Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Kiasmos - Pláč na tanečním parketu

Kiasmos - Pláč na tanečním parketu

Vydáno: 11.07.2016 16:16 v sekci Rozhovory - Veronika Ondečková | foto: facebook interpreta

Vloni na podzim dvojice podmanivých Islanďanů vyprodala pražský Palác Akropolis a jejich hypnoticky emotivní produkce se brzy stane ozdobou letošního ročníku festivalu Colours Of Ostrava. Do zákulisí projektu nás nechal nahlédnout Janus Rasmussen.

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
Kiasmos jsou vyhlášení unikátním zvukem, postaveným na kombinaci sofistikované elektroniky a klasické instrumentace. Jak dlouho jste v začátcích hledali svůj hlas?

Nebylo to tak, že bychom první tři roky strávili prací na našem albu a přemýšleli, jak by mělo znít. Už v začátcích jsme s Ólafurem každý měli další projekty, které nás zaměstnávaly. Ve skutečnosti jsme se k něčemu dostali jen zřídka a nevytyčili jsme si žádný konkrétní cíl. Když jsme si pak sedli k prvnímu songu, prostě z nás vypadl.

Jak intenzivní je vaše spolupráce v současnosti?

To nejpodstatnější se odehrává, když pracujeme na nové muzice. To jsme schopní zavřít se spolu do studia i na několik dní. Teď když jsme na turné, ale není tolik času soustředit se na něco nového, a mimo něj se vlastně ani tolik nevídáme. Ólafur je hodně vytížený, takže se obvykle setkáme třeba dva dny před turné, v rychlosti projdeme, co je potřeba, a jdeme na to.

Dá se říct, že jste od začátku Kiasmos koncipovali tak, že jeho těžiště bude spočívat v koncertování?

Přesně tak. Pro nás je celý projekt hlavně o našich show, které se neustále snažíme zdokonalovat.

Kiasmos
© popmatters.com
Vaše poslední LP sklidilo velký ohlas. Trvalo vám dlouho nahrávku dotáhnout do konce, když se společné tvorbě věnujete pouze příležitostně?

U každého songu to bylo trochu jinak. Některé písničky jsme dali dohromady za jedinou noc, včetně finálního mixu, k jiným jsme se průběžně vraceli téměř dva měsíce. Nemyslím si ale, že by nastal nějaký zádrhel kvůli tomu, že jsme se předtím ve studiu dlouho nepotkali. Spíš naopak, těšíme se na sebe a umíme jeden druhého nakopnout.

Když popisujete rozdělení rolí v Kiasmos, většinou se shodnete, že z vás dvou jste vy větší chaotik a Ólafur má zase schopnost dát věcem řád. Změnilo se na tom něco postupem času?

Máte pravdu, že jakmile jde o skládání a studiovou práci, Ólafur je velice organizovaný člověk a já jsem zase permanentně otevřený čemukoli, takže mám občas tendenci skákat z jednoho nápadu ke druhému nebo se naopak věnovat více věcem najednou. Na tom se asi hned tak něco nezmění. Inspirací pro mě dokáže být naprosto cokoli. Není výjimkou, že mi v hlavě naskakují nové nápady už po cestě do studia, a i když jde kolikrát o úplnou pitomost, kterou by jiní okamžitě pustili z hlavy, mě to neodradí a Ólafura přinutím ji alespoň vyzkoušet. Nakonec třeba zjistíme, že nefunguje, ale to nevadí.

Stane se někdy, že byste přišel s něčím, o čem by Ólafur rovnou prohlásil "Ne, tohle se pro Kiasmos nehodí, tohle nepoužijeme"?

No jasně. Pokud Ólafur zavelí: "Ne, tohle zní příliš bláznivě, nebo tohle zní příliš jako ty," vím, že má nejspíš pravdu, a kašlu na to. A to samé pravidlo platí oboustranně. Obecně mám ale tendenci dávat šanci čemukoli, co mě zaujme. Nedokážu nápad jen tak zahodit a myslím, že v každé kreativní spolupráci je lepší si říct: "Ok, zkusili jsme to, ale ten nápad prostě nefunguje," než ho předem zavrhnout, protože se některému z nás nelíbí.

