Slovenka Kristína mívá v Praze vyprodáno a jinak tomu nebylo ani tentokrát, a to i přesto, že se akce přesunula do větších prostor Divadla Hybernia. Vystoupení sice mělo své mouchy, publiku to ale vůbec nevadilo a na závěr odměnilo zpěvačku i kapelu potleskem vestoje.
Live: Kristína
místo: Divadlo Hybernia
datum: 27.11.2014
setlist: Tak si pustím svoj song, Tancuješ mi v srdci, Pri oltári, Kým ťa mám, Život je vždy fajn, V sieti, Stonka, Vrať mi tie hvezdy, Odpúšťam, Jabl'čko, Ta ne, Raz sa nám vlaky rozídu, Navždy, Letím v duši, Eště váhám, Horehronie, Viem
Lidé kolem
Kristíny dobře vědí, na koho cílit. Zpěvačka má na svém kontě tři tanečně laděná alba a nově i výběrovku, která se jmenuje "Tie Naj". Ta si, jen tak mimochodem, vysloužila platinovou desku za skvělý prodej a nelze se tedy divit, že volná místa k sezení pro pražskou zastávku v rámci
originálně nazvaného "Horehronie Tour 2014" byste hledali marně.
© www.facebook.com/kristinapelakova Vystoupení se spustilo s pouze desetiminutovým zpožděním a Kristína po pozdravení publika hned od první písně "Tak si pustím svoj song" rozdávala úsměvy. A už nastal problém: není totiž běžné chtít po obecenstvu tleskání do rytmu hned na startu. A požadovat to téměř při každém songu je ještě zvláštnější. O to více překvapilo, když se skoro všichni přítomní nadšeně zapojili.
Uši zpočátku zažily několik nepříjemných chvil, to když se bubeník do své práce pustil s opravdovou vervou. Naštěstí to zvukaři nenechali být a chybu pohotově odstranili. To ale nevyřešilo nejzásadnější problém, a to ten, že zvuk působil poněkud mrtvě a nečistě.
© www.facebook.com/kristinapelakova Stereotyp naštěstí nehrozil, doprovodná kapela si dala záležet. Téměř každá skladba totiž byla oproti studiové verzi alespoň lehce pozměněna a do nového, temně rockového kabátku zahalená "Stonka" si zcela oprávněně vysloužila bouřlivý aplaus. Každá mince má ale dvě strany: "Pri Oltári" rozhodně měla zůstat klavírní baladou, elektrická kytara a patos, se kterým ji Kristína podala, píseň velmi degradovaly.
Naštěstí ale není důvod jen hanit. Bubeník se skutečně činil a při jedné z pauz vyhrazených pro převlečení zpěvačky předvedl vynikající sólo. Taktéž akustický miniset s "Vrať mi tie hvezdy" a "Odpúšťam" se vydařil na jedničku.
Po rádoby komickém vystoupení pána hrajícího na kytaru obdržela
Kristína již zmíněnou platinovou desku, a to už se dostáváme ke konci. Z výběrovky zazněly dvě novinky - "Navždy" a "Letím v duši" (na "Rozchodový Reggaeton" bohužel nedošlo) a hezky jsme si zavzpomínali na debut díky "Ešte váhám" poupravené do stylu reggae.
Nutno podotknout, že při (před)posledním songu "Horehronie" už formace přetáhla slíbenou hodinu a půl o dvacet minut. Světla změnila barvu na sytě zelenou a jako na povel se návštěvníci začali zvedat ze svých sedadel a tančit. Vlna nadšení se zezadu přenesla až k pódiu, a tak není divu, že si všichni vysloužili ještě jednu píseň "Viem". Podle hesla
Konec dobrý, všechno dobré tedy lze konstatovat, že show se i přes zmíněné zádrhely vydařila.