Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Foo Fighters - Sonic Highways

Foo Fighters tentokrát na hity nesázejí. Dva pohledy na desku "Sonic Highways"

Vydáno: 22.12.2014 08:00 v sekci Recenze - Martin Soják a Jan Trávníček | foto: facebook interpreta

Novinka "Sonic Higways" byla nepochybně jedním z nejočekávanějších rockových alb roku 2014. Po minulé náloži "Wasting Light" tentokrát hitovosti a přímočarosti sice ubylo, neznamená to ale, že by materiál neměl co nabídnout. Jak "Sonic Highways" ve svých recenzích hodnotí Martin Soják a Jan Trávníček?

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
7/10

Foo Fighters - Sonic Highways

Vydáno: 10.11.2014
Celkový čas: 42:11

Skladby: Something From Nothing, The Feast And The Famine, Congregation, What Did I Do?/God As My Witness, Outside, In The Clear, Subterranean, I Am A River

Vydavatel: Sony Music

Nejprve vás nadchne, pak zarazí. Nové album "Sonic Highways" obsahuje zajímavé a originální songy, v druhé půli už ale ztrácí svěžest a nudí. Písně jsou dlouhé a instrumentálně přeplácané, vše naštěstí zachraňuje skvělý hlas Davea Grohla. I tak Foo Fighters dokazují, že mají stále co nabídnout.

Deska "Sonic Highways" je už osmá v pořadí, a tak byly na místě obavy, že skupina už nebude mít co přinést. Opak je ale pravdou, novinka je svěží a přináší s sebou kus dobré muziky.

Kdo čekal, že si budou jednotlivé písně podobné jako vejce vejci, ten se spletl. Jedinou výjimku představuje snad jen "What Did I Do?/God As My Witness", což jsou vlastně dvě skladby v jedné. Když si nedáte pozor a nevěnujete jí plnou pozornost, může se stát, že si až po chvíli uvědomíte, že posloucháte stále ten samý song. I tak se ale jedná o jednu z nejlepších skladeb celého alba, která krásně zpomaluje jinak svižnou notu desky. Má vskutku chytlavou melodii, o které si říkáte, jako byste ji už někdy dříve slyšeli. To ale nic neubírá na její kvalitě.

Album otevírá skladba "Something From Nothing", která sklidila silnou kritiku hlavně za chytlavý riff. Ten se až moc podobá "Holy Diver" Jamese Dia z roku 1983. Jestli je to pouze náhoda, projev úcty nebo prachsprosté plagiátorství, zatím žádný z muzikantů neosvětlil. A i když je tento riff opravdu povedený a na první dojem zaujme, za chvíli omrzí. Poprvé se totiž ozve někde v půlce skladby a pokračuje bez přestávky až do konce. Ani "The Feast And The Famine" není zrovna originální, protože o několik stop dále, konkrétně u "In The Clear", posluchač zjistí, že jde melodicky vlastně o téměř totožný refrén, který se liší jen slovy. A i když oba kousky v podstatě referují o jiném tématu, podobnosti si nelze nevšimnout.

Druhá půlka alba už bohužel ztrácí na svěžesti a nenajdete v ní vlastně nic, co by zvlášť překvapilo. Opakovat snad podvacáté větu: "I am the river!" je opravdu unavující a posluchači nezbývá než doufat, že píseň brzy skončí. Zamrzí i složitost a nekonkrétnost textů, kdy musíte často přemýšlet, co jimi kapela vlastně chtěla říct.

Foo Fighters by určitě prospělo, kdyby délku svých skladeb zkrátili na polovinu (více jak čtyřminutové písně začnou v polovině nudit i zarytého fanouška). Materiál se také zdá přeplácaný a jinak skvělý zpěv Davea Grohla, kdy se jeden často diví, že si neurve hlasivky, tak trochu zaniká. Deska je nabitá zajímavými songy, ale stále tomu něco chybí. Skupina má určitě na víc.

Druhý pohled Jana Trávníčka - 8/10

"Wasting Light", to byla bomba. Stačilo zmáčknout Play a duši snad každého rockera zaplavila instantní hudební slast. Signifikantní riffy, strhující i okouzlující melodie, Grohlovy do extrému vykřičené hlasivky a jeden hit vedle druhého. To album bylo tak skvělé, až se draly slzy do očí. "Sonic Highways" takové není. Je jiné.

Je to výborná nahrávka, ale způsoby, kterými si vás omotá, jsou výrazně odlišné. Jestliže "Wasting Light" bylo jako zakousnutí se do salátu ze šťavnatého ovoce, "Sonic Highways" připomíná spíše cibuli. Brečet však budete jedině v případě, že jste se těšili na další přímočarý hit typu "Walk", "Best Of You" nebo "Everlong" a cokoliv jiného je pro vás nepřijatelné. Osmý počin rockerů ze Seattlu ale až na "The Feast And Famine" žádný podobný hit nemá. Na rozdíl od svých předchůdců ale - podobně jako cibule - nabízí mnoho vrstev, které je radost odkrývat.

Tou vůbec nejdůležitější je poznání, že před sebou nemáte jen tak nějakou hrst rockových písniček bez ladu a skladu, nýbrž koncepční nahrávku, která vznikla s prostým a přitom geniálním nápadem objet osm amerických velkoměst a načerpat z nich inspiraci pro svou tvorbu. Foo Fighters tak během necelého roku objeli Chicago, Washington, Nashville, Austin, Los Angeles, New Orleans, Seattle a New York a v každém z nich během týdenního pobytu natáčeli rozhovory s místními muzikanty. Na jejich základě pak Grohl a spol. nahráli v každém městě po jedné skladbě.

Celý proces si frontman zrežíroval a pod názvem "Sonic Highways" jej v osmi hodinových epizodách odvysílala HBO. A vy, milí čtenáři, se na tu dokumentární sérii rozhodně podívejte. Vůbec totiž nezáleží na tom, zda jste fanoušky Foo Fighters, či nikoliv. Stačí být fanouškem hudby jako takové. Pokud vám něco říkají jména jako Buddy Guy, Dolly Parton, Kanye West, Joan Jett, Pharrell Williams, Slash, Beck, Macklemore, Willie Nelson, Chris Cornell, Dr. John, Alex Turner, Josh Homme a hromady, hromady dalších, budete si při jeho sledování připadat jako v cukrárně.

A nehledě na vaše dosavadní hudební znalosti se toho spoustu dozvíte. Mezi vším tím plácáním po ramenou je totiž ukryto obrovské množství informací a perliček jak z historie (nejen) rockové hudby a měst, v nichž vznikala, tak ze samotného nahrávání aktuální řadovky Foo Fighters. Kromě obrovské spousty zábavných i zajímavých historek od lidí, nad jejichž dovednostmi a skromností budete žasnout, se tak ke konci každé epizody dozvíte, jaká byla cesta toho konkrétního songu na svět a proč se v něm zpívá právě to, či ono. A všechno rázem začne dávat smysl.

Náhle tak přijdete na to, že "Something From Nothing" s funk-rockovými party vychází z odkazu hudební komunity ve větrném Chicagu, která se za pomoci Muddy Waterse, Buddy Guye, Etty James a později i Cheap Trick, Stevea Albiniho, Wilca či Kanye Westa utvořila prakticky z ničeho. Že "The Feast And Famine" je o sociální nerovnosti mezi chudými a bohatými ve Washingtonu, který kupodivu není jen změtí administrativních budov, ale má i své podzemí, v němž silně probublává bohatá hardcorová scéna. Že v "Congregation" Grohl odkazuje na hudební a náboženské společenství, jež se za pomoci Willieho Nelsona a dalších country legend utvářelo v Nashvillu. Že dechy v režii Preservation Hall Jazz Bandu v "In The Clear" vycházejí z nedělních pouličních průvodů ve stále ještě zotavujícím se New Orleans. Nebo že hutná basová linka v "Outside" je poctou pouštním a stoner rockovým velikánům, jakými byli Kyuss Joshe Homma (dnes Queens Of The Stone Age) a Kashmir, o němž se v textu zpívá, byl koněm Freda Drakea, dnes již zemřelého zakladatele od civilizace odříznutého studia, v němž Foo Fighters nahrávali.

Objevíte také mnohé hudební hosty, kteří se na albu poměrně nenápadně mihli, jakými jsou například vynikající country superstar Zac Brown ("Congregation"), stále respektovanější bluesman Gary Clark Jr. ("What Did I Do?/God As My Witness"), Joe Walsh z nezapomenutelných The Eagles ("Outside") nebo třeba Ben Gibbard z nedoceněných Death Cab For Cutie ("Subterrenean").

Účelem tohoto textu však není vyspoilovat vám všechny malé i velké podrobnosti, které vedly k tomu, že Zvukové dálnice zní přesně tak, jak zní. Jen si tu radost z jejich objevování a zasazování do kontextu vychutnejte sami. Podstatné je, že s každým odhaleným kouskem se dostanete o vrstvu hlouběji a koncept celé nahrávky se před vámi začne skládat jako puzzle. A čím více si toho zjistíte a čím více poslechů novince dáte, tím to všechno bude lepší a zřetelnější.

Pořád to sice nezakryje hudební nevýraznost a slabší refrény v "Outside" a "Subterrenean", které vedle tepajících heartrockových kytarových sypaček jako "The Feast And The Famine" a "Congregation" či složitějších kompozic typu "What Did I Do?/God As My Witness" a nádherně gradujícího smyčcového klenotu "I Am A River" působí z čistě muzikantského pohledu spíš jako chudí příbuzní. Z koncepčních a textových hledisek, jež byla při skládání zřetelnou prioritou, je však vše v pořádku.

Foo Fighters se tak podařilo vytáhnout si z receptů americké hudební historie ty správné přísady a jejich aranžérské schopnosti, nezaměnitelný zvuk kytar a šikovné producentské ruce Butche Viga pomohly této esenci minulosti dodat vlastní, čerstvou a ucelenou tvář.

Absence přímočarých hitů a účast dvojice písniček, které si plynou od nikud nikam a nic moc se v nich neděje, sice "Sonic Highways" částečně podkopává nohy, přesto je to příliš málo na to, aby šlo album odstřelit jako špatné. Je sice nepatrně slabší než "Wasting Light" a příliš vysoká očekávání mu mohou v očích některých fanoušků zlomit vaz, stále je to však velmi dobře propracovaná nahrávka s jasným motivem, který se podařilo naplnit. A to není málo.


NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • Staří dobří Foos (Martin, 22.12.2014 10:40) Reagovat

    No myslím, že je na první pohled zřejmé, který autor viděl i výše zmíněný seriál, jinak by se totiž v jeho textu nenacházelo: ,,Zamrzí i složitost a nekonkrétnost textů, kdy musíte často přemýšlet, co jimi kapela vlastně chtěla říct." Protože až po shlédnutí daných dílu všechno zapadá dohromady a síla SH vyplouvá na povrch. Foo Fighters sleduji už cca od roku 2003 a nikdy jsem nechápal proč je u nás zná minimum lidí, to se ale změnilo s Wasting Lights a najednou se stal každý ,,odborníkem" na tvorbu FF, ale pouze od období vydání tohoto alba, což bylo vidět i na pražském koncertě, kde se lidé na starší songy moc nechytali. SH nemá cenu porovnávat jen s WL, ale je potřeba dívat se, jak zapadá do celé diskografie Foos a tam zapadá dokonale. Pokud však odradí sezónní rádiové posluchače, kteří chtějí jen Best Of You a Walk, tak jedině dobře.

    • Re: Staří dobří Foos (M, 22.12.2014 10:48) Reagovat

      Heh, koukam, ze nas zarazila uplne stejna veta :)

    • Re: Staří dobří Foos (Mates, 22.12.2014 15:30) Reagovat

      Naprosto souhlasím. Skvěle napsaný Martine :)

    • Re: Staří dobří Foos (Karbanatek, 27.12.2014 15:03) Reagovat

      Asi máte spíše zaražené prdy!

  • ... (M, 22.12.2014 10:44) Reagovat

    Díky za tu druhou a objektivnejsi recenzi. Tohle je vic, nez radove album spise soundtrack ke skvelemu dokumentu a tedy zminka, ze texty jsou slozite a nekonkretni vypovida o tom, ze pan Sojak podcenil domaci pripravu :)

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Bartleby - #Happiness 8/10
Recenze: Bartleby na desce "#Happiness" rapují na lidovú notečku Rap se stále drží na výsluní pop kultury. Málokdy však nové desky něčím překvapí - naopak spíše odrazují. Čas od času ale zavane svěží vítr. A když tento poryv přijde z domácí scény, je to o to více potěšující. V dubnu... čtěte zde
Vydáno: 28.05.2020 13:30 v sekci Recenze
0
Pohled do českých hitparád - 21. týden 2020
Kryštof mají další hit číslo jedna v českých rádiích, albům kraluje Ca$hanova Bulhar The Weeknda v čele rádiové hitparády střídají Kryštof, kteří po pár měsíců starém úspěchu s filmovými "Hvězdáři" u dramaturgů bodují i s aktuálním singlem "Hned teď (pojď být světlometem)". Nového lídra hlásí také... čtěte zde
Vydáno: 27.05.2020 14:33 v sekci Novinky | České hitparády
10
Nové desky 20/2020 - od Lenny přes The 1975 po Blakea Millse
Nové desky 20/2020 - od Lenny přes The 1975 po Blakea Millse Tomuto týdnu vládnou Lenny a The 1975, nejvíce na své si ale přijdou příznivci hiphopu, country či domácí scény. První zastoupí například Gunna či KSI, druhé Steve Earle, Reckless Kelly a našince Cermaque nebo Paulie Garand s DJ... čtěte zde
Vydáno: 27.05.2020 08:00 v sekci Novinky | Nové desky
0
Carly Rae Jepsen - This Love Isn't Crazy 8/10
Audio: Carly Rae Jepsen překvapila kolekcí béček z "Dedicated". Do světa ji doprovází taneční pecka "This Love Isn't Crazy" © facebook interpretaNová hudba vzniká korona nekorona. Koukněte třeba na takovou Carly Rae Jepsen. V pátek si na své fanoušky a fanynky připravila pěkný beyoncing, tedy překvapivé vydání nového alba (byť tvrdé jádro... čtěte zde
Vydáno: 26.05.2020 08:12 v sekci Audio / Video | Audio
3
Lenny - Weird & Wonderful 8/10
Recenze: Lenny dělá i s druhou deskou "Weird & Wonderful" báječnou reklamu českému popu Nad prvotinou "Hearts" jásala odborná veřejnost, posluchači, a nahrávka dokonce zaujala i v zahraničí. Už jen proto bylo jasné, že vydání té druhé u nás bude znovu provázet velké očekávání. Na "Weird & Wonderful" je... čtěte zde
Vydáno: 25.05.2020 00:00 v sekci Recenze
7
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Video: Dvacítka hvězd virtuálně předělala "Times Like These" od Foo Fighters (25.04.2020 16:56)
- Dave Grohl: "Nová deska Foo Fighters je hotová" (13.02.2020 13:05)
- Dokument "Wheels Of Madness" nabízí příběh fanouška, který zakončil Sziget 2019 na hlavním pódiu s Foo Fighters (24.11.2019 08:39)
- Foo Fighters plánují na 25. narozeniny velké oslavy a další album (04.09.2019 19:59)
- Naživo: Strhující finiš. Foo Fighters s Twenty One Pilots na Szigetu poroučeli ohni, větru i vodě (15.08.2019 23:28)
- Fotogalerie: Foo Fighters, Twenty One Pilots a další aneb závěrečný den Szigetu v obrazech (15.08.2019 16:17)
- "Blink182", "Foofighters" a "Metallica" patří mezi nejméně bezpečná hesla k internetovým účtům (28.04.2019 11:48)
- Record Store Day se blíží, rarity chystají Queen i Foo Fighters (01.03.2019 14:23)
- "Billie Eilish je nová Nirvana," tvrdí Dave Grohl (14.02.2019 18:33)
- Foo Fighters, Florence + The Machine, Twenty One Pilots a další hvězdy míří na festival Sziget 2019 (27.11.2018 11:03)

ALBUM TÝDNE 21/2020

Lenny
Weird & Wonderful

Nad prvotinou "Hearts" jásala odborná veřejnost, posluchači, a nahrávka dokonce zaujala i v zahraničí. Už jen proto bylo jasné, že vydání té druhé u nás bude znovu provázet velké očekávání. Na "Weird & Wonderful" je nejsympatičtější, že Lenny svůj osobitý rukopis nezapudila a plynule navazuje tam, kde skončila.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Pá 29.05.
Alvaro Soler (ESP) (AXA Aréna NTC, Bratislava)
So 30.05.
Korn (USA) (Tipsport Arena, Praha)
Po 01.06.
TR/ST (CAN) (MeetFactory, Praha)
Út 02.06.
Lime Cordiale (AUS) (Café V lese, Praha)
St 10.06.
Wage War (USA) (Futurum Music Bar, Praha)
St 10.06.
Alter Bridge (USA) (A-Park Ledárny Braník, Praha)
Út 16.06.
System Of A Down (USA) (O2 Arena, Praha)
Pá 19.06.
Guns N' Roses (USA) (Letiště Letňany, Praha)
St 24.06.
Aerosmith (USA) (O2 Arena, Praha)
Čt 25.06.
Alicia Keys (USA) (O2 Arena, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Bruno Mars Lady Gaga Kryštof Coldplay Beyoncé Adele Madonna Sia Rihanna The Cure Ewa Farna The Weeknd AC/DC Pokáč Dua Lipa Marek Ztracený Mandrage Britney Spears Taylor Swift Nightwish
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2020 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver