Fenomén Gorillaz stále táhne, a tak tu po krátké době máme už třetí album se jménem tohoto projektu v hlavičce. Ovšem ani tentokrát se nejedná o onen tolik očekávaný zbrusu nový materiál, nýbrž o další "vývar" z prvního a zatím jediného eponymního alba. Béčka singlů a rarit už ty byly (album "G-Sides"), tentokrát přišla na řadu remixová kolekce...

Obyčejné album sebraných remixů už má dnes kdejaký jouda. Hudební "kapacity" jako Damon Albarn nebo Dan Nakamura, kteří za Gorillaz stojí, jsou si toho samozřejmě vědomi, a tak raději než s mišmašoidním souborem prací od těch a oněch připravili raději v podstatě koncepční desku. A to je velké plus, protože jestli něco z Gorillaz - tedy spojení cartoonu s hudební kapelou - dělá výjimečnou záležitost, pak je to určitě dotaženost koncepce. Gorillaz nechali svůj albový materiál zremixovat projektem Spacemonkeyz, k němuž si samozřejmě vymysleli povídačku přesně dle vlastního střihu. Space Monkeyz jsou totiž tři opice, jež mají být druhou generací primátů, kteří ještě v dobách studené války v rámci kosmického výzkumu opustili planetu Zemi. Uplynulých čtyřicet let strávili v meziplanetárním prostoru a po cestách vesmírem usilovně hledali svého "spirituálního vůdce", kterým je pes Laika. Odtud je tedy odvozen i název alba, který má zřejmě zmiňovaného psa vybízet k návratu ke své boudě. Nyní se tedy Spacemonkeyz, jejichž jména jsou D-Zire, Dubversive a Gavva, vrátili na Zemi a to hlavně proto, aby jednak nahromadili ničivé množství hudební techniky a současně aby se infiltrovali, agitovali a organizovali. Podle všeho jsou ozbrojení a nebezpeční a jakékoliv případné informace o jejich spatření hlaste neprodleně přímo Gorillaz! Tolik tedy základní legenda - k dalším vypečeným informacím si vás dovoluji odkázat přímo na stránky www.gorillaz.com.

Na albu "Laika Come Home" najdeme tucet tracků. Vlastně třináct, počítáme-li i ten skrytý. A když přelepka na obalu CD informuje, že se jedná o "brand new dub re-working of the Gorillaz album", je radno jí věřit. Všechny skladby jsou zremixovány do dubového tvaru, což z desky dělá ještě homogennější záležitost, než bylo samo regulérní album. Ovšem "nepochutná" si však na něm nikdo, pro něhož dub není tím správným šálkem čaje. "Nedubista" by po čase tím pohupováním, vytrubováním a echy mohl být znuděn. Není však dub jako dub, a tak jsou mezi skladbami i znatelné náladové (nikoliv však výrazně kvalitativní) výkyvy. Od v podstatě jen spíš líného a zhuleného reggae jako ve skladbě "New Genius (Brother)" se při poslechu přenesete přes ryzí psychedelický dub s do nekonečna se rozléhajícími echy (remixy "19/2000" či "Re-Hash"), až po rytmicky výraznějším breakbeatem řízlou "Man Research" (mimochodem jedna z nejlepších věcí z alba) či dost překvapivý 2-tone remix skladby "Punk" s veselými dechy. Pro ty, kteří neznají původní materiál, by bylo album možná trochu náročnější, pokud ale máte album Gorillaz naposloucháno, pak desce "Laika Come Home" budete rozumět a pochopíte i množství různých studiových a aranžérských fórků, které pro vás Spacemonkeyz přichystali. Mimochodem to, kdo za remixy opravdu stojí, není ve skutečnosti vůbec zřejmé. Jisté je jen tolik, že na desce hostují pěvecké reggae hvězdy U Brown, Earl 16 a Terry Hall.

V případě alba "Laika Come Home" se trochu nabízí srovnání se zřejmě nejznámějším projektem podobného ražení, kterým byla dubová verze alba "Protection" od Massive Attack, nazvaná "No Protection", jíž měl na svědomí dubster Mad Professor. Oproti "No Protection" je "Laika Come Home" ale různorodější, jelikož každý remix staví na trochu jiném principu. Jednou se odvíjí od refrénu, někde je ponechán kompletně celý vokál, jinde zpívá někdo jiný, někde se nezpívá vůbec. Spacemonkeyz (ať už je to kdokoliv) navíc skladby přece jen spíše přehráli za pomoci dechových sekcí a reggae rytmiky, než že by jenom jednotlivé smyčky popřehazovali. Díky tomu většina skladeb zůstala písničkami a nestaly se z nich jen zvukové koláže.

Všechno nasvědčuje tomu, že Gorillaz skutečně nebudou jenom sezónní záležitostí, ale že je jejich potenciál mnohem silnější, než kdo ještě před rokem tušil. U většiny jiných interpretů by totiž už po druhém "nastavení" jediného alba všichni mluvili o sprostém odírání peněz z fanoušků a těžení ze jména, dokud to funguje. Gorillaz však takto nikdo nenapadá. Buďto je jejich marketingová strategie opravdu tak dokonalá, nebo jsou prostě opravdu geniální.