Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Čtyřicet nejlepších zahraničních alb roku 2012 (10-1)

Čtyřicet nejlepších zahraničních alb roku 2012 (10-1)

Vydáno: 20.02.2013 10:40 v sekci Publicistika - Redakce | foto: facebook interpreta

Také letos jsme se ohlédli za skončeným rokem a nabízíme vám definitivní přehled toho nejlepšího, co nám rok 2012 v hudbě nabídl. Čtyřicet zahraničních desek, které prostě musíte slyšet, čtyřicet alb, u kterých se rozhodně nebudete nudit. A jsme v cíli s tou nejlepší desítkou.

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
Top 2012
© facebook interpreta

40 - 31 | 30 - 21 | 20 - 11 | 10 - 1

10. místo: Mika - The Origin Of Love


Mika - The Origin Of Love
"Jeho třetí deska je sice jen obyčejný pop, ale s pořádnou dávkou energie, radosti a prvotřídních nápadů."
-- Honza Balušek

profil interpreta | recenze alba | poslech zdarma na MusicJetu

Někdo si vrchol slávy zažije hned s první deskou a zbytek kariéry čeká pouze na comeback. Alespoň ten komerční. Přesně tohle se asi stalo zpěvákovi Mikovi, který se svým debutem "Life In Cartoon Motion" uhranul celý svět, albová dvojka už se tolik neprodávala a aktuální "The Origin Of Love" si v obchodech taky nevedla úplně nejlépe. Ale o co hůř si vedly singly v hitparádách, o to více je povedená deska jako celek. I když na jedné straně sází jednu hitovku za druhou, na straně druhé se nebojí ukázat ani svou umělečtější tvář, hlavně co se týče videoklipů. Našel si svůj okruh fanoušků a vyrostl také jako skladatel a aranžér. Jeho třetí deska je sice jen obyčejný pop, ale s pořádnou dávkou energie, radosti a prvotřídních nápadů.


9. místo: Muse - The 2nd Law


Muse -The 2nd Law
"S odstupem času a nadhledem se dá říci, že tato parta se sune dál za svým snem, jen Matthew Bellamy by potřeboval jaksi zaostřit optiku na ty správné souřadnice."
-- Dan Hájek

profil interpreta | recenze alba | poslech zdarma na MusicJetu

"The 2nd Law" bude asi nejvýše umístěná, nejrozmanitěji přijatá deska v naší rekapitulaci roku 2012. Muse s ní spustili velkou názorovou válku, zda už to se svým bombastickým stylem už nepřehánějí, nebo zda to je stále v únosné mezi. Někteří je dokonce nařkli z plagiátorství, pravda však bude někde uprostřed. Muse umějí napsat silné, hymnické melodie, ve kterých se zjevují jejich zjevné inspirace (nejenom Queen), přesto je třeba "Madness" svým způsobem geniální pop. Více prostoru dostal i basák Christopher Wolstenholme, ten se ve dvou skladbách vyzpívává ze své alkoholické závislosti. Jeho "Save Me" i na koncertech patřila k silným momentům. Přehnaná variace improvizací a odhalení karet svých oblíbenců jim spíše svázala ruce, naštěstí je na "The 2nd Law" hned několik momentů, které to kompenzují. S odstupem času a nadhledem se dá říci, že tato parta se sune dál za svým snem, jen Matthew Bellamy by potřeboval jaksi zaostřit optiku na ty správné souřadnice.


8. místo: Periphery - Periphery II


Periphery - Periphery II
"Deska je mnohem chytlavější, a tak i mnohem lépe poslouchatelná pro nemuzikanty, aniž by přitom kapela nějak popřela svůj trademark. Bravo!"
-- Marek Odehnal

profil interpreta | recenze alba | poslech zdarma na MusicJetu

Šestihlavá saň Periphery se ihned po vydání svého dlouhá léta připravovaného debutu dostala do samotného středu zájmu všech příznivců současné progresivní tvrdé scény díky neuvěřitelné technické úrovni a mnohovrstevnatosti své složité hudby. Všichni si tak od jeho nástupce hodně slibovali. Kapela se nakonec vydala trošku jiným směrem než čekali skalní fans, za sebe ale tento krok hodnotím jako cestu správným směrem. Aniž by nějak popřeli své technické přednosti, nahráli desku až nečekaně tradiční v duchu svých vzorů Dream Theater. Místo aby se vydali napříč ještě větší složitosti, udělali hned několik skladeb, které svými klenutými refrény výborného zpěváka Spencera Sotela naplňují nemalé hitové ambice. Deska je mnohem chytlavější, a tak i mnohem lépe poslouchatelná pro nemuzikanty, aniž by přitom kapela nějak popřela svůj trademark. Bravo!


7. místo: Breton - Other People's Problems


Breton - Others People's Problems
"Zatímco tuzemští squatteři a podobně volnomyšlenkářsky smýšlející ještírci uvízli v devadesátkovém snu o ovládnutí světa pomocí pika a soundsystémů, v Berlíně syntetiku a techno rychty nahradil sofistikovaný poslech jiholondýnských indie-squatterů."
-- Lukáš Benda

profil interpreta | recenze alba

Mezi berlínskými squattery a kvazi-squattery se stal londýnský Breton kultem ještě dříve, než pořádně vystrčil drápky z ostrovů na pevninskou Evropu. Tamními autonomními subkulturami se skrze tamtamy šířila zpráva o existenci nezávislé laboratoře Breton (aka Breton Labs), v níž vznikají krátkometrážní filmy, porcují se tam čtvrthodinová hudební veledíla (postupně vyšla čtyři ípíčka) a kde se vyskytuje vysoká koncentrace kluků a holek, co nemají zájem platit nájem. Šeptanda se změnila v křik, ryk a nadšený povyk krátce poté, co Breton vloni zjara vydal plnohodnotný debut "Other People's Problems". A tak, zatímco tuzemští squatteři a podobně volnomyšlenkářsky smýšlející ještírci uvízli v devadesátkovém snu o ovládnutí světa pomocí pika a soundsystémů, v Berlíně syntetiku a techno rychty nahradil sofistikovaný poslech jiholondýnských indie-squatterů. Breton mimo Londýn zná ve Spojeném království málokdo, ostatně ani v Londýně to není žádná sláva. O tu ale Bretonu primárně nejde (přesto se ji kluci především v Německu dočkali, neb všechny jejich koncerty byly již v předprodeji dlouho dopředu vyprodány). Bretonu jde o vlastní budoucnost, což je mezi obyčejně nihilistickými squattery vskutku neobyčejný důvod pro vydání koncepčního alba, plného vynikajících písní různorodých žánrů a podžánrů indietroniky. Budoucností pak nerozumějte peníze, ale práci. Breton baví pracovat (ať už na sobě nebo na čemkoliv jiném) a debutová deska měla, dle slov zpěváka Romana Rappaka, zajistit, že se v Breton Labs bude stále něco dít. "A teď nemyslím párty, náš život je jedna velká pártyhárd, myslím nějaké ty árty. Umění. Snad nám ta deska otevře dveře," vyprávěl mi Roman po pražském koncertu Bretonu. Zmínil také, že se opakovaně několik let před vydáním premiérové dlouhohrající nahrávky pokoušel s produkty značky Breton Labs dostat na londýnský festival krátkých filmů, London Short Film Festival, ale že se do programu dosud nevtěsnal. "Nikdy nám nikdo neřekl výtky směřující ke kvalitě naší tvorby. Nabízeli jsme se jako děvky, ale vždycky nás odmítli. Tedy, neodmítli. Prostě nás ignorovali. Squatteři asi nemají lukrativní potenciál pro byznys," stěžoval si vloni Roman. To ještě nevěděl, že na základě úspěchů debutové hudební nahrávky dostane Breton od organizátorů pozvánku, aby na zmíněném festivalu měl letos v lednu nejen svou speciální projekci, ale aby v rámci slavnostního zahájení naživo přehrál také celou desku "Other People's Problems".


6. místo: The Avett Brothers - The Carpenter


The Avett Brothers - The Carpenter
"'The Carpenter' je jako celek hutné a bohaté, organické, místy až skoro živelné, které, ačkoli stojí u nás poněkud na okraji zájmu, spadá do toho nejlepšího, co v tomto stylu loni vzniklo."
- Tomáš Parkan

profil interpreta | recenze alba | poslech zdarma na MusicJetu

Americká folk-rocková formace The Avett Brothers loni vydala album "The Carpenter", na kterém si po třech letech zopakovala spolupráci s Rickem Rubinem. A vyplatilo se. Nahrávka založená na výborných melodiích je především zvukově a produkčně naprosto dokonalá. Kapela ji společně s Rubinem vystavěla na akustickém zvuku, který je obohacený o řadu dalších nástrojů pozvaných hostů, a že už samotná pětice představuje slušný instrumentální základ. Navíc sladění jednotlivých nástrojů a jejich volba už jen stěží mohly být lepší. Díky tomu mohli bratři Avettové svůj folk-rock vyšperkovat dalšími styly jako bluegrass, americana nebo z opačného hudebního spektra rock'n'rollem či inspiracemi punku. Tím se odlišili od předchozího "I And Love And You", které více zůstávalo v alternativním country. "The Carpenter" je jako celek hutné a bohaté, organické, místy až skoro živelné, které, ačkoli stojí u nás poněkud na okraji zájmu, spadá do toho nejlepšího, co v tomto stylu loni vzniklo. To koneckonců potvrzuje i nominace na Grammy.


5. místo: Ellie Goulding - Halcyon


Ellie Goulding - Halcyon
"Ellie Goulding v sobě probudila zvíře a na desce se přestala skrývat, dala do svého projevu naprosto vše: nadšení, hořkost i naději."
-- Katka Guziurová

profil interpreta | recenze alba | poslech zdarma na MusicJetu

Byla kousíček od toho, aby zapadla se svým jedinečným a křehkým hlasem do hudebního průměru. I přes úpornou snahu její debut nevzbuzoval žádné větší emoce. Až do roku 2012, kdy se v Americe prosadil její song "Lights" a všichni stáli v pozoru, co přinese novinka "Halcyon". Poučila se. Odhodila plytkost a útrpné, roztahané melodie. Vsadila na razanci, hutné beaty a divokost kombinovanou se svou jemností. Ellie Goulding v sobě probudila zvíře a na desce se přestala skrývat, dala do svého projevu naprosto vše: nadšení, hořkost i naději. Větší prostor dostal i její hlas, jenž byl na prvotině mnohdy skryt za různými efekty. Od těch se až na výjimky oprostila a dala přednost jednoduchosti před překombinovaností. To, že se rozhodla od elektroniky posunout více k popu, může považovat za jedno ze svých nejlepších rozhodnutí.


4. místo: Lana Del Rey - Born To Die


Lana Del Rey - Born To Die
"Už ze singlu 'Video Games' bylo zřejmé, že hudba z produkce Lany Del Rey bude v lecčem jiná a že nepůjde o nafouknutou přeslazenou bublinu laciného popu na jednu sezónu, což atypická interpretka potvrdila záhy po překvapivém vydání deluxe verze, se zbrusu novými (a snad ještě lepšími) skladbami."
-- Ondřej Hricko

profil interpreta | recenze alba | poslech zdarma na MusicJetu

Rok 2012 začal pro hudební svět famózně. Sice první střípky o existenci budoucího fenoménu jménem Lana Del Rey probleskly již v roce předešlém, hlavní nápor přišel ale až v loňském roce s vydáním desky "Born To Die". Na jednu stranu na ni padala kritika pro unylost, nudu, která se snesla i na hlavu zpěvačky samotné pro její, pro některé, fádní projev. Na straně druhé prostor, který během jednoho roku uzmula na vrcholku světové scény, je nezpochybnitelný a neuvěřitelný. Album "Born To Die" si ho však zasloužilo právem, neboť celá kolekce je složena ze skvostů bez závažnější vady. Už ze singlu "Video Games" bylo zřejmé, že hudba z produkce Lany Del Rey bude v lecčem jiná a že nepůjde o nafouknutou přeslazenou bublinu laciného popu na jednu sezónu, což atypická interpretka potvrdila záhy po překvapivém vydání deluxe verze, se zbrusu novými (a snad ještě lepšími) skladbami pojmenované "Born To Die: Paradise Edition". Můžeme jen doufat, aby to Lana nezabalila a svými retro baladami nás ještě alespoň několikrát obdarovala.


3. místo: Jack White - Blunderbuss


Jack White - Blunderbuss
"White spojuje syrové kytarové riffy a energii přímo nukleární s dětinskou hravostí a radostí z muziky."
-- Pavel Parikrupa

profil interpreta | recenze alba | poslech zdarma na MusicJetu

Několik měsíců po vydání alba "Blunderbuss" vůbec nepochybuji, že se tato sólová prvotina Jacka Whitea stane rockovou klasikou. Očekávání Jack naplnil dokonale. Skvěle se tu sešlo načasování a štěstí na pozoruhodný písňový materiál, jenž geniálně shrnul skoro vše, na čem se multitalent White (na něhož trefně sedí označení "Analog Man" z názvu sólovky Steva Walshe) v minulosti podílel. Krásně pak bylo vidět třeba při vystoupení na iTunes festivalu (kdy v půli koncertu vystřídal chlapské osazenstvo doprovodné kapely za dámské kombo), jak White spojuje syrové kytarové riffy a energii přímo nukleární s dětinskou hravostí a radostí z muziky.


2. místo: Frank Ocean - channel ORANGE


Frank Ocean - channel ORANGE
"Nesmíme zapomenout ani na hlasový projev samotného protagonisty - právě díky němu je nahrávka plná emocí, intimnosti a troufalosti a lehce jej můžeme zařadit k legendám typu Stevieho Wondera nebo Marvina Gaye."
-- Jakub Malar

profil interpreta | recenze alba | poslech zdarma na MusicJetu

Frank Ocean. Je mu dvacet pět let, působí v hiphopové formaci Odd Future, podílí se na albech takových hvězd, jako jsou Jay-Z, Kanye West, John Legend nebo Beyoncé, loni veřejně přiznal homosexualitu. Ale úplně největší pozdvižení vyvolalo jeho první sólové album "channel ORANGE", které právem náleží k tomu nejlepšímu, co loňský rok přinesl. A které že ingredience přispěly k tomuto začlenění? Především je to nadčasovost (skladby jako "Sweet Life", "Bad Religion" nebo "Super Rich Kids" působí již nyní dojmem klasiky), trefné texty, které obstojí v každé době (zkažená bohatá mládež, drogové závislosti), skvělá hudební složka, která si bere to nejlepší z klasického soulu a r'n'b a je elegantně přetvořena, aby zněla současně (v případě desetiminutového opusu "Pyramids" dokonce futuristicky). A nesmíme zapomenout ani na hlasový projev samotného protagonisty - právě díky němu je nahrávka plná emocí, intimnosti a troufalosti a lehce jej můžeme zařadit k legendám typu Stevieho Wondera nebo Marvina Gaye.


1. místo: Susanne Sundfor - The Silicone Veil


Susanne Sundfor - The Silicone Veil
"Zasněné vícehlasy, ponurá nálada, ale i naděje a galony emocí dělají z 'The Silicone Veil' událost roku. Dokonalá fúze popu, alternativy, orchestru a elektroniky nemohla dopadnout lépe."
-- Lukáš Boček

profil interpreta | recenze alba | poslech zdarma na MusicJetu

Skandinávie už mnoho let patří mezi absolutní popovou špičku. A není se čemu divit - většina rádiových hitů vzniká právě v chladných severských zemích. Tím ale jejich produkce nekončí, dalším důležitým zbožím je i pop mnohem oduševnělejší povahy. Příkladem za všechny se stala Susanne Sundfør. Norská zpěvačka se doma se svou druhou deskou "The Brothel" stala nejprodávanější interpretkou roku, a to i přesto, že točí introvertní, chladnou a elektronicky hutnou hudbu, o kterou rozhlas nezavadí. Na nejnovějším počinu "The Silicone Veil" svůj talent posunula ještě dál. Skladby mají rozeznatelnější melodie, podkreslují je ještě ve větší míře smyčce, ale neubylo nic z naléhavosti, se kterou Susanne své vlastní písně interpretuje. Veškerá práce na písničkách leží na jejích bedrech a o to je výsledek působivější. Zasněné vícehlasy, ponurá nálada, ale i naděje a galony emocí dělají z "The Silicone Veil" událost roku. Dokonalá fúze popu, alternativy, orchestru a elektroniky nemohla dopadnout lépe.


40 - 31 | 30 - 21 | 20 - 11 | 10 - 1

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • WTF???? (Enemyx, 20.02.2013 10:54) Reagovat

    Mika a Muse, v nejlepší desítce? paradoxně jedny z nejhůře recenzovaných alb tady na musicserveru? nechápu.....

    • Re: WTF???? (Honza Balušek (šéfredaktor), 20.02.2013 10:57) Reagovat

      Názor redaktora v recenzi se holt může lišit od průměrného názoru celé redakce. Navíc třeba Mika ode mě v druhé straně mince v recenzi dostal 9/10.

      • Re: WTF???? (Enemyx, 20.02.2013 11:03) Reagovat

        tak ty Muse bych ještě pochopil, každý je bere jinak, ale album Miky mi zrovna (objektivně) nepřijde jedno z nejlepších za minulý rok..

  • ... (jozka cerny, 20.02.2013 11:01) Reagovat

    uz se tesim na tu tradicni smrst pripominek co tam nepatri a co tam chybi a jak jsou vsichni debilove apod:)

  • DCD (Rover, 20.02.2013 11:12) Reagovat

    Jej, a Dead can dance nejsou v prvních 40 vůbec. Škoda... (na to, že jejich singl vyhrál celoroční hitparádu R1)

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Nové desky 37/2021 - od Daughtry přes 2Cellos po Toma Hodge & Floexe
Nové desky 37/2021 - od Daughtry přes 2Cellos po Toma Hodge & Floexe Tento týden si přijdou na své především rockeři: novinky jim přichystali Melissa Etheridge, přitvrzení Daughtry, Rage, The Raven Age, Don Broco, Lindsey Buckingham nebo Ronnie Wood Band. Doplní je pak tentokrát rap-popový Lil Nas X,... čtěte zde
Vydáno: 22.09.2021 17:05 v sekci Novinky | Nové desky
2
Tolstoys - Skin Hunger (We Are Human Beings)
Video: Premiéra: Tolstoys v klipu k songu "Skin Hunger" volají po soudržnosti Tolstoys zatím plní své předsevzetí natočit ke každé písni z chystané studiovky "Mirror Me" videoklip, přičemž za tímto účelem oslovují mladé talenty napříč uměleckou scénou. Třetím střípkem do této mozaiky je lehce... čtěte zde
Vydáno: 22.09.2021 10:00 v sekci Audio / Video | Video
0
Tom Hodge & Floex - Je Suis Karl (soundtrack) 8/10
Recenze: Dvojice Hodge & Floex na soundtracku "Je Suis Karl" reflektuje současnost Film "Je Suis Karl" se po svém dívá na evropskou současnost. Hudební složku k němu natočili Tom Hodge a Floex, pro kterého je to na poli celovečerního formátu svým způsobem debut. Samotný soundtrack však nečerpá jen z klasického... čtěte zde
Vydáno: 21.09.2021 17:05 v sekci Recenze
0
Jinjer, Roxy, Praha, 19.9.2021
Naživo: Jinjer v Praze dokázali, že nejsou metalovým fenoménem jen tak pro nic za nic Jinjer dorazili do Prahy a dost možná z toho zase bude jedna z posledních akcí se zahraničním line-upem, které se letos dočkáme. Ale nemalujme čerty na zeď a zůstaňme v přítomnosti. Jak se jedno z nejžhavějších jmen současné... čtěte zde
Vydáno: 21.09.2021 07:50 v sekci Naživo
1
Thom Artway - Nezapomenout 8/10
Video: Thom Artway vykročil zdařilým singlem "Nezapomenout" do nové etapy své kariéry Pro Thoma Artwaye byly dosud typické hlavně anglicky zpívané skladby. V posledních letech však písničkář několikrát naznačil, že by se to mohlo změnit - nahrál předělávky hitů Karla Kryla a Václava Neckáře a hostoval v songu... čtěte zde
Vydáno: 20.09.2021 16:45 v sekci Audio / Video | Video
1
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Lana Del Rey představila detaily nové studiovky, přihodila klip a pak opustila sociální média (14.09.2021 15:16)
- Lana Del Rey vydala trojici nových songů. Chce "vzbudit rozruch" (21.05.2021 07:58)
- Příští deska Lany Del Rey se bude jmenovat "Blue Banisters" a vyjde začátkem července (28.04.2021 12:41)
- Recenze: Lana Del Rey je na "Chemtrails Over The Country Club" působivá i bez hitů (29.03.2021 00:00)
- Lana Del Rey vydá v červnu další album. Pomstí se na něm kritikům (23.03.2021 17:14)
- Nové desky 11/2021 - od Lany Del Rey přes Justina Biebera po Stinga (23.03.2021 08:00)
- Video: "White Dress" je sladkotrpký dezert od Lany Del Rey (21.03.2021 08:30)
- Publicistika: Čtyřicet nejlepších zahraničních desek roku 2020 podle musicserveru (40-31) (24.01.2021 15:45)
- Video: Lana Del Rey láká na desku "Chemtrails Over the Country Club" videem k titulní písni. Z klipu se poslintáte (12.01.2021 08:45)
- Nové desky 49/2020 - od Taylor Swift přes Malumu po Muse (15.12.2020 08:00)

ALBUM TÝDNE 38/2021

BomBarďák
Pátek

"Pátek" je další povedená deska kapely BomBarďák, která sice svou tvorbu míří primárně na ty nejmenší posluchače, ale dělá to tak dobře, že ani rodiče z koncertu nebo z pokojíčku, kde toto CD bude hrát, neutečou. A třeba já se na každé jejich cédéčko těším jak malej kluk.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Ne 26.09.
Tarlung (AU) / Malephyr / Dephts Above (Kabinet Múz, Brno)
Po 27.09.
PTK / Slugger / RNZ (Kabinet Múz, Brno)
St 29.09.
Ctib / Vločka (Kabinet Múz, Brno)
Čt 30.09.
Boy Pablo (CHL) (Futurum Music Bar, Praha)
Čt 30.09.
Plusminusnula / Vellocet Roll / Obligatne (Kabinet Múz, Brno)
Ne 10.10.
Eivør (FO) (Palác Akropolis, Praha)
St 03.11.
Scarlxrd (UK) (Roxy, Praha)
So 06.11.
Paul Kalkbrenner (DE) (Forum Karlín, Praha)
Út 09.11.
Ota Balage (CZ) - Balage 60 (O2 Universum, Praha)
Út 30.11.
Tata Bojs (O2 Universum, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Lady Gaga Coldplay Ewa Farna Ed Sheeran Lucie BTS Pokáč David Stypka Johnny Cash Lorde Imagine Dragons Beyoncé Madonna Kryštof AC/DC Abba The Cure Metallica Vypsaná fiXa Iron Maiden
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2021 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver
Zavřít reklamu