Egova sólovka je něco, po čem českoslovenští hiphopoví fanoušci touží už roky. Ego často Rytmuse na vlastních skladbách převyšoval, ale zatímco Rytmus pravidelně vydává nová alba nebo kompilace, od Ega bylo ticho. Ani v roce 2012 kýženou desku nenahrál, ale když teda v létě vypustil taneční singl "Žijeme len raz" a stal se domácím Flo Ridou, bylo logické z této slávy vydyndat nějaké dodatečné prachy.

Bohužel, tři stovky za "Žijeme len raz mixtape" je sakra hodně. Mixtapy vycházejí běžně zadarmo ke stažení, případně se pro fanoušky vyrobí fyzické kopie v limitovaném nákladu a prodávají se za symbolickou cenu. Devět tracků na Egově mixtapu s touto cenovkou je tak pěkně zlý kauf. A navíc v podstatě není o co stát.

Ano, je zde ukázkový titulní, vlastně dokonalý slunečný zmrzlinkový aquaparkový disko hit od Roberta Buriana, ten ale v prosinci, kdy se mixtape dostal do obchodů, musel snad nesnášet už každý. Já jsem jej začal pravidelně skipovat v mém letním playlistu už asi po dvou týdnech. Na druhou stranu, při mém DJování třeba v prosinci se ze všech skladeb pařilo právě nejvíce na "Žijeme len raz". Prostě skvělý hit, jednoduchý a chytlavý, účel pobavit na party nebo v rozpařeném autě splňuje maximálně.

No, ale jedinou další kvalitní skladbou na disku je už pouze následující "Skús ma chápať". Track se silným textem se ale na desce nachází ve verzi od Maiky Beatz, která mi osobně vyhovuje nejméně - Wichův remix i akustická předělávka bohužel nejsou přiloženy ani jako bonusy. Mixtape má totiž jen čtyři regulérní skladby a zbytek jsou bonusy.

Co říct ke zbylým dvěma regulérním trackům? Sračka. "Pome sa zblázniť" je electro úlet o sto úrovní horší než obdobné KF skladby (viz "Fenomen"), "Každý deň" je zas klasická Popovičovina. Tomi jako tvůrce pomalých láskyplných tracků je pro mě ultimátní kazič tvorby Rytmuse, Ega, Dary i dalších. Ale lidem se to líbí, tak co.

Ad bonusy: ve "Zdravím" zdraví domácí města, a i když beat zní perspektivně, track to je naprosto zbytečný. Následují dvě převzaté skladby, průměrná "SEXXXY" s Tinou v tanečním remixu a "Noc patrí nám" z Rytmusova "Fenomenu", která je sama o sobě nejlepší skladbou na mixtapu, ale co z toho. "Neprosím" s Davidem Steelem můžou poslouchat jen sadisti. A závěrečná "Dobré časy" je taková slabší předělávka "Žijeme len raz".

Takže, Michale Strako, chápu, že mixtape sloužil jen jako vánoční produkt a k udržení pozornosti k chystanému albu, ale někdy je možná lepší vydat jen singly na iTunes a ne něco tak zbytečného a drahého jako tento počin. "Žijeme len raz mixtape" obsahuje jeden výborný hit, jednu povedenou skladbu, ale ne v její nejlepší verzi a jednu skvělou pecku, ale ne vlastní. Zbytek je neposlouchatelný, respektive tak slabý oproti běžné tvorbě Kontrafaktu, že je prostě škoda si to vůbec pouštět nebo, nedejbože, dávat za to prachy.