Už při psaní první věty téhle recenze na debutovou desku We On The Moon si uvědomuju, že na ně budu tvrdý. Možná až moc. Ale můžou si za to sami, i když neudělali vlastně nic špatně. "Beating The Heroes" totiž zní až moc světově, a tak je člověk chtě nechtě porovnává s jejich zahraničními vzory, místo se stovkami podobných českých formací, které se potloukají po klubech s (tom lepším případě) pár desítkami posluchačů. Ale když je postaví vedle Fall Out Boy či Good Charlotte, které v jejich hudbě slyším až nezdravě moc, už to nezní jako inspirace, ale jako totální vykrádačka.

Schválně dlouhé a rádobyvtipné názvy skladeb, což si vypůjčili právě od zmíněných Fall Out Boy, dávají tušit, že právě tato kapela je pro Brňáky alfou a omegou jejich muzikantského směřování. Fajn, ale chtělo to přidat i něco navíc, něco svého, klidně trochu špinavého... prostě něco s vlastním ksichtem. Jinak není důvod poslouchat ne úplně špatnou, ale přece jen kopii. Nestačí přece, že jsou z Česka.

Když jsem si ale tak hezky odbyl negativa, můžeme přejít k pozitivům. A těch je taky dost. We On The Moon rozhodně umí napsat chytlavé písničky, zpěv i angličtina jsou taky výborné, o produkci a zvuk se postaral Boris Carloff, takže i po této stránce je vše povedené. Jen jako celek zní deska jako jedna obrovská kopírka bez jakéhokoli vlastního názoru a invence. Je dost dobře možné, že kdyby byla nahrávka nazpívaná česky, výsledek by vyzněl o dost lépe, protože podobnou hudbu s českými texty u nás snad na takové úrovni nikdo netvoří. Ale to je pouze kdyby...

We On The Moon v sobě rozhodně mají potenciál, který snad rozvinou na dalším albu. Jen doufám, že se oprostí od svých vzorů a nebudou se bát do své hudby vložit i více originality. Formu mají už teď vycizelovanou, jen je třeba, aby jejich hudba dostala i o trochu osobitější ráz, a nabídli tak i pořádný obsah.