Kiasmos

Kiasmos - Kiasmos
Kiasmos jsou islandské experimentální duo, které tvoří persona s klasickým hudebním vzděláním Ólafur Arnalds, proslavený neotřelou kombinací minimalistických klavírních a smyčcových kompozic s elektronickou produkcí, a člen úspěšné severské synth-popové skupiny Bloodgroup Janus Rasmussen, původem z Faerských ostrovů. Svého času Arnalds pracoval jako zvukový inženýr, mimo jiné s Rasmussenovými projekty, a tak se dvojice seznámila a objevila společnou vášeň pro elektronickou hudbu. Stali se z nich nejlepší přátelé a od roku 2008 spolu tvoří pod Kiasmos. V roce 2014 debutovali ceněným eponymním albem a vedle něho mají na kontě tři další EP nahrávky.

Máte díky svému experimentování hodně vyřazeného materiálu?

To bych neřekl. Respektive ne v důsledku nějaké metody pokus omyl. Když jsme ve studiu, nemáme obvykle načrtnuto až tolik nových songů, poměrně rychle se vytříbí, které chceme na albu, a na těch potom dál nepracujeme. Na některé nápady se samozřejmě nedostane, ale spíš kvůli tomu, že už se nevešly, než že by se neosvědčily, takže není vyloučené, že se k nim vrátíme někdy v budoucnu. Ale toť otázka. Oběma nám vyhovuje nadchnout se momentem a pracovat rychle, čehož se vždycky dosahuje hůř, když se k něčemu vracíte po delší době.

Ovlivňujete svým založením Ólafura nějak ve způsobu, jak v rámci Kiasmos přistupuje ke skládání?

Nemyslím si, že bych na něj měl vliv v něčem specifickém. Ovlivňujeme se navzájem díky tomu, že jsme spolu v určité formě interakce, tomu se ale v muzice nikdy nevyhnete, tedy pokud někdo z projektu nemá dominantní roli, což rozhodně není náš případ. Máme spolu skvělý vztah nejenom na profesní úrovni. Známe se dlouho jako přátelé, navzájem chováme respekt k ostatním projektům toho druhého, které Kiasmos nepřímo ovlivňují, a samozřejmě jsme toho spoustu zažili díky tomu, kolik času jsme společně strávili na turné. To se všechno do naší hudby promítá, stejně jako náš, často rozdílný hudební vkus.

Mají vaše tracky nějaké emocionální či jiné pozadí vzniku, nebo se soustředíte čistě na kompozice a zvuk?

Jestli nás něco vede, řekl bych, že jsou to hlavně naše uši a zvuk, který nás baví, a ne žádný momentální pocit nebo vášeň. Užíváme si tvůrčí proces, možnost dát volný průchod naší kreativitě. Taky jsme hodně vybíraví. Jak už jsem říkal, když nás něco zaujme, držíme se nápadu a sledujeme, kam až nás zavede. Pokud máme jakékoli pochybnosti, tak ho zahodíme a jdeme na něco jiného. Fakt, že k věcem, které takhle nastřelíme, nechováme žádný zvláštní sentiment, je v tomhle směru jedině výhoda. Neznamená to, že bychom se ale do našich tracků nedokázali položit a užít si je. Jakmile jsme s nimi hotoví a hrajeme je naživo, začíná jiná kapitola.

Vážně nemáte k jednotlivým songům žádné asociace?

Pokud ano, tak spíše na relativně povrchní bázi. Zasazuji songy podle období, kdy vznikly, nebo prostředí, ve kterém jsme je nahrávali. Třeba celé "Thrown" mi bude připomínat staré studio, kde jsme album nahráli, a naše poslední EPéčko zase horké počasí v Berlíně, jaké tam tehdy trvalo prakticky nepřetržitě. Celé nahrávání jsme byli propocení a zmoření vedrem. Fuj, bylo to nechutné. Takové podmínky, byť nepřímo, vždycky něčím ovlivní to, na čem zrovna pracujete.

Vaše hudba podle vašich slov prý zní jako "pláč na tanečním parketu". Kolik je v tom nadsázky?

Když jsem tohle prohlásil, tak jsem tak trochu žertoval, ale pořád věřím, že to přirovnání není daleko od pravdy. Samozřejmě jsem se nesnažil říct, že by lidé při našich show skutečně propadali v pláč. Na druhou stranu si ale uvědomuji, že naše hudba dokáže mít silně emotivní účinek. Vnímám to při pohledu do publika, obzvlášť když se jednotlivé tracky blíží k vrcholu, nebo se držíme gradace. Lidé sice tančí a užívají si, zároveň jsou ale soustředění a zdá se, jako by o něčem niterném rozjímali. Tohle mě samotného moc baví a rád vidím, že tak dokážeme působit i na ostatní. Je to něco mimořádného.

Kiasmos II
© marcusbyrnephotography.com
Daří se vám tohoto účinku dosahovat lépe na festivalových, nebo klubových pódiích?

Festivaly jsou velká proměnná a občas, i když uděláte všechny věci stejně jako jindy, to prostě nefunguje. Stačí třeba už jen to, že hrajeme za světla nebo v rámci line-upu, který nenapomáhá vytvořit správnou atmosféru. Tyhle faktory nejde příliš ovlivnit. Pokud ale hrají v náš prospěch, věřím, že zážitek z festivalů i klubů je srovnatelný. Máme za sebou spoustu koncertů v poklidných a relativně sofistikovaných prostorech, jako v divadlech a různých aulách, kde máme víc kontroly nad světly a nad celým naším set-upem, což je obvykle výhoda. Festivaly ale zase mají svůj nezaměnitelný náboj, protože se na ně lidé přijedou cíleně bavit. Nedá se to jednoduše generalizovat.

Uzpůsobujete setlist festivalovým programům?

Většinou se snažíme něčím pozměnit setlist pro každý koncert. Na festivaly ale vždy zařazujeme kratší selekci songů a vybíráme našlapanější tracky.

Uvažovali jste někdy o přibrání dalších hráčů?

V minulosti o tom už byla řeč, ale to ještě nemusí znamenat, že k tomu někdy skutečně dojde. S Ólafurem jsme principiálně naklonění čemukoli, baví nás věcem nechávat otevřený konec, ale zároveň nejsme typ lidí, kteří by něco plánovali. Netušíme, jak bude znít naše další album, ani kdy se do něho pustíme, od čehož se bude odvíjet všechno ostatní. Uvidíme, kam nás to zavede.

Pokud byste se tak rozhodli, dokážete si představit, že by se případní další členové stali součástí také vaší koncertní sestavy?

Ne, nabouralo by to celý koncept naší performance, která je hodně postavená na klubové dynamice a světelných efektech. Upřednostňujeme formát, v jakém vystupujeme v současnosti.

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Keane - Live At Largo 8/10
Minirecenze: Keane si vás akustickým živákem "Live At Largo" podmaní Covidová omezení celkem výrazně omezila aktivity umělců pouze na práci ve studiu nebo na prohrabávání archivů. Keane si pro své fanoušky nachystali ohlédnutí do minulosti. "Live At Largo" je před mnoha lety zaznamenaný speciální... čtěte zde
Vydáno: 11.04.2021 08:45 v sekci Recenze | Minirecenze
0
Slavná alba: Bezejmenný debut Elvise Presleyho jako cesta na trůn Krále rock 'n' rollu
Publicistika: Slavná alba: Bezejmenný debut Elvise Presleyho jako cesta na trůn Krále rock 'n' rollu Od hudby do putyk a bordelů až na trůn Krále rock 'n' rollu a statusu nezpochybnitelné ikony. To byla cesta Elvise Presleyho. Podstatným zlomem na cestě mladíka z amerického Tupela až na absolutní vrchol bylo první dlouhohrající album... čtěte zde
Vydáno: 10.04.2021 09:00 v sekci Publicistika
0
Sheppard - Kaleidoscope Eyes 8/10
Minirecenze: Sheppard na "Kaleidoscope Eyes" sázejí jeden hit za druhým Australská indiepopová kapela Sheppard se sice do uší posluchačů na celém světě zapsala před několika lety hlavně svým singlem "Geronimo", na svém rodném kontinentě ale stále platí za velké hvězdy. A její třetí řadovka... čtěte zde
Vydáno: 09.04.2021 09:45 v sekci Recenze | Minirecenze
4
Pohled do českých hitparád - 13. týden 2021
České žebříčky mají nové vítěze: JC Stewart si podmanil rádia, Koky nahrál nejžádanější album Sedmnácté vítězství v rádiové hitparádě zatím skupina Mirai nepřidala. Na její hit "I přes to všechno" totiž trochu překvapivě vyzrál JC Stewart s "I Need You To Hate Me". Albům po týdenní pauze už zase dominují domácí... čtěte zde
Vydáno: 08.04.2021 18:00 v sekci Novinky | České hitparády
1
Štěpán Urban - Les Fleurs 8/10
Recenze: Jako rozkvétající jarní louka. Štěpán Urban nabízí na EP "Les Fleurs" intimní a vkusné písničky Ve známost vešel stříbrným umístěním v SuperStar 2015, dnes je ale tento údaj spíše novinářskou zkratkou než něčím, co by tvorbu Štěpána Urbana definovalo. Šest songů na jeho debutovém EP "Les Fleurs" dokazuje, že mladý... čtěte zde
Vydáno: 08.04.2021 08:00 v sekci Recenze
0
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Video: "Zero" je bodem nula pro vztahy Ólafura Arnaldse. Klip je plný emocí (31.03.2021 13:31)
- Minirecenze: "Some Kind Of Peace" je civilní tváří Ólafura Arnaldse (19.12.2020 15:15)
- Naživo: Vřelé islandské pozdravy z tepla domova, to byly Iceland Airwaves (16.11.2020 12:30)
- Nové desky 44/2020 - od Kylie Minogue přes Shirley Bassey po Monkey Business (10.11.2020 08:00)
- Video: "Woven Song" Ólafura Arnaldse je meditací plnou víry (02.10.2020 10:16)
- Video: "Back To The Sky" je civilní tváří Ólafura Arnaldse (13.08.2020 15:56)
- Ólafur Arnalds míří do Brna a vydá rozšířenou edici desky "re:member" (13.10.2019 15:38)
- Fotogalerie: Rag'n'Bone Man a Kryštof ovládli 2. den Colours Of Ostrava (19.07.2019 13:47)
- Nově na Colours Of Ostrava: magický Ólafur Arnalds a divoký John Butler s triem (15.01.2019 17:25)
- Kiasmos přivezou do Roxy zasněný elektronický DJ set (11.12.2018 17:56)

ALBUM TÝDNE 14/2021

Clark
Playground In A Lake

Christopher Stephen Clark na své nové řadovce "Playground In A Lake" odkrývá svou vizi postapokalyptického věku, v němž přežije jen jeden mladý a osamocený jedinec, který hledá cestu z ulity dětství do dospělosti. Impresivní hudební složka spojuje svět akustiky a elektroniky, což má ostatně Clark léta v malíku.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Bruno Mars Nirvana Viktor Sheen Pink Floyd Selena Gomez Kings Of Leon Lady Gaga Taylor Swift Britney Spears Coldplay Madonna Beyoncé Lana Del Rey Kryštof AC/DC Eminem Demi Lovato Karel Gott Ewa Farna Květy
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2021 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver
Zavřít reklamu