Asi málokdo umí oslovit tak široké spektrum posluchačů jako David E. Edwards (ex-16 Horsepower), který se před lety vydal potírat žánrové hranice v sólovém projektu Wovenhand. Dnes má kolem sebe spousty fanoušků po celém světě, v Česku je tomu nejinak. Fanoušků dost oddaných na to, aby se Praha sjela do Brna.
Live: Wovenhand
místo: Fléda, Brno
datum: 20. dubna 2015
support: Marriages
setlist: In The Temple, Hiss, Closer, Maize, Masonic Youth, King O King, El-bow, Corsicana Clip, King David, The Refractory, Obdurate Obscura, Long Horn, Field of Hedon, Glistening Black, Salome, Good Sheperd
Fotogalerie
© Eliška Richterová Jako první v sonickém svatostánku úřadovali
Marriages z Los Angeles. Ti jsou právě v období těsně po vydání druhé studiovky "Salome" a zdaleka nespadají do kategorie
objevy rocku. Všichni tři členové kapely mají za sebou bohatou muzikantskou minulost, zpěvačka Emma Ruth Rundle vedle působení v The Nocturnes nedávno vyzkoušela také sólovou dráhu a basák s bubeníkem si pobyli především v instrumentálním projektu
Red Sparowes. Vliv domovského působiště zúčastnění pánové nemohou popřít. V live show smíšené trojice projevili slabost pro technickou dokonalost hry a post-metalovou dynamiku. Vyrovnanou váhu všech tří nástrojů umocňovalo lineární řazení line-upu s Emmou netradičně umístěnou napravo z pohledu diváků, čímž se opticky příjemně rozbila zažitá role lídra. Tu do jisté míry zastal bubeník Dave Clifford vprostřed, zatímco Greg jako šedá eminence kromě basy tahal rovněž za nitky velkoryse uplatněné elektroniky.
Živé provedení vystoupení obě desky jednoznačně předčilo. Významným podílem na silné, až psychedelické atmosféře přispěl projev Emmy Rundle, jejíž zpěv zněl, jako kdyby chodila do učení k antickým kněžkám. Drobné vibrato, lehká ozvěna a k tomu nasamplované vložky typických středozemských nástrojů propůjčovaly setu lehce etnický nádech, což lze v kontextu přemnožených dreamrockových kapel s identickými vokály kvitovat jako příjemné zpestření. Nechyběly četné sonické pasáže a hutné noiseové plochy. Jako
highlighty ze setlistu vzešly pecky "Skin" a "Southern Eye", které zbývající kusy zastínily svou naléhavostí.
© Eliška Richterová Napjatě očekávaný David E. Edwards předstoupil před publikum pravověrných obklopený nepřehlédnutelnou aurou osobnosti, v kamizole s pérkem za krempou a ďábelským leskem v oku. V koncertní sestavě jej doprovodili bubeník a perkusista Ordy Garrison, kytarista Chuck French a baskytarista Neil Keener (Planes Mistaken for Stars, Git Some). Obdobně jako vloni v Jablonci nad Nisou se
Wovenhand band držel těžce valivého metalového zvuku. Hned v samotném úvodu koncertu vzedmul konstantní vlnu energie, která nepolevila až do konce. Ani skladba programu se významně nelišila, a tak se v rámci brněnské zastávky opět v drtivé většině propagovala stále aktuální deska "Refractory Obdurate".
Přímočarý sound současného turné odpovídá charakteristice alba "Refractory Obdurate". Pro ty, kdo se rádi vyžívají v překračování hranic žánrů ruku v ruce s Edwardsem, však naživo může být zklamáním. Snadno se do něho sice dostává, postrádá však momenty překvapení, které z charismatické ikony činí vůdce, jenž je vždy o krok napřed. Rovněž efekty proháněný Edwardsův zpěv, zasazený do hlasité produkce, činil jindy uhrančivé kázání slov zbytečně odtažitým.
Alespoň nepatrná změna výrazu tak nastala v okamžiku, kdy David vyměnil svoji
gretschku za oblíbené mandolin-banjo. Podpora oddaně naslouchajících fanoušků však byla i přesto bezpodmínečná a odměnou za ni se stala srdečná vítačka s autogramiádou po skončení koncertu. Nejrozzářenější byl zřejmě pár skalních fanoušků, který si domů odnášel paličku, osobně darovanou bubeníkem Ordym. V přepočtu na zážitky si však domů odnášel mnoho každý, kdo se vypravil do Flédy.