Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Nickel Creek - A Dotted Line

Luxusně uzrálí Nickel Creek

Vydáno: 12.10.2014 09:30 v sekci Recenze - Tomáš Parkan | foto: facebook interpreta

Bluegrass je pro většinu posluchačů sám o sobě dosti alternativní žánr, a což teprve, když se k němu přidá přízvisko progresivní. V tu chvíli už vstávají popařům chlupy na nejrůznějších částech těla. Ale věřte, nebo ne, když se do toho pustí americké trio Nickel Creek na desce "A Dotted Line", je z toho luxusní zážitek.

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
10/10

Nickel Creek - A Dotted Line

Vydáno: 31.03.2014
Celkový čas: 37:58

Skladby: Rest Of My Life, Destination, Elsie, Christmas Eve, Hayloft, 21st Of May, Love Of Mine, Elephant In The Corn, You Don't Know What's Going On, Where Is Love Now

Vydavatel: Warner Music

Je to už více než jedenáct let, co Pavol Parikrupa recenzoval debutovou desku tohoto amerického tria, a nutno říct, že za tu dobu ušli jeho členové pořádný kus hudební štreky. Především tedy pak v mezidobí od roku 2007 do roku 2014, kdy společně nefungovali. Asi nejvýraznější je v současné chvíli mandolinista Chris Thile, jehož věhlas už přesáhl mimo hranice bluegrassu. Během těch deseti, respektive sedmi let se stal jedním z nejlepších světových mandolinistů a nahrává desky s Yo-Yo Mou a Edgarem Meyerem, koncertuje s Bradem Mehldauem a díky tomu už je známý jak fanouškům jazzu, tak i klasické hudby. Byla by pochopitelně chyba zapomenout i na jeho další projekt Punch Brothers. Ostatní rozhodně nezůstali pozadu. Jak houslistka Sara Watkins, tak i její bratr Sean byli například členy americké superskupiny Works Progress Administration, Sara koncertovala s The Decemberist a Sean společně s Jonem Foremanem ze Switchfoot založili skupinu Fiction Family.

Proč ale tohle všechno tak zeširoka popisuju? Je to jednoduché. Když se letos dali Nickel Creek opět dohromady, aby po sedmi letech nahráli svoji další desku "A Dotted Line", toto vše na ni mělo obrovský vliv. Skoro by se dalo říct - zapomeňte na všechna předchozí alba, tohle je zcela jiné.

Ono přízvisko progresivní sedí k této nahrávce naprosto dokonale. Nesmíte si ale představovat například progresivní rock, zde ta progrese spočívá v něčem naprosto jiném. Z každého tónu je znát, že se tu sešly tři individuality, každá z nich přináší nahrávce něco svého a přitom k tomu excelentně využívá umění zbývajících dvou. Odrazilo se to i to na stylu a na stavbě písniček. Zřetelně poznáte, kterou z nich napsal Thile, kterou Sara Watkins a kterou Sean Watkins. S bluegrassem se tu potkává folk, rock, vážná hudba, jazz, pop, country i špetka alternativy. Svůj podíl na tom může mít i producent Eric Valentine, který jinak pracuje převážně s rockery jako Slash, Taking Back Sunday nebo Smash Mouth. Stylové hrátky jsou tak výrazné, že se častokrát dostávají vlastně už téměř mimo proklamovaný bluegrass a Nickel Creek tím vytvářejí jakýsi nový styl.

Že to působí jako pěkný mišmaš? Ale kdepak, rozhodně ne. Z každé písničky, ba z každého tónu, je zřetelně znát určitá jednota, pramenící jednak z toho, jak dlouho se tito tři už znají, a také z toho, s jak vynikajícími muzikanty tu máme čest. Kompaktnost je daná i tím, že všichni tři nejenže hrají na své nástroje, ale hlavně zpívají, často i všichni dohromady. Z alba navíc sálá i obrovská pohoda, která zjevně panovala při nahrávání. Když se zaposloucháte do téhle desky, vůbec vás nenapadne, že někde něco chybí nebo přebývá, zkrátka vše je tam, kde má být. Tomu se říká dokonalost.

Dokonalost občas může zavánět sterilitou, ale na tu v případě "A Dotted Line" můžete rovnou zapomenout. Všechno na ní je tak neskutečně proměnlivé; každá písnička má zcela jiný nádech. Zní to, jako by se v jednotlivých členech za tu dobu hromadily zážitky, vjemy a myšlenky, o zkušenostech nemluvě a teď najednou ty nejlepší z nich vytryskly přímo na desku. A je úplně jedno, jestli se jedná o písničky pomalé (jako například zimní "Christmas Eve") nebo rychlé a dynamické (jako "Destinations" nebo "You Don't Know What's Going On"). Prakticky ani jedna nepostrádá určitý hitový potenciál, a to včetně dvou instrumentálek "Elsie" a úsměvně pojmenované "Elephant In The Corn", tedy "Slon v kukuřici". Vše je striktně akustické a přitom velmi nenásilné. Mimochodem, pokud budete hledat ten největší progresivní úlet, pak je to jednoznačně "Hayloft", kterou si Nickel Creek vypůjčili od kanadských alternativců Mother Mother. Dali jí trošku řád a udělali z ní jeden ze singlů.

Od první chvíle, kdy se do této desky zaposloucháte, vás musí zaujmout její instrumentální vyzrálost. O muzikantském umění členů kapely jsem už psal, ale to zdaleka není vše. Ve studiu je totiž doplnil již zmíněný kontrabasista Edgar Meyer, který dostal poměrně velký prostor, nebo jeden z nejlepších studiových bubeníků současnosti Matt Chamberlain. Není proto divu, že hudební doprovod je na "A Dotted Line" stejně důležitou součástí jako cokoli jiného, což samozřejmě dokládají i ony dvě instrumentálky. Dynamika, plasticita, určitá košatost jednotlivých nástrojů a jejich vzájemné provázání je častokrát tím, co primárně tvoří písničky jako takové a určuje jejich náladu a duši. Něco takového, co se těžko popisuje, ale ve chvíli, kdy se zaposloucháte, lehce pochopíte. Prostřednictvím svých nástrojů totiž Nickel Creek zvládají do jediné písničky vložit tolik nápadů a detailů, které by jiným vystačily na celou desku. A čím déle album posloucháte, tím víc jich nalézáte.

"A Dotted Line" je zdaleka nejlepším albem tohoto roku, které jsem měl možnost slyšet, a možná nejen tohoto roku. Nickel Creek si na něm vytvořili zcela nový styl, který leckdy konzervativní bluegrass posílá do zcela jiných dimenzí. Díky tomu, jakým způsobem jej Thile a spol. přemodelovali, se stal navíc přístupnějším daleko širšímu publiku, a to včetně toho evropského, pro nějž je často bluegrass něco, co roste někde na Marsu. Během pauzy se hudebně posunuli o míle dopředu a z dříve tria nadějných muzikantů se stala dnes de facto superskupina. Nebojte se tedy progresivního bluegrassu a zkuste ho také nasát, stojí jednoznačně za to.

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • Ále jo (Standa, 14.10.2014 00:16) Reagovat

    Není to úplně můj šálek čaje. Ale poslouchat se to dá

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
David Pomahač - Za světlem 9/10
Video: Klip "Za světlem" Davida Pomahače je překrásnou hrou siluet "Do tmy je daleko". Tak se jmenuje prvotina Davida Pomahače. Vypustil ji na Valentýna a zkraje března ji stihl ještě i pokřtít. Vedle projektů Bez peří, Kieslowski nebo Tvrdý/Pomahač tedy nyní dozrál čas na jeho sólovku. Hudebně se... čtěte zde
Vydáno: 01.04.2020 11:38 v sekci Audio / Video | Video
0
Pohled do českých hitparád - 13. týden 2020
The Weeknd zbořil český albový žebříček, Lewis Capaldi dosáhl na rádiový hattrick V rádiích je vše při starém, na nejvyšších příčkách se za týden nestalo vůbec nic, z čehož těží Lewis Capaldi. S "Before You Go" si připisuje celkově již třetí prvenství. Albovým vítězstvím se může z Kanady kochat The... čtěte zde
Vydáno: 31.03.2020 21:09 v sekci Novinky | České hitparády
2
Michal Hrůza - Světlo do tmy 6/10
Recenze: "Světlo do tmy" Michala Hrůzy je jen mihotavou bludičkou Michal Hrůza své poslední řadové album "Sám se sebou" vydal před třemi lety, a tak přišel čas na nový materiál. Ve spolupráci s producentem Lukášem Chromkem vznikla nahrávka "Světlo do tmy". Je to ale trochu jiná muzika, než na... čtěte zde
Vydáno: 31.03.2020 15:00 v sekci Recenze
4
Nové desky 12/2020 - od Pearl Jam přes Duu Lipu po 5 Seconds Of Summer
Nové desky 12/2020 - od Pearl Jam přes Duu Lipu po 5 Seconds Of Summer Pestrobarevnému výběru hudebních novinek tentokrát vévodí Pearl Jam, za nimiž v závěsu najdete kritikou opěvovanou Duu Lipu, pop-rockové 5 Seconds Of Summer, jazzovou Kandace Springs, stylově obměněnou Vanessu Carlton, elektroniky The... čtěte zde
Vydáno: 31.03.2020 08:17 v sekci Novinky | Nové desky
0
Me And That Man - New Man, New Songs, Same Shit, Vol. 1 9/10
Recenze: Nergal a jeho stateční natočili hvězdně obsazené pokračování westernu pod hlavičkou Me And That Man Žánry a škatulky jsou fajn, občas ale neuškodí z komfortní zóny vystoupit. Před lety to udělal Nergal z Behemoth - s projektem Me And That Man se dal na temnou country. Nyní se vrací s druhým albem "New Man, New Songs, Same Shit, Vol. 1"... čtěte zde
Vydáno: 30.03.2020 00:00 v sekci Recenze
1
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Naživo: Velká párty ve stylu Punch Brothers (08.11.2018 12:03)
- Na letošním Jazz Festu Brno vystoupí klavírista Brad Mehldau (07.02.2018 08:24)
- Nové desky 4/2017 (30.01.2017 14:43)
- Recenze: Fosforeskující úderníci Punch Brothers nejsou pro každého (02.05.2015 08:00)
- Recenze: Dobře fungující sňatek mandolíny s basou (31.01.2015 17:30)
- Chris Thile opět svolal Punch Brothers, desku vydají na konci ledna (25.12.2014 13:08)
- Naživo: Thile a Mehldau bořili hranice a tvořili styl (04.11.2014 11:38)
- Chris Thile chystá další desku s Edgarem Meyerem (18.08.2014 09:56)
- Festival Struny podzimu již zná své hlavní hvězdy (19.04.2014 09:52)
- Boyband 5 Seconds Of Summer v USA málem porazil Frozen (11.04.2014 01:37)

ALBUM TÝDNE 13/2020

Me And That Man
New Man, New Songs, Same Shit, Vol. 1

Žánry a škatulky jsou fajn, občas ale neuškodí z komfortní zóny vystoupit. Před lety to udělal Nergal z Behemoth - s projektem Me And That Man se dal na temnou country. Nyní se vrací s druhým albem "New Man, New Songs, Same Shit, Vol. 1" a tentokrát se obklopil hvězdným gangem.

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

So 04.04.
The Mission (UK) (Futurum Music Bar, Praha)
So 04.04.
Holding Absence + Wargasm + Static Dress (Underdogs', Praha)
So 04.04.
Clock Opera (UK) (Café V lese, Praha)
Ne 05.04.
The Mission (UK) (Futurum Music Bar, Praha)
Po 06.04.
Cocaine Piss (BE) (Café V lese, Praha)
Út 14.04.
Fat Nick (USA) (Underdogs', Praha)
Ne 19.04.
Kawala (UK) (Café V lese, Praha)
Čt 23.04.
Coals (PL) (Café V lese, Praha)
Čt 23.04.
Lucy Dacus (USA) (Chapeau Rouge, Praha)
Ne 26.04.
The Slow Readers Club (UK) (Café V lese, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Taylor Swift Rihanna Coldplay The Weeknd Imagine Dragons Sia Bruno Mars Beyoncé Lady Gaga Mandrage Kryštof Ewa Farna Adam Vojtěch Marek Ztracený Madonna Pokáč The Cure Adele AC/DC Kapitán Demo
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2020 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver