shop.musicserver.cz
Radiohead - A Moon Shaped Pool

Krasosmutnění s Radiohead - část devátá

Vydáno: 16.05.2016 09:22 v sekci Recenze - Jakub Malar | foto: facebook interpreta

Těsně před vydáním deváté studiové desky se Radiohead rozhodli smazat svou historii na sociálních sítích. Z marketingového pohledu šikovný tah, ale o samotném albu toho moc neřekl. Kdo totiž čeká znovuzrození či zvukovou renesanci, bude zklamán. Tohle jsou totiž přesně ti Radiohead, jak je známe a máme rádi.

9/10

Radiohead - A Moon Shaped Pool

Vydáno: 08.05.2016
Celkový čas: 52:31

Skladby: Burn The Witch, Daydreaming, Decks Dark, Desert Island Disk, Ful Stop, Glass Eyes, Identikit, The Numbers, Present Tense, Tinker Tailer Soldier Sailor Rich Man Poor Man Beggar Man Thief, True Love Waits

Vydavatel: XL Recordings

Když v roce 1993 mladá britská pětka z britského Oxfordshiru, pojmenovaná po obskurní skladbě od Talking Heads, vydala své první album "Pablo Honey" a s ním i průlomový singl "Creep", nikoho by tehdy ani ve snu nenapadlo, že má co do činění s jedním z nejdůležitějších hudebních uskupení, které se udrží na uměleckém vrcholu přes dvacet let. Snad žádná kapela na světě nedokáže vyvolat takový mediální zájem podpořený řadou spekulací, jež pak ona samotná ještě skvěle přikrmuje dokonale připraveným marketingem. Co je ale hlavní, na konci všeho toho humbuku je vždy podařené dílo. Za těch uplynulých třiadvacet let Radiohead ani jednou nezůstali stát na místě a vyloženě nešlápli vedle. A jinak tomu není ani u deváté studiové desky "A Moon Shaped Pool", kterou pánové vypustili do internetových sítí večer 8. května.

Předchozí nahrávka "King Of Limbs" je dnes přijímána poněkud rozpačitě a není se čemu divit; ono částečné experimentování s elektronikou a podivnem ("Morning Mr. Magpie", "Feral") nesedlo každému. Na "A Moon Shape Pool" jsou experimenty s elektronikou potlačeny na minimum a mnohem větší důraz je kladen na zvukové efekty, na práci s hlasem a orchestrálními aranžemi (v režii Jonnyho Greenwooda), které dostaly více prostoru než v minulosti. V čem se novinka liší od předchozích počinů, je její soudržnost, jakou nemělo žádné album od "Kid A". Všechny písně se drží pomalejšího tempa, což sice ztíží prvních pár poslechů, neboť písně mají tendenci splývat, ale čím víc se zaposloucháte, pomalu se před vámi bude otevírat svět, v němž si klaustrofobie a krása podávají ruce. Jednotlivé skladby v sobě mají nádherné vrcholy, v nichž se Thom Yorke vyzpívává z katastrof jak globálních, tak osobních.

Yorke je v textech málokdy osobní, ale tentokrát nelze přehlédnout spojitosti s jeho loňským rozchodem s Rachel Owen, s níž strávil podstatnou část kariéry Radiohead, a je to zřetelné hned na několika místech. Zatímco ve "Ful Stop" napřímo útočí ("You really messed me up this time"), v "Identikit" a "Glass Eyes" si vylívá srdce ("I feel this love turn cold", "Broken hearts make it rain"). Většina textů jsou stejně jako v minulosti Yorkovy šifry, avšak právě ony záblesky osobních prožitků dávají skladbám upřimné emoce, díky nimž nahrávka působí mnohem civilněji, což je ve výsledku osvěžující.

Co překvapí, je fakt, že značná část materiálu na "A Moon Shape Pool" již zazněla na živých vystoupeních (i když často v odlišných verzích). Pravda, Radiohead i v minulosti testovali songy naživo, ale zde se bavíme o značné části alba. Snad největším překvapením je zařazení "True Love Waits", která pochází už z období "The Bends" a její živá nahrávka se objevila na épéčku "I Might Be Wrong". Tam ji Thom Yorke zpíval s akustickou kytarou, zatímco v nové verzi kytaru vystřídalo piano, což ji trochu zjemnilo, aniž by se z ní vytratily emoce. Vkrádá se otázka, proč právě nyní? Snad konečně zjistili, jak na ni, snad se posunuli jak muzikantsky, tak duševně. A snad jen potřebovali uzrát, což je hezky slyšet v "Burn The Witch", kolem níž se Radiohead motali nějakých patnáct let, ale až temné smyčce v aranžích Jonnyho Greenwooda skladbě dodaly tu správnou mrazivou atmosféru.

Jak již bylo zmíněno výše, větší pozornost ve studiu tentokrát dostal orchestr, čímž byly trochu upozaděny kytary. Ty sice úplně nezmizely a když už se objeví, stojí to za to ("Tinker Tailor Soldier Sailor Rich Man Poor Man Beggar Man Thief"), ale přece jen hned v devíti z jedenácti písní se objevuje London Contemporary Orchestra, což by mohlo právem někoho vyděsit. Radiohead se naštěstí neberou zase tolik vážně, aby se v tom utopili, a Greenwood už dříve dokázal, že ví jak - viz hudba k filmům Paula Thomase Andersona. A když už jsme se dostali k Andersonovi, nelze nezmínit jeho skvělý vizuální doprovod k "Daydreaming", která zde patří k tomu nejlepšímu. Skladba je postavená na jednoduché pianové lince s opakujícími se rozloženými akordy, k nimž se nenápadně přidávají elektronické elementy, Yorkovy hlasové samply a následně i smyčce, které hlavně v závěrečné části posunou píseň až někam na dálný východ. "Dreamers / they never learn / beyond the point / of no return", zpívá Yorke a i když může působit odevzdaně, je v něm spíše cítit únava z dnešního světa a také vědomí, že altruismus sám o sobě neznamená, že jste lepší než ostatní.

Nelze opomenout ani nádhernou práci se sbory. Ty v "Decks Dark" vytváří měkký harmonický podklad, díky němuž pak jasně vynikne třpytící se piano, a v "Idenkit" tvoří zajímavý protipól k Yorkovu vokálu. "Present Tense" propůjčují tekutou, až skoro kinetickou krásu, zatímco hluboký kopák a prázdně znějící virbl pulzují v pozadí.

Krása, to je slovo, které vás při poslechu "A Moon Shape Pool" nejspíš napadne nejčastěji. Je bezesporu nejintimnějším albem, jaké kdy kapela natočila. I když už se dávno nesnaží posouvat hranice, je i tak nekonvenční, nápadité, zvukově dokonalé a atmosférou těžko k něčemu přirovnatelné. Radiohead si stále libují ve svém tajuplném světě, a ačkoliv tentokrát úplně rezignovali na jakékoliv zapamatovatelnější pasáže, ve výsledku baví jak už dlouho ne. Ony ti strhující smyčce v "The Numbers", jemný rytmus v "Glass Eyes" a koneckonců celých šest minut "Daydreaming" lze s klidem zařadit vedle toho nejlepšího, co za dvacet tři let vytvořili. A to není málo.

NÁZORY
  • jop (jarecek, 16.05.2016 10:11) Reagovat

    po kings of limb pro me navrat do formy .. skoro bych rekl prekvapeni. dalsi prirustek do dobrejch desek 2016 ..

  • Je tak (Panda Bear, 16.05.2016 10:25) Reagovat

    Pěkná recenze ... bez nějakých skrupulí - pravděpodobně deska roku!
    Křehké skličující dílo ... tak snad brzy zavítáte do našich končetin ...

    • Re: Je tak (PJ, 16.05.2016 11:53) Reagovat

      Tak je tu přece ještě nový Iggy, který se zavděčí spíše těm, kteří dávají přednost spíše konvenčněji pojatým skladbám. Ale tohle je opravdu vydařené album, klobouk dolů!

  • Vynikající recence, skvěle se četla, díky, pa... (Michal, 16.05.2016 11:39) Reagovat

    Vynikající recence, skvěle se četla, díky, pane Malar :) P.S. - co se týče zařazení True Love Waits, ptáte se, proč právě teď.. Myslím, že odpověď je jednoduchá, i Thom Yorke je jen člověk a rozpad dlouholetého vztahu v něm zanechal jizvu. True Love Waits na konci tracklistu vnímám jako jakousi víru v naději na tu pravou.. :)

  • ... (strom-z, 16.05.2016 12:41) Reagovat

    ještě jsem si to neposlechl, ale Kubo skvělá recenze;) je fajn, že tu ještě občas někdo zachrání pověst musicserveru:P

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Mylene Farmer - L'Emprise 9/10
Recenze: Mylene Farmer na albu "L'Emprise" uhrane temnou generační zpovědí "L'Emprise" je v mnohém překvapení - Mylene Farmer se vrací do hudebních kontur, které k ní patří vlastně odjakživa. Temná a provokativní symbolika udává ráz této až generační zpovědi, kterou autorka stvořila s novým týmem... čtěte zde
Vydáno: 28.11.2022 00:00 v sekci Recenze
0
Tereza Mašková - Jsem zmatenější o něco míň
Rozhovory: Tereza Mašková - Jsem zmatenější o něco míň "Dala jsem si čas a jsem ráda, že jsem toho Vaška našla a že jsme si povídali o tom, kdo jsem. Našli jsme můj žánr, styl hudby, který mi sedí," říká Tereza Mašková, zpěvačka s nezaměnitelnou barvou vlasů i hlasu, o spolupráci s... čtěte zde
Vydáno: 27.11.2022 09:00 v sekci Publicistika | Rozhovory
0
Weyes Blood - And in the Darkness, Hearts Aglow 8/10
Recenze: Weyes Blood na druhé části trilogie "And In The Darkness, Hearts Aglow" překonává samu sebe Album "And In The Darkness, Hearts Aglow", za kterým stojí muzikantka vystupující pod pseudonymem Weyes Blood, následuje po LP "Titanic Rising" z roku 2019 a je jeho pokračováním. Zpěvačka, jejíž kariéra je ovlivněna především... čtěte zde
Vydáno: 26.11.2022 09:00 v sekci Recenze
0
Lenny, O2 universum, Praha, 24.11.2022
Naživo: Lenny si s O2 universem ukousla příliš velké sousto Tohle bude smutné čtení. Možná je to dokonce jeden z prvních článků, který o Lenny referuje spíše v negativním duchu. Bohužel. Ale nedá se nic dělat. Ambiciózní plány se v O2 universu střetly s nemilosrdnou realitou, a i když ne... čtěte zde
Vydáno: 25.11.2022 16:20 v sekci Naživo
0
Rammstein - Adieu 10/10
Video: Rammstein se v klipu k "Adieu" opravdu loučí, tak nějak se vším Fanoušci kapely Rammstein se po dnech napínaní, několika lákavých teaserech, fotek z natáčení a slibech velkého akčního počinu konečně dočkali. Video k pátému singlu "Adieu" z aktuální desky si ve čtvrtek slavnostně odbylo svoji... čtěte zde
Vydáno: 25.11.2022 12:46 v sekci Audio / Video | Video
0
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Fotogalerie: Koncert The Smile ve fotografiích (20.05.2022 08:43)
- Recenze: "A Light For Attracting Attention" od The Smile je víc než jen volné pokračování Radiohead (19.05.2022 08:00)
- Video: The Smile vydali k písni "Thin Thing" surreálný animovaný videoklip (12.05.2022 14:25)
- The Smile Thoma Yorka konečně ohlásili debut (21.04.2022 13:14)
- Video: "Pana-vision" od The Smile se postaralo o finále seriálu "Peaky Blinders" (05.04.2022 17:31)
- Video: "Skrting On The Surface" od The Smile je temným žalozpěvem (18.03.2022 14:01)
- Audio: Chmurná balada "5.17" je dalším soundtrackovým zářezem Thoma Yorka (14.03.2022 09:46)
- Video: Radiohead si do klipu "Follow Me Around" pozvali Guye Pearce (08.11.2021 18:42)
- Radiohead vydají desky "Kid A" a "Amnesiac" ve společné reedici (08.09.2021 13:26)
- Zaprášenosti: The Presidents Of The USA - "The Presidents Of The USA" (18.07.2021 09:55)

ALBUM TÝDNE 48/2022

Mylene Farmer
L'Emprise

"L'Emprise" je v mnohém překvapení - Mylene Farmer se vrací do hudebních kontur, které k ní patří vlastně odjakživa. Temná a provokativní symbolika udává ráz této až generační zpovědi, kterou autorka stvořila s novým týmem spolupracovníků vedeným Woodkidem. Po předchozích hubenějších letech je to velkolepý návrat.

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Pá 02.12.
Anastacia (US) (O2 Universum, Praha)
Pá 02.12.
Milky Chance (DE) (Forum Karlín, Praha)
Po 05.12.
nothing,nowhere. (US) + guccihighwaters (US) / Sulliii (UK) (Lucerna Music Bar, Praha)
Pá 09.12.
Moderat (DE) (Forum Karlín, Praha)
Pá 09.12.
The Legendary Pink Dots (UK) (Underdogs', Praha)
St 14.12.
Earthgang (US) (Roxy, Praha)
So 28.01.
Arakain (CZ) (O2 Universum, Praha)
Čt 09.02.
The Black Angels (US) (Roxy, Praha)
Ne 12.03.
Easy Life (US) (Roxy, Praha)
Út 14.03.
Starset (US) (Lucerna Music Bar, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

The Prodigy Lenny Justin Bieber Prince Vladimír Mišík Madonna Adele Marpo Viktor Sheen BTS Kryštof Ed Sheeran Lucie Vondráčková Queen Mirai Vojtaano Michal Prokop Slash Ewa Farna Marek Ztracený
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2022 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2022 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver
Zavřít reklamu