Šestnácté studiové album Iron Maiden vyjde již začátkem září

Fanoušci legendární britské heavy metalové kapely Iron Maiden by měli zpozornět a ve svých diářích si zakřížkovat čtvrtý zářijový den. To se na trhu objeví v pořadí šestnácté studiové album s názvem "The Book Of Souls".

Deska byla natáčena v druhé půlce loňského roku v pařížských Guillame Tell Studios, kde muzikanti zhruba před patnácti lety točili i úspěšnou "Brave New World". O produkci se tradičně postaral Kevin "Caveman" Shirley, který stojí za většinou jejich desek. Dokončovací práce proběhly již letos v lednu. Kapela se ale rozhodla vzít ohled na zdravotní stav zpěváka Bruce Dickinsona, jenž se zotavoval po boji s rakovinou, a nahrávku vydává až nyní, kdy je frontman údajně již v pořádku a je schopen se plně zapojit do poslední fáze příprav a následné propagace.

"The Book Of Souls" se od minulých počinů ale liší. Iron Maiden totiž poprvé v historii vydají studiové dvojalbum. Novinka obsahuje sice jen jedenáct skladeb, jejich celková stopáž ale přesahuje devadesát minut. Většinovým autorem je tradičně baskytarista Steve Harris. Ten se podílel na sedmi písních, hned dva songy však složil sám Dickinson. Kredity na zbývající dvojici v tracklistu jsou připsány duu Dickinson/Smith a vizuální koncept měl v rukou opět Mark Wilkinson, s nímž kapela spolupracovala v minulosti taktéž již několikrát.

"Vybavilo se nám množství vzpomínek, hned jsme se tam cítili jako doma. To místo má pořád stejně magickou a velmi inspirativní atmosféru," uvádí k natáčení v Paříži Dickinson a Harris dodává: "Rozhodli jsme se desku udělat jinak než obvykle. Většinu skladeb jsme zachytili hned, jak jsme je složili, aby zůstaly čerstvé. Nemůžeme se dočkat, až je uslyší naši fanoušci."

Deska "The Book Of Souls", kterou si fandové mohou již předobjednat na oficiálním webu kapely, má prozatím potvrzené tři fyzické formáty - standardní dvojalbum, limitovanou dvoudiskovou deluxe verzi s výpravným obalem a komplet tří vinylů. K dispozici bude rovněž ve dvou digitálních verzích (hi-res 24bit a standard 16bit/44.1 kHz).

Kompletní tracklist bude vypadat takto: CD1: If Eternity Should Fail, Speed Of Light, The Great Unknown, The Red And The Black, When The River Runs Deep, The Book Of Souls.
CD2: Death Or Glory, Shadows Of The Valley, Tears Of A Clown, The Man Of Sorrows, Empire Of The Clouds

• Nezbývá něž doufat, že Shirley nezpizdí zvuk... (Ijon, 30.06.2015 07:52) Reagovat

  Nezbývá něž doufat, že Shirley nezpizdí zvuk tak, jako obvykle. Z posledních desek skutečně bolely uši.
  
  

  • Re: Nezbývá něž doufat, že Shirley nezpizdí zvuk... (Anonym, 30.06.2015 11:54) Reagovat

    Obávám se, že Loudness War bude pokračovat.
    
    

    • Re: Nezbývá něž doufat, že Shirley nezpizdí zvuk... (Ijon, 30.06.2015 16:22) Reagovat

      No, on je Jeskynní muž navíc schopen nahrát kytary v padesáti vrstvách, a do toho ještě přimíchat jakési značně pochybné klávesy marně simulující smyčce.
      Pak vše uhníst do zvukové koule a dát volume doprava...
      
      

      • Re: Nezbývá něž doufat, že Shirley nezpizdí zvuk... (Millhouse, 30.06.2015 16:29) Reagovat

        Výstižné. Na Brave New World to ještě jakžtakž šlo, ale ten přehuštěnej zvuk na posledních albech je děs. Jsem zvědav..
        
        

• Iron Maiden - The Book of Souls (Daniel Impseil, 01.10.2015 16:48) Reagovat

  Vlastní recenze na novou desku Iron Maiden - The Book Of Souls. Nějak jsem se rozepsal:).Pro mě Iron Maiden je pojem, který mě nenechá v klidu sedět, když si poslechnu jakoukoli desku, kde je na obalu desky ztvárněn Eddie. Skupinu Iron Maiden poslouchám skoro každý den. Možná překvapím mnohé zaryté fanoušky Eddieho, ale nejraději poslouchám desku The X Factor a Virtual XI. Proto jsem byl velice zvědav na celou desku The Book Of Souls, jelikož obal posledního alba vypadá velice temně a s velkou chutí po pomstě všem ukázat, že na to tihle pardálové pořád mají. Chvilku jsem i doufal, že budou mít písničky stejnou šablonu jako na desce The X Factor. Jenže, když jsem slyšel singl Speed of Light, bylo to pro mě veliké zklamání, protože jsem z písničky cítil a slyšel podobnou zvukovou stopu jako na písničce El Dorado z předposlední desky The Final Frontier. V tu chvíli jsem tušil, že to nebude jako rok 1995 a 1998. To byl rok pro Iron Maiden nejhorší, co se týká úspěšnosti a prodejnosti jejich desek, ale ty desky byly něčím výjimečné a pořád jsem v tom cítil ducha NWOBHM. Sice trošku jinak, ale pořád jsem tam slyšel ten zvuk Maidenů i s jiným zpěvákem. Rád sem napíši pokaždé nějaký komentář ke každé písničce z poslední desky The Book Of Souls.Písně: If Eternity Should Fail - Hned na začátku je pomalá, rozjíždějící se atmosféra, aby dodala písni nebývalou atmosféru. Připomnělo mi to ty pomalé začátky na desce The X Factor, ale to bylo jen chvilku, než se rozjely kytarové riffy všech, co držely kytaru nebo baskytaru. Píseň je dlouhá přes 8 minut a Dickinsonův refrén nezní vůbec špatně, bude to určitě dobře fungovat na koncertech, ale píseň se mi zdá příliš zdlouhavá a velice snadno předvídatelná. Tuším, kdy budou kytarové vyhrávky a kdy bude další refrén Bruce Dickinsona. Přes to všechno je to docela dobrý otvírák, který fanoušky Iron Maiden neurazí. Jen škoda, že na konci písně, jak se chraptivě říká: ,, Good day, my name is Necropolis atd. " bych spíše rád slyšel hned na začátku písně. To by mělo podle mě neuvěřitelný náboj a dodalo by to ještě na větší atmosféře.Speed Of Light - O písni jsem se už zmínil výše v komentáři, pokud ještě tento příspěvek někdo čte :). Jen dodám, že jsem si rád zahrál videohru od Iron Maiden ( Speed Of Light ). Hra byla velice zábavná, ale při dlouhém hraní mi pořád hrál refrén Speed Of Light ze hry a musel jsem zvuk nakonec vypnout, protože mi už lezl na nervy. Jinak videoklip k dané písni se mi velice líbí. Je to velice pěkné sledovat video a je o hodně více napínavější, jak video skončí, než poslouchat samotnou hudbu. Někde jsem četl, že singl je srovnatelný, když přišli kolem roku 2000 se singlem The Wicker Man. To si opravdu, ale opravdu nemyslím. V té době to byla taková eufórie pro 90 % fanoušků Maidenů, že odešel zpěvák Blaze Bayley a vrátil se zpěvák, který patří neodmyslitelně k Maidenům. Britská siréna Bruce Dickinson, o kterém hodně fanoušků tvrdilo, že Iron Maiden nemůžou fungovat bez pana Dickinsona a Dickinson nemůže fungovat bez Iron Maiden.The Great Unknown - Jedna z mých oblíbených písní. Ze začátku temný, pomalý začátek a poté klasické vyhrávky plus do toho slyším pěkné cinkání do činelů od McBraina a jeho vyhrazený styl hraní, který má snad jen Nicko. Konec písně je opět pomalé zakončení, které dovypravuje svůj příběh. Zajímavá píseň.The Red and The Black - Opět pomalý a temný začátek jako u The Great Unknown. Po pomalé částí je to neuvěřitelná cesta až do vesmírných končin. Konečně píseň Iron Maiden, která podle mě je jejich krevní skupinou a splnila mé očekávání na 100 %. Píseň je douhá přes 13 minut, ale vůbec to není znát. Uteče to velice rychle. Písnička mě velice baví. Přiznám se vám, že jsem nevěděl, kdo měl největší podíl na téhle písni, ale měl jsem určitý typ, že by to mohl napsat sám Steve Harris a kupodivu jsem měl pravdu. Když jsem píseň poslouchal prvně, vzpomněl jsem si hned na písně typu Brave new world, The Clansman atd. Každá je trošku v něčem jedinečná, ale má stejný rukopis a takový ten Harrisův náladový moment překvapení. Při čtení na oficiálních stránkách Iron Maiden, se ptali fanoušků, jaká je jejich nejoblíbenější píseň z poslední desky. Asi tušíte, která zvítězila.When The River Runs Deep - Skvělá píseň, která je tak akorát dlouhá. Moc se mil líbí přechody kytarových vyhrávek, Dickinsonovo refrén a vynikající je pro mě slyšet střední tempo, které neskutečně šlape. Písnička vůbec neurazí, spíše naopak. Další silná písnička založená na Dickinsonovo refrénu ( popřípadě vyprávění ), propracovanosti, náročnosti a vyhrávkami všech tří kytar. Klasika zůstane klasikou.The Book Of Souls - Jedním slovem Vaaauuu. Nečekané. Nepředvídatelné. Elektrizující. Tak bych popsal píseň, jež jsem přes 10 minut poslouchal. Připadalo mi to jako pět minut. Při poslechu mi to velice připomínalo majestnátot písně Rime Of The Ancient Mariner ( kromě toho prostředního vypravování na Rime je to velice podobné ). Je tam opět cítit rukopis Steva Harrise a společně s Janickem Gersem tvoří na písničce neuvěřitelné kompozice. Postupné navyšování hlasu Dickinsona skvěle zapadá do rytmu a kytaristé ( Murray, Smith a Gers ) jakoby se předháněli, kdo je nejlepší, ale stejně hrají poté všichni dohromady skvěle a parádně vše zapadá. Je zajímavé, že písnička opět začíná a končí pomaleji. Je to čím dál častější aspekt a záruka, že s tímhle Ironi opět vyrukují. Cítím z toho i Mayovský nádech, která k tomu dodává ještě větší atmosféru. Navíc při pohledu na obal desky je jasnou titulní skladbou téhle desky. Zasloužila si jak název písničky, tak i název celé desky. Podle mého názoru měla být singlem Iron Maiden The Book Of Souls, než Speed of Light. Uhodili hřebíček, co hřebíček, ale pořádný hřebík na hlavičku.Konec PRVNÍ ČÁSTI DESKYPokračování DRUHÉ ČÁSTI DESKYPoznámka: Od druhé časti se očekávájí ty slabší kousky, ale to od Eddiho služebníků nemůžete očekávat. I když ...Písně: Death or Glory - Lehce přeložená písnička znamená Smrt nebo Sláva. Podle mě je tahle píseň spíše smrtí, než slávou. Při prvním poslechu jsem si netroufl říci, kdo skladbu složil. Nějakým způsobem jsem pociťoval, že Harris by to nemusel být. Ale když jsem zjistil, že skladbu složil Dickinson a Smith. Bylo vše jasné. Hudba mi nepřijde vůbec nápadítá a nevtáhne vás tolik jako první část desky. Pro mě je Death Or Glory naprosto zbytečná skladba. Možná bude dobrá na koncertech, ale spíše bych ji viděl pro sólový projekt Bruce Dickinsona.Shadows Of The Valley - Další klasika od Iron Maiden. Je to typická hudební šablona, kterou hrají už velice dlouhou dobu ( už od desky Brave New World ). Jako vždy zahřívací začátek. Poté další výbušnost, náladovost, lehkost a euforie při zpěvu Bruce Dickinsona. Opět musím dodat, že se sice od dob Brave New World zvuk změnil, ale to je patrné, když hrají od této desky na tři kytary a je to o něco více dynamičtější a hutnější. Pro mě je skladba Shadows Of The Valley další klasikou, která nijak nevyčnívá.Tears Of a Clown - Když jsem četl, že by skladba měla být z části věnována pro mého oblíbeného komika Robina Williamse ( Bohužel pan Williams spáchal loni sebevraždu kvůli depresím, jímž trpěl a bohužel už není mezi námi. R.I.P ) byl jsem velice zvědavý, jestli bude písnička smutná ( tudíž pomalá a baladická ) nebo středně rychlá s velkým počtem emocí. Druhá možnost zvítězila. Hudba je naprosto impozantní a okouzlující. Refrén mě skutečně dostal a už jsem i trošku natahoval slzičku, když jsem vzpomínal na mého oblíbeného komika, který měl na mé filmové dětství důležitou úlohu ( Rád bych zmínil filmy Flubber, Andrew - člen naší rodiny, Táta v sukni, Jumanji, atd. ). Pro mě je skladba nejemočnější skladbou z celého dvojalba. Ohromně citová záležitost. Obzvláště pro mě.The Man Of Sorrows - Skladba, kterou má na sólové desce Accident of Birth Bruce Dickinson ( Skladba Man Of Sorrows), která je baladická a pohodová s vysokými výškami Bruce je velmi dobrá, ale ne Maidenovská. Poprvé jsem si říkal, když jsem viděl název, jestli ji nepoužijou přímo od samotného Bruce. Jenže to by byla hloupost. Ani nebyl autorem písničky. Nevím proč, ale tahle skladba mi k Meidnům nějak nesedí. Skladba mě vůbec nezaujala a je taková nijaká... Na desce vůbec být nemusela. Spíše jako bonus k různým edicím.Empire Of The Clouds - Někde jsem četl od jednoho uživatele, jak je tato píseň epická, promyšlená, jaký je to vrchol heavy metalové legendy a že kdyby byla deska The Book Of Souls posledním počinem, tak by to bylo úspěšné završení jejich bohaté kariéry. Já si to nemyslím. Pro mě je Empire opravdu příliš dlouhá a chaotická. Poslouchal jsem ji několikrát. Velice se mi libily prvky u Maidenů dříve nevídané jako klavír, housle ( nebo čelo, nejsem si jist ) a další hudební nástroje. Zezačátku klidná a rozvážná a po dlouhých minutách střídavě svižná a pomalá. Celá skladba, kterou napsal Dickinson, je pro mě jako několik sestřihaných filmů z třicátých let, u kterého poznáte, že na plátně vidíte časové přerušení a skok s jiným záběrem a jiným dějem. Je to zajímavá skladba, ale mě se nezdá jako vrchol Iron Maiden.SHRNUTÍ: Celé dvojalbum je obsáhle dlouhé a pro fanouška Eddieho a jeho skupiny to určitě není deska, která by je zklamala. Spíše naopak. Nesmíme zapomenout, že těmhle frajerům je všem přes padesát. Někomu i přes šedesát a jak všichni víme, každý člověk se postupem času vyvíjí, mění své názory a především každý si časem poslechne to, co kdysi odsuzoval a už neposlechne to, co kdysi podporoval. U Iron Maiden je to velice těžké. Každá deska je jedinečná. Naprosto jiná a to je kouzlo Železné Panny. I když nejsem žádným profesionálním redaktorem, kritikem ani recenzentem, tak velice rád ocením desku THE BOOK OF SOULS jako hodnocení ve Sparku. Hodnotím tedy číslem 5. Pokud někdo můj příspěvěk dočetl celý a přežil to :), tak vám velice děkuji, že jste si udělali nějakou tu chvilku a budu velmi potěšen, když mi napíšete nějaký ten komentář. Děkuji.VIVA IRON MAIDEN
  
  

7/10

Video: Někdy potěší, že herečky začnou zpívat. Jako třeba Tereza Vítů ve skladbě "Zůstaň" Když se nějaká modelka, moderátorka, nebo (díky bohu alespoň) herečka rozhodne vedle své hlavní profese pustit také na hudební dráhu, většinou to nedopadne dobře. Devět z deseti podobných pokusů zůstane pouze v naší interní... čtěte zde

Vydáno: 24.04.2024 16:00 v sekci Audio / Video | Video

Nové desky 16/2024 - od Taylor Swift přes Pearl Jam po My Dying Bride Aktuálnímu týdnu hudebních novinek vévodí Taylor Swift, nejen ona ale vydala nové album. Rockery a metalisty potěší kromě Pearl Jam i Billy Morrison s deskou plnou hvězd či My Dying Bride. S čerstvou muzikou se hlásí i cellista... čtěte zde

Vydáno: 24.04.2024 10:00 v sekci Novinky | Nové desky

10/10

Recenze: Magnum opus. Caleb Landry Jones natočil bezchybnou desku "Hey Gary, Hey Dawn" Bezmála rok a půl po předešlé řadovce "Gadzooks Vol. 2" se americký zpěvák a herec Caleb Landry Jones vrací s dalším hudebním materiálem. Jeho nové album "Hey Gary, Hey Dawn" se ale od těch předchozích přece jen trochu liší.... čtěte zde

Vydáno: 23.04.2024 16:00 v sekci Recenze

8/10

Recenze: Pearl Jam na "Dark Matter" překypují nadšením a mladickou energií S aktuální "Dark Matter" mají Pearl Jam na kontě tucet studiových alb. Novinka kapely ze Seattlu naštěstí nepatří k těm tuctovým. S pomocí mladého producenta se zasloužilí rockeři, kteří už před pár lety vstoupili do... čtěte zde

Vydáno: 23.04.2024 08:00 v sekci Recenze

Naživo: Fletcher v SaSaZu obstarala zvuk, diváci zase obraz Popová, byť naživo spíše už pop-rocková zpěvačka Fletcher při své první návštěvě Prahy vyprodala klub SaSaZu. Ten nejprve od osmé večer na půl hodinky opanovala alternativně rocková dvojice Arxx z Brightonu, připomínající... čtěte zde

Vydáno: 22.04.2024 16:00 v sekci Naživo