Stále se nachází po celém světě mraky fanoušků slzících nad faktem, že jejich oblíbená Abba už nic nového nenatočí, nevydá a ani živě nevystoupí. Čas od času se objeví náznaky, že by se něco mohlo změnit, pak ovšem přijde vyjádření jednoho z dvojice Ulvaeus-Andersson, které veškeré nadšení sfoukne jak májový větřík chmýří z pampelišky.

Agnetha Fältskog vydala poslední řadové album s původním materiálem před šestadvaceti lety. Od té doby především odpočívala a po téměř třech desetiletích se jí nahromadilo tolik dobrého nového materiálu, že se rozhodla seznámit s ním veřejnost formou nového alba s opravdu minimalistickým názvem "A".

Společně s producenty Jörgenem Elofssonem a Peterem Nordahlem (Elofsson se podílel na všech písních i skladatelsky) namíchala mix skutečně chutných a osvěžujících popových melodií, které sice mají jednoznačně základ ve stylu, který kapela Abba pomáhala nezapomenutelným způsobem proslavit, ale zároveň ani nejsou sebestředně zakonzervované a nechávají se jemně ovlivňovat současnými zvuky, trendy a moderními postupy. "Album vzniklo díky jedné mé dobré kamarádce. Zavolala mi a povídá: 'Jörgen Elofsson a Peter Nordahl ti chtějí zahrát nějaké písničky.' Přišli ke mně domů, přehráli tři songy a já si řekla: 'Můj Bože, to musím udělat.' Bylo to pro mě něco jako výzva," řekla na margo samotného nápadu a vzniku nahrávky samotná Agnetha.

I když většina alba pulzuje v pomalých a střednětempých rytmech, nechybějí ani rychlejší a tanečnější kousky. Duet "I Should've Followed You Home" nazpívala spolu s členem kapely Take That Gary Barlowem (zajímavostí je, že ho nazpívali ve studiu každý zvlášť, protože v době Barlowovy nahrávací session byla Agnetha zrovna na dovolené) a píseň "Dance Your Pain Away" jako by si vzdáleně brala inspiraci z posledních alb nestárnoucí Cher. Působí zde ale pouze jako jedna z poloh desky a rozhodně není jejím leitmotivem.

Hlavní slovo zde mají balady a lehké melodie i s občasným pískáním ("Perfume In The Breeze") a taková "Back On Your Radio" vám po prvním poslechu nebude chtít vylézt z hlavy. Hlavním tématem alba je samozřejmě láska a hlavně její smutné podoby. Rozchody, vzpomínky, slzy, tma, ale také někde v dáli skrytá naděje, která vždycky svitne, když to člověk nejvíc potřebuje. Jen sama zpěvačka ví, jak moc jsou texty autentické a kolik z těch slov patří Björnu Ulvaeusovi, kolegovi kytaristovi, zpěvákovi a hlavně skladateli z legendární Abby, se kterým tvořila téměř celá sedmdesátá léta manželský pár.

Agnetha Fältskog byla v sedmdesátých letech považována za ženu s nejkrásnějším pozadím. V dávném hitu "Thank You For The Music" říká, že je dívka se zlatými vlasy, a když začne zpívat, všichni zpozorní. Má totiž zlato i v hrdle. Tak kvalitní, že ho ani za ty téměř tři desetiletí nepřikrylo množství patiny a rezu, ale naopak ho ještě dokázaly okrášlit diamanty, které přicházejí hlavně s věkem a zkušenostmi.