Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Čtyřicet nejlepších zahraničních alb roku 2014 (30-21)

Čtyřicet nejlepších zahraničních alb roku 2014 (30-21)

Vydáno: 15.01.2015 08:00 v sekci Publicistika - Redakce

Rok se s rokem sešel a musicserver je tu opět s přehledem nejlepších alb, která se loni donesla k našim uším. Čtyřicítka vybraných zahraničních desek je i letos různorodá a doufáme, že si z naší nabídky svého favorita vybere každý. Pokračujeme s pořadovými čísly třicet až dvacet jedna.

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
Osmnáct hlasujících redaktorů musicserveru navrhlo celkem sto dvacet tři zahraničních alb a konečný žebříček čtyřiceti nejlepších nabízí řadu zajímavých výsledků. Pokud se do něj váš favorit za rok 2014 nevešel, budeme rádi, když se o něj podělíte v komentářích.

40-31 | 30-21 | 20-11 | 10-1

30. místo: Lily Allen - Sheezus


Lily Allen - Sheezus
"Lily je stále Lily. Zůstal jí ostrý jazýček, schopnost odlehčeně zpívat přes veselé popové podklady i o tématech, která zase tak radostná být nemusejí, i osobitost. 'Sheezus' je deskou vyzrálé zpěvačky, která ví, že život není procházka růžovým sadem, přesto se na něj stále dokáže dívat s nadhledem sobě vlastním."

-- Josef Martínek

profil interpreta | recenze | album na Deezeru

Lily Allen měla vždycky prořízlou pusu. Tuto skutečnost překvapivě nezměnilo ani těhotenství, kterým si před vydáním desky prošla. Jen mrkněte na klip k pilotnímu singlu "Hard Out Here". Britka si opět nebere žádné servítky a zkritizuje celý hudební průmysl plný twerkování a nahotin. A to se teprve rozjíždí - chce se stát hudební bohyní a v cestě jí nebude stát ani Katy Perry, ani Lorde. I přesto je Lily uvnitř křehká bytost. Ono být celebritou není lehká věc - žádný čas na přátele, všichni vás všude znají. A právě tuto stinnou stránku slávy popisuje vynikající píseň "Miserable Without Your Love", již bohužel nalezneme pouze na deluxe edici. Tu mimochodem velmi doporučujeme, nabídne vám totiž druhý disk se čtyřmi skladbami k dobru. "Sheezus" po hudební stránce možná nepřináší nic nového, je to ale kvalitní album s výbornými texty a několika hitovkami navíc. (David Böhm)


29. místo: Dum Dum Girls - Too True


Dum Dum Girls - Too True
"Jeden poslech na tuhle krásu jednoduše nestačí. 'Too True' ukazuje Dum Dum Girls jako v současnosti mnohem relevantnější kapelu, než jakou byla na začátku své kariéry, která si uvědomuje, že pro to, aby přežila, je nutný vývoj. Je to malý krok pro hudbu, obrovský skok pro Dum Dum Girls!"

-- Jakub Malar

profil interpreta | recenze | album na Deezeru

Až do loňského roku procházely Dum Dum Girls indie světem bez většího než průměrného povšimnutí. Děvčatům to sice hrálo (a slušelo) pěkně, ale jejich snílkovský indie popík zněl zkrátka až moc jako jakákoliv jiná příbuzná lo-fi banda. Vůdčí žena projektu Dee Dee je ale chytrá holka a pochopila, že potřetí by to chtělo nasadit konečně silnějších zbraní. Ostatní muzikantky nechala za dveřmi a v nahrávacím studiu si tentokrát dala sólo seanci. Výsledkem je vzrušující goth-popová nahrávka. The Cure, Siouxsie And The Banshees, ale třeba také prokletý básník Rimbaud - i taková byla jména, jež svou múzou vdechla na autorku písní. A na zvuku to je skutečně poznat. Ze skladeb odtékají kapky krvavé romance, dekadentní atmosféra posluchače přenáší až někam do zamlžených a absintem čpících francouzských uliček devatenáctého století a sexy kytarové vábení a hlasový projev půvabné Dee Dee dodává "Too True" punc jedné z nejstylovějších nahrávek, které loni vyšly. (Simona Knotková)


28. místo: Slipknot - .5: The Gray Chapter


Slipknot - .5: The Gray Chapter
"Hateři si už jistě brousí jazyky a přemýšlí, jakými výroky novou produkci shodí a znemožní s odkazem na komerci, primitivnost a prvoplánovost. Přitom tak obdivuhodné zkombinování brutálního metalu a rock-metalové melodičnosti nikde jinde na této muzikantské úrovni nenajdeme. '.5: The Gray Chapter' je dost možná nejlepší metalovou deskou roku."

-- Ondřej Hricko

profil interpreta | recenze | album na Deezeru

Trvalo dlouhé čtyři roky, než se po smrti basáka Paula Graye a následném vyhazovu bubeníka Joeyho Jordinsona dali metaloví velikáni ve studiu opět dohromady. Nezaměnitelný frontman Corey Taylor mezitím povznesl bokovku Stone Sour do první ligy a jen se španělkou objížděl festivaly, kde máničkám přezpívával U2 nebo úvodní znělku animáku "Spangebob v kalhotách". Teď je však zpátky i se svou smečkou a jejich společný návrat už nemohl být velkolepější. Kvality ".5: The Gray Chapter" dalece převyšují i nejodvážnější tužby nejvěrnějších a sedmička muzikantů je na ní naprosto nekompromisní. Slipknot jsou agresivní. Násilní. Divocí. Nechutní. Odpudiví. A přesto se jich nelze nabažit. Mezi vším tím hnusem a rytmickým zvěstováním apokalypsy je totiž ukryto tolik melodických nápadů, dynamických zvratů a chytlavých pokřiků, že tu zběsilou a návykovou nálož nelze jen tak ignorovat. V kotli na Rock am Ringu bude letos v červnu hodně horko. (Jan Trávníček)


27. místo: You+Me - rose ave.


You+Me - rose ave.
"You+Me se celkově nesnaží o žádné novoty. Nahráli desku plnou obyčejných zpovědí, doprovázených jednoduchými hudebními základy, bez povinnosti natočit hit pro rádia a trhat hitparády. Právě uvolněnost, s jakou novinka vznikala, z ní čiší."

-- Josef Martínek

profil interpreta | recenze | album na Deezeru

Vždycky když si nějaká hvězda odskočí do jiného žánru, než ve kterém se běžně pohybuje, vznikne rozruch. Loni tenhle rozruch vyvolaly hlavně dvě ženy - Lady Gaga a Pink. První natočila desku jazzových duetů s Tony Bennettem, druhá folkovou sbírku s Dallasem Greenem. Obě alba toho dost spojuje a obě i dost rozděluje, přičemž ten největší rozdíl mezi nimi spočívá v tom, že "Cheek To Cheek" nás v redakci zanudila natolik, že se do našeho výročního žebříčku ani nedostala. "rose ave." je neskutečně čistá a upřímná nahrávka, jejíž čistotu a upřímnost podtrhuje už třeba to, že je vydaná pod zcela novou hlavičkou společného projektu, v rámci nějž ještě navíc ta známější polovička vystupuje pod svým občanským jménem. Deset písniček chytne okamžitě za ta místa, za která chytit má, aniž by se přitom tlačilo do rádií (kdo spočítá takty v "Break The Cycle", vyhrává zlatého bludišťáka). Spouští tak lavinu emocí, které by od divošky, co na koncertech běžně zpívá pověšená hlavou dolů, čekal málokdo. (David Věžník)


26. místo: Nicki Minaj - The Pinkprint


Nicki Minaj - The Pinkprint
"Deska se netají tím, že se chce líbit. Většině položek propadnete během chvilky. Pop je chytře kombinován s hip hopem v každém songu, ne jako v případě 'Pink Friday: Roman Reloaded', kde tomu bylo jedině tak (hiphopově), nebo onak (klubově)."

-- David Böhm

profil interpreta | recenze | album na Deezeru

V prosinci nedošlo pouze k překvapujícím výpadkům dopravy v důsledku nečekané námrazy, ale také k vydání nového alba Nicki Minaj. Ne že by se jednalo o nejočekávanější počin roku, deska spíš překvapila na americkou rapperku vyzrálým a dospělým zvukem a celkovým konceptem. Sladkou růžovou posluchač najde pouze na přebalu nahrávky, jednotlivé skladby jsou naopak zahaleny do temného hávu, v němž zpěvačka (ano, zpěvačka) poodhaluje střípky ze své pochmurné minulosti, milostných zklamání a bolestivých rozchodů. Vulgarismy nahradily trefně mířené citlivé metafory, rozjuchané tancovačky typu "Whip It" či "Starships" šly do pozadí, naopak do popředí se derou rány vrážející intimní zpovědi jako "All Things Go", "Bed Of Lies" či fenomenální finále v podobě balady "Grand Piano". Nebyla by to však Nicki, kdyby si neodpustila trochu drzosti, tentokrát však svůj prořízlý jazyk namazala medem natolik, že při poslechu nemusíte kulit očima (i když "Anaconda" celý dojem z alba lehce shazuje dolů). Snad jediná škoda je ta, že "The Pinkprint" přišel až na konci roku, kdy už se tolika lidem nestačil vrýt pod kůži. (Vojtěch Drobík)


25. místo: Foxes - Glorious


Foxes - Glorious
"Tahle lištička natočila sakra slušný debut. Je důkazem toho, že pop může znít jinak, alternativně, ale přesto si zachovat rádiový potenciál."

-- Martin Kocián

profil interpreta | recenze | album na Deezeru

Rok 2014 byl skutečně rokem povedených debutů. Na své si přišli především milovníci popu ve všech jeho podobách, jelikož mladá krev nelítostně válcovala velká jména žánru. Mezi nováčky, kteří úspěšně otiskli svou vizi o moderním mainstreamu do povědomí fanoušků, patří i mladičká Foxes. Na své prvotině "Glorious" skvěle míchá taneční pop, elektroniku, živé nástroje a sbory a při tom všem si vypomáhá především momentálně populárním vrstvením vokálů, silnými melodiemi a také vlastní osobitostí. Ať už totiž zrovna zpívá o tom, jak se nešťastně zamilovala, nebo jak zmatená a zároveň plná energie si přijde v dnešní době, uvěříte jí vše do posledního slova. Mladistvý elán čiší z každého tracku povedené kolekce, kterou zdobí i několik neuspávajících balad, jež jsou v dnešní době velmi vzácným artiklem. Že sympatická Britka není jen dokonale vystajlovanou studiovou princeznou, ale dokáže své písničky utáhnout i naživo, dokázala českým fanouškům během svého předskokanského vystoupení na koncertu Pharrella Williamse. V budoucnu se tak jistě máme ještě na co těšit. (Lukáš Boček)


24. místo: Ella Henderson - Chapter One


Ella Henderson - Chapter One
"'Chapter One' je deska energická, ale i plouživá, se současným popovým zvukem, přesto poctivá ve svém přístupu, kdy se nesnaží zapojit prvky indie nebo elektroniky, aby nikdo nemohl říct, že to je jenom normální pop. Je to jenom normální pop."

-- Josef Martínek

profil interpreta | recenze| album na Deezeru

Už v pouhých šestnácti letech Ella Henderson okouzlila celou Británii jako účastnice pěvecké soutěže X Factor, kde patřila k favoritům. Podpory se dočkala od takových hvězd, jako jsou Adele, Lily Allen nebo Cher. Bohužel do finále se již přes James Arthura nedostala. Paradoxně to bylo vlastně to nejlepší, co jí mohlo potkat, jelikož právě nečekaný odchod ze soutěže jí dal více publicity a uznání. Pod svá křídla si ji vzal samotný Simon Cowell, s jehož vydavatelstvím podepsala smlouvu. Ella se rozhodla s deskou nespěchat a dobře udělala. Během dvouleté přípravy stačila nejen dospět, ale vyzrát i hudebně.

Na debutové album "Chapter One", jež vyšlo v říjnu minulého roku, už dlouho dopředu lákal pilotní singl "Ghost", který se stal okamžitě celosvětovým hitem. Ella, autorka většiny zařazených písní, si v tomto případě na pomoc přizvala toho nejpovolanějšího - hitmakera Ryana Teddera, který svou misi splnil na jedničku. Celá nahrávka staví nejen na silných melodiích, ale především na obrovském talentu, který v sobě Ella má, a jejím hlase, jenž bourá pomyslné skály. Směle může konkurovat jejím slavnější kolegyním. Ať už zmíněné Adele nebo Emeli Sandé se nejvíce přibližuje v kouzelných baladách "Yours", "Hard Work" nebo "Lay Down". Ve skladbě "Give Your Heart Away" může naopak připomenout rebelku Pink. Za opravdový poklad lze považovat skladby "Mirror Man", podtrhnutou silným kytarovým riffem ve stylu funky, nebo energií nabitou "The First Time". "Chapter One" je nejen vynikajícím debutem mladé interpretky, je to především sbírka drahokamů, která by měla být oceňována. (Martin Kocián)


23. místo: Ty Segall - Manipulator


Ty Segall - Manipulator
"Jeho talent napsat jednoduchou a zároveň kvalitní skladbu se jeví jako neuvěřitelný."

-- Ondřej Hricko

profil interpreta | recenze

Navzdory hudebníkovým sedmadvaceti rokům je deska "Manipulator" už sedmým Segallovým albem. Kalifornský interpret se od svých dvaceti zatím pevně drží svého standardu - sólovku vydává v každém roce. A zdá se, že to jeho tvůrčí schopnosti neomezuje, naopak povzbuzuje k lepším výkonům. Čím to, že se k uším mainstreamového posluchače dostala blíže až jeho sedmá deska? Nutno konstatovat, že Ty Segall šel všeobecnému vkusu dost naproti. Na nejnovějším albu, délkou spíše dvojalbu, často cituje britské psychedelické a glamrockové velikány, kombinuje jejich vliv s americkým garage rockem a vše zabalí do (na jeho poměry) radio-friendly podoby. Navíc přiznal, že na "Manipulator" pracoval zatím nejdéle ze svých řadovek, a sice kolem čtrnácti měsíců. Téměř hodinovou stopáž tento hudebník vyplnil neokoukanými skladbami, slabých míst je na desce málo a za to mu patří náš obdiv. (Martin Spurný)


22. místo: Swans - To Be Kind


Swans - To Be Kind
"Kapela si s posluchačem pohrává od samého začátku, důvtipně k tomu ve většině případů využívá monotónních zvukových linek a velmi intenzivní atmosféry. Úchvatné na tom je, že i přes výraznou monotónnost ani jedna ze skladeb nezačne nudit, naopak při opakovaném poslechu v každé objevíte něco nového."

-- Jaroslav Hrách

profil interpreta | recenze | album na Deezeru

Kdo by ještě před pár lety čekal, že Swans dorostou do kristových let a budou vydávat stále lepší nahrávky. Hraní si s hlukem, stavění mohutných syrových zdí v kontrastu výjimečných ženských hlasů. To jsou Swans dneška, doby kdy je všechno uspěchané, zkracované a rychlé. Ne ale v případě těchto newyorských postpunkerů. "To Be Kind" je rozsáhlé dílo v délce celovečerního filmu. Stodvacetiminutová nahrávka, na níž má nejdelší skladba více než třicet čtyři minut. Inspirace von Trierovou "Melanchlií", ale i haitskou historií osmnáctého století. Už podobně rozsáhlý celek, album "The Seer", předznamenával velkou sílu stávajících Swans. Před dvěma lety jsme ho považovali za absolutní vrchol jejich tvorby. Ale ta forma psát geniální a rozsáhlé kompozice, fantasticky je gradovat, a navíc vše stmelit do celku, u nějž se nemůžete nudit, se tady ještě rozvinula. Smekám a neumím si představit ještě silnější nahrávku. (Honza Průša)


21. místo: Ariel Pink - pom pom


Ariel Pink - pom pom
"Ariel Pink umí svou tvorbu krásně transformovat z jednoho žánru do druhého, střílet vtipné a sarkastické texty a i přes dlouhou stopáž nesklouznout do monotónnosti. Rozhodně se jedná o jednu ze zásadních desek minulého roku. "

-- Jaroslav Hrách

profil interpreta | recenze | album na Deezeru

Bez kapely The Haunted Graffiti, jako svébytná umělecká jednotka, se nám Ariel Pink poprvé představil na konci loňského roku. Jeho "pom pom" se prezentuje přebalem namočeným do barvy cukrové vaty. Navzdory asociacím z podobně vypadajícího coveru je materiál pod ním ale všechno, jen ne stylově nekonfliktní a producentsky uhlazený. Otevírá dvířka do bohatě vybaveného hudebního vetešnictví, v němž toho Ariel ze všech možných žánrových koutů napříč mnoha dekádami shromáždil opravdu hodně. Kousky svého sběratelského snažení hází před udiveného posluchače v libovolném pořadí a v diskutabilní zvukové kvalitě a je mu ukradené jeho kritické posouzení. Pokud se nezaleknete prvotního dojmu z lacině vzhlížejícího blešáku a vstoupíte dál, během více jak hodinové exkurze zjistíte, že někdy záleží jenom na úhlu pohledu a namísto kočičího zlata můžete na "pom pom" vidět brilianty, jež oslní pozornost nejednoho hudebního labužníka. (Simona Knotková)


40-31 | 30-21 | 20-11 | 10-1

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • Pitomá Minaj před Pink? To je snad aprílový č... (Adam, 15.01.2015 10:27) Reagovat

    Pitomá Minaj před Pink? To je snad aprílový článek. I Shakira má lepší album na přifouknutá zadnice. Pink si zasloužila aspoň 17. místo.

    • Re: Pitomá Minaj před Pink? To je snad aprílový č... (Adam, 15.01.2015 10:28) Reagovat

      Oprava: lepší album než

    • Re: Pitomá Minaj před Pink? To je snad aprílový č... (Anonym, 15.01.2015 11:45) Reagovat

      Tak to vidíš ty. Já kupříkladu ani nevím, že nějaká Pink loni vyšla, tak to musela být "zásadní deska". Takže asi tak :)

      • Re: Pitomá Minaj před Pink? To je snad aprílový č... (franky, 15.01.2015 16:01) Reagovat

        Pink nevydala sólový album, ale spolu s Dallasom Greenom vytvorili folkové duo You+Me a vydali album rose.ave, album sa veľmi slušne predával v Kanade /No.1/, USA aj Austrálii... získal zlatú platňu za predaj v Austrálii aj v Kanade

  • :)) (jarecek, 15.01.2015 12:41) Reagovat

    ono je na tom snad nejzabavnejsi premejslet, jak kdo hlasoval a davat si tak nejak veci do souvislosti. vtipnym voditkem je uz jen to parovani textu autora recenze s novym chvalozpevem. a krasne se na tom vsem vykresluje, jakej ma kdo zaber a co komu v tom jeho zivote staci :) nechci malovat certa na zed, ale myslim, ze shakiru uz letos nic neprekona :D :D

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Little Big, Malá sportovní hala, Praha, 17.4.2019
Naživo: Little Big přivezli do Malé sportovní haly pestrou ruskou diskotéku Z Lucerna Music Baru přes Roxy rovnou do vyprodané Malé sportovní haly v Praze. Tuto cestu ruské party Little Big rámují necelé dva roky, za které její popularita ohromně vzrostla nejen u nás, ale po celém světě. Tentokrát však... čtěte zde
Vydáno: 18.04.2019 12:20 v sekci Naživo
0
Zrní, střecha Lucerny, Praha, 16.4.2019
Naživo: Jak Zrní zpívalo zapadajícímu slunci Zatímco dole v Lucerna Music Baru křtil svoji novou desku "Pošli to tam!" kytarový mág Michal Pavlíček, nahoru na střechu se po roce vrátila kapela Zrní, aby zazpívala zapadajícímu slunci a stovce fanoušků, kteří na dlouho dopředu... čtěte zde
Vydáno: 17.04.2019 19:24 v sekci Naživo
0
Passenger, Roxy, Praha, 16.4.2019
Naživo: Passenger si sladce pobrukoval i hlasitě burácel. V Roxy vyrazil nejeden dech "Absolutely perfect." Takto chválil Passenger v Roxy pražské publikum po jedné ze zařazených písniček. A stejnými slovy můžeme ocenit i jeho výkon. Britský písničkář odehrál velmi komorní koncert, který obšťastnil nejedno srdce.... čtěte zde
Vydáno: 17.04.2019 14:22 v sekci Naživo
0
Nové desky 16/2019 - od Norah Jones přes The Chemical Brothers po Melissu Etheridge
Nové desky 16/2019 - od Norah Jones přes The Chemical Brothers po Melissu Etheridge V sobotu proběhl letošní Record Store Day, takže by vám tentokrát neměl uniknout náš seznam vinylů, ale ani další novinky, které mají na svědomí Norah Jones, The Chemicals Brothers, UNKLE, člen slavných Eagles Don Felder, Glen... čtěte zde
Vydáno: 17.04.2019 07:18 v sekci Novinky | Nové desky
0
Viah - Chtěla bych publiku rozšiřovat obzory
Rozhovory: Viah - Chtěla bych publiku rozšiřovat obzory Viah chystá na 17. dubna velkou koncertní akci v pražském klubu Fuchs2. Vystoupí na ní spolu s Pam Rabbit, JayRõ a BoLsem. Všechny umělce spojuje určitá drzost a ne zcela obvyklé pojetí vystupování. Právě o přípravách na tuto... čtěte zde
Vydáno: 16.04.2019 09:30 v sekci Publicistika | Rozhovory
0
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Slipknot opustil dlouholetý perkusista Chris Fehn. Jablkem sváru se opět staly peníze (19.03.2019 11:03)
- Je to už skoro tradice - Nicki Minaj zrušila další koncert (18.03.2019 11:37)
- Na okraj: Více elektřiny pro Nicki Minaj, a to hned, než to odskáčou další koncerty! (11.03.2019 12:00)
- Naživo: Chyběla vám Nicki Minaj v Bratislavě? To jste ještě nebyli v Berlíně! (01.03.2019 19:42)
- Recenze: (18+) Houby královna. Nicki Minaj na "Queen" nemá co říct (09.02.2019 12:00)
- Publicistika: Čtyřicet nejlepších zahraničních desek roku 2018 podle musicserveru (20-11) (30.01.2019 16:05)
- Video: Krvavý klip k "All Out Life", to jsou jednoduše klasičtí Slipknot (01.11.2018 12:17)
- Slipknot se v roce 2019 vrátí do Prahy (29.10.2018 12:11)
- Video: David Guetta v "Goodbye" opět šikovně krade. Sekundují mu Jason Derulo a Nicki Minaj (24.10.2018 14:14)
- Video: Nicki Minaj má ráda sex. Ze svých zkušeností se vyzpívala na "Barbie Dreams" (13.09.2018 16:21)

ALBUM TÝDNE 15/2019

Michal Pavlíček
Pošli to tam!

Příznivci snadno rozpoznatelného rukopisu Michala Pavlíčka si museli na jeho nové autorské album počkat dlouhých devět let. Dočkali se letos v březnu, kdy po několika odkladech vyšla nahrávka s názvem "Pošli to tam!". Stálo to čekání za to? Odpověď zní: Jednoznačně!

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Čt 18.04.
Hollywood Undead (USA) (Tipsport Arena, Praha)
Ne 21.04.
Defeater + Dead Swans + Swain (Futurum Music Bar, Praha)
Po 22.04.
The Wave Pictures (UK) (Café V lese, Praha)
Út 23.04.
Poets Of The Fall (FIN) (Roxy, Praha)
Pá 26.04.
Walking On Cars (IRL) (Rock Café, Praha)
Pá 26.04.
Connie Constance (UK) (Chapeau Rouge, Praha)
Ne 28.04.
Ewert And The Two Dragons (EST) (Roxy/NoD, Praha)
Po 29.04.
The Hunna (UK) (Café V lese, Praha)
Út 30.04.
All Them Witches (USA) (Rock Café, Praha)
Út 30.04.
Winds Of Promise (USA) (Klub 007 Strahov, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Lady Gaga Sia Ewa Farna Beyoncé Madonna Suzi Quatro Rihanna Kryštof Coldplay The Cure Adele Ed Sheeran Ariana Grande Ava Max AC/DC Linkin Park Queen Imagine Dragons Michael Jackson Drake
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2019 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver