Pamětníci dva roky starého vystoupení ve vyprodaném SaSaZu si možná ještě vzpomenou na country-folkové trio The Once, které tehdy Passengerovi předskakovalo. Tentokrát to byl jeho nový kamarád Gregory Alan Isakov a ve srovnání s výše zmíněnou skupinou šlo o kvalitativní sešup. Čtyřicetiminutovka plná roztahaných plačtivých balad bez jediného světlého místa se zdála být nekonečnou. A ačkoliv u ní člověk vyloženě netrpěl, jako spíše doufal v silnější, expresivnější pasáže, které by chytly za srdce, tak pokud bychom na nedělním večeru najít nějaké zápory, byly to spolu s neukázněnými fanoušky právě tyto monotónní chvíle.

Sedmá řadovka "Young As The Morning Old As The Sea" už je přibližně týden venku a zatím nasbírala čísla 1 v albových hitparádách na Novém Zélandu (kde se natáčela), v Austrálii (kde zpěvák trávil buskingem většinu času ještě předtím, než se proslavil), ve Švýcarsku a hlavně také ve Velké Británii, kde se její autor narodil. Právě tam se o číslo jedna poprala s řadovkou "Chapter And Verse" od Bruce Springsteena a když ještě nebylo jasno, kdo zvítězí, natočil o tom Passenger vtipný song, jenž naleznete na jeho Facebooku.

Z nové desky toho v Praze zaznělo dost, konkrétně osm věcí a hned prvním singlem "Somebody's Love" koncert začínal. Hlavní hvězda večera tentokrát jede turné i s čtyřčlennou doprovodnou kapelou a právě ona byla jedním z největších taháků vystoupení. Oprávněně, protože rozzářený hit "Anywhere" by bez veselých riffů elektrické kytary byl jen poloviční a druhý vrchol večera v podobě dojemné "Beautiful Birds" by jen se španělkou také zněl jinak. Plnohodnotná kapela ale zvláště těmto písním dodala na působivosti a asi jen málokomu vadilo, že místo smyčců slyší pedálovou steel kytaru.

Passenger toho mezi skladbami opět hodně navykládal a i když už se v některých vtipech opakoval, publikum se smálo od srdce i na poněkolikáté. Asi jako kdyby si zase jednou udělalo maraton s x-krát viděným seriálem "Přátelé", kteří přece také nestárnou. I tentokrát ale byla spousta vtipů nových a zcela spontánních jako třeba ten, kdy se přirovnával k princeznám z Disneyovek, glosoval křiklouny z publika a označoval je za svou mámu nebo vyprávěl, jak dal dohromady singl "Travelling Alone" z minulé desky "Whispers II". Kdyby vás to zajímalo, tak to mělo co dělat s jeho návštěvou Kodaně, vyhnání buskera Mikea z náměstí policií a dlouhou rozpravou se starým vdovcem-cestovatelem, který se zaposlouchal do jeho písní. A také s podobným osudem zmítanou Australankou, s níž se zpěvák seznámil ve Švýcarsku.

To všechno bylo krásné, úžasné a fantastické a bylo by to ještě lepší, kdyby se v davu nenacházeli i tací, kteří se tam přišli hlavně opít, pokecat si nebo obojí. Když hrála celá kapela, částečně se to ztrácelo, během akustické trojice písní, kdy bylo v sále hrobové ticho, byly ale rádoby vtipné poznámky během intimních, niterných balad jako je právě "Travelling Alone" a cover Simona & Garfunkela, o nějž byli čeští fanoušci oproti těm v jiných zemích obohaceni, jednoduše nesnesitelné. Jaká náhoda, že hned po nich následovala legrácka "I Hate", v níž právě o takových otravných remcalech písničkář zpívá.

Brzy nato přišel jeho největší hit, po němž následoval potlesk tak dlouhý a neustávající, že z toho zpěvák musel zvolat větu z nadpisu a po ní už jen plivanec na Donalda Trumpa a životabudič "Scare Away The Dark", jejíž sborové "óóó" volali do rytmu tleskající a hlasitě zpívající fanoušci ještě dlouho poté, co se po písni pánové odebrali do zákulisí.

V přídavku si kamarád folkaře Stu Larrsena znovu zavítal k aktuálnímu počinu s baladou "Home" a výtečný koncert ve velmi dobře zaplněném sále Lucerny tradičně uzavřel písní "Holes". Byl to vynikající večer, o tom žádná, zajímavý fakt přišel ale vlastně už v jeho začátku, když se Velký sál téměř úplně zaplnil. To se až nechtělo věřit, jak Passenger za těch pár let vyrostl. Nezbývá než potěšeně konstatovat, že roste i nadále.