Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Čtyřicet nejlepších zahraničních alb roku 2012 (30-21)

Čtyřicet nejlepších zahraničních alb roku 2012 (30-21)

Vydáno: 04.02.2013 16:35 v sekci Publicistika - Redakce | foto: facebook interpreta

Také letos jsme se ohlédli za skončeným rokem a nabízíme vám definitivní přehled toho nejlepšího, co nám rok 2012 v hudbě nabídl. Čtyřicet zahraničních desek, které prostě musíte slyšet, čtyřicet alb, u kterých se rozhodně nebudete nudit. Pokračujeme třetí desítkou!

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
Top 2012
© facebook interpreta

40 - 31 | 30 - 21 | 20 - 11 | 10 - 1

30. místo: Cro - Raop


Cro - Raop
"Cro se během několika týdnů stal zároveň současností i budoucností celé německé hudby."
- Lukáš Benda

profil interpreta | recenze alba

Když zkraje loňského roku sdílel legendární hamburský rapper Jan Delay na svém profilu na sociální síti videoklip "Easy" a označil jeho (tehdy v podzemí i nadzemí absolutně neznámého) autora za ztělesněnou budoucnost německého hip hopu, ambiciózního, vysoce kreativního, zvukově i obrazově dokonale vymazleného mladíčka, pro kterého je signifikantní nasazená pandí maska a až patologický perfekcionismus, poněkud ho podcenil. Cro se totiž během několika následujících týdnů stal zároveň současností i budoucností celé německé hudební produkce. Tamní trh s nosiči není na rozdíl od toho našeho mrtvý (tak trochu paradoxně především díky četným omezením na YouTube) a žije poměrně čilým, vlasteneckým životem. Němečtí interpreti se pravidelně umisťují na předních místech žebříčků prodejnosti, koneckonců "Raop" se předlouho držel na vůbec nejvyšším stupínku. Mimochodem, v létě jsem byl svědkem okamžiku, kdy si toto album zamlouvali zákazníci do pořadníku (a to prosím nikoliv ve specializovaném obchodě, nýbrž v prachobyčejném hypermarketu). Regál se štítkem "Raop" byl v té době po celém Německu beznadějně prázdný, snad i proto, že Cro desku vydal na malém švábském labelu, který nedokázal dostát zájmu fanouškovské obce. A tak, několika předchozím odmítnutým nabídkám od velkých vydavatelství navzdory, byl Cro okolnostmi donucen pro podpis kontraktu o distribuci skrze Universal Music. Následovalo osm nasazených singlů (z celkového počtu dvanácti písní na albu, jedná se tedy o opravdový majstrštyk). Ten nejúspěšnější, již zmíněné "Easy", mělo ke konci loňského roku přes třicet milionů shlédnutí. Cro dal světu nejen pojmenování fúze rapu a popu - raop, ale i hmatatelný důkaz, že německé, rádiím přátelské písně, nemusí nutně pocházet z minulého tisíciletí a nemusí je zpívat Nena.


29. místo: Punch Brothers - Who's Feeling Young Now?


Punch Brothers - Who's Feeling Young Now?
"Styl předchozích dvou alb byl poměrně těžký a náročný, ovšem to třetí formace výrazně odlehčila a výsledkem je výborná hudební a muzikantská záležitost."
- Tomáš Parkan

profil interpreta | recenze alba

Minulý rok na dvanáctém místě našeho žebříčku skončilo album Yo-Yo My a spol. "The Goat Rodeo Session", které letos americká akademie nominovala na Grammy. Velmi podobný žánr hrají i Punch Brothers a podobnost zde není čistě náhodná. Členem kapely je totiž mandolinista Chris Thile, který se na loňském CD podílel. "Who's Feeling Young Now?" je nicméně dosti odlišné. Progresivní bluegrass Punch Brothers se ve spojení s klasickou hudbou daleko více orientuje k alternativní hudbě a místy až k indie-rocku. Díky tomu, že všichni členové kapely i zpívají, není nahrávka veskrze instrumentální, ale naopak. Styl předchozích dvou alb byl poměrně těžký a náročný, ovšem to třetí formace výrazně odlehčila a výsledkem je výborná hudební a muzikantská záležitost. Stále je postavená na neskutečné syntéze takřka neslučitelných stylů, obdivuhodném muzikantském umu a fantastické invenci v hledání nových postupů za použití klasických bluegrassových nástrojů, jako jsou mandolína, housle, basa, kytara a banjo.


28. místo: Lupe Fiasco - Food & Liquor II - The Great American Rap Album Pt. 1


Lupe Fiasco - Food & Liquor II: The Great American Rap Album Pt. 1
"Featuringy od rapových megastars na desce nenajdete, Lupe si vystačí s pečlivě vybranými hosty. Sedmnáct tracků na sedmdesáti minutách nezačne nudit, nahrávka je prostě produkčně i tematicky pestrá."
-- Petr Doupal

profil interpreta | recenze alba

Hip hop má za sebou další spíše průměrný rok, i tak ale vyšlo několik kvalitních desek. Přehled těch nejlepších brzy najdete ve zvláštním vydání Měsíce v hip hopu, do celkového pořadí žebříčku musicserveru se však v zahraniční části vlezl pouze Lupe Fiasco. Černou hudbu tak příhodně reprezentuje černý obal. Rapperovi se druhý "Food & Liquor" opravdu povedl, výrazně převyšuje jeho předchozí počin "Lasers", i když komerčně tolik neuspěl. A nakonec i kritika je méně nadšená než já osobně. Mě Lupe dostal jak zajímavými a promyšlenými texty, tak výbornými podklady, které jsou místy tak líbivé, že můžou zaujmout i fanoušky r’n’b a popu (tedy podobný efekt jako B.o.B nebo Macklemore). Featuringy od rapových megastars na desce nenajdete, Lupe si vystačí s pečlivě vybranými hosty. Sedmnáct tracků na sedmdesáti minutách nezačne nudit, nahrávka je prostě produkčně i tematicky pestrá.


27. místo: Mylene Farmer - Monkey Me


Mylene Farmer - Monkey Me
"'Monkey Me' je plné odkazů na doby minulé, ale taktéž plně současné a několik melodií si budete záhy pobrukovat, i takto přístupná umí Mylene Farmer být."
-- Dan Hájek

profil interpreta | recenze alba

"Monkey Me" je fanoušky očekávaným návratem k tvůrčím kořenům a studiovému partnerovi Laurentu Boutonnatovi. Mylene Farmer zároveň otočila kormidlo zpět k pevným základům, celistvosti a vnitřním rozepřím nálad a pocitů. "Monkey Me" má hned několik tváří, ale ve slyšitelné formě na ní prokukuje vlastní optimismus. Dále si k tomu připočítejte fakt, že to bude pravděpodobně i její nejvíce taneční deska, kde na balady příliš místa nezbylo. Laurent se zde striktně drží otěží syntezátorových melodií v přímočarých tempech, ty dávají šanci připomenout doby hitovky "C'est Une Belle Journée"; bude zajímavé sledovat, jaké singly budou následovat po hypnotizující "À L'Ombre". Vybočením z řady je tklivě romantická dvojice "Quand" a "Je Te Dis Tout", plus zvuková alchymie "Nuit D'Hiver" (variace na stařičkou "Chloé", Boutonnat umí být i hračičkou). "Monkey Me" je plné odkazů na doby minulé, ale taktéž plně současné a několik melodií si budete záhy pobrukovat, i takto přístupná umí Mylene Farmer být.


26. místo: fun. - Some Nights


fun. - Some Nights
"Berou si ze všech možných stylů, ale jejich osobitost nakonec dává nejen nahrávce, ale i kapele obecně jasně rozpoznatelnou tvář."
-- Honza Balusek

profil interpreta | recenze alba

Svět je plný skvělých popových kapel, o kterých si kdovíproč rádioví dramaturgové myslí, že jsou mimomainstreamoví. Americká trojka fun. by klidně mohla dál hrát své malé koncerty pro své fanoušky a asi by byla i spokojená, jejich singl "We Are Young" se ale souhrou mnoha okolností stal jedním z největších hitů minulého roku. Jeho putování po žebříčcích mnoha zemí bylo pozvolné, ale nekonečně vytrvalé. Skladba naštěstí není na desce "Some Nights" jedinou povedenou, skvělé refrény jim totiž nejsou vůbec cizí, a tak se je snažili nacpat do všech skladeb. Úspěšně. Berou si ze všech možných stylů, ale jejich osobitost nakonec dává nejen nahrávce, ale i kapele obecně jasně rozpoznatelnou tvář. Co jiného chtít od soudobého popu než kapelu, která nahraje album plné hitů, jež vás ale neomrzí ani po dvacátém poslechu? Přesně to fun. jsou.


25. místo: Ronan Keating - Fires


Ronan Keating - Fires
"Svěží, energická a hitová deska, která se jen tak neoposlouchá. Je nejen nejlepším albem Keatinga, ale především patří k tomu nejlepšímu, co v naprosto obyčejném popu minulý rok vzniklo."
- Tomáš Parkan

profil interpreta | recenze alba

Ronan Keating obvykle nepatří mezi ty zpěváky, kteří by byli nějak často oceňováni. Ovšem jeho návrat k vlastní tvorbě po dlouhých šesti letech se mu nadmíru povedl. Na rozdíl od předchozích alb založených především na baladách se stylově vrátil ke svým největším hitům jako "Lovin' Each Day" nebo "Life Is A Rollercoaster" a z podobných písniček poskládal takřka celé album. Samozřejmě tento styl lehce inovoval dle současných trendů, místy jej infikoval taneční hudbou a někde se inspiroval u svých kolegů jako třeba Miky. Při tom ale zůstává sám sebou, s chytlavými písničkami, které nijak nekličkují, jdou přímo k posluchači a nepostrádají ani jistou irskou jiskru. Díky tomu je "Fires" svěží, energická a hitová deska, která se jen tak neoposlouchá. Je nejen nejlepším albem Keatinga, ale především patří k tomu nejlepšímu, co v naprosto obyčejném popu minulý rok vzniklo.


24. místo: Soulsavers - The Light The Dead See


Soulsavers - The Light The Dead See
"Z toho, co Gahan vydal mimo své domovské působiště v Depeche Mode, je tato deska jednoznačně tou nejlepší. A počítám v to samozřejmě oba jeho sólové počiny."
-- Marek Odehnal

profil interpreta | recenze alba

Z toho, co Gahan vydal mimo své domovské působiště v Depeche Mode, je tato deska jednoznačně tou nejlepší. A počítám v to samozřejmě oba jeho sólové počiny. Hudba pochází od samotného ústředního dua, zpěvy a texty si pak Dave připravil sám a konečný výsledek zní velmi uvolněně, organicky a především upřímně, v souvislosti s událostmi, kterými si vokalista prošel. Nejde o žádné studené electro, má rockovou vášeň a najdeme zde silný vliv bluesového cítění, stejně jako časté kostelní gospely, podbarvené výraznými smyčci, a to hlavně v klenutých sborových refrénech. Jako příklad bych uvedl singl "Longest Day" s refrénem v duchu optimisticko-melancholické nálady alba "The Division Bell" od Pink Floyd. Často je také ke slyšení harmonika (instrumentálky "La Ribera" a "Point Sur Pt. 1"), jako vzdání holdu klasickým filmovým soundtrackům a hlavně italskému skladateli Ennio Morriconemu. Je to skvělý materiál jak pro fanoušky Depeche Mode, tak pro vyznavače sofistikovaného alternativního popu.


23. místo: Grizzly-Bear - Shields


Grizzly Bear - Shields
"Hranice brooklynské čtvrti sice zůstávají i nadále otevřeny chytrým kapelám tvořícím náročnou hudbu a seznam těchto kapel se každým rokem rozroste o několik zajímavých jmen, ale Grizzly Bear je díky svému komplikovanému (ale hlavně dotaženému) popu nechávají daleko za sebou."
-- Jakub Malar

profil interpreta | recenze alba

Hranice brooklynské čtvrti sice zůstávají i nadále otevřeny chytrým kapelám tvořícím náročnou hudbu a seznam těchto kapel se každým rokem rozroste o několik zajímavých jmen, ale Grizzly Bear je díky svému komplikovanému (ale hlavně dotaženému) popu nechávají daleko za sebou. Je to díky tomu, že jejich tvorba připomíná bohatou sloučeninu plnou zvuků a nápadů, kterou je potřeba prozkoumávat sérií opakovaných poslechů. Ty pak odhalí silné melodie, jež jsou na "Shields" nostalgicky romantické. Zatímco úvodní "Sleeping Ute" je toho jasným příkladem, singlovka "Yet Again" ukazuje, jak skvěle dokáží promítnout své abstraktní vize do popového songu. Nahrávku uzavírá nádherná balada "Sun In Your Eyes", v níž se spojuje minimalismus a práce s dynamikou - poloha, v níž leží největší síla formace. Vyrovnané balancovaní mezi složitostí a bezprostředností z nich dělá vhodného rivala jejich ostrovním kamarádům Radiohead.


22. místo: Robert Cray Band - Nothing But Love


Robert Cray - Nothin But Love
"Zlaté časy blues už asi zmizely na věčnosti, ale jejich odkaz žije dál a právě díky takovým umělcům, jako je Robert Cray, a takovým deskám, jako je 'Nothing But Love', na něj nikdy nezapomeneme."
-- Ondřej Hricko

profil interpreta | recenze alba

Zlaté časy blues už asi zmizely na věčnosti, ale jejich odkaz žije dál a právě díky takovým umělcům, jako je Robert Cray, a takovým deskám, jako je "Nothing But Love", na něj nikdy nezapomeneme. V době, kdy rádia plní mainstreamová hudba plná hip hopu, popu, papundeklového rocku a r'n'b, by už člověk ani nečekal, že někde na periferii hudebního průmyslu vznikne taková upřímná, čístá a krásná deska jako tato. Robert Cray je muzikant v pravém slova smyslu, což je na ní slyšet v každém okamžiku, stejně jako láska k hudbě samotné (jak trefný název alba). A skladby? Naprosto odzbrojující. Za posledních přibližně deset, patnáct let, dle mého, vyšly tak dvě až tři kvalitou srovnatelné bluesové nahrávky (a prsty v nich má zcela jistě Buddy Guy). Těch deset skladeb, které kolekce obsahuje, se vám nadobro zaryjí do duše, to vám garantuji!


21. místo: Mark Knopfler - Privateering


Mark Knopfler - Privateering
"'Privateering' nemá moc šancí oposlouchat se (a nejen kvůli stopáži čítající hodinu a půl), ale zejména díky kvalitě materiálu. Kdepak staré železo, tohle není rezavění, ale zrání."
-- Pavel Parikrupa

profil interpreta | recenze alba

Mark Knopfler nám ještě neřekl všechno. Pořád docela pravidelně vydává nové desky a s tou zatím poslední se dokonce tak rozmáchl, že bylo potřeba dvou disků. To fanouška potěší. "Privateering" nemá moc šancí oposlouchat se (a nejen kvůli stopáži čítající hodinu a půl), ale zejména díky kvalitě materiálu. Kdepak staré železo, tohle není rezavění, ale zrání. Zajímavé je, že Knopfler svou zatím nejsilnější inklinaci k blues realizoval v londýnském studiu a že jako jeden z rockových milionářských velikánů nemá ambice plnit stadiony, ale spíše se vracet ke kořenům (viz omlácená dodávka na obalu desky) a užívat si lahodnou muziku s perfektními spoluhráči. Tohle je opravdu dobře vyzrálé dílo, poctivé řemeslo se skvělými texty.


40 - 31 | 30 - 21 | 20 - 11 | 10 - 1


NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • Fires (vendy, 04.02.2013 21:09) Reagovat

    jsem mile překvapena zařazením tohoto alba a naprosto souhlasím, že si své místo zde zaslouží, mně se od září rozhodně neoposlouchalo. Skvělá deska.

  • ss (john, 07.02.2013 20:17) Reagovat

    Samozrejme, ze kazdy posluchac by tu chcel mat tu svoju 40 -ku albumov roka. Ale ked mozem za seba reagovat na tretiu desiatku albumov, tak ja a je to moj nazor suhlasim jedine s albumom od Grizzly Bear a rozhodne by som ho dal vyssie ako je Mark Knopfler, ktoreho som mal rad uz davno.Dnes je za zenitom.Absolutne nesuhlasim s kapelou fun., a Ronanom Keatingom, ktory mozno nahral dobry popovy album, ale urcite nie taky,aby bol v TOP 30 albumov roka.

    • Re: ss (Pan Tau, 13.02.2013 11:40) Reagovat

      Naprosto souhlasím. Tahle desítka je podle mě zatím za všech tří prozatím dostupných ta nejzajímavější. A tohlavně kvůli Grizzly Bear. A děkuji za Punch Brothers, přestože Bluegrass není něco, co bych normálně poslouchal, ale tahle deska se opravdu povedla. Slyším v ní hodně isnpirace i Indie-rockem a jinými styly...velmi povedená kombinace. Soulsavera ještě zkusím, tak sand si zde místo opravdu zasloužil. Ale jinak bych skládal top 40 také asi z úplně jiných desek

  • Chybý (Anonymous, 14.05.2013 13:29) Reagovat

    Ahoj.Zajímalo by mě kde je album Born Villian od Marilyna Masnona.Nejlepší roková píseň a klip roku jsou právě na tomto albu.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
David Pomahač - Za světlem 9/10
Video: Klip "Za světlem" Davida Pomahače je překrásnou hrou siluet "Do tmy je daleko". Tak se jmenuje prvotina Davida Pomahače. Vypustil ji na Valentýna a zkraje března ji stihl ještě i pokřtít. Vedle projektů Bez peří, Kieslowski nebo Tvrdý/Pomahač tedy nyní dozrál čas na jeho sólovku. Hudebně se... čtěte zde
Vydáno: 01.04.2020 11:38 v sekci Audio / Video | Video
0
Pohled do českých hitparád - 13. týden 2020
The Weeknd zbořil český albový žebříček, Lewis Capaldi dosáhl na rádiový hattrick V rádiích je vše při starém, na nejvyšších příčkách se za týden nestalo vůbec nic, z čehož těží Lewis Capaldi. S "Before You Go" si připisuje celkově již třetí prvenství. Albovým vítězstvím se může z Kanady kochat The... čtěte zde
Vydáno: 31.03.2020 21:09 v sekci Novinky | České hitparády
2
Michal Hrůza - Světlo do tmy 6/10
Recenze: "Světlo do tmy" Michala Hrůzy je jen mihotavou bludičkou Michal Hrůza své poslední řadové album "Sám se sebou" vydal před třemi lety, a tak přišel čas na nový materiál. Ve spolupráci s producentem Lukášem Chromkem vznikla nahrávka "Světlo do tmy". Je to ale trochu jiná muzika, než na... čtěte zde
Vydáno: 31.03.2020 15:00 v sekci Recenze
4
Nové desky 12/2020 - od Pearl Jam přes Duu Lipu po 5 Seconds Of Summer
Nové desky 12/2020 - od Pearl Jam přes Duu Lipu po 5 Seconds Of Summer Pestrobarevnému výběru hudebních novinek tentokrát vévodí Pearl Jam, za nimiž v závěsu najdete kritikou opěvovanou Duu Lipu, pop-rockové 5 Seconds Of Summer, jazzovou Kandace Springs, stylově obměněnou Vanessu Carlton, elektroniky The... čtěte zde
Vydáno: 31.03.2020 08:17 v sekci Novinky | Nové desky
0
Me And That Man - New Man, New Songs, Same Shit, Vol. 1 9/10
Recenze: Nergal a jeho stateční natočili hvězdně obsazené pokračování westernu pod hlavičkou Me And That Man Žánry a škatulky jsou fajn, občas ale neuškodí z komfortní zóny vystoupit. Před lety to udělal Nergal z Behemoth - s projektem Me And That Man se dal na temnou country. Nyní se vrací s druhým albem "New Man, New Songs, Same Shit, Vol. 1"... čtěte zde
Vydáno: 30.03.2020 00:00 v sekci Recenze
1
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Nové desky 8/2020 - od Lisy Loeb přes Marka Ztraceného po Five Finger Death Punch (03.03.2020 06:47)
- Naživo: Mark Knopfler přivezl do Prahy vysokou školu kytarové úspornosti (27.06.2019 20:11)
- Fotogalerie: Mark Knopfler v obrazech (27.06.2019 11:29)
- Naživo: Futuristická, ale i civilní Mylene Farmer opět zazářila (10.06.2019 16:43)
- Nové desky 46/2018 - od Michaela Bublého přes Mumford & Sons po Zaz (19.11.2018 09:00)
- Naživo: Velká párty ve stylu Punch Brothers (08.11.2018 12:03)
- Minirecenze: Na "Désobéissance" Mylene Farmer mladou krev jen hledá (30.10.2018 14:11)
- Mark Knopfler se vrací do Prahy a přiveze nové album (22.10.2018 17:51)
- Odstartovaly Struny podzimu. Vyvrcholí koncerty Lizz Wright a Punch Brothers (17.10.2018 08:50)
- Nové desky 39/2018 - od Chic přes Kodaline po Cypress Hill (02.10.2018 10:26)

ALBUM TÝDNE 13/2020

Me And That Man
New Man, New Songs, Same Shit, Vol. 1

Žánry a škatulky jsou fajn, občas ale neuškodí z komfortní zóny vystoupit. Před lety to udělal Nergal z Behemoth - s projektem Me And That Man se dal na temnou country. Nyní se vrací s druhým albem "New Man, New Songs, Same Shit, Vol. 1" a tentokrát se obklopil hvězdným gangem.

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

So 04.04.
The Mission (UK) (Futurum Music Bar, Praha)
So 04.04.
Holding Absence + Wargasm + Static Dress (Underdogs', Praha)
So 04.04.
Clock Opera (UK) (Café V lese, Praha)
Ne 05.04.
The Mission (UK) (Futurum Music Bar, Praha)
Po 06.04.
Cocaine Piss (BE) (Café V lese, Praha)
Út 14.04.
Fat Nick (USA) (Underdogs', Praha)
Ne 19.04.
Kawala (UK) (Café V lese, Praha)
Čt 23.04.
Coals (PL) (Café V lese, Praha)
Čt 23.04.
Lucy Dacus (USA) (Chapeau Rouge, Praha)
Ne 26.04.
The Slow Readers Club (UK) (Café V lese, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Taylor Swift Rihanna Coldplay The Weeknd Imagine Dragons Sia Bruno Mars Lady Gaga Beyoncé Kryštof Ewa Farna Mandrage Adam Vojtěch Marek Ztracený The Cure Pokáč Madonna Adele AC/DC Kapitán Demo
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2020 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver