Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!

Sonické meditace

Vydáno: 10.07.2002 05:00 v sekci Recenze - Karel Veselý | foto: facebook interpreta

Sonic Youth jsou bezpochyby klasikové alternativního rocku. Jejich nová deska "Murray Street" pokračuje v trendu zklidněných kompozic, které ale znovu po dlouhých letech mají sílu jejich zásadních alb. Více se dozvíte v dnešní recenzi.

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
7/10

Sonic Youth - Murray Street

Celkový čas: 45:38

Skladby:

Vydavatel: Universal

Radiohead jsou na dovolené, Doves jsou trochu moc temní a celý ten revival Velvet Underground trochu moc špinavý. Nějaká další hudba, nad kterou si můžete v klidu drbat svoji akademickou bradku? Co takhle noví Sonic Youth?!

Přiznejme si to, Sonic Youth od dob "Experimental Set Trash And No Stars" dělají vcelku nudnou hudbu. Experimenty převážily nad energií, která tryskala z jejich raných desek a čím dál častěji se zaštiťují hlubokými myšlenkami o uměleckých poselstvích. "Thousand Leaves" a "NY City Ghosts And Flowers" jsou v některých pasážích zcela neposlouchatelné desky, tedy alespoň pro standardního fanouška alternativníhi rocku (a mezi ně se hrdě počítám i já). Pseudojazzové kompozice možná vzrušují akademické šťouraly, Sonic na nich ale hazardují s posluchači. Ovšem dvacet let od první desky si kapela, která psala dějiny rocku, už může dělat co chce a to, že nestojí na místě, je jen dobře.

Tak tedy - "Murray Street", šestnáctá deska Sonic Youth. Nazvaná podle newyorské ulice, kde mají Sonic své studio, jen několik stovek metrů od Ground Zero. Sedm písní - od dvouminutové hněvivé "Plastic Sun" až po jedenáctiminutovou kompozici "Karen Revisited". Dlouhé kompozice převažují, Sonics jsou znovu velmi epičtí a aplikují na své kytarové vazby čím dál složitější architektoniku. Experimentální série SYR, na které Sonics spolupracují s turntablery nebo jazzovými skladateli, v nich nechala víc, než se původně zdálo. Jinak ale také staré známé vrstevnaté kytarové plochy a jemně načrtnuté melodie. Na "Murray Street" zní SY na půl cesty mezi experimentálními alby z konce 90. let a klasickými perlami naštvaného rocku "Daydream Nation" a "EVOL". Za mikrofonem stojí ve čtyřech ze sedmi písní Thurston Moore. Vůbec to nevadí, jeho hlas se lépe orientuje v krajinách rozbité psychedelie a táhlé melancholie než hlas Kim Gordon. Její ‘punkový‘ výstup v "Plastic Sun" bohatě stačí. V poslední "Sympathy For the Strawberry" je naše bohyně špinavého hlasu naštěstí jen nesmělou průvodkyní hypnotického hluku.

Producent Jim O’Rourke má letos zatím dobrý rok - kritika vřele přijala jeho produkci alba "Yankee Hotel Foxtrot" od Wilco a to samé zatím platí i pro "Murray Street". Tato deska je navíc jeho první, na které se objevuje jako stálý (pátý) člen Sonic Youth. Jeho práce je zběžným pohledem neviditelná, kromě obligátní starosti o celistvý zvuk alba (neliší se nijak výrazně od těch předchozích) měl asi nejvíce práce se zhruba sedmiminutovou uzavírací pasáží písně "Karen Revisited". Extrémně abstraktní zvuky, které nikam nevedou, jen agresivně útočí na vaše podvědomí. Tady musíte být opravdu hardcore fanoušek SY, abyste skladbu doposlechli až do konce - jen náznak, jak vlastně znějí SY, když je nikdo nehlídá. Píseň je pokračování podobné (devítiminutové) kompozice "Karen Koltrane" z alba "A Thousand Leaves". Všichni víme, že Sonics si v podobných divočinách libují, takže jim to odpusťme. Asi nám tím chtějí něco sdělit, něco umělecky podstatného. Co, to ale pořád netuším.

Sofistikovaná nuda? Ne tak docela. Sonics pořád umí z orgií kytarových vazeb jen tak mimochodem vykouzlit krásný a nosný riff. Ranaldova "Karen Revisited" nechť je toho nejlepším příkladem. Zklidněný a upřímný rock "The Empty Page" nemá daleko do jejich nejlepších lo-fi žáků - Pavement. A jestli se posluchači posledních desek Sonics stali spíše hledači momentů střízlivé krásy, tak na "Murray Street" se vyřádí. Dalším plus je stopáž, která jen o pár sekund překročí 45 minut. Právě tak akorát než začnou opravdu nudit. Ortodoxní fanoušci avantgardního rocku zaplesají, ostatní se jen podiví, proč se decentní melodické nápady některých písní tak lehce vytratí v nesmyslném hluku. To je umění? - budou se ptát. Ne, to jsou přeci Sonic Youth, odpovídám.

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Jelen - Věci a sny 7/10
Recenze: Jelen se albem "Věci a sny" snaží o posun vpřed, na svou minulost ale nezapomíná Udržet si charakteristický a u nás jedinečný zvuk, nebo vykročit směrem k současnému popu? Bezmála pět let trvalo, než Jelen tento rébus vyřešil. Nakonec zvolil cestu kompromisu. Na albu "Věci a sny" si díky tomu svoje favority... čtěte zde
Vydáno: 20.04.2021 08:15 v sekci Recenze
2
Monkey Business, Horažďovice, 18.4.2021
Naživo: Monkey Business během streamovaného křtu měnili kostýmy jak na běžícím pásu "Život je pes, to já vím, když máš rýmu, když máš splín, tak zkus kouknout na náš stream, my jsme lepší nežli Queen," hlásala kapela před nedělním koncertem s nadsázkou sobě vlastní. Jak to dopadlo? A přišla Ewa Farna?... čtěte zde
Vydáno: 19.04.2021 14:43 v sekci Naživo
2
My Dva Trio - My Dva Trio 8/10
Recenze: My Dva Trio debutuje výrazným albem plným jiného folku Václav Khýr a Jiří Šoltis už to spolu táhnou vážně dlouho. K přátelství se přidalo i společné muzicírování, které v roce 2018 dostalo podobu kapely My Dva Trio. Nyní toto společné putování dosáhlo na metu každého... čtěte zde
Vydáno: 19.04.2021 00:00 v sekci Recenze
0
Moby feat. Kris Kristofferson & Mark Lanegan - The Lonely Night 10/10
Audio: Nová interpretace Mobyho "The Lonely Night" je opravdovým hudebním skvostem Jak jsme před časem informovali, vydá Moby koncem května album "Reprise", na kterém fanoušci najdou čtrnáct jeho více či méně známých songů ve zcela nových úpravách. První vlaštovkou byla přepracovaná hitovka "Porcelain", nyní... čtěte zde
Vydáno: 18.04.2021 09:06 v sekci Audio / Video | Audio
8
Slavná alba: "Metallica" aka "The Black Album" aneb Černočerné uštknutí
Publicistika: Slavná alba: "Metallica" aka "The Black Album" aneb Černočerné uštknutí Metallica platila od svého vzniku až do roku 1991 za nekompromisní thrashmetalovou kapelu. Eponymní studiovkou, které nikdo neřekne jinak než "The Black Album", však vykročila vstříc k mainstreamu a postavila si věčný pomník. Jak tento... čtěte zde
Vydáno: 17.04.2021 09:00 v sekci Publicistika
12

ALBUM TÝDNE 16/2021

My Dva Trio
My Dva Trio

Václav Khýr a Jiří Šoltis už to spolu táhnou vážně dlouho. K přátelství se přidalo i společné muzicírování, které v roce 2018 dostalo podobu kapely My Dva Trio. Nyní toto společné putování dosáhlo na metu každého hudebníka, který to myslí vážně, totiž vydání debutové desky. A ta rozhodně stojí za pozornost.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Bruno Mars Taylor Swift Viktor Sheen Kings Of Leon Selena Gomez Pink Floyd Lady Gaga Beyoncé Britney Spears Robin Schulz Metronome Prague Metallica Coldplay Karel Gott Madonna AC/DC Mirai Nirvana Kryštof Lana Del Rey
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2021 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver
Zavřít reklamu