Introvertní elektronika Mount Kimbie dává jasný pocit, že vznikla na základě kamarádství a nevynucené hudební zvědavosti. První nahrávky dua Dominic Maker a Kai Campos ale donutily kritiky k přidání předpony k žánrové škatulce dubstepu. Dnes post-dubstep neznamená už vlastně nic, jako každý žurnalistický trik se vyvinul jednoduchým směrem a nejčastěji se spojuje s příšerným stadiónovým EDM.

Debutové album Mount Kimbie "Crooks And Lovers" postrádalo zbytečný patos, úzkost a nervozitu. Oproti tomu nabízelo intimní elektroniku vytvořenou k poslouchání doma a inteligentně použité živé nástroje přiblížily jejich hudbu k základům indie-rocku. Tento potenciál dokonale využila druhá deska "Cold Spring Fault Less Youth". Smělejší se ponoření do tanečních prvků, hostující mladý vokalista King Krule a především stejně vysoká kompoziční a aranžérská úroveň vytvořily jednu z nejvíce pozoruhodných desek roku 2013.

Tehdy čerstvou novinku promovali taky v Praze a jejich vystoupení v MeetFactory bylo jedním z nejlepších koncertů tehdejší podzimní sezóny. Od té doby duo v podstatě mlčelo a pozoruhodným je vlastně fakt, že se v současné internetové době nerozptylují množstvím aktivit, remixy či hostováním, ale věnují se větším formám. Jenže po třech letech začala stále delší pauza v diskografii poněkud znepokojovat. Rozhodnutí vyjet na krátké evropské turné by mohlo naznačovat, že Mount Kimbie s celou živou skupinou chtějí otestovat nový materiál připravovaný na třetí desku. Představovat ještě nevydané album je nápad docela riskantní, což v MeetFactory ukázala loni třeba Liima. Ale i přes současně probíhající koncert PJ Harvey účast posluchačů naštěstí pozitivně překvapila.

Třeba byl ale důvod k turné jiný. V oficiálním prohlášení napsali, že se nemůžou dočkat, až uvidí Evropu v celé její rozmanité kráse a doufají, že nadále budeme spolupracovat, žít a čelit budoucnosti. Že by zasmušilá postbrexitová nálada měla větší význam než přípravy nového alba? Je to možné, protože většinu koncertu tvořily lehce upravené skladby z "Cold Spring Fault Less Youth". Ještě větší rolí než před třemi lety měly živé nastroje v klasické rockové sestavě. Opakování jemných kytarových frází přibližuje Mount Kimbie k estetice post-rocku, výraznější a agresivnější bicí nástroje zpodobňují někdy krautovou nervozitu, jindy drum'n'bassové šílenství. Elektronika, která příležitostně dostává víc prostoru, je taky syrovější. Celkově v sobě nový zvuk Mount Kimbie shromažďuje ještě víc žánrových technik a motivů, ale paradoxně zní jednodušeji, přímočařeji a méně sofistikovaně.

To, že skupina vypadala nějak unaveně a na pódiu chyběla energie známá z předchozího koncertu, můžeme vysvětlit tím, že pražský koncert byl prvním v rámci tohoto turné a po tak dlouhé pauze jsou nějaké nedotaženosti přirozené. Špatný zvuk je už ale víc problematický a nepředpokládám, že by nevyvážené basy, utlumený vokál a především podivné syčení v pozadí byly součástí nového stylu Mount Kimbie. Jak ten styl bude znít na desce, která by měla vyjít na začátku roku 2017? Koncert spíš ukázal směr než celkovou odpověď. Ale v případě Mount Kimbie jde hlavně o nepopiratelnou kompoziční kvalitu a melancholickou velkoměstskou emotivnost.