Na den přesně před padesáti lety se v americkém Newarku narodila legendární zpěvačka, celým jménem Whitney Elizabeth Houston. Její pěvecké začátky, tak jako u vícera amerických hvězd, jsou spjaty s gospelovým sborem, který vedla její matka Cissy Houston. Už jako velmi mladá zpívala po nocích v barech, kde si jí všiml i jistý Clive Davis. Zviditelnila se ovšem až písní "I Am Every Woman", jejíž příběh stojí za zmínku. Nejprve k ní nazpívala pouze doprovodné vokály, kdy tuto verzi interpretovala Chaka Khan. Samotná Houston z ní udělala hit poté, co se skladba objevila na soundtracku k filmu "Osobní strážce", o kterém ještě bude řeč. A i když paralelně také rozjela dráhu modelky, nakonec, i díky zásahu matky, přece jenom zvítězila hudba.

Eponymní deska vyšla v roce 1985 a Houston si podmanila de facto celý tento rok v hudebním světě. Do dnešní doby se jí prodalo na třicet milionů kopií, vyhrála i Grammy a stala se nejprodávanějším albem roku. Obsahovala hity "How Will I Know" nebo "Saving All My Love For You".

Za dva roky vyšlo album s názvem "Whitney" a dosáhlo téměř stejných úspěchů. Opět se singlům z této desky klaněly prakticky všechny významné světové hitparády, do zpěvaččiny sbírky přibyla další Grammy a zpěvačka tím potvrdila trvalou příslušnost k absolutní světové špičce. Také proto dostala právě ona příležitost nazpívat oficiální hymnu letních olympijských her v jihokorejském Soulu, které se konaly v roce 1988. Píseň nesla název "One Moment In Time".

Třetí album "I'm Your Baby Tonight" do sebe na začátku deváté dekády minulého tisíciletí poprvé ve větší míře implantovalo dnes tak populární r’n’b. V roce 1991 zapěla zpěvačka státní hymnu na celonárodním šílenství, jakým je v Americe každoročně Superbowl.

Následující rok byl pro Houston jak umělecky, tak životně zlomový. Dostala totiž nabídku zahrát si v celovečerním snímku "Osobní strážce" po boku Kevina Costnera. Samozřejmě ji přijala, a učinila to nejlepší, co mohla. Film se stal kasovním trhákem a nejinak tomu bylo i u jeho soundtracku. Na něj Houston umístila šest svých hitů včetně nejslavnější ženské písně, co kdy historie popu poznala - "I Will Always Love You". Soundtrack je dodnes nejprodávanější ženskou nahrávkou a zpěvačka za něj obdržela tři ceny Grammy. Houston se podílela hudebně i na dalších filmech, ale "Až si vydechnu" i "Kazatelova žena" působí po boku tohoto megahitu jako chudí příbuzní.

Ještě v roce 1992 si vzala za muže Bobbyho Browna. Páru se narodila dcera Bobbi Kristina, ale to byla asi jediná radost, kterou spolu zažil. Bobby Brown nese nezpochybnitelnou zodpovědnost za to, že se zpěvačka hluboko ponořila do problémů s drogami a alkoholem. Navíc svoji manželku často bil a vyústěním celého jejich vztahu byl rozvod v roce 2006.

Ještě v roce 1998 se zpěvačka úspěšně vrátila s diskem "My Love Is Your Love". Ten je také znám díky duetu s Mariah Carey "When You Believe" z filmu "Princ egyptský".

V následujícím tisíciletí se spíše než o jejích hudebních úspěších psalo o stále větších problémech s drogami, hlasivkami, interpretka často odříkala koncerty a vydavatelství v honbě za rychlým výdělkem publikovala raději její nejrůznější kompilace a výběry největších hitů. Kvalita nových nahrávek měla stále klesající tendenci.

Poslední, sedmé řadové album "I Look To You" vydala zpěvačka v roce 2009. Díky této desce se vrátila na první místa prodejních žebříčků i hitparád, a stala se tak její nejúspěšnější v období po soundtracku "The Bodyguard". Mimo jiné se na ní autorsky podíleli i R. Kelly nebo Alicia Keys.

O tři roky později, 12. února 2012, zažil hudební svět šok. Někdo z doprovodu zpěvačky spatřil Whitney Houston bezvládně ležet na pokoji hotelu Beverly Hilton. I přes oživovací pokusy se ji nepodařilo znovu vrátit mezi živé a interpretka byla prohlášena za mrtvou. Oficiální zdroje tvrdí, že se utopila. V jejím těle ale byly nalezeny stopy po marihuaně a několika lécích. Není bez zajímavosti závěr, ke kterému došel jeden ze soukromých detektivů. Podle něj totiž byla Houston zavražděna vymahači dluhů za drogy.