Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Papa Roach - S Five Finger Death Punch jsme lezli po horách!

Papa Roach - S Five Finger Death Punch jsme lezli po horách!

Vydáno: 18.11.2015 09:30 v sekci Rozhovory - Jan Trávníček

"Nikdy nebuď až takový machr, že nebudeš hrát songy, které tě udělaly slavným," odpověděl kytarista Jerry Horton na otázku, jakou nejužitečnější radu kdy v showbyznysu dostal. V telefonickém rozhovoru se s námi před koncertem s Five Finger Death Punch v Malé sportovní hale spojil až z Pensylvánie.

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
První otázka je jasná. Proč právě Five Finger Death Punch? Jak dlouho je znáte?

Hmm, snažili jsme dát dohromady tohle společné turné už nějaký čas, ale pořád se to nedařilo, naše tourplány se stále míjely. Až teď to začalo vypadat slibně, takže když nás kluci z Five Finger Death Punch požádali, zda se na turné vydáme s nimi, rádi jsme souhlasili.

Ve svých začátcích jste jezdili turné se spoustou slavných kapel. Od Deftones, přes Incubus, Earth, Wind & Fire až po Guns N Roses. Jakou nejužitečnější radu jste si od nich odnesli?

Hmmm, nech mě přemýšlet. Za ty roky jsme jich dostali spoustu. Myslím, že jedna z těch, která mi nejvíce utkvěla, byla od Briana Wheata, basáka z kapely Tesla, která zněla: "Nikdy nebuď až takový machr, že nebudeš hrát songy, které tě udělaly slavným. Protože to je to, co lidé chtějí slyšet. Nechtějí poslouchat ty divné, překombinované kompozice, na které jsi tak pyšný, chtějí slyšet písničky, které milují." V podstatě mi řekl, že naše písničky mají větší hodnotu než my sami, tudíž bychom se neměli cítit tak povýšeně, že už je hrát nemusíme.

Kdo jsou Papa Roach?

Čtyřčlenná kapela z Vacaville v americké Kalifornii fungující už od roku 1993 na přelomu století spolu s Linkin Park, Limp Bizkit, Korn a dalšími formovala žánr, který dnes známe jako nu-metal. V průběhu let ale absorbovala také vlivy hard rocku či alternativy, na svých posledních deskách hodně koketovala i s elektronikou. Současnou sestavu tvoří zpěvák Jacoby Shaddix, kytarista Jerry Horton, basák Tobin Esperance a bubeník Tony Palermo. Za svou existenci nahráli už devět alb: "Old Friends From Young Years" (1997), "Infest" (2000), "Lovehatetragedy" (2002), "Getting Away With Murder" (2004), "The Paramour Sessions" (2006), "Metamorphosis" (2009), "Time For Annihilation" (2010), "The Connection" (2012) a "F.E.A.R." (2015). Jejich koncerty u nás bývají obvykle vyprodané, aktuálně se chystají do Malé sportovní haly na pražském Výstavišti, kde vystoupí spolu s neméně slavnými Five Finger Death Punch a Devil You Know už 20. listopadu. Stane se tak díky jejich českým fanouškům, neboť skupiny vybíraly koncertní zastávky svého turné na základě hlasování svých příznivců.

Když se vrátíme zpátky někam do roku 2003, tak na scéně tehdy bylo spoustu nu-metalových a rap rockových kapel. Vy jste se ale na rozdíl od mnoha jiných udrželi až do dneška a když jsem vás viděl letos v červnu na Rock Im Parku v Německu, fascinovalo mě, kolik na vás přišlo lidí. Více lidí se u toho pódia sešlo snad jen na Slipknot. Čím si vysvětluješ, že právě o vás je takový zájem, zatímco jiné kapely, které začínaly podobně jako vy, už upadly v zapomnění?

Myslím, že pro to je spoustu důvodů. Stále jsme hodně vášniví a zapálení do muziky, snažíme se dělat ty nejlepší koncerty, zapojovat fanoušky do našich show, pořád nás baví hudbu tvořit, snažíme se prozkoumávat nové nápady a vyvíjet náš zvuk. A taky se nesnažíme stavět jen na našem původním materiálu. A taky ty texty, které náš zpěvák Jacoby píše, jsou hodně upřímné a osobní. Takže lidé, kteří si procházejí těžkým obdobím, se s nimi snadno ztotožní a to si myslím, že s tím taky hodně souvisí.

Faktem je, že u nás v ČR, v Německu, Rakousku a okolních státech jste stále hodně populární. Jsou ale trhy, kde se Vám zatím tolik nedaří? Co třeba Rusko, Asie, Afrika nebo Jižní Amerika? Vím, že třeba The Subways mají v Brazílii, Argentině a dalších zemích Jižní Ameriky docela problém prorazit.

