shop.musicserver.cz
Metallica - Hardwired... To Self-Destruct

Sebedestrukce Metallicy se odkládá, byť na novém albu svůj stín nepřekročila

Vydáno: 19.11.2016 13:47 v sekci Recenze - Tomáš Rozkovec | foto: Metallica.com

Jen zmínka o vydání alba Metallicy rozdělila fanoušky do několika táborů. Pro jedny už kapela nemá co nabídnout a skončila vydáním "Černého alba", další ji bezmezně milují a těší se na každý její produkt a třetí vyčkávají, zda bájný fénix nevstane z popela a novinkou nevytře všem škarohlídům a haterům zrak.

6/10

Metallica - Hardwired... To Self-Destruct

Vydáno: 18.11.2016
Celkový čas: 37:13 + 40:16

Skladby: CD1: Hardwired, Atlas, Rise!, Now That We're Dead, Moth Into Flame, Am I Savage?, Halo On Fire

CD2: Confusion, Dream No More, ManUNkind, Here Comes Revenge, Murder One, Spit Out The Bone

Vydavatel: Blackened

Na nový počin se čekalo dlouhých osm let. Neodpustím si jednu malou poznámku, která zdaleka neplatí jen na Metallicu, a to tu, že kdyby touto frekvencí vydávaly hudební soubory svá alba v sedmdesátých letech, byl by s nimi pravděpodobně amen. Anebo, v tom lepším případě, bychom se právě opájeli krásou čerstvě vydaného "Physical Graffity" od Led Zeppelin.

Ale chápu, je jiná doba a Metallica už dávno není jen kapelou. Svoji pozici si vybudovala. Stala se dokonalým strojem na peníze, firmou a značkou. Ještě devět týdnů před samotným vydáním skupina nedodala hotový master k výlisku. Prý desku neustále vylepšovala ke své spokojenosti. Krom obvyklých marketingových řečí vypustila do světa i tři nové skladby, které toho moc o novém materiálu neprozrazovaly, a tak napětí ve všech táborech rostlo. Dnes je novinka skutečně na světě. Jak působí jako celek?

Předně je třeba si uvědomit, že Metallica netočí krátké řadovky. Je tu plocha dvou CD v celkové délce téměř osmdesáti minut. Těžko říci, proč zrovna formát dvou stříbrných placek, když by jedna zcela v pohodě pojala veškerý obsah, který formace předložila. Nicméně to je podružné. Prvotní je fakt, zda těch sedmdesát sedm minut obsahuje adekvátní materiál, který by posluchače bavil od začátku do konce. Z mého pohledu tomu bohužel tak není a je to škoda.

První disk, obsahující šest položek, nabízí celkem solidní jízdu, včetně návratu k thrashovému období. Otvírák a zároveň titulka "Hardwired" je skvělá skladba. James Hetfield zase vyštěkává texty jako za mlada a skupina nekompromisně servíruje thrashové riffy, včetně pověstných kartáčů. Únosná je i samotná stopáž. Následující "Atlas, Rise!" nás zavede někam do období "Master Of Puppets", a posluchače tím příjemně naladí na věci příští. V celkem svižném tempu, nikterak už ve stylu čistokrevného thrash metalu, se pokračuje i dále až do "Am I Savage?". Po ní muzikanti, jakoby unaveni rychlým startem, zvolní. Nasadí svůj, kdys tak typický valivý riff á la "Černé album". Do této doby je vše v pořádku a byla by to po rychlém úvodu příjemná změna, kdyby... Ano, kdyby se zbytek desky nenesl ve stejném či podobném duchu. Skladby ve středním tempu se táhnou celým tracklistem, trvají dlouhých šest až sedm minut, liší se maximálně protahovanou předehrou a nezachrání to ani poslední, byť skvělá thrashovka "Spit Out The Bone", která si říká o dva kopáky. K mému zklamání je Lars Ulrich v této písni nepoužije. Zvukem dá vzpomenout na "Dyers Eve" z "And Justice For All" a s ní přichází i povzdech, proč takto nemohlo vypadat celé "Hardwired...".

Posluchač se při poslechu druhé poloviny nechtíc dostává do letargie.Tempo u jednotlivých skladeb se příliš neliší, a tak se přistihnete, že netrpělivě čekáte na konec. Jenže když začne další píseň, změna tempa se nekoná. Kapela zde působí dojmem, že jí spadl řemen a vkrádá se tak trochu skladatelská bezradnost. Po chvíli poslechu máte pocit, že vám kompozice vůbec nic neříkají, včetně postupů, které už byly slyšeny, včetně kytarových sól, která Kirk Hammet v této části produkuje.

Pokud srovnáme první a druhý disk, zdá se, že se jedná o zachycení odlišných tvůrčích období. Zatímco první část je ladná a krásně plyne, druhá část přešlapuje na místě a až přespříliš připomíná songy z nechvalně známého "Reload".

Napsat však o "Hardwired... To Self-Destruct", že je vyloženě špatné, nejde. Stejně tak dobře ale nejde napsat, že je výtečné. Album má zajisté mnohá pozitiva. Minimálně první polovina rozhodně stojí za poslech a působí uvěřitelnějším dojmem než předchozí "Death Magnetic". Je z ní cítit lehkost a velmi dobře se poslouchá. James Hetfield zpívá jako z partesu a skvěle klene zpěvové linky. Dost možná vůbec nejlépe za posledních deset až patnáct let. Kytarové riffy, zdvojená sóla na zmíněné polovině plynou jaksi samovolně, nic se nezadrhává, nic nekomplikuje. Po dlouhé době je slyšet v nahrávce Metallicy i to, že mají baskytaristu a ne ledajakého.

Body tomuto albu ubírá a sráží velmi průměrná druhá polovina, které jej posouvá někam směrem k období "Load/Reload". Přesto si netroufám tvrdit, že by zde nebyla vysezena nějaká ošklivá káčátka, která po mnoha posleších vykvetou do krásy. Minimálně "Confusion" či "Here Comes Revenge" takový potenciál mají. Kdyby stopáž byla kratší a obsahovala více rychlejších věcí, jistě by to přispělo k větší barevnosti a mohlo se by se jednat o vynikající počin. Takhle je to jen průměrné dílo, někde mezi pěti až šesti body.

Metallica rozhodně nezklamala. Svůj stín však nepřekročila, a tak zůstávají dál nedostižné nahrávky vydané do roku 1991. Novinka bude nade vší pochyby událostí, která potěší všechny mnou zmiňované tábory posluchačů, neboť bude opět o čem diskutovat, polemizovat, co vyzdvihovat a co hejtovat.

  • více méně souhlasím s recenzí (Fimi, 19.11.2016 14:05) Reagovat

    použiju muj předešlý komentář
    Na Metallicu je to průser, jestli Metallica začne zase někdy hrát thrash je pravděpodobné asi jako že se Lars naučí hrát na bicí. Prostě hrůza, letos snad každé thrash album nakopalo Metallice prdel, ale co chcete, M přestala hrát thrash od Justice a potom umřela, ale je pravda že toto je asi to nejlepší od roku 1991, potom už hráli jen heavy a i heavy kapely jsou lepší než toto...Down, High on fire.....ale letošní thrash? Testament, Flotsam, Exumer, Artillery, Destruction, Death angel, Megadeth, vše mnohem lepší thrash z letoška a to ještě nevyšli očekávaná alba Overkill a Kreator, kteří jsou teda na thrashové špičce.....prostě na Metallicu a thrash slabota a na heavy album celkem pěkné poslouchatelné ale od zakladatelů thrashe jsem po osmy letech čekal víc, další album dostaneme v roce 2025 a to už mě fakt nezajímá,....nejhorší na tom je že klasickou Metallicu tu připomínají dvě písničky a ještě horší je ten pocit, kdy se kapela musí přizpůsobit NEtalentu bubeníka, kterej už to prostě nezvládá, tak jednoduchá TUC TAC TUC TAC umí každej student zušky fakt nevim jak s ním může Robert spolupracovat a držet rytmus....
    jako poslouchá se to hezky, hlavně první půlka ale to druhé album je takové nic moc, možná ta poslední, která je snad jediná thrashová a ten zbytek lehce zaměnitelný....pro mě ale clekem příjemné překvapení, opravdu od Justice se už nedala poslouchat a toto se celkem dá, ale Metallica už to není...nejvíc mě ale rozesmívá Lars



    • Re: více méně souhlasím s recenzí (Jarek, 19.11.2016 15:04) Reagovat

      Pardon, ale utahování si z Larse je už cca 10 let trvající trapné kolečko, na kterém se přiživí každý, kdo o muzice, natož o bubnování nemá ani šajn. Ano, před nějakými 4-5 lety nehrál dobře, ale aktuálně je ve slušné formě a takové jako bylo jeho bubnování vždycky, tak je i na téhle desce a není mu co vytknout. Jak už jednou bylo někde řečeno, Lars je nejlepší bubeník na světě k rytmice J. Hetfielda, Metallica s někým typu Portnoye nebo Jordisona by podle mě byla k neposlouchání.
      Čili představa, že Lars "neumí hrát na bicí" skutečně beru jenom jako takový internetový fórek.

      • Re: více méně souhlasím s recenzí (Fimi, 19.11.2016 15:25) Reagovat

        no o muzice trošku vím a neřikám že ty ne, sám hraju na hudební nástroje a prostě tady mi Lars přijde neskutečně průměrný až podprůměrný, samozřejmě že Portnoy, Marco Minemann nebo George Kollias by s Metallicou zněli hrozně špatně, Lars k nim už tak nějak sedí, ale prostě podle mě už na to nemá, tam nebylo nic co by mě posadilo na prdel ani kytarově ani bubenicky...opravdu poslechni si nové Death Angel nebo Artillery to je uplně jiné kafe.....Metallica pro mě už není Thrash kapela ale heavy kapela, protože těch heavy alb už má více než těch thrashových takže dobrý, ale pořád si můžeš pustit Crowbar, Red Fang, Down, Hellyeah nebo High on fire.....

        • Re: více méně souhlasím s recenzí (Jarek, 19.11.2016 15:28) Reagovat

          Kytarově souhlasím, hlavně sóla KH, těžce hrána na údržbu. Ale nevím jestli si zachytil to jeho vyjádření, že mu zmizel telefon s x-gigabity nahrané muziky z minulosti, takže začínal pro tohle album úplně od nuly, ani údajně není uveden v credits jako skladatel.

          • Re: více méně souhlasím s recenzí (Fimi, 19.11.2016 15:34) Reagovat

            hele to jsem slyšel ale to byl podle mě jen reklamní tah jak na sebe upozornit protože normáln člověk a hlavně muzikant jeho formátu prostě nemá nápady a nahrávky na jednou nějakém mediu bez zálohy, to jsem mu prostě nesežral

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Nové desky 28/2024 - od OneRepublic přes Arakain po Eminema
Nové desky 28/2024 - od OneRepublic přes Arakain po Eminema Kdo si myslel, že přichází hudební okurková sezóna, toho pátek vyvedl z omylu. Vedle novinek Eminema, OneRepublic či živáku Arakainu se totiž představili ještě Cigarettes After Sex, písničkářka Clairo, vyměněná Cassadee Pope,... čtěte zde
Vydáno: 17.07.2024 11:05 v sekci Novinky | Nové desky
Open'er festival, Den třetí, Letiště Gdynia-Kosakowo, Polsko, 5.7.2024
Naživo: Skoro nahá Doja Cat ve třetím dni Open'eru vyzývala Poláky k souloži, Sam Smith letošní turné zmírnili Vysoké umění, ale i cílení na nejnižší pudy. Na polském Open'eru si každý najde to své. Především na něm ale narazíte na jména, na něž si spousta českých festivalů netroufne. Některá v Americe bourají žebříčky, jiná se... čtěte zde
Vydáno: 16.07.2024 19:00 v sekci Naživo
Kygo - Kygo 6/10
Recenze: Kygo se na své eponymní desce ohlíží za desetiletou kariérou Za jednu dekádu si Kygo vydobyl slušnou pozici na elektronické taneční scéně. Jeho ve frázování zasekávané hitovky nejdříve působily svěže, pak ale začal znásilňovat staré fláky - někdy úspěšně, jindy ne. Bezejmenné album... čtěte zde
Vydáno: 16.07.2024 08:30 v sekci Recenze
Open'er festival, Den druhý, Letiště Gdynia-Kosakowo, Polsko, 4.7.2024
Naživo: Dua Lipa na Open'eru napodruhé poroučela už i počasí. Ve druhém dni zazářila také Tinashe, zklamali Disclosure Polský monstrfestival Open'er pokračoval i ve svém druhém dni se samými velkými jmény. Po dvou letech se na stejné místo vrátila Dua Lipa a i tentokrát hrozila evakuace. Jenže letos nad festivalem drželi ochranou ruku snad i andělé.... čtěte zde
Vydáno: 15.07.2024 18:00 v sekci Naživo
Katy Perry - Woman's World 3/10
Video: Velkolepý comeback se nekoná. Katy Perry je v novince "Woman's World" naprosto mimo Ještě před měsícem se člověk mohl těšit, co asi tak Katy Perry hudebně chystá. Čtyřletá odmlka od posledního alba "Smile" zkrátka zvědavost navýší, navnadit mohl i lehce futuristický cover novinkového singlu. Nyní nás... čtěte zde
Vydáno: 15.07.2024 13:30 v sekci Audio / Video | Video
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Video: Apocalyptica si do nové verze "One" pozvala Jamese Hetfielda a Roberta Trujila (27.05.2024 13:05)
- Video: Apocalyptica se s The Four Horsemen vrací ke kořenům i k Metallice. Na podzim zahraje v Praze (02.03.2024 14:21)
- Metallica musela odložit koncert, James Hetfield chytil covid (04.09.2023 12:28)
- Elektrická kytara podle Kirka Hammeta (30.07.2023 11:21)
- Makrorecenze: Makrorecenze "72 Seasons" Metalliky (11.05.2023 13:00)
- Video: Motörhead doplnili raritní předělávku písně "Enter Sandman" komiksovým videoklipem (10.05.2023 08:11)
- Metallica odstartovala v české albové hitparádě na stupních vítězů, v první desítce boduje i Katapult (27.04.2023 15:30)
- Nové desky 15/2023 - od Metallicy přes Katapult po Feist (19.04.2023 08:00)
- Recenze: Metallica na albu "72 Seasons" (opět) nepřekročila svůj stín (18.04.2023 08:30)
- Video: Metallica vystoupila u Kimmela se znovuzrozenou písní "Master of Puppets" (a nejen s tou) (14.04.2023 16:51)

ALBUM TÝDNE 29/2024

Washed Out
Notes From a Quiet Life

Pátá řadovka projektu Washed Out "Notes From a Quiet Life" svým pojetím nabádá k hledání vlastní rovnováhy a vnitřního klidu, zároveň nese i nostalgické prvky. Ernest Greene vsadil na minimalističtější pojetí a zacílil na to, co mu jde nejlépe. Ve výsledku tedy nabízí snové sekvence a důraz na vyprávění.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Čt 18.07.
Colours of Ostrava 2024 (Dolní Vítkovice, Ostrava)
Pá 19.07.
Colours of Ostrava 2024 (Dolní Vítkovice, Ostrava)
So 20.07.
Colours of Ostrava 2024 (Dolní Vítkovice, Ostrava)
Pá 26.07.
Jazz ve městě (Zámek, Frýdek-Místek)
So 27.07.
Ed Sheeran (UK) (Park 360, Hradec Králové)
Ne 28.07.
Ed Sheeran (UK) (Park 360, Hradec Králové)
Po 29.07.
Scorpions (DE) (enteria Arena, Pardubice)
Čt 01.08.
Let It Roll (Letiště, Milovice)
St 07.08.
Mr. Big (US) (Roxy, Praha)
Pá 09.08.
Krásný ztráty 2024 (Všetice, Netvořice)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Prince The Prodigy Justin Bieber Vladimír Mišík Lucie Vondráčková mp3.com Adele Miley Cyrus Queen Taylor Swift Dua Lipa Mirai Kabát Kesha Madonna Imagine Dragons Judy Garland The Beatles Beyoncé Doja Cat
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2024 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2024 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe