Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Makrorecenze "Random Access Memories" Daft Punk

Makrorecenze "Random Access Memories" Daft Punk

Vydáno: 09.12.2013 13:00 v sekci Makrorecenze - Redakce

Letošní rok byl ve znamení rozruchů, jeden z nich rozpoutal i komplet "Random Access Memories" dvojice Daft Punk. Ti své pojetí tanečních beatů povznesli na novou úroveň a sklidili nejednu pozitivní kritiku. Mezi pochvaly se však vecpalo i nemálo negativních ohlasů. A hostem této makrorecenze se stal Kubatko.

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
Daft Punk - Random Access Memories
Konec roku se kvapem blíží a než začneme skutečně bilancovat, ohlížíme se za deskami, které rozpoutaly pořádný rozruch. Jednou z nich byla i retro paráda s titulkem "Random Access Memories" vždy dokonale maskované dvojice Daft Punk. Ti ji v těchto dnech vydávají znovu v rozšířeném vinylovém sběratelském boxu, v němž najdete nejenom hudební bonusy. Jakub Malar jí tehdy v hlavní recenzi udělil jednu z letošních desítek (tedy plný počet bodů), samozřejmě nešetřil chválou a v jejím závěru zkonstatoval: "Opravdu tady nejde o nic víc, než o radost z taneční hudby. Někteří možná budou remcat, že to není druhé "Discovery", ale za prvé není rok 2001 a za druhé oni stejně Daft Punk pořád dokážou znít jako Daft Punk." Pětice našich redaktorů se víceméně shodla, z počáteční vlny nadšení ale možná drobet vychladla a výsledné skóre se zastavilo na příjemných šestasedmdesáti procentech.

Hostem této makrorecenze je Kubatko, milovník mnoha druhů nejenom klubové muziky a přiznaný fanoušek Daft Punk. Jeho zatím posledním albem je "Krasohled", kdy v létě po krátké tvůrčí pauze vypustil do oběhu nový track "Aucklandia".


Radek Londin - Víc než pocta, víc než retro (9/10)
Vztah ke skupině: Už od dob vydání "Homework"...

Z králů tanečního futu-retra jsou králové retro-futura. Jakoby se jim stýskalo po časech pompézního, drahého a precizně naleštěného korporátního popu, kdy byl hudební byznys plný peněz a kdy se pirátilo maximálně tak kopírováním kazet. Po skvělé promo kampani přišlo při prvních posleších zklamání. Slyšel jsem Jacksona bez jeho božského projevu s chvílemi až otravnými vokodéry, řemeslně dokonalý prog a soft rock, prostě jakousi přehrocenou verzi minulosti - totální design, proti němuž hrají snad i Steely Dan syrově. Jestli byli Daft Punk dosud ironičtí, tak teď jsou ironičtí v ironii; obdivují žánrová klišé bez očividného nápovědného úšklebku. Abyste si užili jejich disco, musíte disco opravdu milovat. Jenže když se deska odpíchne skvostnou třetí měňavkovitou ódou "Giorgo By Moroder", drží se na orbitu až do konce a každý velikášský cheesy moment zapadá do konceptu. Přitom nejde o prostý výlet minulostí, ale vyváženou nadžánrovou skládanku s vlastním otiskem, které chybí snad jen účast aranžérského mága Quincyho Jonese, jehož však francouzští roboti svým způsobem přerostli. Že vedle sebe fungují Pharell Williams, Panda Bear a soundtrackové momenty jak z Trona, budiž důkazem totálního smyslu pro celek a potvrzení platnosti ošuntělého klišé, že dobrá hudba nezná žánry. A že už to není house? "This is fucking castle!"

Martin Spurný - Superheroes After All (8/10)
Vztah ke skupině: Mají mou nejvyšší náklonnost.

Na začátku stála jednoduchá zpráva. Potom už jen stačilo zásobovat hladové ovečky videošoty, které přicházely jakoby jen tak mimochodem. Vzhledem k tomu, že se nejedná o obyčejnou kapelu, ale o instituci jménem Daft Punk, stačilo takové promo na rozpoutání globálního šílenství. Co se týče jejich proklamovaného spasitelství, tajně jsem doufal, že se dočkám velkolepého završení toho, co jsme slyšeli na "Discovery"; pohádkově zasněný house s předpoklady, aby se každý song stal legendárním. Roboti provedli své spasitelství přesně naopak. Nejen, že se vyhnuli strojově přesným instrukcím a dali hudbě duši, ale nechali nahrávku působit spíše jako celek. Čistokrevných hitovek dostáváme opravdu pomálu. I když mají Dafts věhlas dostatečně velký na to, aby si pozvali na desku, koho chtějí, stejně nedopustili, aby jim jejich jednotnou vizi někdo narušil. Pharell Williams v obou hitech spíš jen tak přátelsky přikyvuje, Noah Lennox skvěle doplňuje zvuk hravostí sobě vlastní. Rozvláčnělá první polovina alba sice tahá za kratší konec, ale po strhujícím závěru s finální "Contact" stejně dostávám pocit, že celá jízda stála za to.

Pohled odjinud - Kubatko

Kubatko
Na nové album Daft Punk jsem se, jako velký fanda, hodně těšil. Potom co jsem slyšel těch deset sekund "Get Lucky", co měli na webu, jsem album rovnou předobjednal. Teď ovšem svých peněz lituji. Jediná písnička, která mě opravdu baví, je "Doin' It Right", ostatní mě nebaví a ztrácím u nich pozornost. Kterýkoli producent mi může tisíckrát opakovat, že se snaží přinést teplý analogový zvuk, funk a další věci, ale tyhle průpovídky z alba super album neudělají. Poslouchat pokaždé první dvě minuty "Giorgio By Moroder" mi dělá trochu problémy. Vocodery na desce mi přijdou spíše jako zvuky nemocného robota. "RAM" mi přijde zábavou srovnatelné s "Human After All", ale naprosto neporovnatelné s tím, co se dělo předtím. Zřejmě je to dané tím, že jsem od nich opět čekal něco výrazného, ať už zaměřené jakýmkoli směrem, ale dostalo se mi až moc vyvážené album, až tak, že to se mnou nepohne. Pokud bych mohl posluchačům doporučit skvělé elektronicky laděné album, tak sáhněte po Disclosure a jejich "Settle", protože to jsou moji Daft Punk tohohle roku.

Dan Hájek - Donna by měla radost (7/10)
Vztah ke skupině: Se soundtrackem k filmu "Tron: Legacy" jsem je začal opět brát vážně.

Vždy jsem spíše vzhlížel k jejich začátkům, robotické "Human After All" bylo pro mě překvapivě převážně zklamáním. O to více jsem vyhlížel, s čím po zmíněném soundtracku pánové přijdou. Konceptuální stránka na "Random Access Memories" je na plný počet bodů, retro balancující na hranách disco a funky rytmů je idylická snová jízda, z které Donna Summer, coby oblíbená Moroderova múza, znovu shora jásá a vzpomíná na svá magická sedmdesátá léta. Variace na Chic v "Lose Yourself To Dance" má pořádné grády a zafunguje na každém večírku. Opačnou stranou mince je přemrštěná nálož materiálu, kterým nás tato dvojice chce za každou cenu bavit, všeho moc jaksi škodí. A prokousat se k mistrovským momentům v podobě "Touch", "Motherboard" nebo "Doin' It Right" s Panda Bear ubere nemalé množství naděje a často sklouzne do pouhé kulisy. Možná, kdyby na desce bylo více hudebních zvratů, jako právě v "Motherboard", výsledek by byl v jiné dimenzi. Takto po většinu doby zůstanete v oparu patrných a repetitivních fíglů Daft Punk, kteří si tímto plní svůj velký sen vzdát hold oblíbeným legendám.

Daft Punk
© rollingstone.com
Jaromír Koc - Retro podle mého gusta (7/10)
Vztah ke skupině: Maximální respekt, který započal již singlem "Around The World" a vlastně nikdy nepolevil.

Od dua Daft Punk jsem vlastně už žádnou desku nečekal a z jejich comebacku jsem měl vcelku strach. Guy-Manuel de Homem-Christo a Thomas Bangalter ale dokázali, že i po osmileté pauze ještě stále mají co říct a celou tu dobu odpočinku pečlivě sledovali, co je v hudbě in. Vždy jsem obdivoval jejich cit pro boogie-retro sound, a toho je na albu "Random Access Memories" opravdu požehnaně. V některých písních jsou Daft Punk sice na můj vkus až příliš vyklidnění a s troškou nadsázky připomínají své francouzské kolegy Air, ale díky fantastickým písním "Touch", "Lose Yourself To Dance" nebo aktuálnímu singlu "Doin' It Right" jim to snad i odpustím. Deska "Random Access Memories" je opravdu propracovaná do posledního detailu (či spíše tónu), což může být paradoxně ale i na škodu. Ne každý posluchač si totiž dokáže vychutnat šesti až devítiminutové písně a vnímat jejich pomalý rozjezd. Rozhodně tedy nejde o album na první poslech, možná na počátku některé písně i přeskočíte, ale stačí jim dát jednou šanci a bude to do budoucna jedna z mála desek, které budete chtít poslouchat od začátku do konce a nejlépe sami.

Petr Doupal - Excelentní momenty budí z nečekaného šlofíku (7/10)
Vztah ke skupině: Zbožňuji mnoho jejich skladeb, nikdy jsem je však neadoroval.

Prvních patnáct sekund alba je tak slibných! Oldschoolový nájezd se mohl změnit v šílenou elektronickou pecku, ale nakonec z toho vzejde jen r'n'b pohodovka. Nepustil jsem si Daft Punk k navození romantiky ani k usnutí, ke kterému jsem měl při prvním poslechu sakra blízko. V předchozí tvorbě Daftpunků najdeme plno pomalých, smyslných písní, to hlavní však vždy leželo v pařících electro skladbách. Ale takové je pouze nářezové vesmírné outro "Contact". Jinak jsou mezi příjemně houpavými ("Lose Yourself To Dance") až nudnými ("The Game Of Love" nebo "Within") songy a dvěma refrénově zajímavými popíky ("Instant Crush" a "Doin' It Right") akorát tři opravdu pozoruhodné písně. Úspěch dokonalé taneční pecky "Get Lucky" mluví sám za sebe, opravdovou virtuozitu ale najdeme v "Giorgio By Moroder" a "Touch". Není tam cítit až přílišná snaha o vytvoření mistrovského díla? Syntetizátorová i symfonická rocková hymna a multižánrová, emoční, lehce psychedelická horská dráha? Boží! Tleskáme a vkládáme si tyto tracky do stálého playlistu a na album "Random Access Memories" jako celek bohužel navždy zapomínáme.


Album: Daft Punk - Random Access Memories
Průměrné hodnocení: 7,6/10
Celkový čas: 74:24
Skladby: Give Life Back To Music, The Game Of Love, Giorgio By Moroder, Within, Instant Crush, Lose Yourself To Dance, Touch, Get Lucky, Beyond, Motherboard, Fragments Of Time, Doin' It Right, Contact

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • Vivat Kubátko. Souhlas. (jankovarr, 09.12.2013 16:08) Reagovat

    Já od nich nečekal nic, protože je neznal.
    - Ale přehnané použití toho hlasového vokodéru opravdu kazí jinak dokonalý zvuk. Prostě nástroje hladí, strojový hlas trhá.
    - nemluvě o dlouhých plochách bez nápadu bez vývinu bez překvapení.
    - humbuk a dobré hodnocení nechápu...
    Možná by to ještě chtělo vyzkoušet během dlouhých cest v autě.

    • Re: Vivat Kubátko. Souhlas. (Zdenek H, 10.12.2013 09:43) Reagovat

      Jestli to není právě tím že Daft Punk neznáte. Daft Punk = vokoder.
      A deska. Je to pocta všem kteří pro disko něco znamenají. Jen si poslechněte právě zmiňovanou Giorgio by Moroder. Je to retro a je to super. Je to prostě o Random Access Memories.

      • Re: Vivat Kubátko. Souhlas. (nodisco, 13.12.2013 01:50) Reagovat

        disko je shit a vždycky byl. ale i michal david slaví úspěch pořád a stále dokola, takže něco na tom bude. jenom to není hudba, to je vše. :)

        • Re: Vivat Kubátko. Souhlas. (Vašek, 04.01.2014 11:12) Reagovat

          Přirovnávat Daft Punk k Michalu Davidovi je tak nemožné, že na to je snad i nějaký fyzikální zákon!!! Daft punk jsou úplně jiná hudební dimenze (divím se, že mi vesmír dovolil použít zmiňované v jedné větě, aniž by se zhroutil).

  • !? (stýv, 11.12.2013 14:14) Reagovat

    oni ti mladí neberou co se vymyká jejich omezenému chápaní, tohle jsou Disco základy, základy taneční hudby..., tohle předcházelo tomu dnešnímu, DP nemůžou hrát pořád stejně, pak by to bylo nudné, stejně jako většina dnešní dance music, nebo Hip hop ...

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Nové desky 42/2019 - od Mňágy a Žďorp přes Elbow po R+
Nové desky 42/2019 - od Mňágy a Žďorp přes Elbow po R+ Půlka října bude patřit rocku, hip hopu a částečně i klasické hudbě. Můžete se těšit na Mňágu a Žďorp, anglické Elbow, navrátivší se Lil' Kim, vídeňského Jonase Kaufmanna, zremixovaného Floexe, slovenské Nocadeň, rappera... čtěte zde
Vydáno: 16.10.2019 06:47 v sekci Novinky | Nové desky
0
Static-X, MeetFactory, Praha, 14.10.2019
Naživo: Static-X s novým frontmanem v Praze vyučovali evil disco Kultovní nu-metalová formace Static-X to měla úmrtím svého charismatického frontmana Wayna Statica spočítané. Zbylým členům se ale letos podařilo najít víc než důstojnou náhradu, a tak vyrazili na vzpomínkové turné. Spolu s nimi... čtěte zde
Vydáno: 15.10.2019 19:21 v sekci Naživo
0
Pohled do českých hitparád - 40. týden 2019
Karel Gott dál vládne. V albovém žebříčku má už dvaadvacet desek Minule patnáct, teď dvaadvacet. Počet alb Karla Gotta, která se dostala do první stovky českého žebříčku, se oproti předešlému týdnu ještě zvýšil. V čele zůstává letošní výběr "80/80 největší hity 1964-2019". Ani v... čtěte zde
Vydáno: 15.10.2019 15:59 v sekci Novinky | České hitparády
0
Janek Ledecký, Ivan Hlas a Hanz Sedlář - Vyprávět o tom, jak zní hudba, je vždycky neuchopitelné
Rozhovory: Janek Ledecký, Ivan Hlas a Hanz Sedlář - Vyprávět o tom, jak zní hudba, je vždycky neuchopitelné "Písničky jsem chtěl absolutně překopat, aby to nebyl systém, kdy je kapela hraje tak, jak je všichni známe z nahrávky a koncertů, a pak se k tomu naroubuje dalších 50 muzikantů," říká Janek Ledecký o symfonickém turné. Skladby... čtěte zde
Vydáno: 15.10.2019 08:00 v sekci Publicistika | Rozhovory
0
Opeth - In cauda venenum 9/10
Recenze: Opeth na albu "In cauda venenum" nalezli svou pravou progrockovou tvář Moře vody proteklo v deathmetalové řece jménem Styx a Mikael Åkerfeldt museli zaplatit Charónovi asi velké výkupné, aby jej pustil zpět z podsvětí na rodnou půdu. "Pustím tě, ale už nikdy nebudeš growlovat a z progresivního deathu... čtěte zde
Vydáno: 14.10.2019 00:00 v sekci Recenze
3
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Top 10: Největší letní (s)hity uplynulé dekády (09.08.2019 08:05)
- Nové desky 13/2019 - od Khoiby přes Amandu Palmer po Michala Pavlíčka (27.03.2019 06:41)
- Makrorecenze: Makrorecenze filmu "Leaving Neverland" Dana Reeda (19.03.2019 08:00)
- Michael Jackson kvůli dokumentu "Leaving Neverland" přestává znít z rádií. "Klid," vyzývá jeho dcera Paris (12.03.2019 16:44)
- Nové desky 39/2018 - od Chic přes Kodaline po Cypress Hill (02.10.2018 10:26)
- Minirecenze: Kubatko na albu "Tomtor" našel svou alfu a omegu (01.10.2018 13:51)
- Na nedožité šedesátiny Michaela Jacksona vzpomenuli Janet Jackson i Mark Ronson (02.09.2018 11:08)
- Publicistika: Michael Jackson: perfekcionista i citlivka v jednom by se dožil šedesáti let (29.08.2018 10:30)
- Naživo: Křižíkovu fontánu v Praze roztančily Dance Divas Heather Small i Dara Rolins. Tereza Mašková zpívala božsky (11.08.2018 17:29)
- Video: Death In Rome vyrukovali s dalším coverem. Tentokrát došlo na Krále popu (17.06.2018 10:04)

ALBUM TÝDNE 41/2019

Opeth
In cauda venenum

Moře vody proteklo v deathmetalové řece jménem Styx a Mikael Åkerfeldt museli zaplatit Charónovi asi velké výkupné, aby jej pustil zpět z podsvětí na rodnou půdu. "Pustím tě, ale už nikdy nebudeš growlovat a z progresivního deathu jen prog budeš ctíti," dal mu převozník podmínku. A tak je tu "In cauda venenum".

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

St 16.10.
Chromatics (USA) (MeetFactory, Praha)
St 16.10.
Heather Nova (UK) (Lucerna Music Bar, Praha)
Čt 17.10.
Charlie Cunningham (UK) (Roxy/NoD, Praha)
Čt 17.10.
Hilltop Hoods (AUS) + Mojo Juju (Lucerna Music Bar, Praha)
So 19.10.
Allah-Las (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
So 19.10.
Tourist (UK) (Café V lese, Praha)
Po 21.10.
Lucky Chops (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
Út 22.10.
Richard Müller, Michael Kocáb a Ondřej Soukup (Forum Karlín, Praha)
St 23.10.
BE27: Tangerine Dream (DE) (Roxy, Praha)
St 23.10.
Ghost-Note (USA) (Metro Music Bar, Brno)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Karel Gott Jonas Blue Armand Van Helden Thomas Dybdahl 11 Fingers Records Ready Kirken New Kids On The Block Jaga Jazzist Radio 4 Highly Suspect Kool And The Gang Blood Red Shoes Hellyeah Inna Lady Gaga Kryštof Ringo Deathstarr Walk On Fire Wanastowi Vjecy Metallica
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2019 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver