Two Gallants jsou hudební ekvivalent amerických expatů v Praze. Snaží se být přátelští, ale plavou na povrchu místní kultury a společnosti, prožívají docela umělé drama života v cizině a zavírají se ve vlastním kruhu burger & cocktail barů. Takže tu máme přirozenou část většího celku, ale pořád nějak odcizenou. Každopádně cílová skupina koncertu byla víceméně jasná. Vzdáleně působí také duo Two Gallants - každý element jejich hudby zní povědomě, přitom něco brání plnému porozumění.

Hrát jako rockové duo je věc, která evokuje spoustu nebezpečí. Za povedený vlastně považuji jenom drsný noise Kanaďanů Japandroids, rockové kopírky The Black Keys nebo The White Stripes mě už nechávají chladným. Two Gallants jsou běžně považováni za tmavé bezútěšné folkaře, což už zní docela slibněji, ale je to marketing nejhoršího typu. Prvky folku jsou v jejich tvorbě, aspoň co se týče živého podání, minimální. Abyste uspěli jako duo, potřebujete nějaké překvapení a trochu originality. Two Gallant ale v podstatě zní jako běžný pop rock z každého druhého amerického rozhlasu.

Více zajímavější bylo pochodové spojení piana a bicích v písni "Invitation To A Funeral" z letošní novinky "We Are Undone" a hlubší ponoření se do těžšího blues v "Some Trouble". Přidaní harmoniky je sympatické, ale nepomáhá vynést hudbu Two Gallants na vyšší úroveň. Klíčem k jejích tvorbě jsou občas depresivní, beznadějné texty, které jsou dalším aspektem přidávajícím jim na pozoruhodnosti. Na stranu druhou může mít ale evropské publikum problém ztotožnit se například s dramatem gentrifikace San Franciska. Celá bolest prvního světa se také vytrácí pod přeslazeným hudebním projevem.

Oproti tomu Please The Trees představili opravdový rockový univerzalismus. Primární šamanizmus Havelky nepotřebuje žádnou nápovědu a vysvětlení. Nutná nejsou vlastně ani slova, značkový vokál není už úplně v popředí. Perfektně sestrojena rytmická sekce má mnohém větší význam než pouhý puls kytarových skladeb. Už jen monstrózní "Suite F" nově definuje rockovou přímočarost díky použití nejjednodušších prostředků a je to ústřední bod nové desky. "Carp" není jenom bezpochybně nejlepší album Please The Trees, ale pravděpodobně česky titul roku 2015. I když původem z pohraničí mezi Táborem a Detroitem.