Mobb Deep se v průběhu devadesátých let vyprofilovali v jeden z vůdčích zjevů americké gangsta-rapové scény. Debut u velkého vydavatelství z roku 1995 "The Infamous" získal zlatou desku a duo (Mobb Deep tvoří rapeři Prodigy a Havoc) mělo otevřenou cestu k dalšímu tvoření. Nyní přicházejí s novou, pátou, deskou "Infamy".
5/10
Mobb Deep - Infamy
Celkový čas: 71:10 minut
Skladby: Pray For Me, Get Away, Bounce, Clap, Kill That Nigga, My Gats Spitting, Handcuffs, Hey Luv (Anything), The Learning (Burn), Live Foul, Hurt Niggas, Get At Me, I Won't Fall, Crawlin, Nothing Like Home, There I Go Again, So Long
Vydavatel: Sony Music / Bonton
Mobb Deep v žádném případě nezůstali nic dlužni pověsti a jejich novinka se nese přesně v duchu teze, která praví, že ulice a život na ní jsou rozhodující zkušeností lidského vývoje, resp. těch, kterých se to týká. Asi mají pravdu, život černošských komunit v N.Y., odkud duo pochází, je znám svou svérázností, neřku-li uzavřeností. Zároveň je všeobecně známo, že drsní hoši z periférií se nehonosí zrovna vzletnou mluvou, tudíž jsou nečastěji používaná slova této desky jednak anglosaský multifunkční vulgarismus
"fuck" (a všechny jím motivované odvozeniny), jednak slangový výraz
"nigga", kterým se mezi sebou "černoši" nezřídka kdy častují - chtějí si navzájem pomáhat ("Handcuffs"), nebo se klidně pozabíjet ("Kill That Nigga"); je to něco jako český parazitismus
"vole" - jen by mě zajímalo, kolik českých zpěváků má tuto vatu zastoupenou ve své tvorbě v tak hojné míře, jako američtí mluvčí právě typu
Mobb Deep. Inu, jiný kraj rovná se jiný mrav. Texty desky by se daly shrnout v podstatě do jedné triviální poučky, jíž by se měl držet každý správný černoch:
"čéče, kašli na ně, nakopej každýho, kdo s tebou chce vyjebat, buď drsnej a hlavně pamatuj, že černoch je svobodnej, vole!"Některé skladby představují zajímavý pokus o oživení zákonitě monotonní muziky, jakou hip-hop dokáže snadno být. Zvláště bych v tomto případě vydvihl píseň "Bounce", která se opírá o takřka houseový, několikavrstevný podklad, v němž znějí nejen zpomalené taneční beaty, ale také jsou zastoupeny mnohem méně výrazné (leč sympatické) elektronické brnkačky, zvoučky... výborná záležitost. Zbytek alba se dělí rovnoměrně mezi rhytm&bluesovou komercí zavánějící kousky ("Pray For Me", "Get Away") a
"pure gangsta rap"" ("Hurt Niggas", "Handcuffs"). Zarážející je pro mne přítomnost písně "
Hey Luv (Anything)", která se nese v tak sentimentálním oparu, že by Boys II Men mohli maximálně slintat na drát a v hloubi duše tiše závidět.
"Infamy" je de facto průměrná deska, která sice neznamená žádný průšvih, ale mám dojem, že ani žádné terno.
Prodigy a
Havoc natočili holt mainstreamovou ukázku, která se navíc zmítá určitou vnitřní nevyvážeností, poněvadž vedle sebe stojí písně vysloveně drsňácké se skladbami líbivými, melodickými, až vlezlými. Tak vlastně nevím, jak moc jsou potom ještě
Mobb Deep ortodoxní...