Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
<i>"Zpívám ptákům a zvlášť holubům..."</i> Jiří Schelinger by se dožil šedesáti pěti let

"Zpívám ptákům a zvlášť holubům..." Jiří Schelinger by se dožil šedesáti pěti let

Vydáno: 07.03.2016 08:00 v sekci Publicistika - Milan Menčík

Čas letí splašeným tempem, a proto snad ani nepřekvapí, že 6. března uplynulo 65 let od narození Jiřího Schelingera a v dubnu to bude 35 let od jeho osudného skoku do Dunaje. Jedna z nejzásadnějších postav historie naší populární hudby si zaslouží podrobnější připomenutí kariéry.

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
Označení hudební chameleon nemusí být vždy jen lichotivá záležitost. Může to totiž ukázat na jistou zpěvákovu nerozohodnost, jaké věci dělat a jaký styl zpívat. V těžké době sedmdesátých let zde byl ještě jeden nepřítel - bolševik. Ten v žádném případě nechtěl připustit, aby se zvuky vazbící elektrické kytary dostávaly do éteru, protože by mohly narušit mravní výchovu československé mládeže. Jiří Schelinger se však na tento faktor nikdy nevymlouval. Měl prostě rád víc hudebních stylů. Pojďme se ale na jeho život podívat pěkně od začátku.

Tatínek byl učitelem klasické kytary, který jako bezpartijní působil jen v Osvětové besedě, ale učit se chodil k němu mimo jiné i Radim Hladík. Maminka byla květinářka a svého syna povila nikoli ve špitále, ale doma v posteli. Schelinger už od čtyř let chodil k profesoru Rousovi na klavír. Postupem času stále častěji ladil Radio Luxembourg a oblíbil si kytarový styl Briana Jonese z The Rolling Stones. První školní kapelou byli Nothing But Nothing. V učebním oboru na instalatéra vydržel pouze necelé dva roky. Někdy v té době si pár dní pobyl i ve vazební věznici v Ruzyni. Tam se pokusil o demonstrativní sebevraždu a na základě této události obdržel modrou knížku. Díky tomu putoval místo na vojnu jako kulisák do Divadla Jiřího Wolkera. S kapelou Smaragd začal hrát po barech a spolupracoval i se spřízněnými The Happy Five a The Majestic.

Čtyři měsíce ho zkoušel v bulharských tančírnách Šípův Faraon a tam také na krátkou dobu Schelinger zakotvil. "Pořád ho vidím, jak tam stojí celý v bílém a zpívá "My Girl" od The Temptation," vzpomínal na stránkách dobové Melodie právě dnešní moderátor zábavné talkshow Všechnopárty. To byla první opravdová Schelingerova šance, protože formace, ovlivněná tehdy slavnou kapelou Mungo Jerry (vzpomínáte na singl "In The Summertime"?) vydávala singly. Hned ten první společný byl opravdovou peckou - "Holubí dům". "I přesto, jak nemám ráda táborákový odrhovačky, u poslechu "Holubího domu" od Schelingera mě vždycky mrazí," přiznala se v Rock a popu nedávná porotkyně SuperStar Klára Vytisková. Autor textu Zdeněk Svěrák vystupoval tehdy kvůli režimu pod uměleckým pseudonymem Emil Synek. "Poprvé jsem "Holubí dům" slyšel v sále divadla Ateliér ve Spálené ulici, kde je dnes Ypsilonka. Nejdřív mě zaskočilo, jak moc Jiří Schelinger písničku prožívá, a pak jsem to přijal a byl jsem docela dojatej," přiznává Svěrák. K zajímavostem písně patří i fakt, že ji nelemuje šum holubích křídel, ale racků.

V tu dobu už byl zavedeným hitmakerem jistý František Ringo Čech. Měl kapelu Shut Up, ve které byl za pěveckým mikrofonem Vitkor Sodoma a v rádiu zněly na přeskáčku hity "Ježek se má", "Žárlivý kakadu" či "Parní stroj". Čecha ale začaly zajímat anglické hardrockové kapely a Sodomův projev do chystané změny zvuku příliš nezapadal. Shut Up nejprve přijali pozdějšího lídra Katapultu Oldřicha Říhu na post doprovodné kytary a později Čech Schelingera vylákal z Faraonu.

První řadové album Jiřího Schelingera tak bylo v roce 1975 "Báječní muži". Kvůli dlouhým čekacím lhůtám na výrobu však bylo ještě jakýmsi podivným slepencem, protože třetinu z tuctu písní na něm zpívá ještě Viktor Sodoma. Ještě téhož roku následoval další počin "Nemám hlas jak zvon", ale stále mu cosi chybělo. Vedle rádiového popu se na něm objevil i cover od Black Sabbath "Metro, dobrý den". "Ten text je úplně blbej. Já jsem na komisi říkal: Soudruhu tajemníku, vždyť vidíte, jak my se soudruhem Schelingerem zpíváme o tom, jak metro vozí pracující dělníky sem a tam a budují socialismus. Pak jsme se tomu smáli, div nám nevylítla nudle z nosu," vyprávěl s pobavením František Ringo Čech.

V roce 1977 už byli Schelinger a spol. hodně populární, což vyústilo v roli předskokana na polské části turné kapely Smokie a k vydání první opravdu ucelené a dotažené nahrávky "Hrrr na ně..." Album mělo být původně pouze počátkem trilogie. Další díly dostaly názvy "Hrrr na mě" a "Hrrr na všechny", komunistická diktatura je však zatrhla.

Reedice a vzpomínkový koncert

Schelingerovo dvojité výročí samozřejmě musí doprovodit i nějaká ta reedice a vzpomínkový koncert. Supraphon tedy už 4. března vydal reedici dvou nejcharakterističtějších Schelingerových desek "Hrrr na ně…" (1977) a "…nám se líbí…" (1979) doplněné navíc tuctem bonusů. "Najednou jsme s Jirkou věděli, že se nám splnil sen. Ta deska byla pro nás strašně důležitá, protože nastartovala Jirkovu popularitu. Zvláště proto, že jsme dosáhli toho hrát vlastní tvorbu… To byla nádhera. Po tolika letech to začalo mít ksicht a bylo to jako venku," přemítá o době vzniku alba "Hrrr na ně…" František Ringo Čech v knize Petra Bošnakova a Milana Schelingera "Jiří Schelinger: Život a… 1951 – 1981".

Ti, kdo milovali zvuk nabroušených elektrických kytar (a že je v té době z médií prakticky nebylo slyšet), byli nadšeni, hudební kritika ale rozpolcená. "Shrnuto v celkový klasifikační obraz: při větší obezřetnosti, píli a trpělivější, svědomitější přípravě mohl výsledek vyznít poněkud chvályhodněji. Avšak hlavu vzhůru! Udělené tři hvězdičky jsou vcelku poctivě zaslouženy a do příští konference lze ještě mnohé zlepšit. Aby i páni rodiče měli z vás, milý F. R. Čechu, radost jako ze skutečné naděje vlasti," napsal například Josef Kotek v listopadové Melodii v roce 1977.

Jiří Schelinger - Nám se líbí/Hrrr na ně
Následující album "...nám se líbí..." na stránkách téhož média hodnotil Petr Dorůžka už malinko jinak. "Hlavní zásluha téhle desky je v tom, že staví folkrockové písničkaření na jednu paltformu s elektrickým big beatem, a že se snad i naši posluchači naučí obojí poslouchat stejnýma ušima."

Alba jsou remasterována z původních pásů a dobové bonusy jsou na obě z nich rovnoměrně rozvrženy.

Patrně nejzásadnější koncertní vzpomínkou na Jiřího Schelingera bude akce, která se uskuteční 13. března v pražské Retro Music Hall. Vystoupí zde formace Kranz, což je schelingerovský tribute band. "Koncert bude veliký ne tím, že by se ho zúčastnily tisíce diváků, ale tím, že se na něm sejde hodně lidí, kteří mají s Jirkou něco společného. Ať už se jedná o jeho bývalé spoluhráče nebo o Helenu Maršálkovou, která s ním nazpívala dvě písničky, ale také o jeho rodinné příslušníky, například dceru Andreu a manželku Alenu. S kapelou jako hosté zazpívají Petr Kolář, Aleš Brichta, Lucie Roubíčková a právě Helena Maršálková, na pódiu se objeví i bubeníci z Jirkovy éry Zbyněk Šemnický a Josef Havlíček nebo baskytarista Pavel Hradil, který s ním nahrával LP desku "Hrrr na ně..." a také třeba singlový hit "Šípková Růženka"," prozradil frontman Kranzu Luboš Rosenkranz v časopise Rock And All.

Jak se dařilo Schelingerovi v muzice, osobní život už tak úspěšný nebyl. Dvakrát se oženil, obě manželství ale vydržela pouze tři roky a skončila rozpadem. S první manželkou Alenou má jedinou dceru Andreu. "Když jsme se pohádali, sebral se a odjel třeba do Tábora, vzal si pokoj v hotelu a za hodinu mi volal, abych přijela za ním. Někdy to bylo dost náročné. Když se vrátil z koncertu, vyžadoval, abych se s ním v noci bavila. Když jsem měla ráno jít do práce, bylo to za pár týdnů o život. Raději jsem odešla ze zaměstnání," popsala druhá manželka Jitka Poledňáková své zkušenosti časopisu Reflex.

František Ringo Čech nabídl pohled z druhého směru: "Jirka si vybíral naprosto nejhezčí holky, co byly k mání. Fakt je ten, že byly hezký. My jsme nechtěli chytrý holky. Chytrý jsme byli my sami dost. Měli jsme prostě rádi krásný holky, blbý jak děravý necky. Jirka byl vždycky v defenzivě. Obě to byly dominantní ženský, který ho mlátily. Ale jemu to dělalo dobře."

S přibývajícími úspěchy se začala částěčně měnit Schelingerova osobnost. Stal se přísným vegetariánem, začal se zabývat východními filosofiemi, opustil post ofenzivního záložníka ve fotbalovém týmu osobností Amfora. Velký vliv na něj měl jistý Viktor Faktor, bratr Schelingerovy druhé manželky a vydavatel samizdatu "Lázeňský host".

"To byl jinej druh režimního vyhnanství. Viktor Faktor, který se na Husákovu amnestii vrátil po šesti letech emigrace ze Spojených států, a celá společnost lázeňskejch hostů byla detašovaná v přírodě v maringotkách Vodních zdrojů, kde si mohli přes den zajít leda do konzumu a večer do hospody, ale byli vázaní na jedno místo, protože museli pořád hlídat tu měřící techniku," vysvětlil Milan Schelinger.

Sám Viktor Faktor popsal zkušenosti se Schelingerovou proměnou takto: "Jirka se začal velice seriózně zabývat duchovním životem, nejen Orientem, ale i evropskými filosofickými kořeny. Jednou přišel mezi nás s tímhle: když chceme poznat duchovní odkaz minulosti, měli bychom umět latinsky. Nakoupil nám všem učebnice latiny. Pokud vím, jediný z nás to bral naprosto doslova a tu latinu se pilně učil. Stejně vážně bral své vegetariánství. Když si někde v restauraci dal nějakou zeleninu, velmi důrazně se zajímal o to, zda mu ji nesmažili na oleji po mase."

Schelinger se začal vzpěčovat kompromisům a začal nutit Čecha psát vážnější texty, které by odrážely nálady společnosti. Nepodepsal Antichartu a začal se soustředit na album "...nám se líbí...", které bylo velkým překvapením pro fanoušky hardrocku. Čtyři písně dostaly folkový nádech a své party zde odehráli houslista Jan Hrubý z Etc... a kytaristě Petr Kalandra a Oskar Petr z Marsyas. Závažná témata však příliš nevoněla textovým komisím a kariéra kapely se začala zadrhávat.

V roce 1980 dokonce ve Skupině Františka Ringo Čecha skončil sám kapelník a pokračoval pouze v úloze textaře. Do kapely přišel Milan Schelinger a společně začali psát projekt "Zemětřesení". K jeho realizaci však už nestačilo dojít.

Zemětřesení

Zemětřesení
Jiří Schelinger se svým bratrem Milanem před smrtí intenzivně pracoval na další hardrockově nadupané desce "Zemětřesení". Z ní však nakonec pouze vyšel singl "Alchymista/Sen". Album však tím nebylo definitivně pohřbeno. V roce 1992 vzniklo na základě ankety Černá vrána seskupení, které se pojmenovalo po této desce. První porevoluční česká superkapela dostala složení Aleš Brichta - zpěv, Vlasta Henych - baskytara, Štěpán Smetáček - bicí a Miloš Dodo Doležal kytara. V jistém slova smyslu člověka napadne srovnání s deskou Queen "Made In Heaven", která vznikala také z valné části až po smrti Freddie Mercuryho. Projekt "Zemětřesení" se však nevěnuje pouze poslední chystané desce, jak by se mohlo zdát. Z tracklistu studiového alba mělo jít na původní album "Zemětřesení" pouze šest písní, naopak zde chyběly skladby "Hodina H", "Hostina", "Cesty", "Poslední (Maratón)", "Alchymista" a "Sen". Místo nich byly doplněny klasické Schelingerovy hity "Lupič Willy", "Jsem prý blázen jen", "Holubí dům" se zpěvem Milana Schelingera a "Nám se líbí".

Na píseň "Jsem prý blázen jen" byl natočen videoklip a skladba zbourala hitparády a stala se megahitem. Dneska už málokdo ví, že původní český text byl určen k coveru Deep Purple "Blind Man". Každopádně deska se prodávala fantasticky, proto Zemětřesení vyjelo i na turné a v roce 2001 byl vydán záznam z vystoupení, které se uskutečnilo 3. října 1993 v KD Vltavská v Praze. Zatím poslední společné vystoupení těchto pánů proběhlo při oslavě Brichtových padesátin.

Nastal osudný rok 1981. "Když jsme hráli v únoru 1981 v Klicperově divadle, přijeli na koncert mladí produkční ze Slovenské televize, dívka s klukem, a chtěli, aby Jirka pro bratislavskou redakci Televizního klubu mladých zazpíval "Špenát". Pak šli do sálu a já říkal - brácha pozor, ať tam pěkně vezmou celou kapelu na obraz, zaplatí hotýlek a podíváme se na město - oni se tvrdošíjně bránili, kapelu že ne. To není důkaz, že chtěli Jirku do Bratislavy vylákat, ale bylo to osudový," myslí si Milan Schelinger.

11. dubna 1981 odjel Schelinger na fullplayback zazpívat filmový hit "Což takhle dát si špenát". Natáčelo se tři dny a poslední den večer se končilo v restauraci U Františkánů. Společnost se začala rozcházet, když se Schelinger dal do hovoru s jistou dívkou z Martina. "Měli jsme takovou kamarádku, š..li jsme ji celá kapela, mnohonásobně a opakovaně. Byla to taková pěkná blondýnka. Teď jsem ji viděl v televizi a je to taková tlustá stařena...," vypráví svým neopakovatelným způsobem Čech. Spolu se slečnou byl v podniku přítomen i jistý provokatér, který začal do Schelingera šít ve smyslu, že v Praze se kluci o holky jen perou a zde jsou pro ni schopni i skočit do Dunaje. Aby svá slova potvrdil, ukázal vše na živo a dokázal se zachytit bóje. Schelinger samozřejmě hozenou rukavici zvedl a udělal totéž. Narozdíl od vyzyvatele byl ale ještě oblečený. Rybáři jeho tělo našli až za tři týdny.

Vyrojily se samozřejmě nejrůznější spekulace, že za jeho smrt mohou příslušníci STB, že žije a pouze emigroval do Rakouska, že byl pod vlivem drog a mnohé další, kterým nahrál i fakt, že tělo po jeho vytažení prý už ve značném stadiu rozkladu nikdo z rodinných příslušníků neidentifikoval.

Jeho charakteristický zpěv některé odpuzoval, mnohým však imponoval a hlavně měl devizu, která dnešním populárním zpěvákům často chybí. Málokoho nechal chladným. Nestihl si splnit svůj sen o psaní symfonických melodií, ani nemohl přebrat diamantovou desku za milion prodaných nosičů. Za svůj krátký život toho příliš nahrát nestihl, dost však na to, aby se na něj nezapomnělo ani několik desetiletí po jeho smrti.

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • Přečtěte si to po sobě... (OHNOTHIMAGEN, 07.03.2016 08:52) Reagovat

    ... a opravte si všechny překlepy a pravopisné chyby, máte jich tam požehnaně. Zdeněk Svěrák se jako EMYL Synek nepodepisoval.

    "Ti, kdo milovali zvuk nabroušených elektrických kytar (a že je v té době z médií prakticky nebylo slyšet)"
    - tak to se směju, fakt že jo. V roce 1977 už bylo venku "Planetárium", "Svitanie", "Tomu, kdo nás má rád", "Nová syntéza 2", Mišíkova jednička, Neckářův singl "Křižovatky"...

    Pokud ve Skupině FRČ hrál Říha na doprovodnou kytaru, kdo tam v tu dobu hrál na sólovku?

    A mimochodem, Antichartu Schelinger podepsal.

  • Písničky (Martin, 07.03.2016 11:01) Reagovat

    Stojí za zmínku, že Jiří Schelinger je celkem oblíbený na Očku Gold, dokonce mu věnovali teď celý víkend, takže je tam k vidění celkem dost známých i neznámých klipů. Bohužel klipy k pár nejznámějším hitům (Švihák lázeňský, Pojď, Šípková Růženka, Jsem prý blázen jen...) se buď nezachovaly, nebo hnijí někde v archivech ČT... přitom zrovna k Růžence bych byl na klip docela zvědavý.

  • Schelinger byl talent (Buc, 07.03.2016 22:57) Reagovat

    Zacinal v kapele akroky Frantiska Janecka, kde se vyucil remeslu a z toho nasledne cerpal celou svoji karieru. Holubi dum z dilny Zdenka Sveraka byl jeho nejvetsi hit

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Lenka Filipová, Lucerna - Velký sál, 25.3.2019
Naživo: Lenka Filipová nechala diváky v Lucerně nahlédnout do svého Oppida. Kromě potlesku vestoje si vysloužila i zlatou desku Nekomerční přístup se Lence Filipové vyplatil. S deskou "Oppidum" zaplnila v pondělí v Lucerně skoro všechna místa. Její fanoušky sice nelze zařadit do jedné věkové kategorie, snad každý si ale odnesl unikátní, mnohojazyčný... čtěte zde
Vydáno: 26.03.2019 12:19 v sekci Naživo
3
Jethro Tull, Kongresové Centrum, Praha, 24.3.2019
Naživo: Jethro Tull nadchli vyprodané Kongresové centrum Loňský koncert, který se odehrál na zámku Sychrov, nesl titul "Ian Anderson presents Jethro Tull", ten letošní už byl avizován opět pod hlavičkou Jethro Tull. I tentokrát se slavilo padesáté výročí vzniku kapely, mezi oběma koncerty... čtěte zde
Vydáno: 25.03.2019 13:50 v sekci Naživo
1
Khoiba - Khoiba 8/10
Recenze: Khoiba na eponymním albu nabízí dospělou, vyzrálou hudbu Dvanáctileté čekání se místy zdálo až nekonečné. Nakonec ale třetí (bezejmenná) deska Khoiby přece jen vyšla. Nabízí dospělou, zádumčivou, minimalistickou hudbu plnou melancholických nálad. "Khoiba" (jak je u této dvojice... čtěte zde
Vydáno: 25.03.2019 08:00 v sekci Recenze
0
Žižkovská noc, 2. den, Palác Akropolis + Vinohradský pivovar + Orion, Praha, 22.3.2019
Naživo: Druhý den na Žižkově čarovali The Atavists a Katarzia Druhý festivalový den přinesl tradičně větší zájem ze stran návštěvníků - některé kluby praskaly ve švech a klasicky ve Stormu byl vyhlášen stop stav. Hlavními lákadly pátečního večera byli Sto zvířat, Katarzia, čerství... čtěte zde
Vydáno: 23.03.2019 11:13 v sekci Naživo
0
Hudební ceny Evropy 2, The Rasmus, Chinaski
Naživo: The Rasmus i Chinaski na Hudebních cenách Evropy 2 zahráli, ale mají za sebou i lepší sety Ne, ještě ty pochodně nezvedejte, žádná katastrofa se nekonala. Vlastně byla většina lidí asi spíše spokojená. Jen ti rozmazlení rýpalové mezi námi, kteří mohli srovnávat, si pár mušek na vystoupeních obou formací všimli, a... čtěte zde
Vydáno: 22.03.2019 19:16 v sekci Naživo
1
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Deep Purple prodlužují své "Infinite Long Goodbye Tour" a míří do Ostravy (26.03.2019 15:24)
- Zaprášenosti: Queen - Jazz (21.03.2019 11:00)
- Domácí žebříčky si podmanili staronoví vítězové Queen a Alle Farben (20.03.2019 15:07)
- Lady Gaga a Bradley Cooper se vracejí do čela albového žebříčku, porazili Queen i Arianu Grande (14.03.2019 17:14)
- Cestu Jiřího Schelingera od popu k rocku mapuje reedice dalších dvou jeho alb (13.03.2019 09:31)
- Zájem o Queen a Lady Gaga po Oscarech vzrostl, v rádiích už zase řádí Ava Max (07.03.2019 16:12)
- Zaprášenosti: Queen - The Works (07.03.2019 10:30)
- Record Store Day se blíží, rarity chystají Queen i Foo Fighters (01.03.2019 14:23)
- Ariana Grande a Alle Farben uhájili vedení v domácích žebříčcích (28.02.2019 18:38)
- Královna je mrtvá, ať žije královna. Queen se museli v albovém žebříčku sklonit před Arianou Grande (20.02.2019 15:44)

ALBUM TÝDNE 12/2019

Khoiba
Khoiba

Dvanáctileté čekání se místy zdálo až nekonečné. Nakonec ale třetí (bezejmenná) deska Khoiby přece jen vyšla. Nabízí dospělou, zádumčivou, minimalistickou hudbu plnou melancholických nálad. "Khoiba" (jak je u této dvojice zvykem) není albem na první poslech, kdo mu ale dá čas, tomu se dostane vyzrálé kvality.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

St 27.03.
Dave Matthews Band (USA) (Forum Karlín, Praha)
Út 02.04.
Ady Suleiman (UK) (Chapeau Rouge, Praha)
Út 02.04.
Andy Suleiman (UK) (Chapeau Rouge, Praha)
Čt 04.04.
Mogli (DE) + Kyson (AU) (Chapeau Rouge, Praha)
Ne 07.04.
Bob Dylan (USA) (Lucerna - Velký sál, Praha)
Po 08.04.
Lukas Rieger (DE) (Semilasso, Brno)
Po 08.04.
Bob Dylan (USA) (Lucerna - Velký sál, Praha)
Po 08.04.
Bexey (UK) (Café V lese, Praha)
Út 09.04.
Elderbrook (UK) + Moglii (DE) (Chapeau Rouge, Praha)
Út 09.04.
Bob Dylan (USA) (Lucerna - Velký sál, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Lady Gaga Sia Rihanna Kryštof Queen Ewa Farna Linkin Park Coldplay Madonna Adele Beyoncé The Cure Ariana Grande Imagine Dragons Ed Sheeran AC/DC Drake Ava Max Michael Jackson Camila Cabello
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2019 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver