Oficiálně mají Jamaron vydané jedno čtyřskladbové EP "V obraze", ze kterého pro svůj plnohodnotný debut použili i skladbu "Maniny", jež celý dlouhohrající počin otevírá. Zbytek jsou nové písně, které vycházejí na "Nahé" poprvé.

Kapelu tvoří trio sourozenců Dostálových, kde zpěvák a frontman Ondřej je i autorem většiny textů a hudby. Svůj skladatelský podíl má však i mladší Jakub. Rodinný klan Dostálových ještě uzavírá zpěvačka a saxofonistka Marie. Kromě nich kapelu doplňuje bubeník David Albrecht a basák Filip Karlík. Za zmínku stojí i fakt, že kromě Ondry žádný další člen dosud nedovršil dvacet let.

Album "Nahá" je po všem směrech typickým debutem, a to v dobrém i špatném. Jsou zde cítit vlivy z nejrůznějších směrů, které Jamaron naposlouchali a mají je zřejmě i rádi. Nahrávka je díky tomu stylově ještě ne zcela vyhraněná, ale také i příjemně pestrá. "Nahá" v sobě skrývá vliv Chinaski, No Name, ale díky zvuku saxofonu jsou některé momenty cítit třeba po valmezských Mňága a Žďorp. Občas Jamaron zabrousí i do písničkovější roviny ve stylu rádiové nenucenosti Xindla X. Naštěstí jde vždy jen o jemný závan, nikoliv nechtěné, nebo dokonce cílené opisování.

Oproti celé řadě jiných mají i přes svůj nízký věk velký smysl pro dobrou píseň, kterých je na desce více než dost. Zaujme již úvodní úsměvně pražská "Maniny" i titulní "Nahá", která patří k vůbec nejpovedenějším skladbám debutu s příjemně atmosférickým bezprostředním textem. Z vesměs středního proudu vystupuje punková "Psí kšíry", kde se mikrofonu ujme Marie. I tato poloha Jamaronu sluší, byť je dobře, že se jedná pouze o zpestřující výstřelek. Nejsilnější momenty nahrávky totiž náleží klidnějším baladám.

Největší potenciál totiž Jamaron odkrývají až v závěru desky. Nechce se věřit, že baladu "Andělé pláčou" napsal někdo skladatelsky dosud nepříliš zkušený. Ondra Dostál projevil svůj ohromný cit pro lyričnost a ukázal se jako nesporně talentovaný skladatel. Opravdu výborná píseň. Neméně působivá je i předposlední obdobně poklidná "V příštím životě" s lehkým country motivem a rovněž zdařilým textem.

Škoda snad jen dvou tří slabších písní ve středu desky, u kterým mohla být ruka autorů při finálním výběru přísnější. Příliš ztřeštěnou "Kdybych se narodil jak panda" ocení asi málokdo a "Růžová" spolu s "Čmeláčí písní" zase působí až příliš naivně. Také by nebylo na škodu, aby se zejména pěvecky občas více odvázali. Někdy je té až akademické učesanosti přece jen příliš. Ale to jsou opravdu malé nedostatky jinak veskrze působivého debutu.

Na Jamaron je sympatický mladický temperament a všudypřítomná pozitivní energie, která se chtě nechtě na posluchače přilepí. Nadto umí tato mladá pražská formace napsat hitové skladby i silné balady, okořeněné vděčným zvukem saxofonu i benefitem v podobě dvou rozdílných kvalitních zpěváků. "Nahá" je v tom nejlepším slova smyslu typický československý mainstream, který má šanci uspět. Minimálně jsou Jamaron skupinou, se kterou se musí do budoucna počítat, a snad brzy svůj talent a zápal ještě více rozvinou.