shop.musicserver.cz
Taylor Swift - 1989

Z princezny country je symbol popu. Taylor Swift hraje na "1989" znovu první ligu

Vydáno: 29.10.2014 08:00 v sekci Recenze - Josef Martínek a Tomáš Parkan | foto: facebook interpreta

Country, nebo pop? Taylor Swift je to jedno. V obojím totiž září. Postupné odlupování nálepky andílka, který si s kytarou v ruce vyléval srdce z rozchodu s dalším pohádkovým princem, započala už na minulé kolekci "Red". Na novince "1989" ji ale strhla prudčeji, než se čekalo. A výsledek je překvapivě skvělý.

8/10

Taylor Swift - 1989

Vydáno: 27.10.2014
Celkový čas: 48:40

Skladby: Welcome To New York, Blank Space, Style, Out Of The Woods, All You Had To Do Was Stay, Shake It Off, I Wish You Would, Bad Blood, Wildest Dreams, How You Get The Girl, This Love, I Know Places, Clean

Vydavatel: Universal

"Chceme zpátky starou Taylor!" už jistě křičí a bouchá při tom do stolu nejeden zhrzený fanoušek princeznovského country-popu, jehož byla Taylor Swift léta nejvýraznější představitelkou. Právě aura vzorného děvčete, co do srdce fanoušků vplouvá skrz upřímné holčičí zpovědi, ji dostala až na vrchol: všech jejích čtyřech studiovek se prodalo minimálně po pěti milionech kusů, přičemž pro dvě poslední v týden vydání upalovalo do obchodů více než milion Američanů. A ceny získávala při svém mládí takovou rychlostí, že by si mohla otevřít muzeum, kde by je všechny vystavovala. Ani ona ale nechce zůstat stát na místě, a tak se po úspěšných námluvách s popem v podobě minulého alba "Red" rozešla s country úplně a rozhodla se plavat s proudem. Ne však někde uprostřed, zastrčená a pokorně čekající, jaké trendy nastolí kolegyně. Na "1989" sama hraje nejvyšší popovou ligu.

Zběsilé disko, hostovačky právě letících rapperů, závoj erotiky? Ale kdepak, to mají ve svých písních jiné zpěvačky. Pátá řadovka Taylor Swift je poctivě vypiplanou popovou deskou se zřetelnými odkazy na pozdní osmdesátá léta, na jejichž konci (v prosinci 1989) se zpěvačka narodila. A i když není ve svém zvuku nijak přelomová a z hlediska popu ani příliš inovativní, nepůsobí jako retro, ale jako čirá oslava žánru s moderním zvukem a smysluplnými texty.

Euforickou smršť vybroušených popových diamantů odpálí hned úvodní "Welcome To New York", prosluněná synthpopová hymna pojednávající o inspiraci, kterou jí přineslo americké velkoměsto, kde vždy toužila žít. Je to pop radostný, nasládlý, navoněný, ovšem ne triviální ani výplachový. O to víc je posluchač překvapen, když postupně proplouvá tracklistem a čeká na nějaká slabá místa. A ona nepřicházejí a nepřicházejí.

Místo toho Taylor sype jeden potenciální singl za druhým. Ódu na mládí a bezstarostnost "Blank Space", z níž srší taková lehkost, že si přejete, ať neskončí. Vzpomínku na Taylořina bývalého milého "Style" (nebo Styles?), který "má v očích výraz jako James Dean". Vtíravě-nevtíravou "Out Of The Woods", kterou kolega Boček přirovnal k repertoáru švédské bohyně Robyn a jejíž neutuchající opakování refrénu "Jsme pryč z toho nejhoršího? (4x) Jsme už v bezpečí? (4x) Dobrý!" je tak přitroublé, až je geniální. O rozjuchaném pilotu "Shake Ot Off", plném nadhledu a vtipu, ani nemluvě.

"1989" je po hudební stránce tak propracované a dotažené album (švédská dvojice Max Martin - Shellback opět zaúřadovala), že byste mu snad i odpustili, kdyby nevynikalo texty. Jenže Taylor Swift není coby autorka žádné béčko, ostatně jako bývalá písničkářka se právě o slova opírala především, a i když tentokrát všechny akustické kytary, ukulele a mandolíny v podstatě uložila do skříně, na lyrické kvalitě se to nepodepsalo. Naopak - texty jsou tentokrát peprnější a promyšlenější než když dřív.

Chytře zakomponované odkazy k její bývalé lásce Harrymu Stylesovi z One Direction už jsme nakousli, Taylor se ale nebála pustit na tenký led a vyřídit si účty také s jednou kolegyní. Její jméno sice neprozradila, ovšem i vrabci na střeše si cvrlikají, že se jedná o Katy Perry. "Pořád mám jizvy na zádech od tvého nože, takže si nemysli, že je to minulost, protože tyhle druhy zranění trvají a trvají," vzkazuje v "Bad Blood".

A když už si myslíte, že aspoň na konci třináctipoložkového tracklistu musí desce zákonitě dojít dech, čeká na vás temným závojem zahalená "I Know Places" s tíživou atmosférou a hutným podkladem z dílny Ryana Teddera - hitmakera z One Republic. A především největší překvapení v podobě závěrečné lahůdky "Clean". V ní se Taylor spojila s britskou alternativní popařkou Imogen Heap, jejíž rukopis (i hlas) je v jemně pulzující písničce se smutným, ale étericky podávaným textem jasně slyšet. A je z toho finále jako řemen.

"1989" je zkrátka album, které by Taylor mohly mnohé, v popu daleko protřelejší kolegyně závidět. Mezi fanoušky se, vzhledem k definitivní rozlučce s country, jistě dočká různorodého přijetí, ale odřízneme-li od zpěvačky její minulost a podíváme se na ni čistě popovýma očima, dostaneme precizně vypilovanou nahrávku plnou silných jednotlivostí, která se i přesto nerozpadá na kusy. Možná nebude "1989" trhat v Americe, zemi country zaslíbené, prodejní rekordy jako předchozí počiny čtyřiadvacetileté interpretky, zato je Taylor Swift na nejlepší cestě stát se opravdovou globální superhvězdou.

Druhý pohled Tomáše Parkana - 5/10

Odklon Taylor Swift od country více k popu se dal čekat. Koneckonců už "Red" bylo countryové jen zčásti. Rébusem tedy bylo, jak moc se od něj vzdálí a kterým směrem se vrhne. Vybrala si cestu určitého indiferentního popu, který by vlastně mohl dělat kdokoli. To je asi největší kámen úrazu této nahrávky.

Vždycky jsem si říkal, že ať bude Taylor Swift dělat cokoli, bude v tom excelentní. Bohužel, novinka "1989" mě nepříjemně vyvedla z omylu. Nejde snad o to, že by zapomněla psát písničky. To v žádném případě ne, melodicky předvádí svůj standard, který je pro jiné vrcholem, pouze se nechala příliš ovlivnit producenty. Ti ji společnými silami uvrhli do zvuku, který můžeme slyšet na současné americké scéně od každé třetí zpěvačky. Přitom to všechno začalo tak slibně - "Shake It Off" je pecka jak Brno. Když už pop, tak s takovýmto nápadem a energií. Bohužel, písnička s takovým nábojem a nadhledem je na "1989" jediná. Tomu zbytku invence jaksi chybí, nebo se příliš inspiruje u jiných electropopových projektů. Abych jí úplně nekřivdil, nedostatkem originality netrpí "Out Of The Woods", "Style" a "I Know Places", ale zbytek se vám slije takovým způsobem, že po jeho poslechu vlastně ani nevíte, co jste skoro hodinu poslouchali. A nepomáhá ani urputné soustředění. Tím akorát zjistíte, že "Blank Space" vám až moc připomíná takřka zapomenutý počin Paris Hilton.

Když dělala zpěvačka svůj country-pop, mělo to jiskru a ksicht. Stylově se trefila přesně tam, kde to před ní zkoušelo mnoho jejích starších kolegyň, ale nedokázaly najít ideální průsečík obou žánrů. Buď to bylo moc country a málo popu, nebo naopak. Její úspěch byl ovšem natolik velký, že jí začala být tahle škatulka malá. Přece jen čistý pop je více globální. Zkusila se z ní tedy vymanit, proti čemuž se nedá nic namítat, je to přirozený vývoj, ale měla to radši udělat po svém. Z mnoha písniček je totiž naprosto zřejmé, že jejich základ ležel přesně ve stylu, který ji dovedl na vrchol. Ovšem nový zvuk v nich často trčí jako pěst na oko. Typickým příkladem je třeba "How You Get The Girl", která by bez elektronických efektů s přehledem zapadla i na "Speak Now".

Kdo viděl alespoň jeden její koncert, ví, že nikdy nevystupovala jako vzorná holčička, ale naopak si s publikem pohrávala a provokovala ho. V tom hodně polevila. Její druhá tvář, a sice ta striktně muzikantská, kdy se jí v rukách vystřídala řada strunných nástrojů od akustiky přes elektriku až po ukulele, ale byla daleko podstatnější. Právě tahle poloha mi na "1989" chybí asi úplně nejvíc a skoro si nedokážu představit, jak budou vypadat její příští koncerty.

Další vadou na kráse, která ale bezesporu ovlivnila i celkový dojem, je zvuková kvalita nahrávky. Člověka, který dělal mastering, by měli vyhodit na hodinu, aby mohl psát knihu "Jak udělat z nahrávky jednu velkou zvukovou kouli". Tak nízký dynamický rozsah je opravdu zločinem - na detaily zapomeňte, připravte se na zvukovou stěnu a nedivte se, že vás z poslouchání za chvíli začne bolet hlava.


  • Parkan takovej mimoň :D jediný, co není mimo je... (juksek, 29.10.2014 08:46) Reagovat

    Parkan takovej mimoň :D jediný, co není mimo je, že ten zvuk je fakt divnej.

  • 3/10 (Daniel, 29.10.2014 09:20) Reagovat

    Asi tomu nerozumím, pro mě nudné a bezpohlavní... teda pardon, spíše frigidní :/ Veliké překvapení směrem dolů...

  • 7/10 (JohnnyD, 29.10.2014 10:02) Reagovat

    Solídny popík. Out of the Woods je mega-pecka.

  • za mě 9/10 (Reb, 29.10.2014 10:43) Reagovat

    Parkan: Tady je vidět, že by člověk neměl psát recenzi po jednom či po druhém poslechu hudebního alba. Tohle album je rozhodně o polovinu lepší a celistvější jak Speak Now, kterému Parkan dal 9/10. A RED. Red si od Parkana zasloužilo 8/10 - s čímž plně souhlasím (album je to dobré), ale nechápu na co si zde stěžuje. Protože na Red bylo country minimálně. A třeba písně jako 'All You Had To do was Say' a 'I Wish You Would' & 'How you get the girl' zní jako vynechané skladby právě z Red éry. All You Had To Do Was Stay zní jak dvojče 22.
    1989 je kvalitní pop album. To, že už na něm oficiálně není country nic neznamená. Kdyby to Taylor neřekla vsadím se, že by to nikdo ani nepoznal a neřešil. Jediný klenot, co na Red je a zde chybý je silná balada v podobě All too well.

    A tři bonusové skladby na delux albu by příště také stály za zmínku!

    Rozhodně Style musí být dalším single.

    • Re: za mě 9/10 (Tomáš Parkan - autor, 29.10.2014 11:19) Reagovat

      Věřte mi nebo ne, slyšel jsem ji cca 10x. Ten efekt byl ovšem stále stejný. To, že některé písničky evidentně pochází z éry před popem, jsem psal, že melodický základ je dobrý, také, ale to jaký dostaly zvuk a aranže, řekl bych prefabrikované, je naprosto zabilo (jako příklad jsem uvedl "How You Get The Girl", kde je to nejvíc slyšet.
      Z deluxe edice mě osobně asi nejvíce zaujaly dema, kde popisuje, jak vznikají její písničky. Takové nahlédnutí pod pokličku by bylo zajímavé i u jiných interpretů.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Pohled do českých hitparád - 40. týden 2024
První i druhé místo. Linkin Park drtí český digitální žebříček Se singlem "Emptiness Machine" vedou Linkin Park tuzemskou digitální hitparádu už počtvrté za sebou, tentokrát ale svou nadvládu stvrzují ještě stříbrným umístěním další nové skladby "Heavy Is The Crown". Rádiím do třetice... čtěte zde
Vydáno: 09.10.2024 19:30 v sekci Novinky | České hitparády
Jiří Holoubek (Spirituál kvartet) - Všechno má svůj čas
Rozhovory: Jiří Holoubek (Spirituál kvartet) - Všechno má svůj čas Jiřího Holoubka známe i jako moderátora Českého rozhlasu či jako člena legendárního Spirituál kvintetu. Tento soubor ukončil svoji činnost, ale jeho písničky budou znít dál. Navazující formace Spirituál kvartet však chce jít i... čtěte zde
Vydáno: 09.10.2024 10:00 v sekci Publicistika | Rozhovory
Suki Waterhouse - Memoir of a Sparklemuffin 6/10
Recenze: Suki Waterhouse naservírovala fanouškům zbytečně nafouklé album "Memoir of a Sparklemuffin" Suki Waterhouse je herečka, modelka, zpěvačka, matka a podle písně z nejnovější desky "Memoir of a Sparklemuffin" se tituluje také jako cokoliv. Její druhá studiovka následuje debut "I Can't Let Go" z roku 2022. Vedla si ale mladá... čtěte zde
Vydáno: 08.10.2024 18:00 v sekci Recenze
Milli Vanilli 9/10
Hudba v TV: Dokument "Milli Vanilli" detailně odkrývá okolnosti playbackového skandálu. Pravda není tak jednoznačná Dokument "Milli Vanilli" odkazuje na jeden z největších skandálů v hudebním průmyslu. Příběh černošských tanečníků Roberta Pilatuse a Fabrice Morvana, kteří se stali tvářemi globálního fenoménu, aby následně spadli do... čtěte zde
Vydáno: 08.10.2024 09:00 v sekci Recenze | Hudba v TV
Marek Ztracený - Ta bílá ti sluší 8/10
Video: Marek Ztracený se singlem "Ta bílá ti sluší" vrací ve skvělé hudební formě Návrat Marka Ztraceného na pódia po dvouleté pauze se sice uskuteční až příští rok v létě, už nyní se ale fanoušci dočkali alespoň jedné písňové novinky. Singl "Ta bílá ti sluší" patří k těm nejenergičtějším a také... čtěte zde
Vydáno: 07.10.2024 18:00 v sekci Audio / Video | Video
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Recenze: Katy Perry na novince "143" trčí mezi dvěma světy, které jsou plné tematických rozporů a hudebních zklamání (28.09.2024 08:30)
- Nové desky 38/2024 - od Katy Perry přes Nightwish po Nelly Furtado (25.09.2024 16:30)
- Nové desky 36/2024 - od Davida Gilmoura přes Paris Hilton po The Dead Daisies (11.09.2024 11:00)
- Video: Katy Perry si v klipu "Lifetimes" užívá krásy španělských ostrovů. Ochránce přírody ale pobouřila (16.08.2024 09:00)
- Naživo: Taylor Swift se svojí "The Eras Tour" ve Varšavě předvedla show, kterou i ona sama bude těžko překonávat (06.08.2024 12:00)
- Video: Velkolepý comeback se nekoná. Katy Perry je v novince "Woman's World" naprosto mimo (15.07.2024 13:30)
- Dave Grohl rozběsnil Taylor Swift: My alespoň hrajeme naživo! (24.06.2024 09:00)
- Katy Perry hlásí návrat. V novém singlu poodhalí ženský svět (19.06.2024 09:23)
- Rýpla si Billie Eilish do Taylor Swift? Podle ní o tříhodinové koncerty nikdo nestojí (29.05.2024 17:11)
- Vítěznou Taylor Swift v českém albovém žebříčku stíhá Travis Scott, uspěl i výběr z Eurovize (22.05.2024 17:30)

ALBUM TÝDNE 41/2024

The Smile
Cutouts

Trojice The Smile, ve které se sešli Thom Yorke a Jonny Greenwood z Radiohead s Tomem Skinnerem ze Sons of Kemet, si společné hraní užívá natolik, že letos vydala už svou druhou desku "Cutouts". A jak se dozvíte z naší recenze, opět jde o jedinečný zážitek.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Čt 10.10.
Picture This (IRL) (MeetFactory, Praha)
Čt 10.10.
Fun Lovin’ Criminals (US) (Sono Centrum, Brno)
Čt 10.10.
Sonata Arctica (FIN) / Firewind (GR) / Serious Black (DE) (Masters of Rock Café, Zlín)
Pá 11.10.
Duff McKagan (US) (Sono Centrum, Brno)
Ne 13.10.
Bryan Adams (CAN) (Winning Group arena, Brno)
Po 14.10.
Oska (A) (Cross, Praha)
Po 14.10.
Fink (UK) (Palác Akropolis, Praha)
Út 15.10.
Jonas Brothers (US) (O2 arena, Praha)
St 16.10.
Melanie Martinez (US) (O2 arena, Praha)
St 16.10.
Take That (UK) (O2 Universum, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Justin Bieber Vladimír Mišík Prince The Prodigy Marek Ztracený Coldplay Madonna Lady Gaga Linkin Park Richard Müller Lucie Vondráčková Taylor Swift Dua Lipa Billie Eilish Tommy Mottola Kabát Queen Viktor Sheen Katy Perry Ed Sheeran
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2024 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2024 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe