Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!

Primal Scream - elektrický rock'n'roll budoucnosti

Vydáno: 12.09.2002 05:00 v sekci Recenze - Pavel Kučera | foto: facebook interpreta

Skotští bouřliváci Primal Scream si do studia natahali kytary i elektronické mašinky a přizvali si k tomu lidi jako Robert Plant, Kevin Shields, Kate Moss nebo Jim Reid. Myslíte, že takhle mohla vzniknout špatná deska? Náš názor se dozvíte v recenzi jejich aktuálního počinu nazvaného "Evil Heat".

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
9/10

Primal Scream - Evil Heat

Celkový čas: 41:40

Skladby: Deep Hit Of Morning Sun, Miss Lucifer, Autobahn 66, Detroit, Rise, The Lord Is My Shotgun, City, Some Velvet Morning, Skull X, A Scanner Darkly, Space Blues #2

Autor je redaktorem časopisu Show!

Vydavatel: Sony Music / Bonton

Mé první setkání s Primal Scream se odehrálo v roce 1991, kdy na MTV začal rotovat videoklip k singlu "Movin' On Up" z jejich tehdejšího třetího alba "Screamadelica". Podle této skladby jsem tehdy Primals tipoval spíš na souputníky kapel jako The Black Crowes, ovšem už při poslechu celé desky mi došlo, že Primal Scream to mají úplně jinak a že kromě blues a rock'n'rollu jsou fascinováni i tehdejší acid houseovou vlnou. Primal Scream tak byli kapelou, která na pódiu vystupovala jako parta rockerů, ačkoliv během turné lupali jednu extázi za drhou a jejich autobusem dunělo techno. Přestože následné album "Give Out But Don't Give Up" bylo ještě především rock'n'rollovou nahrávkou, obě polohy, taneční i rocková, se u kapely stále těsněji prolínaly. Příklon k elektronickému zvuku za použití rockových písňových šablon předznamenalo už album "Vanishing Point". Do krajnosti pak svoji hudební vizi Primals dovedli na minulé extra hlučné desce "XTRMNTR" a právě aktuálním albu "Evil Heat".

Frontman Primals Bobby Gillespie nové album své kapely definuje jako "electronic garage band future rock'n'roll". Je to sice okázalé a trochu velkohubé, ale sedí to v podstatě bezezbytku. "Evil Heat" je bezmála třičtvrtěhodina hlučného sonického dobrodružství, oscilujícího mezi těžkým detroitským technem, punkem a rockovou psychedelií a její nálada kolísá od težké narkotické schízy, přes dekadentní sexualitu až po otevřený vztek.

Úvodní "Deep Hit Of The Morning Sun" je hypnotická věc s protahovaným zpěvem v refrénu, která zní podobně, jako by ji Primals složili společně s The Doors. Následuje první singl "Miss Lucifer", což je čistá a strhující elektronická jízda produkovaná Jagzem Koognerem ze Sabres Of Paradise, s odeskávaným Bobbyho zpěvem. Mírné zklidnění přichází se skladbou "Autobahn 66", která je díky svému názvu, zvuku i jemné klávesové vyhrávce jasným odkazem na Kraftwerk a je současně jedním z nejlepších míst desky. Ve čtyřce "Detroit", která je jako stroj se valící kousek s těžkým elektronickým zvukem, hostuje jedno z prvních velkých jmen desky, Jim Reid ze skotské kytarové legendy Jesus & Mary Chain. Pro neznalé poměrů, právě v této kapele Bobby Gillespie zahájil svoji kariéru, ovšem na pozici bubeníka. Další v pořadí je nová verze kontroverzní skladby "Bomb The Pentagon", kterou Primals pro jistotu na album zařadili pod názvem "Rise". Pod jednoduchým basovým riffem zní jako buchar nekompromisní a na kost oholená bicí linka, do čehož Bobby zpívá jeden ze svých politicky nejradikálnějších textů. "The Lord Is My Shotgun" je pro změnu electro boogie s ruchovou rytmikou a bluesovým feelingem, který ještě podtrhuje harmonika zpěváka Roberta Planta z Led Zeppelin. Ačkoliv jsem o tom v bookletu nenašel ani zmínku, nějak mám při jejím poslechu stále dojem, že ji nazpíval Jon Spencer z kapely Jon Spencer Blues Explosion, nicméně to bude skutečně Bobby Gillespie. Své staré punkové kořeny Primals odhalují ve skladbě "City", což je skvělá punková vypalovačka s nejrockovějším zvukem z celého alba a další z jeho vrcholů. Mimochodem, na kytaru v ní hostuje Kevin Shields z dnes už neexistujících My Blood Valentine. Nejvíc na kolena mě ale srazila patrně skladba "Some Velvet Morning" - coververze hitu Nancy Sinatra a Lee Hazlewooda, kterou si s Bobbym zazpívala modelka Kate Moss. Tenhle kousek, který Primals podepřeli zkresleným houseovým rytmem a elektronickými ruchy, je jednou z nejvíce psychosexy skladeb, co jsem kdy slyšel. "Skull X" je další punkárna podobného ražení jako "City" s nabroušenými kytarami a předposlední skladba "A Scanner Darkly" je další electro věc, tentokrát s Maniho dunící basovou linkou a přehlednou syntezátorovou melodií, k níž jako by se Primal Scream inspirovali u Orbital. Na úplný závěr pak přichází zklidnění a smíření v podobě elektronického gospelu "Space Blues #2", patřícího do podobné kategorie jako skladba "Dream On" z desky "XTRMNTR" či "Star" z "Vanishing Point".

Jak bylo už několikrát zmíněno, "Evil Heat" je album velmi hlučné, ale díky své nepříliš dlouhé stopáži by vám nemělo začít lézt na mozek. Současně je to album i experimentální, ale ne takovým tím stylem "uvidíme, jak to bude znít. Primals šli do studia evidentně s poměrně jasnou představou a ani velký počet hostů a spolupracovníků jejich představy nerozmělnil. Budiž míněno jako vyznamenání, že alba jako "Evil Heat" posouvají věci kupředu.

Ať patříte mezi lidi, kteří Primal Scream a jejich hudbu a postoje zavrhují či obdivují, nemůžete popřít, že jsou jednou z mála britských kytarových kapel devadesátých let, kteří - narozdíl například od Oasis - ještě stále někam směřují, vyvíjejí se a pokoušejí se hledat nové prostředky, čímž mají dost společného například s Radiohead. A přestože vás z desky "Evil Heat" mohou na několika místech docela klidně bolet uši, osobně se domnívám, že se jedná o jedno z nejlepších alb jejich diskografie.

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Elton John - Já 9/10
Recenze: "Já" popisuje skutečný Rocketmanův příběh "To nejlepší na rock and rollu je, že i někdo jako já se může stát hvězdou," svěřuje se Elton John ve své informacemi nabité biografii. Kniha s názvem "Já" velmi čtivou formou přibližuje nejenom životní eskapády, ale i nitro... čtěte zde
Vydáno: 29.11.2020 08:40 v sekci Recenze
0
Makrorecenze "Power Up" AC/DC
Makrorecenze: Makrorecenze "Power Up" AC/DC Když AC/DC ohlásili, že přece jen vydají ještě jednu řadovou desku, oko nejednoho rockera určitě nezůstalo suché. Všechny máničky si "Power Up" určitě užívají, ale jak pravděpodobně poslední album legendárních australských... čtěte zde
Vydáno: 28.11.2020 08:30 v sekci Recenze | Makrorecenze
4
Korupce, bílí muži a málo vagín aneb Kdo smí dostat Grammy
Na okraj: Korupce, bílí muži a málo vagín aneb Kdo smí dostat Grammy Zatímco dřív se hudebníci do užšího nominačního výběru Grammy nedostávali jednoduše proto, že podle hodnoticí akademie někdo vytvořil lepší dílo než oni, dnes za to může rasa, pohlaví nebo korupce. Také vyhlášení nominací... čtěte zde
Vydáno: 27.11.2020 12:15 v sekci Publicistika | Na okraj
47
Pohled do českých hitparád - 47. týden 2020
Mirai ovládli rádia s "I přes to všechno", Jaromír Nohavica má nejprodávanější album Domácím žebříčkům tentokrát kralují umělci z Moravskoslezského kraje. Nejhranější písní v rádiích se stala "I přes to všechno" od frýdecko-místecké party Mirai. Albové pořadí opanoval symbol Ostravy Jaromír Nohavica s... čtěte zde
Vydáno: 26.11.2020 21:01 v sekci Novinky | České hitparády
2
Aneta Langerová - Dvě slunce 7/10
Recenze: "Dvě slunce" Anety Langerové zahřejí hlavně trpělivého posluchače Autorsky plodná spolupráce s Jakubem Zitkem na albu "Na Radosti" z roku 2014 se dočkala svého pokračování. Novinka "Dvě slunce" jasně stvrzuje, že hlas Anety Langerové patří v českém popu k těm nejosobitějším. Cestu k novým... čtěte zde
Vydáno: 26.11.2020 08:00 v sekci Recenze
22
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Naživo: Dramaturgie Metronome Festivalu se stále drží zpátky, zvítězila nadčasovost (25.06.2019 00:08)
- Fotogalerie: Druhý den Metronome Festivalu v obrazech podruhé (24.06.2019 15:36)
- Fotogalerie: Druhý den Metronome Festivalu v obrazech poprvé (24.06.2019 10:34)
- Publicistika: Nejen prvotní výkřik aneb 5 kroků k legendárnosti Primal Scream (22.05.2019 16:00)
- Energičtí Primal Scream jsou další hvězdou Metronome Festivalu Prague (30.11.2018 16:44)
- Publicistika: Nejlepší zahraniční videoklipy roku 2016 podle musicserveru (16.01.2017 10:05)
- Recenze: Primal Scream na "Chaosmosis" vyvolávají ozvěny "Screamadelicy" (17.05.2016 18:30)
- Nové desky pro 11. týden (20.03.2016 11:57)
- Jean Michel Jarre odtajnil vše o pokračování projektu "Electronica" (24.02.2016 18:11)
- Video: Primal Scream v novince "Where The Light Gets In" kralují retru (02.02.2016 22:02)

ALBUM TÝDNE 47/2020

Nick Cave
Idiot Prayer (Nick Cave Alone at Alexandra Palace)

Nicka Cavea mám rád jako muzikanta plného energie. Líbí se mi jeho živelnost, jsem uchvácen koncerty s The Bad Seeds a nejvíc si užívám "Tupelo", "From Her To Eternity" nebo "The Mercy Seat". "Idiot Prayer" je toho pravým opakem. Intimita, klavír, klid. Sedět a poslouchat. A stejně je to ku*evsky dobrý!

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Po 30.11.
Ben Caplan (CAN) (Futurum Music Bar, Praha)
Čt 03.12.
Tempers (USA) (Café V lese, Praha)
Út 08.12.
Warmduscher (UK) (Café V lese, Praha)
Ne 31.01.
Holy Fuck (CAN) (Futurum Music Bar, Praha)
Čt 11.02.
The Dead Daisies (AUS) (Lucerna Music Bar, Praha)
Ne 14.02.
The Score (USA) (Roxy, Praha)
Ne 14.02.
Zola Blood (UK) (Rock Café, Praha)
Út 16.02.
Asaf Avidan (IL) (Palác Akropolis, Praha)
Ne 21.02.
Men I Trust (CAN) (Rock Café, Praha)
Út 23.02.
Harry Styles (UK) (O2 Arena, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Bruno Mars AC/DC Mirai Lady Gaga Miley Cyrus Kryštof Metallica Dua Lipa Sia Aneta Langerová Ava Max Adam Lambert Deftones Beyoncé Kylie Minogue The Weeknd Lana Del Rey Billie Eilish Madonna Škwor
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2020 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver