Staré kosti (prý) v novém světle

V roce 2005 došlo ke znovuzrození jedné z legend velké čtyřky ze Seattle, Alice In Chains. Nové album "The Devil Put Dinosaurs Here", druhé se zpěvákem a kytaristou Williamem DuVallem, mělo údajně zavést kapelu do nových hudebních teritorií. Je to pravda?

7/10

Alice In Chains - The Devil Put Dinosaurs Here

Vydáno: 24.05.2013
Celkový čas: 67:16

Skladby: Hollow, Pretty Done, Stone, Voices, The Devil Put Dinosaurs Here, Lab Monkey, Low Ceiling, Breath On A Window, Scalpel, Phantom Limb, Hung On A Hook, Choke

Vydavatel: Universal

Ohodnoť toto album

Jerry Cantrell, hlavní autor Alenky v řetězech, si pár experimentů vybočujících z tvorby jeho domovské kapely už vyzkoušel na svém prvním sólovém albu "Boggy Depot" (1998), takže klidně se dalo věřit jeho slovům o nových teritoriích, kam se s novou nahrávkou Alice In Chains vydali. Jenže "The Devil Put Dinosaurs Here" je nakonec mnohem tradičnější AIC deskou se všemi atributy, které k tomuto kvartetu neodmyslitelně patří. Těch slibovaných novinek a odchylek je pomálu.

Zase - ruku na srdce, kdo z fanoušků skupiny se na nějaké úkroky a novoty těšil (nový Cantrellův účes se zkrácenou čupřinou se nepočítá)? Album s vychytaným motivem Satana (té mazané potvory, co lidem podstrčila kosterní pozůstatky dinosaurů, aby jim podkopala víru) vytvořeného z fotek lebky triceraptora je opět plné valivých riffů, klaustrofobické atmosféry a neveselých témat, do nichž jen zřídka pronikne paprsek naděje.

Stejně jako na comebackové "Black Gives Way To Blue" a stejně jako v devadesátých letech staví Alice In Chains na svých ikonických dvojhlasech. A také nemají důvod zapomenout na poloakustické kousky z rodu legendárního EP "Jar Of Flies" - i dnes se jim urodily dva skvělé melodické kusy, "Voices" a "Scalpel", u nichž každý milovník grunge (jakkoliv ten termín nemám rád) musí uronit slzu za Laynea. To jsou perfektní harmonie!

Nakonec možná můžeme být i rádi, že Cantrell a spol. to s tou avizovanou cestou do neprobádaných oblastí nijak nepřehnali a zůstali u toho, co jim jde nejlíp a co je ostatně pro ně tak charakteristické. I když s minimálním progresem, vytvořili důstojné pokračování předchozího alba, navázali na minulost bez zaškobrtnutí a to rozhodně není málo. A jak ukazuje výborná novinka velkých otců-zakladatelů metalu Black Sabbath, může jim to vydržet ještě dlouho. Na hledání nových cest jsou tu jiní, mladší.

• aj po 20 rokoch ma to bavi (johnovic, 27.06.2013 10:48) Reagovat

  progres minimlany, ale je to krasne depresivne :)
  Osobne ma AIC s DuVallom chytili svojimi novinkami viac ako comeback Cornela so Soundagarden, ale vsetko chce cas...
  aj tento album sa mi musel ulezat, ale moju "vieru" nepodkopal a kusky Hollow, Stone a titulna skladba moju "vieru" v AIC zas rozhodne utvrdili :)
  
  

• Zanechte trochu depresí klucí a budeme si zase rozumět. (Pavlos, 27.06.2013 11:16) Reagovat

  Zásádní kapela pro můj hudbení i jiný vývoj. Uvítal jsem i comeback s DuVallem, viděl jsem je 2x naživo a byl jsem nadšený. Toto album je výborné, ale nemůžu se zbavit dojmu, že ta depresívní nálada už je tu prvoplánová. To co dřív vycházelo z nejakého prožívání a mělo obrovské kouzlo, je tady udržováno jen jako trademark. Já to už takto necítím. V tomto smyslu je mi bližší novinka Soundgarden.
  
  

  • Re: Zanechte trochu depresí klucí a budeme si zase rozumět. (vetuj, 27.06.2013 19:27) Reagovat

    Já to mám úplně stejně. Moc zbytečný depky, řemeslnost na úkor opravdovosti. Ale balady (Voices, Choke...) to je jiná, tam skutečně dávají jako zastara. A Soundgarden na King Animal jsou tak geniální až mě překvapili - ti maj zatraceně dobrý songy!
    
    

• kvalitní album (pavelt, 28.06.2013 19:38) Reagovat

  Já jsem opravdu rád za to, že AICH zůstali u modelu hudby, se kterým prorazili. Souhlasím s recenzí, to co kapelu dělá tak výjmečnou, jsou chytlavě melodické dvojhlasy, temně znějící riffy podladěné kytary, ale HLAVNĚ, kvalitní skladby, které obstojí i v akustickém podání, obnažené až na dřeň. Proč měnit něco, co je pro kapelu tak typické a co ji dělá v tom obrovském množství rockového průměru tak nezaměnitelnou. Osobně se přikláním k názoru (a asi mi to dost metalových fanoušků omlátí o hlavu), že vrchol progresivity v rockové hudbě nastal někdy na přelomu 60 a 70 let a to co přišlo potom, už jsou jen různé variace už jednou objeveného, nebo paskvily, které se tváří jako progres a jsou z dlouhodobého hudebního pohledu k smíchu. Prostě buďme vděční za každou kvalitní nahrávku, která vznikne a má potenciál oslovit širší spektrum posluchačů, protože toho umělého hudebního balastu, kde vítězí forma nad obsahem se všude valí habaděj. Já osobně bych album ohodnotil výše, když občas nahlédnu na stránky Musicserveru a vidím jaké hodnocení dostávají některé výtvory, skoro mi to přijde vůči AICH nespravedlivé :-)
  
  

Rozhovory: Aneta Langerová - Není na škodu se jednou za čas ohlédnout zpět "Dvacet let za mnou. Mám pocit, že nemusím nikomu nic dokazovat, ani sama sobě. Důležité je vnímat hudební cestu takovou, jaká je, a nepřetvářet ji do něčeho, co není," říká bilancující Aneta Langerová. Výběrové dvojalbum... čtěte zde

Vydáno: 19.04.2024 08:00 v sekci Publicistika | Rozhovory

8/10

Recenze: Fletcher na "In Search of the Antidote" hledala, až našla Americká zpěvačka Fletcher svou kariéru sice odstartovala hned v první řadě amerického X Factoru, stalo se to ale už dávno. Tak dávno, že si tuto informaci můžeme odbýt hned v perexu a celý článek věnovat jejímu skvělému... čtěte zde

Vydáno: 18.04.2024 16:00 v sekci Recenze

Kometa roku 2024 Benson Boone debutuje v top trojce české albové hitparády Letošní rok sice ještě nedošel ani do své třetiny, vypadá to však, že o jeho největším hudebním objevu je rozhodnuto. Americký zpěvák Benson Boone boduje po úspěchu singlu "Beautiful Things" také s albovou prvotinou. Nahrávka... čtěte zde

Vydáno: 18.04.2024 10:00 v sekci Novinky | České hitparády

Naživo: V hlavní roli hudba. Dave Matthews Band přivezl do pražského O2 universa neokázale strhující koncert Dave Matthews Band v Česku zahrál poprvé až před pěti lety. Na kapelu s více než třiceti lety na hrbu je to docela pozdě. Návrat poté zhatila pandemie. Nakonec se dobrá věc podařila a Prahu letos americká parta nevynechala.... čtěte zde

Vydáno: 17.04.2024 20:21 v sekci Naživo

8/10

Video: Livin Free představují klip "Lost in the City", nová deska vyjde koncem dubna Klávesista a zpěvák Honza Holeček (mj. Flamengo Reunion Session či Energit) a jeho kapela Livin Free už brzy zveřejní druhé společné album. Deska nazvaná "From Cradle to Coffin" vyjde u labelu Supraphon na CD, LP i digitálně už... čtěte zde

Vydáno: 17.04.2024 18:00 v sekci Audio / Video | Video