Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Od smrti Ivety Bartošové uplynul rok. Vzpomínáme na princeznu českého popu

Od smrti Ivety Bartošové uplynul rok. Vzpomínáme na princeznu českého popu

Vydáno: 29.04.2015 08:00 v sekci Publicistika - Milan Menčík

Je to přesně rok, co Českem otřásla zpráva o sebevraždě Ivety Bartošová. Zpěvačka za sebou kromě syna, několika ctitelů a zástupů paparazzi zanechala i třicetiletou hudební kariéru. Právě za ní se v našem vzpomínkovém článku ohlížíme především. A ptáme se vás - jaká její písnička byla nejlepší?

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
Maminka Svatava Bartošová neměla 8. dubna 1966 absolutní potuchy o tom, že místo jednoho miminka porodí dvě. Tenkrát ještě neexistoval ultrazvuk, a proto se na Velký pátek na světě objevila patnáct minut po starší sestře Ivaně i Iveta. Doma v Kopané se na rodinku těšili i o dva roky starší bratr Lumír a tatínek Karel.

Vztah dvojčat nebyl od počátku moc idylický, především kvůli rozdílnosti povah. Zatímco Iveta byla už od malička tichá, velmi citlivá a často až naivní, Ivana měla naopak spoustu energie, průbojnosti a sebevědomí. Maminka pracovala na poště a tatínek byl zaměstnancem Tatry Kopřivnice. Kromě domácích prací však oba rodiče přitahovalo i umění a láska k hudbě.

"Maminka zpívala, tatínek hrál na trubku. Profesionálně hudbu nedělali, ale měli ji rádi a naučili to i mě. Od nich jsem si odnesla velmi těsný vztah hlavně k lidovým písním. Rodičům jsem vděčná za výchovu vůbec. Jsem z čistého kraje a oni mě učili čestnému a rovnému jednání. Rozlišovat mezi lidmi jsem se učila vlastně až v
Iveta Bartošová a Petr Sepéši
© Alan Pajer
Praze. Závist a pomluvy jsem nesla špatně a dodnes je špatně nesu. Dovedu už řadu vlastností rozpoznat, ale stejně nechápu, jak se někteří lidé mohli vůbec narodit,"
řekla už v polovině osmdesátých let časopisu A-Z.

V LŠU navštěvovala Bartošová kurzy kytary, klavíru a zpěvu a na střední škole zpívala s amatérskou formací Dianthus. Ve čtrnácti koketovala i s ostřejší muzikou pod hlavičkou seskupení Laser. Její dvouoktávový hlasový rozsah a hlavně barva hlasivek ji však už od začátku předurčovaly pro zpívání jemnějších stylů. V roce 1984 se představila na festivalu Mladá píseň v Jihlavě, kde získala Cenu za osobitý výkon a Cenu publika. Právě na této soutěži startovaly své kariéry mnohé ostřílené zpěvačky. Jmenujme třeba Věru Martinovou (tehdy Šolínovou), Jitku Zelenkovou nebo Petru Janů.

Po soutěžním večeru se sešlo trio pánů Petr Hannig, Pavel Vaculík a Pavel Procházka a dostali nápad dát dohromady pěvecký pár ve stylu Yvetty Simonové a Milana Chladila, samozřejmě však hudebně posunutý do zvuku popu první poloviny osmdesátých let. Jako vhodný typ k Ivetě se jim zdál Petr Sepéši. Hannig na tuto dobu vzpomíná ve své knize "Jak jsem objevoval hvězdy" následovně: "Vaculík přizval ke spolupráci textaře Jana Krůtu a píseň 'Knoflíky lásky' se stala okamžitě superhitem. Pak natočili 'Červenám' a Iveta se během půl roku vyšvihla na čtrnácté místo ve Zlatém slavíku." Album, které neslo stejný název jako prvně jmenovaná písnička, vyšlo v roce 1985. Petr Sepéši se ho však nedožil - zahynul 29. července 1985 na železničním přejezdu, kde ho ve škodovce Š 100 usmrtil projíždějící vlak. Zajímavá paralela, co říkáte? Ale nepředbíhejme.

Iveta se poprvé zhroutila, Sepéši byl její první velká láska, a tak v první chvíli uvažovala, že skončí se zpíváním. "Odjela jsem tenkrát za rodiči do Frenštátu a rozhodovala se, že bych se zpíváním nadobro přestala. Trvalo mi přes půl roku, než jsem se z toho dostala. Stáhla jsem se do ulity a s nikým nekomunikovala. Petrova smrt mě opravdu hodně zasáhla."

Právě v té době procházela velkou personální krizí kapela Olympic. Vztahy mezi Petry Hejdukem a Jandou byly od doby, kdy Janda vetoval Hejdukovy písničky v repertoáru Olympicu, na bodě mrazu a poslední kapkou byla situace, kdy Hejduk přinesl Jandovi k posouzení skladbu "Hej, pane diskžokej". To byl pro tehdy metalem poblázněného kapelníka formace poslední impuls k tomu, aby se jejich cesty rozešly. Hejduk pak založil formaci Balet. Do ní napevno počítal i se zpěvačkou, a tak se s touto písní vydal i za Ivetou Bartošovou. Mimo Jindry Malíka zde byl zainteresován i textař Zdeněk Rytíř, takže Iveta s přijetím nabídky dlouho neváhala a výsledkem byl jeden z největších hitů roku 1986.

V Baletu ji to však nebavilo, nedostávala takový prostor, jaký by si představovala, a přestoupila ke Krokům Františka Janečka. I zde brzy následoval hitparádový zářez v podobě písně "Léto", rozjuchaného songu "Radovánky" a dvou duetů s Michalem Davidem "Konto štěstí" a "To je naše věc". Dostala nabídku nahrát sólové album, na kterém by se však podíleli pouze autoři z dílny Kroků, a to se Bartošové zdálo málo. Touha být sólovou zpěvačkou a stát na pódiu sama za sebe byla navíc stále silnější. Nota bene když vyhrála kategorii zpěvaček v pětadvacátém ročníku Zlatého slavíka. Pak už se jí ujal Ladislav Štaidl a u něj konečně zakotvila na delší dobu.

Iveta Bartošová
© Miloš Schmiedberger
Štaidl její tvorbu jasně stylizoval do princeznovského střihu. Iveta dobře vypadala, měla nekonečné zástupy mužských obdivovatelů, zpívala romantické, něžné písně, uhlazené, nekonfliktní, a měla s nimi patřičný úspěch. Koncem roku 1986 přišla první dlouhohrající deska s názvem "I.B." A v krátkých intervalech následovaly i další: "Blízko nás", "Natur" a "Václavák". Vzešly z nich spousty hitů ("Málo mě zná", "Víš, lásko", "Dva roky prázdnin", "Dej mi ruku", "Když láska schází", "Útoč láskou", "Tichá píseň", "P.S.", "Rozvíjej se poupátko", "Scházíš mi čím dál víc", "Láska má je zákon", "Svítá", "Půlnoční smíření", "Václavák", "Juanita"...), fanoušci jásali, ale hudební kritici byli ve svých soudech často nemilosrdní. Vladimír Vlasák se o desce "Natur" v časopise Rock & Pop vyjádřil takto: "Záměr zastřešit LP deskou šansony a pop hity, myslím, nevyšel, protože písničky - až na výjimky - nejsou ani jedno ani druhé. Šansonům schází hodnověrnost, hlubši texty, opravdovější muzika a civilnější přednes. Předpokládané pop hity nivelizuje strojová dusavost orchestru Ladislava Štaidla, jakási plastická studiová chemie, nehledě na titěrnost většiny melodických či aranžérských nápadů."

Velmi pikantně tak působí fakt, že Bartošová byla hostem v koncertním pořadu "Hana Hegerová 92". V soukromí pak měla zpěvačka relativní klid hlavně díky tomu, že ještě neexistoval bulvár. Proto mohla v pořadu "Šaráda" Karlovi Šípovi a Jaroslavu Uhlířovi na otázky ohledně mužů odpovědět, že si své soukromí střeží. Málokdo věděl, že v té době už naplno kvetl její vztah s Ladislavem Štaidlem. V roce 1993 si zahrála v Soukupově "Svatbě upírů", filmu, který kritika strhala, ale u diváků úspěch měl. Alba vydávala dál jak na běžícím pásu, s nahrávkou "Čekám svůj den" ale mnoho pochopení nenašla už ani u fanoušků. (Pamatuje si někdo na singl "Můžeš lhát"?) V roce 1996 porodila syna Artura a věnovala se naplno mateřství. Zároveň si ale připravovala živnou půdu pro velký comeback.

Ten přišel v roce 1998 s albem "Ve jménu lásky". Z něj se chytil hned první singl "Nekonečná" a pak přišla na řadu skladba, která se dost možná stala nejzásadnějším hitem celé její kariéry. Ano, řeč je o písni "Tři oříšky". Pro časopis Melodie k ní Iveta doplnila: "Je na desce jako takový bonbónek. Ve filmové pohádce to byla jen taková krátká melodie, zpívala ji tam Jitka Molavcová za Libušku Šafránkovou, když prala prádlo v potoce. Verze, která je na mém albu, ve filmu vlastně nebyla, vznikla po dohodě s Karlem Svobodou a melodii otextoval Vladimír Kočandrle. Je to vlastně taková pohádka ze života."

Iveta Bartošová 2
© facebook
Nikdo nemohl tušit, že tohle byl poslední vrchol zpěvaččiny kariéry a z něj bude už jen padat dolů. Ještě rok poté vyšla nahrávka "Bílý kámen". Ani ta se nedá nazvat úplným průšvihem, ty však začaly brzy následovat. Šlo to jako po másle. Krize v osobním životě, alkohol, prášky, popřípadě kombinace všeho. Zrušená vystoupení bez náhrady, pokusy o sebevraždu. Na tvorbu nového původního materiálu jaksi nebyl prostor, a tak Iveta začala vydávat alba předělávek, výběrů a nových verzí starších hitů, která vesměs za nic nestála.

Ohlásila několik návratů a během každého z nich se zdálo, že by se konečně její osud mohl zlomit k lepšímu. Nakonec to ale vždy za různých podivných okolností sklouzlo do ještě větších hlubin než předtím. V její blízkosti se pohybovali stále kontroverznější lidé, kterým často nešlo o Ivetin prospěch, ale jen o ten vlastní. Důvěřivá zpěvačka to však nereflektovala a nedbala různých varování. Muselo být jasné, že se její život řítí do té nejhlubší propasti. Hudební tvorba na sklonku jejího života nestála vůbec za povšimnutí a skladby jako "Děkuju Vám, andělové" jasně ukazovaly, v jakém rozpoložení se Bartošová nachází.

Nedlouho před její smrtí přišel s jasným prohlášením i guru českého bulváru Pavel Novotný mladší. "Samozřejmě, my ji teď zabijeme. Ona se ale už zabíjí sama. Faktem je, že na ní dlouhé roky parazitujeme, lidsky ji až lituji. My na ni budeme parazitovat až do konce a ještě půl roku po něm. Je to tvrdé, morálně špatné, ale je to tak." O to smutnější je, že nikdo z jejích blízkých a přátel nedokázal Ivetu Bartošovou zastavit při jejím krutém pádu. Za všechny to udělal 29. dubna 2014 projíždějící vlak.


NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • tl;dr (jarecek, 29.04.2015 08:19) Reagovat

    0/10

  • První článek se kterým souhlasím!... (Tereza, 29.04.2015 09:04) Reagovat

    První článek se kterým souhlasím!

    • Re: První článek se kterým souhlasím!... (john, 04.05.2015 17:26) Reagovat

      Chcem povedať, že všetci súdruhovia, najmä vedúci naši súdruhovia, s ktorými som v Moskve posledné dni rokoval, boli jednoznační v tom, že sa nevzdávame ničoho z tohto veľkého zápasu o novú náplň socialistickej demokracie a že len za tejto podmienky hľadáme východisko z terašej situácie. Ved aj myšlienky sú stelesňované ľuďmi a tí ľudia, ktorí sa vrátili na svoje miesto v strane a štáte, v ničom zo svojich zásadných myšlienok neupustili. Idú s odhodlaním, postupne - ako to situácia dovolí - realizovať tieto myšlienky, domýšľať ich, presadzovať ich v našej spoločnosti a získavať pre ne masy ľudí. Všetko to pozitívne, čo bolo v uplynulych mesiacoch, čo sa od januárového pléna tohto roku cez ostatné pléna

  • Začátek pěkný... (Patrik, 29.04.2015 10:09) Reagovat

    Keď som začal čítať tento článok, tak som ani neveril... Konečne článok o Ivetě, ktorý stojí za to, ale... Vyzerá to, akoby Ivetin život neskončil v roku 2014, ale už v 1998...? Nemyslím si, že druhá časť jej kariéry začala a skončila albumom Ve jménu lásky (aj keď je pravda, že je to najlepší album jej kariéry, nebál by som sa dokonca povedať, že jeden z najlepších, aký u nás vôbec kedy vzníkol...). Veď Ivete vyšli ešte ďalšie skvelé nahrávky - Bílý kámen, Jedna jediná, Hej pane diskžokej, Dráhy hvězd, 22... Niekomu sa možno nepáčia, ale to už je uhol pohľadu, resp. vkusu. Nevidím nič zlého, že sa Iveta rozhodla priblížiť aj mladšiemu publiku svoje staršie nahrávky, sám patrím medzi mladšie ročníky, preto som album Hej pane diskžokej privítal s nadšením. Takisto nemôžeme povedať, že Ivetina popularita skončila rokom 98... Veď ešte v roku 2003 sa umiestnila na 3. mieste v zlatom slavíkovi... Po albume "22" sa dokázala opäť dostať do šestky nominovaných (4. miesto). A navyše, vôbec nikde nie je v článku spomenutý jej úspech v Draculovi či Monte Cristovi...

    • Ivet mala pet hitou a to je vsetko (john, 03.05.2015 09:55) Reagovat

      Potom uz to nebolo take a na Slovaci uz potom nebola na piersich miestach v hitparade a aj na diskotekach uz tak ju nehrali tylko dokola...

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Colours Of Ostrava, 1. den, Dolní oblast Vítkovice, Ostrava, 17.7.2019
Naživo: První den plnoletých Colours Of Ostrava prozářily ženy Ve středu začal osmnáctý ročník multižánrového festivalu Colours Of Ostrava. Vše odpoledne odstartovala ostravská parta Buty, ale nebyla to zrovna ona, komu patřilo pódium. První den vládly ženy - divoká a fanouškům se... čtěte zde
Vydáno: 18.07.2019 13:39 v sekci Naživo
3
Czech Music Crossroads 2019, Dolní oblast Vítkovice, Ostrava, 15.-16. 7. 2019
Naživo: Czech Music Crossroads ovládla Bára Zmeková Pravidla silničního provozu stanovují, že vjede-li vozidlo do křižovatky, musí jí projet co nejrychleji, bez zbytečného odkladu, zastavování či dokonce otáčení. Vjedete-li ale do hudební křižovatky, nic z toho neplatí. Na Czech... čtěte zde
Vydáno: 17.07.2019 18:30 v sekci Naživo
0
Rammstein, Eden aréna, Praha, 16.7.2019
Naživo: Hořící kočárky, uprchlíci, balady u piana i plameny nad Edenem. Rammstein se vrátili do Prahy Není na světě mnoho kapel, které by měly potenciál na to stát se právě tou, jejíž opulentní show se stane tou nejlepší, jakou jste kdy v životě viděli. Rammstein k nim ale bezpochyby patří. A na zbrusu novém turné, jehož dvě... čtěte zde
Vydáno: 17.07.2019 11:43 v sekci Naživo
19
Pohled do českých hitparád - 28. týden 2019
Ed Sheeran útočil na čelo albové hitparády marně, posedmé zvítězil Viktor Sheen Možná by si leckdo vsadil na to, že po dvou pražských koncertech v Letňanech se Ed Sheeran s deskou "Divide" znovu vyškrábe do čela české albové hitparády. Nestalo se tak. Zpěvák zakotvil na dvojce, ve vedení neohroženě zůstává... čtěte zde
Vydáno: 16.07.2019 15:57 v sekci Novinky | České hitparády
2
Makrorecenze "Rammstein" Rammstein
Makrorecenze: Makrorecenze "Rammstein" Rammstein Někteří hudebníci a hudebnice chrlí alba doslova jedno za druhým. Jiní rádi nechávají své fanoušky čekat. A pak jsou tu Rammstein. Během prvních čtrnácti let existence vydali šest řadovek, ta sedmá ale přišla až po desetileté... čtěte zde
Vydáno: 16.07.2019 08:00 v sekci Recenze | Makrorecenze
11
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Nové desky 44/2018 - od Prodigy přes Barbru Streisand po Wohnout (07.11.2018 09:04)
- Naživo: Český mejdan s Impulsem přinesl zábavu decentní i pokleslou (15.10.2018 08:43)
- Video: Petr Janda s Olympicem ve videu "Jsi moje" popisuje osudové setkání se svojí ženou (01.10.2018 17:48)
- Alvaro Soler nám v rádiích prodlužuje léto. Novinek je v éteru opět méně než šafránu (28.09.2018 06:00)
- Rozhovory: Olympic - Prostě si hraní užíváme (26.09.2018 08:05)
- Nové desky 37/2018 - od Diany Krall s Tonym Bennettem přes Olympic po Davida Guettu (18.09.2018 13:00)
- Olympic přichází po dvou letech s novinkou "Trilobit" (02.09.2018 17:45)
- Fotogalerie: Druhý den ostravských Colours přes skla objektivů (20.07.2018 13:59)
- Jedenáctialbový komplet "Semafor… léta 1989 až 2015" dokončuje ohlédnutí za historií divadla (22.02.2018 17:40)
- Michal David nahrál nový duet se slovenskou country hvězdou Allanem Mikušekem (29.01.2018 14:13)

ALBUM TÝDNE 28/2019

Thom Yorke
ANIMA

Thom Yorke se vždy snažil posouvat hudební hranice a experimentovat se zvuky. Tentokrát se mu ale poprvé podařilo natočit kolekci, která je komplexní a na které nic nepřebývá ani nechybí. I když na povrchu je jeho třetí sólovka "ANIMA" stále dost experimentální, ukrývá fantastické nápady, které je radost objevovat.

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Čt 25.07.
Skunk Anansie (UK) (Forum Karlín, Praha)
Pá 26.07.
Colour Meeting 2019 (Park U hradeb, Polička)
St 31.07.
Ziggy Marley (JAM) (Divadlo Archa, Praha)
St 07.08.
Sziget (Budapešť, Budapešť)
Čt 08.08.
Cat Clyde (CAN) (Café V lese, Praha)
Pá 09.08.
Luis Fonsi (Puerto Rico) (PVA Expo, Praha)
So 10.08.
The Story So Far (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
Po 12.08.
Pup (CAN) (Café V lese, Praha)
St 14.08.
UpTone: Cavetown (UK) (Cross Club, Praha)
Ne 18.08.
Metallica (USA) (Letiště Letňany, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Rammstein Kryštof Coldplay Lady Gaga The Cure Beyoncé Adele Madonna Rihanna Ed Sheeran Sia Ewa Farna AC/DC Kapitán Demo Linkin Park Kylie Minogue Britney Spears Nine Inch Nails Robyn Zara Larsson
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2019 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver