shop.musicserver.cz
Yo-Yo Ma & Kathryn Stott, Španělský sál, Pražský hrad, 27.4.2014

Yo-Yo Ma a Kathryn Stott ovládli Pražský hrad

Vydáno: 29.04.2014 10:03 v sekci Naživo - Tomáš Parkan | foto: facebook interpreta

Už několik let festival Struny podzimu otevírá sezónu jedním jarním koncertem, který je obvykle donátorský. Po jazzových divách Dee Dee Bridgewater nebo Diane Reeves se letos Jarní Gala odehrálo ve znamení klasiky, a to doslova špičkové. Na jeden večer vládli Pražskému hradu mistr Yo-Yo Ma a Kathryn Stott.

Live: Yo-Yo Ma & Kathryn Stott

místo: Španělský sál, Pražský hrad
datum: 27. dubna 2014

Yo-Yo Ma & Kathryn Stott, Španělský sál, Pražský hrad, 27.4.2014
© Petra Hajská / Struny podzimu
Začnu trochu netradičně a více osobně než kdykoli jindy. Troufnu si tvrdit, že reportáž z koncertu vážné hudby na musicserveru budete hledat jen těžko. Důvod je jasný. Většina z nás na ně nechodí. A pokud někdo ano, nemá o tom potřebu psát, což je ale škoda. Já tu potřebu mám a částečně i povinnost, když jsem dostal akreditaci, ale má to jeden háček: Toto byl můj první koncert vážné hudby. Tedy ten opravdový. Školní koncerty, jimiž mě před několika desítkami let vzdělávali a kultivovali, bych do toho nerad řadil. Ne že bych žádný neviděl nebo neslyšel, ale vždy to bylo pouze přes reprobedny nebo sluchátka, naživo to bylo v neděli večer opravdu poprvé. Proč jsem o tom všem tak obšírně psal? No, mohl jsem zkusit nějaký mlžící report, ale přišlo mi to poněkud nepatřičné. Jednodušší je se rovnou přiznat. Nehledě na to, že by to stejně někdo z mého nezasvěceného popisu určitě poznal.

Yo-Yo Ma & Kathryn Stott, Španělský sál, Pražský hrad, 27.4.2014
© Petra Hajská / Struny podzimu
Nevím, jestli bylo strategické vybrat si pro první koncert zrovna mistra takového kalibru, jakým je právě Yo-Yo Ma, ale když byla ta příležitost, jen blbec by ji nevyužil. Kdo ví, zda se sem ještě někdy vrátí, když od jeho poslední návštěvy uplynulo více jak dvacet let. Osobně tohoto violoncellistu znám především z jeho neklasických projektů, z nichž mě uchvátil především ten poslední "The Goat Rodeo Session". Na něm se ve spletenci klasiky, bluegrassu, jazzu a folku potkal s houslistou Stuartem Duncanem, basistou Edgarem Meyerem a mandolinistou Chrisem Thilem, který mimochodem letos v rámci Strun podzimu vystoupí společně s Bradem Mehldauem. Jak jsem ale předeslal, pan Ma tentokrát přijel s čistě klasicky pojatým repertoárem, čemuž odpovídalo i místo koncertu. Jen těžko si lze představit reprezentativnější prostor, než jakým je Španělský sál Pražského hradu. Do něj ho s humorem sobě vlastním uvedl Marek Eben a umělec, doprovázen svojí kolegyní, klavíristkou Kathryn Stott, rozehrál velké představení.

Yo-Yo Ma & Kathryn Stott, Španělský sál, Pražský hrad, 27.4.2014
© Petra Hajská / Struny podzimu
Vše začalo "Italskou suitou" Igora Stravinského (zaplaťpánbůh za program), která patřila asi k tomu nejtěžšímu, co publikum v sále slyšelo. Nebylo to nic přehnaně náročného a navíc určité disharmonie a překvapivé přechody vyvažovaly naopak velmi organické a dynamické partie především ve střední části. Navíc energie, s níž Yo-Yo Ma a Kathryn Stott hned od počátku do koncertu vstoupili, byla strhující. Sám mistr dokazoval, že vážná hudba zase tak vážná být nemusí, zvlášť když si jeho pizzicato v některých částech nezadalo s kytarovými rify.

Po Stravinském přišla na pořad "Brazilská duše". Nevím, zda se i Yo-Yo Ma tímto chystá na fotbalové mistrovství, ale set tří skladeb třech různých autorů rozhodně za Stravinkým nepokulhával. Jak "Alma Brasileira" Heitora Villa-Lobose, tak i "Oblivion" Astora Piazzoly přinesly velké zklidnění a nádech latinských nocí. Romantiku druhé zmiňované podtrhoval i sám Yo-Yo Ma zasněný a zahleděný někam k výšinám stropu Španělského sálu. Pokud někdo v tento moment upadl do mírné letargie, pak ho z ní vyvedla "Dança Negra" Camarga Guarnieriho. Obzvláště pak její vypjaté části, do kterých se oba muzikanti opírali s neskutečnou vervou, energií a totálním zapálením.

Yo-Yo Ma & Kathryn Stott, Španělský sál, Pražský hrad, 27.4.2014
© Petra Hajská / Struny podzimu
Přesto to nebylo ani zdaleka to nejlepší, co jsme mohli ten večer slyšet. To přišlo až s třetí částí, věnované Antonínu Dvořákovi. Na rovinu se přiznám, že jsem vždy více tíhnul ke Smetanovi, ale poslední dobou se mé sympatie nějak přesouvají. Yo-Yo Ma a Kathryn Stott z jeho díla zahráli "Čtyři romantické kusy" upravené pro cello a klavír a moc bych všem přál slyšet, když se sálem rozezněly první tóny "Cavatiny" a jakým způsobem se rozlily do prostoru. Melodičnost a cit, které těmto skladbám vtisknul Dvořák, se tu potkávala s mistrovstvím pana My a za okny Španělského sálu zapadalo slunce do zbytků azurového nebe. Krása, která se jen těžko dá popsat slovy.

Yo-Yo Ma & Kathryn Stott, Španělský sál, Pražský hrad, 27.4.2014
© Petra Hajská / Struny podzimu
Finále věnované Johanessu Brahmsovi bylo pochopitelně také skvělé, ale tak nějak přetrvával zážitek z Dvořáka. Možná to bude tím, že "Sonáta pro housle a klavír č. 3 d moll" je mírně, klasici prominou ten výraz, tvrdší. Na druhou stranu při jejím vyvrcholení jsem si vzpomněl na Svěrákův film "Akumulátor 1", jak mocně mě v tu chvíli hudba dokázala nabíjet. Po posledním tónu se ta energie pochopitelně uvolnila a přešla do potlesku, přesněji řečeno do aplausu, po chvilce dokonce i ve stoje. Vzhledem k tomu, že ten ani po dlouhé době neutichal, zjevně dojatý Yo-Yo Ma se rozhodl přidat ještě jeden přídavek. Aby dostál směřování Strun podzimu, vybral jednu kratičkou skladbu brazilské jazzové klavíristky Tanie Marie. Ačkoli Jazz na Hradě není ničím novým, v podání Yo-Yo My a Kathryn Stott to byl velmi intenzivní zážitek.

Přestože nemám možnost přímého srovnání, jsem přesvědčený, že americký violoncellista Yo-Yo Ma i v Praze dostál své pověsti jednoho z nejlepších instrumentalistů na planetě. Byla by ale velká škoda opomenout i jeho kolegyni - Kathryn Stott sice zatím nedosahuje takové publicity, ale muzikantskými kvalitami se svému partnerovi naprosto vyrovná. V neděli tak na Pražském hradě vládli vladaři dva - král i královna.

NÁZORY

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Cage The Elephant – Neon Pill 8/10
Recenze: Cage The Elephant na šesté studiovce "Neon Pill" vyprávějí i o těch nejtemnějších osobních zážitcích Ke stálicím indierockové scény patří Cage The Elephant už od vydání debutového alba z roku 2008, které proslavila písnička "Ain't No Rest for the Wicked". Formace se nyní vrací po pěti letech od úspěšné desky "Social Cues" se svou... čtěte zde
Vydáno: 27.05.2024 00:00 v sekci Recenze
Karel Kryl - To nejlepší (vinylová reedice 2024) 9/10
Recenze: Výběr Karla Kryla "To nejlepší" dostal na vinylu tu nejlepší péči Písničkář Karel Kryl se už dávno stal symbolem. A jako ten si ho interpretuje - a mnohdy překrucuje - kdekdo. Nekorunovaného krále protestsongu bylo letos na jaře všude plno, dožil by se osmdesátky. Při této příležitosti vydal... čtěte zde
Vydáno: 26.05.2024 08:00 v sekci Recenze
Nightwish - Perfume Of The Timeless 8/10
Video: Nightwish se vracejí s osmiminutovým klipem "Perfume Of The Timeless" Finská metalová hvězda Nightwish před pár dny oznámila vydání svého desátého alba "Yesterwynde", které vyjde 20. září. Za ústřední téma kolekce formace tentokrát zvolila čas a právě tato veličina se objevuje i v prvnímu... čtěte zde
Vydáno: 25.05.2024 08:00 v sekci Audio / Video | Video
Kamasi Washington - Fearless Movement 9/10
Recenze: Kamasi Washington se na "Fearless Movement" inspiroval otcovstvím. Nahrál jiskřivě strhující opus Saxofonistovi Kamasimu Washingtonovi můžeme vyčítat možná až přepjaté megalomanství, těžko ale zpochybnit fakt, že jde o nepřehlédnutelnou osobnost. A to nejen vzhledem. Na svých dlouhohrajících albech zatím nešlápl vedle,... čtěte zde
Vydáno: 24.05.2024 17:30 v sekci Recenze
The Beach Boys - Byl zázrak, že jsme v roce 1969 mohli v Československu zahrát
Rozhovory: The Beach Boys - Byl zázrak, že jsme v roce 1969 mohli v Československu zahrát Ve své době se v Americe těšili větší popularitě než The Beatles, vytvořili unikátní sound, posouvali hranice práce ve studiu. The Beach Boys se stali jedním ze symbolů šedesátých let. Už 24. května zamíří na streamovací... čtěte zde
Vydáno: 24.05.2024 08:00 v sekci Publicistika | Rozhovory
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Nové desky 20/2022 - od Harryho Stylese přes Lykke Li po Melody Gardot (25.05.2022 16:05)
- Nové desky 9/2022 - od Stereophonics přes Dipla po Sabaton (09.03.2022 08:00)
- Naživo: Bachovy suity se prostřednictvím Yo-Yo My rozlétly po Vltavě (05.09.2021 19:14)
- Fotogalerie: Yo-Yo Ma s Bachem na Vltavě skvěle souzněl (05.09.2021 11:56)
- Nové desky 49/2020 - od Taylor Swift přes Malumu po Muse (15.12.2020 08:00)
- Nové desky 24/2020 - od Boba Dylana přes Whitesnake po Black Eyed Peas (24.06.2020 08:00)
- Nové desky 13/2020 - od Steva Aokiho přes All Time Low po Kurta Ellinga (07.04.2020 08:00)
- Naživo: Velká párty ve stylu Punch Brothers (08.11.2018 12:03)
- Odstartovaly Struny podzimu. Vyvrcholí koncerty Lizz Wright a Punch Brothers (17.10.2018 08:50)
- Nové desky 33/2018 - od Ariany Grande přes Nicki Minaj po Death Cab For Cutie (21.08.2018 00:29)

ALBUM TÝDNE 22/2024

Cage The Elephant – Neon Pill

Ke stálicím indierockové scény patří Cage The Elephant už od vydání debutového alba z roku 2008, které proslavila písnička "Ain't No Rest for the Wicked". Formace se nyní vrací po pěti letech od úspěšné desky "Social Cues" se svou už šestou řadovkou "Neon Pill".

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Út 28.05.
Bruce Springsteen & The E Street Band (US) (Letiště Letňany, Praha)
Po 03.06.
Rakim (US) (Lucerna Music Bar, Praha)
Út 04.06.
Sting (UK) (Amfiteátr Lochotín, Praha)
St 05.06.
Charlotte Sands (US) (Chapeau Rouge, Praha)
Čt 06.06.
Nickelback (CAN) (O2 Arena, Praha)
Čt 06.06.
††† (Crosses) (US) (Roxy, Praha)
Pá 07.06.
Alfie Jukes (UK) (Café V Lese, Praha)
So 08.06.
Dropkick Murphys (US) (Velký sál Lucerna, Praha)
Ne 09.06.
Troye Sivan (AUS) (Sportovní hala FORTUNA, Praha)
Po 10.06.
Machine Head (US) (Forum Karlín, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Prince Justin Bieber Vladimír Mišík The Prodigy Sia Adele Bono Rush Taylor Swift Beyoncé Queen Mirai Dua Lipa Kabát Billie Eilish mp3.com AC/DC Lady Gaga Liam Gallagher Lucie Vondráčková
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2024 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2023 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe
Zavřít reklamu