Jo, pořád máme pár míst, kde se musíme snažit prorazit. Nikdy jsme třeba nehráli v jihovýchodní Asii, nikdy jsme nebyli v Číně, na Středním východě, v Jižní Africe... A třeba v Jižní Americe jsme hráli jen párkrát. Pamatuju si, že když jsme tam chtěli jet posledně, tak Jacobyho hlas na poslední chvíli selhal a musel s ním na operaci.

A kromě toho jsou i místa v Evropě i Americe, která pro nás nejsou tak skvělá, takže my, jako kapela, se musíme vážně snažit vytvořit si tam publikum. Abych byl konkrétní, tak třeba Francie pro nás bývala co do návštěvnosti vážně špatná, ale za posledních pár let jsme hodně pracovali na tom, aby se to tam zlepšilo a teď už si třeba můžeme dovolit hrát i jinde než jen v Paříži. Chci říct - všechno je to jen o tom, snažit se na určitých místech zainvestovat trochu více. Občas sice něco proděláš, ale časem se ti to třeba vrátí.

Když jsem si o vás zjišťoval nějaké informace, překvapilo mě, s kolika mými oblíbenými kapelami jste už hráli. Jeli jste turné třeba s Red, Staind, Shinedown, Skillet, Disturbed, Halestorm, Trapt, Seether, Saving Abel, Nickelback, Finger Eleven, Godsmack... Musíte mít tuny historek a spoustu nezapomenutelných show. Podělíš se s námi o nějakou tvou oblíbenou?

Jasně. Třeba na našem aktuální turné jsme se rozhodli přibrat i kameramana a když jsme měli den volna, tak jsme se snažili i nějak aktivně žít, ne jen chodit nakupovat a courat se po hotelech. No a když jsme během jeho americké části vyrazili s Five Finger Death Punch do hor, bylo to super. Za Papa Roach jsme šli všichni, z FFDP se s námi vydal basák Chris Kael. Byl to vážně zábavný den a určitě to nebylo něco, co bys čekal, že klasické rockové nebo metalové kapely běžně dělají. Takže jsme si to i natočili a máme z toho skvělé zážitky jak my, tak naši fanoušci, kterým jsme to potom dali ke zhlédnutí. Takže tohle je asi jedna z posledních takových historek a vzpomínám na to vážně rád.

Mimochodem, gratuluju k vašemu novému albu "F.E.A.R.", vypadá to, že se mu daří docela dobře. Jak u vás probíhá skládání písní? Máte nejdříve hudbu nebo text? A kdo má na výsledku největší vliv, kdo nosí nejvíce nápadů?

Většinou je to nejdřív hudba, pak přichází na řadu texty a nakonec zpěv. Náš basák Tobin Esperance má asi největší zásluhy, já si většinou nahraju jen tak něco bokem a pak to skládáme všichni dohromady. Texty a zpěv má na starosti Jacoby.

Nastaly během nahrávání novinky nějaké komplikace nebo šlo všechno hladce?

Neřekl bych, že jsme měli přímo problémy ve smyslu toho, co chceme vytvořit, ale museli jsme se trochu popasovat s prostředím kolem nás, které bylo hodně odlišné od toho, které jsme měli v minulosti. Dobré na tom bylo, že jsme všichni žili společně ve stejném domě a také jsme tam psali a nahrávali. Problém byl ale v tom, že jak tam bylo málo místa, tak jsme při nahrávání nemohli hrát všichni najednou v jednom studiu, což je něco, na co jsme byli dříve zvyklí a tak jsme museli zaznamenávat naši hudbu po částech. Což bylo složitější, protože takhle jsme si vždycky museli nejdříve nahrát určité stopy do počítače, nedělat u toho moc velký kravál a pak je přenést do studia a přehrát je, dodat aranže a tak dále. Takže to bylo docela náročné, ale jak říkám, ne v tom, že bychom se třeba hádali nebo tak něco, spíše jsme si museli zvyknout na jiný přístup při nahrávání.

Na nové desce vám hostuje Maria Brink z In This Moment a rapper Royce Da 5' 9'' známý nejen z Eminemova projektu Bad Meets Evil. Je pravda, že to teď s Eleven Seven Music bylo poprvé, co vám bylo dovoleno pozvat si někoho na desku? Co přesně na tom předchozím labelům DreamWorks a Geffen vadilo? Vždyť to musí být logické a oboustranně výhodné - pro vás, jako umělce je zábava mít ve studio někoho neokoukaného a fanoušci jsou v drtivé většině z podobných kolaborací nadšení, což vede k lepším prodejům, které zase uspokojí vydavatele. Takže jak to tedy bylo?

Konkrétně tohle nebylo úplně problémem labelu, spíš to bylo o tom, že my, jako kapela, jsme se dlouho nemohli rozhodnout, koho na desku pozvat. A pár spoluprací jsme měli už dříve - sice ne přímo pěvecké, jak zmiňuješ, ale měli jsme pár lidí, kteří nám pomáhali s psaním textů a třeba na albu "The Paramour Sessions" jsme měli Lennyho Castra, což je hodně slavný perkusionista, takže nemůžu úplně říct, že by to byla chyba vydavatelství.

Teď jsme třeba chtěli mít už delší dobu nějaký ženský vokál, ale dlouho jsme se na nikom nemohli shodnout. Před dvěma lety jsme byli na turné s Shinedown a In This Moment a jak jsme se spolu v průběhu času bavili, tak nám došlo, že budeme nahrávat ve stejné době, kdy i Maria Brink z In This Moment bude mít čas a bude nahrávat dokonce ve stejném studiu, takže jsme ten nápad předhodili Marii a ona samozřejmě souhlasila.

Má "F.E.A.R." nějaký koncept? Mám pocit, že spousta těch písniček je o tom postavit se k problému čelem a snažit se ho vyřešit. Mám pravdu?

Jo, přesně tak. V podstatě se dá říct, že tohle je obecně téma celé naší diskografie a Jacobyho textů vůbec. Prostě jakmile má v životě nějaké trable, tak se to snaží lidem přednést jako malíř, když kreslí na plátno. Jednoduše řečeno je to o tom, že si nemusíš jen sedat tiše do koutku a utápět se v tom všem smutku a depresích, ale že se zatvrdíš a dostaneš se i přes ty těžké a nepříjemné momenty v životě.

Když se ještě vrátím k vaší předchozí nahrávce, tak na "The Connection" jste zkoušeli využít různé elektronické prvky, současná deska už je ale tyto elementy nemá nebo nejsou tak výrazné. Znamená to tedy, že se vám to neosvědčilo?

Hmm, ano i ne. I teď jsme použili trochu elektroniky, ale máš pravdu, že jí není ani zdaleka tolik jako dříve. Myslím, že jsou prostě chvíle v kariéře, kdy se musíš vydat trochu jiným směrem a zjistit, kde až jsou hranice a co se ti na nich líbí a co ne a pak se zase vydat trochu jinudy. Tím neříkám, že bychom do budoucna nutně museli nesnášet všechny ty elektronické prvky a už nikdy je nepoužili, ale na aktuální nahrávce jsme prostě neměli potřebu je tam přidávat, protože ty písně se o ně samy neříkaly.

A na závěr klasika: Je něco, co byste před svým koncertem v pražské Incheba aréně chtěli vzkázat svým fanouškům v České republice?

Určitě. Máme velkou radost z toho, že se k vám vracíme, protože Česká republika - a neříkám to jen proto, že právě mluvím s tebou - patří ze všech našich koncertních štací po celém světě do top pětky těch úplně nejlepších.

Ale no tak.. nelži mi, jo?

Ne, fakt, myslím to vážně! Je tam Velká Británie, Německo, Francie, Polsko a Česká republika. Úplně vážně. Je nám jen líto Američanů, protože jsme sami Američani, ale oni se s vámi nemůžou srovnávat - prostě "to" tam nemají. Takže vážně se k vám moc těšíme a nemůžeme se dočkat naší společné show. Uvidíme se v Praze!

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • Chybka se vloudila (Noviik, 18.11.2015 17:44) Reagovat

    "Náš basák Tobin Palermo má asi největší zásluhy..." -> Kombinace basáka a bubeníka? Jinak fajn rozhovor, díky za něj.


    • Re: Chybka se vloudila (Autor, 18.11.2015 19:29) Reagovat

      Opraveno, díky.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Colours Of Ostrava, 2. den, Dolní oblast Vítkovice, Ostrava, 18.7.2019
Naživo: Rag'n'Bone Man si podmanil Colours Of Ostrava zpěvem, Kryštof hity a rachejtlemi Také ve svém druhém festivalovém dni je v Dolní oblasti Vítkovic slunečno a návštěvníci nevědí, kam se vrtnout dříve. Všude je něco, co stojí za to! Ohromný úspěch zaznamenal Rag'n'Bone Man i Tom Walker, kdo ale anglofonní... čtěte zde
Vydáno: 19.07.2019 13:22 v sekci Naživo
0
Colours Of Ostrava, 1. den, Dolní oblast Vítkovice, Ostrava, 17.7.2019
Naživo: První den plnoletých Colours Of Ostrava prozářily ženy Ve středu začal osmnáctý ročník multižánrového festivalu Colours Of Ostrava. Vše odpoledne odstartovala ostravská parta Buty, ale nebyla to zrovna ona, komu patřilo pódium. První den vládly ženy - divoká a fanouškům se... čtěte zde
Vydáno: 18.07.2019 13:39 v sekci Naživo
3
Czech Music Crossroads 2019, Dolní oblast Vítkovice, Ostrava, 15.-16. 7. 2019
Naživo: Czech Music Crossroads ovládla Bára Zmeková Pravidla silničního provozu stanovují, že vjede-li vozidlo do křižovatky, musí jí projet co nejrychleji, bez zbytečného odkladu, zastavování či dokonce otáčení. Vjedete-li ale do hudební křižovatky, nic z toho neplatí. Na Czech... čtěte zde
Vydáno: 17.07.2019 18:30 v sekci Naživo
0
Rammstein, Eden aréna, Praha, 16.7.2019
Naživo: Hořící kočárky, uprchlíci, balady u piana i plameny nad Edenem. Rammstein se vrátili do Prahy Není na světě mnoho kapel, které by měly potenciál na to stát se právě tou, jejíž opulentní show se stane tou nejlepší, jakou jste kdy v životě viděli. Rammstein k nim ale bezpochyby patří. A na zbrusu novém turné, jehož dvě... čtěte zde
Vydáno: 17.07.2019 11:43 v sekci Naživo
22
Pohled do českých hitparád - 28. týden 2019
Ed Sheeran útočil na čelo albové hitparády marně, posedmé zvítězil Viktor Sheen Možná by si leckdo vsadil na to, že po dvou pražských koncertech v Letňanech se Ed Sheeran s deskou "Divide" znovu vyškrábe do čela české albové hitparády. Nestalo se tak. Zpěvák zakotvil na dvojce, ve vedení neohroženě zůstává... čtěte zde
Vydáno: 16.07.2019 15:57 v sekci Novinky | České hitparády
2
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Zpěvák Papa Roach Jacoby Shaddix se už sedm let nedotkl alkoholu (28.01.2019 18:36)
- Nové desky 4/2019 - od Papa Roach přes Christinu Perri po Lety mimo (23.01.2019 22:03)
- Naživo: Druhému dni Rock For People vévodili Marmozets s Rodriguezem (06.07.2018 16:20)
- Recenze: Five Finger Death Punch s albem "And Justice For None" cílí na masy (29.06.2018 08:25)
- Nové desky 20/2018 - od Jamese Baye přes Five Finger Death Punch po Paula Kalkbrennera (21.05.2018 08:19)
- Audio: "Fake" Five Finger Death Punch nepřekvapí, fanoušky ale uspokojí (09.04.2018 08:27)
- Naživo: Z trojice Five Finger Death Punch, In Flames a Of Mice & Men vzešli jen samí vítězové (27.11.2017 20:13)
- Fotogalerie: Five Finger Death Punch a In Flames v obrazech (27.11.2017 09:09)
- Naživo: Energická show Papa Roach opět nezklamala (18.09.2017 16:00)
- Fotogalerie: Papa Roach rozeskákali Prahu (18.09.2017 08:31)

ALBUM TÝDNE 28/2019

Thom Yorke
ANIMA

Thom Yorke se vždy snažil posouvat hudební hranice a experimentovat se zvuky. Tentokrát se mu ale poprvé podařilo natočit kolekci, která je komplexní a na které nic nepřebývá ani nechybí. I když na povrchu je jeho třetí sólovka "ANIMA" stále dost experimentální, ukrývá fantastické nápady, které je radost objevovat.

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Čt 25.07.
Skunk Anansie (UK) (Forum Karlín, Praha)
Pá 26.07.
Colour Meeting 2019 (Park U hradeb, Polička)
St 31.07.
Ziggy Marley (JAM) (Divadlo Archa, Praha)
St 07.08.
Sziget (Budapešť, Budapešť)
Čt 08.08.
Cat Clyde (CAN) (Café V lese, Praha)
Pá 09.08.
Luis Fonsi (Puerto Rico) (PVA Expo, Praha)
So 10.08.
The Story So Far (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
Po 12.08.
Pup (CAN) (Café V lese, Praha)
St 14.08.
UpTone: Cavetown (UK) (Cross Club, Praha)
Ne 18.08.
Metallica (USA) (Letiště Letňany, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Rammstein Lady Gaga Coldplay Kryštof The Cure Madonna Beyoncé Adele Rihanna Ed Sheeran Sia Ewa Farna Kapitán Demo AC/DC Linkin Park Kylie Minogue Britney Spears Nine Inch Nails Robyn Zara Larsson
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2019 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver