomenutelný zážitek!!

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Sigrid - Sucker Punch 8/10
Recenze: "Sucker Punch" Sigrid je jako sladká facka Norský popový zázrak, guilty pleasure, nebo odpad, který někdo (musicsever) z nějakého důvodu ("určitě je to zaplacený") musí pořád tlačit? Sigrid svým debutem "Sucker Punch" zasazuje všem pochybovačům přesně mířenou ránu. Ne... čtěte zde
Vydáno: 18.03.2019 00:00 v sekci Recenze
4
John Mayall, Forum Karlín, Praha, 15.3.2019
Naživo: Vitální John Mayall zvládl bavit Forum Karlín celé dvě hodiny "Obdivuju bluesmany. Chtěl bych stát na pódiu až do svých posledních dní, přesně jako oni." Jedna z nejčastějších frází v rozhovorech s libovolným muzikantem hrajícím jakýkoliv žánr se pravidelně vrací znovu a znovu. Johnu... čtěte zde
Vydáno: 16.03.2019 10:55 v sekci Naživo
1
Kimbra, Lenny, Lucerna Music Bar, Praha, 14.3.2019
Naživo: Kimbra i Lenny nechaly své velké hity v šatně Jen pár hodin předtím, než novinové titulky zaplnila zpráva o teroristických útocích na Novém Zélandu, nám tamní rodačka Kimbra premiérově představila svou tvorbu v České republice. Přivezla si s sebou materiál z dosavadních... čtěte zde
Vydáno: 15.03.2019 11:42 v sekci Naživo
0
Jazz Fest Brno: Branford Marsalis, Kasia Pietrzko, Sono Centrum, Brno, 13.3.2019
Naživo: Branford Marsalis přivezl na brněnský Jazz Fest lomoz i pohlazení Tak začal další ročník Jazz Fest Brno. Už po sedmnácté. A odstartoval pěkně zostra, jen co je pravda. Hned ve výstavním Sono Centru, hned se zářivým jménem amerického saxofonisty Branforda Marsalise na soupisce. Ale rozhodně nebyl... čtěte zde
Vydáno: 14.03.2019 20:21 v sekci Naživo
1
Pohled do českých hitparád - 10. týden 2019
Lady Gaga a Bradley Cooper se vracejí do čela albového žebříčku, porazili Queen i Arianu Grande Ava Max dokázala se "Sweet But Psycho" udržet vedoucí pozici v českém rádiovém žebříčku. V albovém pořadí se na vrchol vracejí Lady Gaga a Bradley Cooper, jejichž "A Star Is Born" je po Oscarech znovu v kurzu. Přeskočili i... čtěte zde
Vydáno: 14.03.2019 17:14 v sekci Novinky | České hitparády
3
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Zakládající člen Pink Floyd Nick Mason vystoupí v Praze (16.03.2019 17:16)
- Nové desky 9/2019 - od Johna Mayalla přes Dream Theater po The Ills (28.02.2019 17:29)
- Audio: Jordan Rudess z Dream Theater láká na svou sólovku křehkou skladbou "Wired For Madness Pt 1.3" (13.02.2019 10:35)
- Nové desky 5/2019 - od Backstreet Boys přes Rudimental po Steva Hacketta (30.01.2019 07:42)
- The Who by v tomto roce rádi vydali novou desku (13.01.2019 19:14)
- Audio: Dream Theater slibují, že na novince přitvrdí. Důkazem budiž "Fall Into The Light" (12.01.2019 19:19)
- Britský revival Pink Floyd zrušil po Watersově výzvě koncerty v Izraeli (11.12.2018 19:53)
- Video: Dream Theater se vracejí s novou skladbou "Untetehered Angel" (10.12.2018 10:12)
- The Neal Morse Band přivezou do Brna nové prog-rockové dobrodružství (27.10.2018 19:58)
- Naživo: Sons of Apollo: Sonáta pro čtyři krky, bicí, klávesy a hlas (27.06.2018 11:28)

ALBUM TÝDNE 11/2019

Sigrid
Sucker Punch

Norský popový zázrak, guilty pleasure, nebo odpad, který někdo (musicsever) z nějakého důvodu ("určitě je to zaplacený") musí pořád tlačit? Sigrid svým debutem "Sucker Punch" zasazuje všem pochybovačům přesně mířenou ránu. Ne pod pás, ale rovnou do uší. A dlouho nebyla žádná bolest sladší.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Út 19.03.
Blood Youth (UK) (Chapeau Rouge, Praha)
St 20.03.
[loveit] sound: Night Lovell (CAN) (Roxy, Praha)
So 23.03.
Gus Dapperton (USA) (Rock Café, Praha)
Ne 24.03.
Dope D.O.D (NL) (Storm Club, Praha)
Po 25.03.
Dope D.O.D (NL) (Fléda, Brno)
Út 26.03.
[loveit] sound: Sofi Tukker (USA) (Roxy, Praha)
St 27.03.
Dave Matthews Band (USA) (Forum Karlín, Praha)
Út 02.04.
Ady Suleiman (UK) (Chapeau Rouge, Praha)
Čt 04.04.
Mogli (DE) (Chapeau Rouge, Praha)
Ne 07.04.
Bob Dylan (USA) (Lucerna - Velký sál, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Lady Gaga Ava Max Drake Coldplay Madonna Rihanna Kryštof Ewa Farna Adele Beyoncé Sia Bradley Cooper The Cure Queen AC/DC Imagine Dragons Linkin Park Ariana Grande Camila Cabello Ed Sheeran
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2019 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver