Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Zaprášenosti: The Adicts - Songs Of Praise

Zaprášenosti: The Adicts - Songs Of Praise

Vydáno: 09.04.2014 17:00 v sekci Zaprášenosti - Simona Knotková

Říká se, že punk zemřel v roce 1977. Nevěřte tomu, The Adicts jsou věční. Slovíčko zaprášenost tentokrát berte také jenom symbolicky. Na "Songs Of Praise" se ani v roce 2014 nepráší. Naopak - je stále živoucí punkovou relikvií a i s původní sestavou se na koncertech vyzpěvuje dodnes.

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    

The Adicts - Songs Of Praise

Rok vydání: 1981
Skladby: England, Hurt, Just Like Me, Tango, Telepathic People, Mary Whitehouse, Distortion, Get Adicted, Viva La Revolution, Calling Calling, In The Background, Dynasty, Peculiar Music, Numbers, Sensitive, Songs Of Praise
Umístění v hitparádách: č. 15 v UK Indie Chart

The Adicts - Songs Of Praise
Neveselé jsou dějiny britského punku. Sex Pistols v roce 1977 vzývají Boha, aby spasil jejich fašistickou královnu a bez špetky naděje v lepší zítřky vykřikují "No Future!" Situace se zhoršuje o dva roky později, kdy hořící a potápějící se Londýn po nukleární katastrofě volá hlasem Joeyho Strummera z The Clash a burcuje přeživší do boje. A takhle to má skončit? napadá vás. Copak neexistuje žádné jiné východisko z téhle bezútěšné situace? Uběhnou další dvě léta a právě v tom okamžiku přicházejí ze severovýchodu od anglické metropole oni. Vůbec nezapadají do toho světa, který se chce sám zničit. Povstávají z trosek budov, trhají uniformu, čímž se zbavují příslušnosti k armádě, a křičí: "Nechci zemřít pro Anglii! Nechci zemřít vůbec!" Jak anti-nihilistické. "Nesnáším tuhle válku!" plivají vztekle dál a řadám vzbouřenců lačnících po krveprolití zasazují další ránu.

Jaká úleva slyšet v té myšlenkové temnotě a dusné společenské atmosféře takový svěží a průbojný hlas. Jak potěšující vědět, že se ještě najde někdo, kdo se tou novodobou dystopií nechce nechat pohltit a chce přežít. Počmáraný žolík Keith "Monkey" Warren a jeho banda frendíků si to z mléčného baru Korova razí rovnou na nablýskané klubové parkety a punku navrací jeho bezstarostnost a humor. Z rock'n'rollu setřepávají silný politický vliv a opět ukazují jeho nekonfliktnost a touhu bavit. Proč po publiku plivat, když ho stejně tak můžete zahrnout konfetami, třpytivými flitry a ukázat mu barevný hudební rej, na který jen tak nezapomene?

Vznik The Adicts se datuje okolo roku 1975. Začínali jako mnoho jiných pankáčů – z nudy a prostě proto. Bylo fuk, že do té doby neuměli pořádně na nic hrát. Po garážích do toho ve svém volném čase řezal tenkrát kdekdo, tak proč ne i oni? Dále se už ale jejich historie s učebnicemi punku rozchází. Zatímco subkultura už byla parodií na sebe samu a neuniformovanost se stala zajetou uniformovaností, formace se rozhodla rozčeřit žánrové hladiny a přišla se svojí jedinečnou show přesahující obyčejná živá vystoupení a s kostýmovou imitací "Mechanického pomeranče". Bez spousty zbytečného násilí kolem, ale se stejnou hrdostí a noblesou. A tehdy vznikla legenda.

Vydání debutu byla dlouho připravovaná věc, na kterou se muzikanti důkladně chystali početným vystupováním. "Songs Of Praise" se v plné parádě poprvé představilo až roku 1981. Po jeho poslechu titul kapely hned dává smysl. Zapomeňte chvíli na chemické substance. Stát se závislým (v angličtině bez jednoho ) se totiž lehce můžete i na jejich muzice. Nakažlivé melodie a trefné, snadno zapamatovatelné slogany, na to všechno si lze velmi rychle vypěstovat těžký návyk. The Adicts se v podstatě podařilo do úderného punku přetavit popovou formuli úspěchu a vlna energie, kterou kolem sebe na všechny strany šíří, strhne posluchače okamžitě. Skupina má navíc patent na triviální refrény. Pasážím jako "I, I, I, I, whoo-ooh" nebo "Oh, oh, oh, oh, songs of praise!" se můžete smát, ale nemůžete říkat, že nefungují. Fungují. A není nic snadnějšího než tomu podlehnout a ke zpěvákovi se přidat hned při první repetici.

Songs Of Praise (25th Anniversary Edition)

The Adicts - Songs Of Praise (25th Anniversary Edition)
Punková klasika v novém kabátku – to je nová edice "Song Of Praise", která vznikla u příležitosti dvacátého pátého výročí, třebaže finálního disku se fanoušci dočkali až v roce 2008. A rozhodně nečekejte pouhý remastering zvuku. Kapela opět obsadila studio a všechny písničky znovu poctivě přehrála. Výsledkem je nová šestnáctka songů obohacená nejenom o delší stopáž, ale hlavně rozmanitější aranže, vypilovanější zvuk a celkově si The Adicts s písničkami více vyhráli. "Viva La Revolution" obohatili o intro s pověstným vyzváněním Big Benu a sirény, "Songs Of Praise" kostelním chórem a nechybí třeba ani housle, které se v jejich tvorbě objevily později. Velice povedený doplněk k osmdesátkovému vydání.

Mnoho násilí nehledejte ani v samotných skladbách. "Songs Of Praise" je deska, která se chce s vámi přátelit. Chce posílit vaše sebevědomí, chce s vámi tančit, smát se a třeba si i stýskat jako v "Hurt". Neštítí se lovesongů ("Mary Whitehouse") a dokáže uznat i jiný taneční styl než pouhé pogo ("Tango"). Místo negativismů a hesel o žádné budoucnosti raději volí oslavné "Long live the future!" ve "Viva La Revolution", nejsignifikantnějším a zároveň asi i nejlepším songu celé tvorby The Adicts. Raději přátelsky doporučí "Think about the future" v reggae rytmu rozhoupané "Calling Calling", která by prošla i před rodičovskou komisí.

"Get Adicted" už asi projde hůř, i když muzikanti zase jenom škádlí a píseň je v zásadě velebením jich samotných. "Get adicted, 'cause it ain't no crime. Get adicted while we still got time. Get adicted, get outta line. Get ada-ada-ada-ada adicted!" Zlobte se na ně za tak rozkošné verše. Album má i znepokojující místa jako třeba rozjíždějící se karavan skřípajících kytar v "Distortion". Povzbudivě nezní ani "You are just a number and I ain't got a name" v "Numbers". Hlavně je to ale všechno legrace (není třeba být z toho tolik "Sensitive") a v závěru si Monkey posluchače zase usmíří, když je v titulní písni vyzývá, ať se přidají k němu. Ne snad ale s bojem, jak už bylo v úvodu předneseno, nýbrž se zpěvem. Konec dobrý, všechno dobré.

Pozitivní víra, kterou The Adicts hlásají už od konce sedmdesátých let, se prostě musela podepsat také na hudebnících. I po více než třech dekádách a devíti řadovkách na pódiu stále zastihnete původní, snad nikdy nestárnoucí tříčlenné jádro. Zkuste kráčet v jeho šlépějích. Uvolněte se, přestaňte na chvíli řešit politiku a trable života dnešní šílené doby a ať už v publiku (třeba hned 11. dubna v ostravském Barráku) nebo doma při poslechu se nechte unést chvalozpěvy usměvavého klauna a party bíle oděných droogies. Jako v roce 1981 zvolejte: "Viva!"

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Brutal Assault - 4. den, Pevnost Josefov, Jaroměř, 10.8.2019
Naživo: Čtvrtý den Brutal Assaultu aneb Jak se v bahně utopil masomlýnek Čtvrtý den Brutal Assaultu vypadal při pohledu z okna slibně. Modrá obloha, mráčky, příjemný větřík. Jenže s polednem se zatáhlo a spustil se liják hodný biblické potopy světa. Pevnost Josefov tak od půlky odpoledne připomínala... čtěte zde
Vydáno: 17.08.2019 09:00 v sekci Naživo
1
Brutal Assault - 3. den, Pevnost Josefov, Jaroměř, 9.8.2019
Naživo: Třetí den ovládli Brutal Assault legendy a šamani Třetí den bývá na Brutalu (a obecně jakémkoliv festivalu) nejnáročnější minimálně po fyzické stránce. Letošek nebyl jiný, navíc se páteční program hemžil kvalitními jmény až dlouho do noci. Alespoň počasí spolupracovalo a... čtěte zde
Vydáno: 16.08.2019 17:21 v sekci Naživo
3
Ariana Grande vás s běžnými taškami ani peněženkami na koncert nepustí. Ráda vám ale prodá svoje
Na okraj: Ariana Grande vás s běžnými taškami ani peněženkami na koncert nepustí. Ráda vám ale prodá svoje Úspěch alb "sweetener" a "thank u, next", vydaných jen s půlroční mezerou, katapultoval Arianu Grande na vrchol. Její zářijový koncert v Praze je proto velmi očekávanou záležitostí, vždyť málokterá popová hvězda teď září... čtěte zde
Vydáno: 16.08.2019 11:00 v sekci Publicistika | Na okraj
10
Sziget festival, Den 7, Óbudai island, Budapešť, Maďarsko, 13.8.2019
Naživo: Strhující finiš. Foo Fighters s Twenty One Pilots na Szigetu poroučeli ohni, větru i vodě A je to za námi. Sedmadvacátý ročník pátého největšího festivalu na světě letos (ať už kompletně nebo jen na jeden den) navštívilo přes 530 000 návštěvníků a jejich srdce na Ostrově svobody byla plná radosti. Povedlo se skoro... čtěte zde
Vydáno: 15.08.2019 23:28 v sekci Naživo
0
Pohled do českých hitparád - 31. týden 2019
Česká rádia nespí, poprvé je dobyl Martin Garrix s "No Sleep". Ed Sheeran dovršuje albový hattrick Ed Sheeran potvrzuje své výjimečné postavení na současné scéně a s deskou "No. 6 Collaborations Project" kraluje českému albovému žebříčku i potřetí. O něco živěji je v rádiích, kde se novým číslem jedna stala píseň "No... čtěte zde
Vydáno: 14.08.2019 15:58 v sekci Novinky | České hitparády
31
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Noel Gallagher: "Nejvlivnějším albem všech dob je 'Never Mind The Bollocks' Sex Pistols" (13.02.2019 18:01)
- Zaprášenosti: Sex Pistols - Never Mind The Bollocks, Here's The Sex Pistols (28.10.2017 16:00)
- Recenze: Další spanilá jízda napříč minulými dekádami i současnou britskou scénou (24.02.2017 13:00)
- Punk definitivně zemřel. Na platebních kartách je logo Sex Pistols (11.06.2015 13:43)
- Nové desky pro 39. týden (23.09.2012 05:00)
- The View v Lucerna Music Baru představí svou novinku (26.07.2012 09:07)
- Spekulace jsou u konce: Sex Pistols se vracejí (01.03.2012 13:48)
- Sex Pistols se možná znova vrátí (08.01.2011 13:52)
- Sex Pistols uvedou na trh svůj parfém (05.09.2010 10:33)
- Naživo: Přehlídka klaunů a punkových dam (24.08.2010 15:58)

ALBUM TÝDNE 32/2019

Charlie Cunningham
Permanent Way

V soukromí je tento týpek spíše tichý a plachý, na koncertech však v plné míře předvádí své emoce z příběhů, které ve svých skladbách vypráví. Jeho druhé album "Permanent Way" je nečekaně velký grower, který má ten dar vás zcela pohltit. S každým poslechem Cunninghamovi čím dál více věříte vše, co do něj vložil.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Ne 18.08.
Metallica (USA) (Letiště Letňany, Praha)
Út 20.08.
Billie Eilish (UK) (O2 Arena, Praha)
Čt 22.08.
Paul Kalkbrenner (DE) (Žluté lázně, Praha)
So 24.08.
JMSN (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
Út 27.08.
Hozier (IRL) (Forum Karlín, Praha)
Út 03.09.
Helmet (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
St 04.09.
Ariana Grande (USA) (O2 Arena, Praha)
Čt 05.09.
Zebrahead (USA) (MeetFactory, Praha)
Čt 05.09.
Courtney Barnett (AUS) (Lucerna Music Bar, Praha)
Po 09.09.
Cassia (UK) (Cross Club, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Lady Gaga The Cure Kryštof Rihanna Sia Adele Coldplay Madonna Ewa Farna Beyoncé AC/DC Linkin Park Ed Sheeran Rammstein Britney Spears Avicii Taylor Swift Kylie Minogue Aneta Langerová Zaz
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2019 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver