Kocáb a spol. - Malý český světový zázrak

Michael Kocáb si splnil svůj sen a stvořil nefalšovanou superskupinu složenou z renomovaných hudebníků napříč celým světem. Jde sice pravděpodobně o jednorázovou záležitost, ale o to unikátnější její dost možná jediné album je. Jak tedy deska "Aftershocks" dopadla?

8/10

Kocáb / Proudfoot / Donati / Sheehan - Aftershocks

Vydáno: 10.2.2014
Celkový čas: 43:00

Skladby: Aftershocks, Praying, Warning, Trademark Of Trust, What's In It For Me, Anna Drops, Death Row, Taking Back Our Lives, Brothers, Fall In Love, Chaos

Vydavatel: Warner Music

Aktivita frontmana legendárního Pražského výběru je v poslední době více než slušná. I ve svých téměř šedesáti letech nevykazuje známky muzikantského útlumu a po překvapivém obnovení zmíněné formace se vrhl na ambiciózní projekt nazvaný Kocáb/Proudfoot/Donati/Sheehan, ve kterém se spojil s muzikanty z Austrálie i Ameriky. Bývalý (a již ne tak úspěšný) ministr pro lidská práva si kromě svého oblíbence, kytaristy Glenna Proudfoota (Pražský výběr II), pozval také basáka Billyho Sheehana (např. Mr. Big) a bicmana Virgila Donatiho (např. Planet X). Zajímavostí je, že se hudebníci společně nikdy nesetkali (samozřejmě vyjma Proudfoota zabydleného u nás s Kocábem) a své party si posílali přes internet. Finální úpravy si pak vzal na starost Peter "Reggie" Bowman.

Pakliže byste neznali historii a informační omáčku kolem "Aftershocks", těžko by kdo odhadoval, že jde o projekt tuzemského hudebníka. Výsledek zní opravdu mezinárodně a s trochou nadsázky i světově. Rukopis Kocába však při bedlivém poslechu stejně odhalíte. Opět jsou zde patrné jeho aranže a hudební kudrlinky, kterými se rád prezentuje už od dob Pražského výběru. Největší podobnost "Aftershocks" připadá k rozporuplnému Pražskému výběru II a jeho "Vymláceným rockovým palicím". Hudební směřování frontmana je tak krásně zmapovatelné.

Ještě před samotným poslechem samozřejmě vyvstává názor, že muzikantské individuality se zde patrně budou prezentovat co možná nejvíc a deska tím ztratí na celistvosti a degraduje se na pouhou reklamu na um jednotlivých hudebníků. Pravdou je, že Michael Kocáb nechal všem přítomným dostatek místa pro sebeprezentaci a každý instrument tu má poměrně hodně prostoru. Výsledek však nebývale funguje, a ač jsou skladby koncepčně rozložité a bohatě strukturované, nechybí jim písničkovost až hitovost ("Anna Drops", "What’s In It For Me"). Je vidět, že si s nahrávkou dal Kocáb velkou práci a nic neodbyl, protože ani o jedné písni nelze říct něco horšího než o zbytku. Každá má své místo, každá je něčím zajímavá a má svůj význam. A vydat v dnešní době, obzvláště na tuzemské scéně, nahávku bez vaty? Dalo by se to označit skoro za zázrak. A tím "Aftershocks" je. Působivé a netypické dílo hodné kvalitního umělce.

Pokud měl být "Aftershocks" splněním snu, pak výsledek splnil sen nejen autorovi samotnému. A i když deska na světovou A třídu přece jen nemá, rozhodně má k ní blíž, než většina produkce u nás vznikající. Respekt zaslouží i žánrové zařazení, protože prog-rockových fandů je u nás jako šafránu, a zda si projekt najde místo i ve světě, je v záplavě jiných CD bohužel nejasné. Nahrávka každopádně potěší nejen obsahem, ale i povedeným digipackovým zpracováním. Zkrátka taková malá hudební pochoutka pro náročnější.

• 100/10 (poink, 10.03.2014 20:25) Reagovat

  při poslechu jako kdyby se otevřel 20 let nevětraný klub, nebo hrobka? navíc je opravdu záhadou, proč si tady furt místní umělci myslí, že posluchač nezná zahraniční tvorbu, že když někdo kopíruje třeba Tool, že se to jako nepozná..
  
  

• 5/10 (Petr, 11.03.2014 08:02) Reagovat

  Pekne vycichla zalezitost, Kocab zustal v dobe, kdy mel tridniho nepritele ...
  
  

• hmm (krapxxx, 11.03.2014 13:04) Reagovat

  Kdyby tam nebyl Kocáb, tak by ta muzika ani nemusela být špatná..neříkám, že by to bylo něco převratnýho, ale o.k. Bohužel - Kocáb tam je... Nechci tady remcat, ale mám pocit, že spousta (ne-li většina) československých hudebníků může děkovat, že tady vlastně nebyla světová konkurence. A doteď z toho žijou.. Někteří mají našetřeno na to, zaplatit dobrý muzikanty (R. Muller, teď Kocáb), ale ta muzika je na světový úrovni jen do okamžiku, když hrajou světoví muzikanti (Mullerův koncert v Praze toho byl jasným důkazem). Můj názor..
  
  

  • Re: hmm (Ijon, 11.03.2014 15:12) Reagovat

    No jo, ale tu hudbu musí těm světovým skvělým muzikantům někdo napsat, jinými slovy tu nějaký lepší či horší obsah obaluješ lepší či horší formou. Poměr obou částí je samozřejmě proměnný (od punku 100/0 k (co mě napadá) moderní vážné hudbě 0/100).
    Takže bez Kocába by to asi nešlo.
    
    

• skvělá deska (Honza, 12.03.2014 00:38) Reagovat

  Michael Kocáb je můj oblíbenej umělec, moc rád mam Pražský Výběr. Běr (např. Ajroplán, Stín, Magdalena, Tož vem to ďas), samozřejmě starej Výběr, Michaelovu sólovou tvorbu (např. Sebastián, Pán Výtahů, Sny spravedlivých), jeho filmovou muziku (Krysař) či muzikál Odyseuss.
  Na druhou stranu mě naštval zařazením hrozných písniček jako je Tržní den či Bez řetězu, bez otěží do jinak hezký desky Zakyslík, kde jsou ale i v řady jiných songů problémem texty. Největší propadák byl pro mě ale PVII, kde jsou propojeny strašný texty s metalovýma vyhrávkama a ženským ječákem. Tohle mi štvalo ze všeho nejvíc, protože ta deska je hudebně dobrá, ale tohle ji zabilo...
  
  Aftershocks je naopak naprosto bravurní zvládnutí tvrdý muziky, kde potěší skvělé instrumentální výkony, perfektní zvuk, Michaelovo velice kvalitní zpěv, bezva nápady... Chce to teda víc poslechů, je to drsná muzika a nezalíbí se hned. Naprosto souhlasím s napsanou recenzí, není tu špatná písnička, všechny 3 balady (What is it for me, Anna drops, Fall in love) jsou nejen povedený, ale posmutněle krásný.
  
  Jinak, mam rád Massive Attack, Radiohead, Bjork, PJ Harvey, NIN. Michaelovo deska mi dost připomíná velmi oblíbený Ministry. Navíc Michael by podle mě měl na to zařadit se mezi světovou špičku, chtělo by to ale pokračovat a natočit další alba a ještě to dále vypilovat...
  
  

10/10

Recenze: Magnum opus. Caleb Landry Jones natočil bezchybnou desku "Hey Gary, Hey Dawn" Bezmála rok a půl po předešlé řadovce "Gadzooks Vol. 2" se americký zpěvák a herec Caleb Landry Jones vrací s dalším hudebním materiálem. Jeho nové album "Hey Gary, Hey Dawn" se ale od těch předchozích přece jen trochu liší.... čtěte zde

Vydáno: 23.04.2024 16:00 v sekci Recenze

8/10

Recenze: Pearl Jam na "Dark Matter" překypují nadšením a mladickou energií S aktuální "Dark Matter" mají Pearl Jam na kontě tucet studiových alb. Novinka kapely ze Seattlu naštěstí nepatří k těm tuctovým. S pomocí mladého producenta se zasloužilí rockeři, kteří už před pár lety vstoupili do... čtěte zde

Vydáno: 23.04.2024 08:00 v sekci Recenze

Naživo: Fletcher v SaSaZu obstarala zvuk, diváci zase obraz Popová, byť naživo spíše už pop-rocková zpěvačka Fletcher při své první návštěvě Prahy vyprodala klub SaSaZu. Ten nejprve od osmé večer na půl hodinky opanovala alternativně rocková dvojice Arxx z Brightonu, připomínající... čtěte zde

Vydáno: 22.04.2024 16:00 v sekci Naživo

Rozhovory: Igor Orozovič - Když zpíváte text, který je váš, nikdy ho nemůžete zazpívat špatně "Pomíjivost divadla je pro mě někdy bolestná. Oproti tomu kratičká píseň toho může obsáhnout spoustu a zůstane v nás, můžeme si ji zpívat," říká herec a muzikant Igor Orozovič. Svou čerstvě vydanou debutovou desku "Když muž... čtěte zde

Vydáno: 22.04.2024 11:00 v sekci Publicistika | Rozhovory

8/10

Recenze: Na "One Deep River" je Mark Knopfler pořád stejně solidní Po nejdelší pauze mezi sólovými alby - konkrétně po šesti letech - je tu nezaměnitelný zpěvák a kytarista Mark Knopfler se svou desátou deskou "One Deep River". A jak se dalo čekat, všechno je u něj jako vždy na svém místě, nic se... čtěte zde

Vydáno: 22.04.2024 00:00 v sekci Recenze